Financování Fischerovy kampaně: Jak to chodí u protikorupční policie

Policie má nástroje, jak se dozvědět pravdu o původu peněz na Fischerovu kampaň. Záleží jen na správně zvoleném postupu a přístupu policisty.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Ve druhém díle seriálu o financování prezidentské kampaně Jana Fischera nechává specialista na praní špinavých peněz a bývalý policista Kamil Kouba nahlédnout pod pokličku procesů v policejním Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality.

Celkem tři trestní oznámení týkající se financování prezidentské kampaně nynějšího ministra financí v demisi Jana Fischera obdržel Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK):

  • Jednak jde o trestní oznámení Spolku Šalamoun, které oznamovalo podezření z korupce, neboť finanční prostředky poskytnuté Fischerovi považuje za možný úplatek.
  • U dalších dvou trestních oznámení není znám obsah ani oznamovatel.

Pokud si dovolím spekulaci, mohl bych se domnívat, že jedno z trestních oznámení podal Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí, protože kauzu provází několik podezřelých transakcí a FAÚ je první, kdo by takovou informaci mohl získat.

FAÚ je finanční zpravodajskou jednotkou ministerstva financí, která zpracovává podněty takzvaných povinných osob, což jsou převážně finanční instituce mající ze zákona povinnost podezřelé transakce oznamovat. Útvar spadá do kompetence náměstka ministra financí a je samozřejmě těžké prověřovat podezřelou transakci, která se týká budoucího nadřízeného. Ovšem vzhledem k tomu, že není známo, kdy a na co trestní oznámení bylo podáno, je možné, že na ÚOKFK přišlo ještě před rozhodnutím jmenovat Jana Fischera ministrem. To by byl ten lepší scénář.

FAÚ přijímá ročně tisíce oznámení o podezřelých obchodech a z tohoto počtu podá několik set trestních oznámení na ÚOKFKFinančně analytický útvar přijímá oznámení o podezřelých obchodech, přičemž každý rok se číslo oznamovaných transakcí pohybuje v řádu tisíců. Z tohoto počtu podá několik set trestních oznámení na ÚOKFK, který je momentálně jeho jediným kontaktním místem. Tato trestní oznámení zpravidla posuzuje v rámci ÚOKFK odbor výnosů a praní peněz, který je postupuje dalším součástem policie, nebo je přímo prověřuje protikorupční útvar.

Policejní prezident se nechal v souvislosti s nedávnou výměnou vedení ÚOKFK slyšet, že jedním ze stěžejních úkolů bude nová dohoda o spolupráci mezi FAÚ a policií. V odborných kruzích se o ní mluví již dlouho a intenzivně se začala připravovat ještě za předchozího vedení útvaru. Konečné rozhodnutí policejního prezidenta přenést kompetence specializovaného oddělení ÚOKFK na nové oddělení Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování není špatné. Rozhodně je lepší než původní záměr, v rámci něhož měl o tom, komu bude trestní oznámení FAÚ zasláno, rozhodovat samotný útvar ministerstva financí.

Kdo o tomto úřadu ještě neslyšel, není divu, protože v médiích se o něm píše či hovoří jen minimálně, naposledy ve spojitosti s převelením bývalého ředitele ÚOKFK, o kterém se předpokládalo, že bude na agendu trestních oznámení FAÚ dohlížet. Pozitivní je, že se odlehčí protikorupční polici od agendy, která zaměstnávala nemalý počet finančních vyšetřovatelů, jimž pak nezbývalo mnoho času na vedení trestních spisů.

  • Pokud je FAÚ mezi oznamovateli, je možné jej žádat o doplnění trestního oznámení o informace, které by policie mohla získat až v pokročilejším stádiu prověřování. FAÚ má totiž pravomoc vyžadovat informace jinak podléhající bankovnímu tajemství, k jejichž získání policie potřebuje žádost státního zástupce. Také může rychle získávat citlivé informace ze zahraničí prostřednictvím skupiny Egmont Group, která sdružuje finanční zpravodajské jednotky z celého světa. Policie tím ušetří čas a může získat důležité informace potřebné k rozhodnutí o dalším postupu.
  • Pokud však FAÚ trestní oznámení na svého budoucího nadřízeného nepodalo, nemusí již poskytovat žádné informace a s případem Jana Fischera si nemusí lámat hlavu. Nikdo jej k odpovědnosti volat nebude, ani nebude informace vyžadovat, neboť oficiálním výstupem FAÚ je trestní oznámení. Jakákoli další snaha by jen nahrazovala práci policie, která má vlastní nástroje pro získávání informací. Za jistých okolností by se mohl FAÚ případem zabývat, ale předpokládám, že v tomto případě nebude.
Pouť trestního oznámení

Cesta trestního oznámení na ÚOKFK vede přes sekretariát ředitele. Tam se rozhoduje v první linii. Zmínil jsem, že trestní oznámení od FAÚ zpravidla zpracovává oddělení praní peněz v odboru výnosů a praní peněz, ale rozhodnutí je na řediteli, respektive náměstkovi ředitele. Nemusí tedy nutně skončit v oddělení praní peněz. Pokud by například FAÚ podal trestní oznámení ve stupni utajení „TAJNÉ“, není na specializovaném oddělení nikdo s tak vysokým stupněm prověření, tudíž by se to tam nikdo nedozvěděl, ani dozvědět neměl.

Ale ať už má trestní oznámení jakoukoli podobu, v každém případě odstartovalo policejní prověřování Fischerovy kampaně.

Předtím, než sekretariát ředitele přepošle trestní oznámení, zajistí nezbytné lustrace v útvarových databázích tak, aby se potvrdilo či vyloučilo, že osoby uvedené v trestním oznámení procházejí interní evidencí, a případně se k trestnímu oznámení přiřadí známé informace. Poté, co sekretariát trestní oznámení s vyhotovenou lustrací odešle příslušnému odboru ke zpracování, přímý nadřízený budoucího zpracovatele věc posoudí a zadá první pokyny s termíny, dokdy mají být splněny.

Zpravidla se začíná sérií standardních úkonů, které provázejí většinu trestních oznámení, až po takzvané operativní úkony, jež obohacují policejní práci o unikátní informace a dělají z ní onu známou „detektivní práci“. Operativní činnost je časově náročná a efektivita přímo úměrná zatíženosti policisty, nicméně v procesu prověřování, zda mohl být spáchán trestný čin, je nenahraditelná. Policie má nástroje, jak se dozvědět pravdu, záleží jen na správně zvoleném postupu a přístupu policisty.

Vyšetřovací tým jen na papíře

Sekretariát pověřeného odboru přidělí trestnímu oznámení evidenční číslo, takzvané číslo jednací, případně trestní oznámení přiřadí k již dříve došlým. Všechna tři trestní oznámení, které ÚOKFK obdrželo, mají jedno číslo jednací a jednoho zpracovatele.

V ideálním případě se uvažuje o sestavení vyšetřovacího týmu. Bohužel, praxe je taková, že pracovní týmy vzniknuvší z rozkazu ředitele mnohdy až na nátlak médií, se na procesu vyšetřování znatelně neprojeví. Opak je spíš vzácnou výjimkou. Břemeno je na zpracovateli, který dostal spis přidělen.

Osobnost a iniciativa zpracovatele trestního oznámení je z pohledu úspěšnosti případu zásadníPracovní tým má šanci být efektivní, pokud je složen z odborníků s rozdílným zaměřením, například analytikem, odborníkem na korupci, odborníkem na mezinárodní spolupráci, metodikem na oblast veřejných zakázek a tak dále. Jenže zavedený systém práce u protikorupční policie neumožňuje efektivní řízení týmu. Ten proto zůstává jen na papíře, neboť jednotliví členové jsou odpovědní svým nadřízeným a jsou zavaleni vlastní agendou.

S trestním oznámením dostává policista od svého nadřízeného do ruky i první pokyny, jak postupovat. Není to tak, že by pouze plnil úkoly, ty mají zajistit kontinuitu prověřování. Osobnost a iniciativa zpracovatele trestního oznámení je z pohledu úspěšnosti případu zásadní. Pokyny jsou zaznamenány v kontrolním listu, který je nedílnou součástí trestního spisu, jenž se v tento moment skládá z trestního oznámení, provedených lustrací útvaru, průběžného plánu prověřování a právě kontrolního listu. Vzhledem k času, který uběhl od chvíle, kdy byla trestní oznámení podána, nastal čas provést kontrolu.

Klíčové vyšetřovací verze

První otázka by měla směrovat k zjištění, zda se policista ztotožnil s podezřením uvedeným v trestním oznámení a zda jej hodlá dále prověřovat. Pokud shledá trestní oznámení jako neopodstatněná a svůj názor řádně odůvodní, je možné již v této fázi uložit trestní oznámení ad acta. Což teoreticky neznamená, že spis nebude v budoucnu znovu otevřen. Nicméně v praxi je pravděpodobnost otevření spisu minimální.

Zpravidla by se měly uvádět tři vyšetřovací verze, aby se podařilo vyvrátit či potvrdit tvrzení obsažená v trestních oznámeníchV případě, že se policista rozhodl trestní oznámení prověřit, je zapotřebí nejprve stanovit vyšetřovací verze a na jejich základě sestavit plán prověřování. Vyšetřovací verze jsou pro další postup policisty důležité. Vycházím-li ze své mnoholeté zkušenosti, pak se domnívám, že spis je dosud neobsahuje. Zpravidla by se měly uvádět tak tři, aby se podařilo vyvrátit či potvrdit tvrzení obsažená v trestních oznámeních.

Na druhou stranu se domnívám, že spis již obsahuje plán prověřování, který ovšem bez vyšetřovacích verzí postrádá směr a jasný cíl. Jde o častou chybu hned na začátku prověřování. Svádí k ní právě četnost trestních oznámení stejného typu a naučený, rutinní postup vyšetřovatelů. Pravda je taková, že neexistuje stejný případ ani postup, jak v rámci trestního řízení postupovat. Vyšetřovací verze jsou základním kamenem trestního řízení.

Jaké by mohly být vyšetřovací verze a jaká plán prověřování, popíšeme příště.