Na úvod podotýkám, že tato poznámka míří do řad těch, kteří práci mají a teď – těsně před odchodem do důchodu – se vyděsili, že jim nový způsob výpočtu penzí na základě takzvané malé důchodové reformy omezí budoucí tok peněz od státu. A netýká se lidí, kteří jsou v předdůchodovém věku a v důsledku tohoto „handicapu“ na trhu práce přišli o zaměstnání a o žádné již nemohou zavadit.
O co konkrétně jde? Podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za prvních osm měsíců letošního roku se počet lidí, kteří požádali o předčasný důchod, zvýšil meziročně na více než trojnásobných 66 458 osob. Jakou část z toho tvoří lidé, kteří nemohou sehnat práci, a jakou ti, kdo mají strach, zda jim reforma náhodou neukousne sousto z budoucí penze, těžko říct. Taková statistika prostě neexistuje.
„Jedná se o dozvuky krize, protože starší lidé, kteří přišli o práci a obtížně hledali jinou, se často raději rozhodli pro předčasný důchod. A dále jsou to pochopitelně ti, kteří se obávali změny výpočtu penzí od října letošního roku,“ vyjmenovává pohnutky budoucích penzistů k žádosti předčasný důchod ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Předčasný důchod je výrazně nižší než řádný a zpravidla také nižší, než bude řádný důchod po 1. říjnu, kdy změny začnou platit
Ať už jsou obě skupiny jakkoli početné – dejme tomu, že je to napůl – je počet lidí odcházejících do předčasného důchodu kvůli novému výpočtu penzí alarmující. Obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že předčasný důchod je výrazně nižší než řádný a zpravidla také nižší, než bude řádný důchod po 1. říjnu, kdy změny začnou platit.
ČSSZ ve svém informačním letáku vydaném u příležitosti malé důchodové reformy píše: „U občanů, jejichž měsíční příjem je v rozmezí od cca 10 900 Kč do cca 34 000 Kč, dochází ke snížení výše důchodu v rozmezí od 1 Kč do maximálně cca 170 Kč.“ Ano, vidíte správně – maximálně „STO SEDMDESÁT“ korun měsíčně! I pro těchto pár desítek korun jsou Češi ochotní vzdát se předčasně práce – samozřejmě pokud ji mají – a stát se plně závislými na důchodu od státu.
Kupecké počty
Pokud bychom počítali s průměrnou dobou strávenou v důchodu přibližně 20 let (a nebyli bychom s tímto údajem daleko od pravdy) a s maximální tracenou částkou 170 korun, „vynese“ lidem takové zásadní rozhodnutí celkově do konce života 40 800 Kč (170 Kč x 12 měsíců x 20 let). Řečeno jinak, jde zhruba o dva až čtyři měsíční příjmy v případě, že by tito senioři zůstali pracovně aktivní.
Nebylo by tedy lepší pracovat o pár měsíců déle a vydělat si pár desítek tisíc korun navíc? Třeba by se do penze hodily víc než přilepšení v řádu desítek korun od státu. Tímto způsobem však mnoho Čechů zřejmě nepřemýšlí. Potvrzují tím loňský průzkum ministerstva financí a České národní banky, podle nějž na tom Češi nejsou s finanční gramotnosti nijak růžově.
Poznámka na závěr. Ministr práce Jaromír Drábek svedl část odpovědnosti za úprk lidí do předčasného důchodu na novináře a jejich zkreslené informace. Nepodcenila však svou úlohu při vysvětlování změn občanům i vláda a konkrétně jeho úřad? Nicméně, pane ministře, tady je náš nezkreslený příspěvek do debaty!
