Lidovky.cz

Finanční detektivka, díl I.: Je finanční sféra pijavice?

USA

  9:26
Od roku 2009 si finanční firmy odnášejí každý třetí až čtvrtý dolar vydělaný americkými společnostmi na území USA. Nezbytněla americká finanční sféra natolik, že poškozuje veřejný zájem a obohacuje se neoprávněně? Detektiv se vydává po horké stopě... První ze čtyř dílů finanční detektivky Jakuba Kučery.
Finanční detektivka.

Finanční detektivka. foto: Richard Cortés, Česká pozice

Byl to typicky poklidný letní den, kdy se toho na státním zastupitelství příliš neděje. Návladnímu se do práce nechtělo, vždyť v létě se celá země ponoří do prázdninového polospánku a často není do čeho píchnout. Daleko lepší by bylo vyrazit k řece a rybařit...

Alespoň si konečně najde čas na onu obálku, která na zastupitelství dorazila již dávno a od té doby chytá prach v přihrádce „později nebo nikdy“. Anonymy nemám rád, pomyslel si Návladní, když obálku otvíral. Vypadly z ní dva listy. Na prvním bylo tučně vytištěno jediné souvětí: Finanční sféra je pijavicí, která parazituje na americkém lidu. Druhému dominovaly tři grafy.

Podíl finančního sektoru na americkém HDP

Podíl finančního sektoru na americkém HDP.

Pramen: U.S. Bureau of Economic Analysis

Podíl finanční sféry (finančnictví a pojišťovnictví) na americkém hrubém domácím produktu (HDP) od druhé světové války konstantně roste. Svého vrcholu ve výši 7,7 procenta dosáhla v roce 2001, později o něco poklesla a držela se na úrovni okolo 6,5 procenta. V roce 2010 byla finanční sféra zodpovědná za 6,7 procenta amerického hospodářského výkonu, i když v závislosti na zvolené metodice se můžeme setkat s mírně vyšším údajem 8,5 procenta. Finančnictví a pojišťovnictví by tak vyprodukovalo jeden a čtvrt bilionu dolarů.

Pokud bychom definici finanční sféry rozšířili o nemovitosti, pronájem a leasing, činil by podíl v roce 2010 dokonce něco málo přes pětinu, neboli tři biliony dolarů (následně budeme pod „finanční sféra“ rozumět jen finančnictví a pojišťovnictví, pokud bude řeč o finanční sféře včetně nemovitostí, pronájmu a leasingu, použijeme termín „širší finanční sféra“).

Mzdy ve finanční sféře

Mzdy ve finančním sektoru.

Pramen: Bureau of Labor Statistics

Zaměstnanci ve finanční sféře vydělávali v roce 2007 v průměru o pětinu více než průměrný zaměstnanec v celé americké soukromé sféře (za hodinu přibližně o čtyři a půl dolaru). V minulém roce to bylo nehledě na krizi již o čtvrtinu více (za hodinu něco málo přes šest dolarů).

Podíl finanční sféry na domácích ziscích amerických firem

Podíl finančního sektoru na domácích ziscích amerických firem.

V letech 1932 a 1933 americké firmy prodělaly celkem 300 milionů dolarů, finanční sféra byla ale nadále v plusu 700, respektive 800 milionů.
Pramen: Federal Reserve Economic Data

Finanční sféra si ukrajuje čím dál více z domácích zisků amerických firem (tedy bez zisků mimo USA). Zatímco v roce 1947 to bylo jen 7,4 procenta (1,9 miliardy tehdejších dolarů), v rekordním roce 2002 finanční společnosti dostaly více než dvě pětiny veškerých domácích firemních zisků (270 miliard dolarů). Finanční krize podíl na ziscích srazila k jedné desetině, ale od roku 2009 si finanční společnosti opět odnášejí každý třetí až čtvrtý dolar vydělaný americkými podniky na území USA.

Návladní byl na pochybách, má-li se ve věci angažovat. Je to anonym a rovněž dikce (parazitující pijavice) ho lehce iritovala. Na druhou stranu by opravdu mohl být poškozen veřejný zájem a finanční sféra by se mohla neoprávněně obohacovat. Jeho povinností je hájit zájmy amerického lidu. Rozhodl se předat záležitost Detektivovi.

Začátek pátrání

Polední slunce neúprosně pražilo do oken policejní budovy a ani stažené žaluzie nezabránily, aby se obyvatelé budovy necítili jako v peci. Detektiv seděl ve svém křesle, jednou rukou si na čele přidržoval namočený kapesník a druhou vyčerpaně otáčel sklenicí již značně zteplalé koly. Alespoň, že dnes není žádná práce, pomyslel si, když tu na obrazovce zpozoroval symbol příchozí pošty...

Sakra, zaklel Detektiv, který jak už to bývá, měl jen krátce před důchodem. Snad poslední případ nebude příliš zamotaný a já už to bez problémů doklepu, řekl si pro sebe a otevřel e-mail od Návladního. V něm byly tři grafy a pár poznámek od Návladního. Prý by se Detektiv měl zaměřit na podíl finanční sféry na HDP, protože ten by mohl být klíčem k vysvětlení, jestli americká finanční sféra „příliš nezbytněla“, jak to kulantně vyjádřil Návladní. Detektiv si povzdechl – zabývat se finanční sférou mu přišlo obtížné a nudné, a navíc v takovém vedru – a začal na internetu zjišťovat informace o vztazích mezi finanční sférou, ekonomikou a HDP.

Dobře fungující finanční sféra slouží společnosti několika způsoby:

  • distribuuje kapitál od firem a občanů, kteří ho mají nadbytek, k těm, kteří si chtějí půjčit;
  • pomáhá rozkládat riziko;
  • poskytuje informace o cenách finančních a dalších aktiv atd.

Vzestup finanční sféry se proto někdy hájí argumentem, že vyspělejší (tedy často i větší) finanční sféra napomáhá ekonomickému růstu. Existují studie, které na širokém spektru států podobný vztah dokazují. Nicméně existují i hlasy, které tvrdí, že vztah je opačný – ekonomický růst vede k nárůstu finanční sféry. Navíc nelze vyloučit, že ve vyspělých ekonomikách finanční sféra narostla příliš a její velikost přesáhla ideální mez.

Zde si můžeme napomoci srovnáním s jinými zeměmi. Následující grafy ukazují, že finanční sféra se v různých zemích a obdobích vyvíjela značně odlišně.

Podíl finanční sféry na HDP ve vybraných zemích

Podíl finančního sektoru na HDP ve vybraných zemích.

Poznámka: černě – historické prameny, červeně – moderní prameny, přerušovaně – odhady
Pramen: Philippon, Reshef, 2013; pro USA Philippon, 2012 (různé prameny)

Na základě vývoje po roce 1970 můžeme země, které se dnes těší vysokému HDP na hlavu, rozdělit do dvou skupin. Zatímco ve Velké Británii, Nizozemsku, USA, Japonsku a Kanadě se podíl finanční sféry víceméně konstantě zvyšoval, v zemích kontinentální Evropy podíl stagnoval nebo se vyvíjel nejednoznačně (viz následující graf, panely A, respektive B). První skupina zemí (panel A) současně vykazuje větší finanční sféru.

Vývoj podílu finanční sféry na HDP vybraných zemí od roku 1970

Panel A

Vývoj podílu finančního sektoru na HDP vybraných zemí od roku 1970 - panel A.

Panel B

Vývoj podílu finančního sektoru na HDP vybraných zemí od roku 1970 - panel B.

Pramen: Philippon, Reshef, 2013

Zejména po roce 1990 došlo ke značně rozdílnému vývoji finanční sféry v ekonomicky vyspělých zemích. V některých zemích do roku 2006, tedy de facto do velké krize roku 2008 nadále rostl – mimo USA například v Kanadě, Nizozemsku, Koreji, Velké Británii, a především ve Švýcarsku. V jiných stagnoval, a v Norsku, Švédsku a Finsku dokonce výrazně poklesl (viz následující graf).

Podíl finanční sféry na HDP vybraných zemích v roce 1990 a 2006

Podíl finančního sektoru na HDP vybraných zemích v roce 1990 a 2006.

Pramen: Greenwood, Scharfstein, 2012

Mezi velikostí finanční sféry (jejím podílem na HDP) a ekonomickým růstem patrně žádný přímočarý vztah neexistuje. Obdobně nejednoznačně vyznělo srovnání mezi velikostí finanční sféry a HDP na hlavu (viz graf níže). Velikost sféry je zde prezentována objemem bankovních půjček nefinančním firmám, vládě a domácnostem v poměru ku HDP (osa y). Tento ukazatel je notně hrubý, protože nezahrnuje některé jiné formy finančního zprostředkování, zejména ke konci sledovatelného období, a ani nepokrývá veškeré finanční služby, například pojišťovnictví.

Na druhou stranu tato data existují pro čtrnáct dnes ekonomicky vyspělých zemí (vše země OECD), a to už od roku 1870. Na grafu můžeme jasně vydělit čtyři období. Do roku 1910 rostla finanční sféra ruku v ruce s příjmy na hlavu. Značně nestabilní situace v letech 1910 až 1950 zaznamenala naopak negativní vztah – příjmy nadále rostly, ale finanční sféra se zmenšila. Od roku 1950 obě veličiny opět rostou, přičemž od roku 1980 nabývá finanční sféra na síle stále rychleji (právě v tomto období zažívají nástup i mnohé nebankovní způsoby finančního zprostředkování, takže viděno touto optikou byl nárůst finanční sféry ve skutečnosti ještě markantnější).

Výkon finanční sféry a HDP na hlavu

Výkon finančního sektoru a HDP na hlavu.

Pramen: Philippon, Reshef, 2013

Odbýt případ tím, že nárůst finanční sféry je způsoben nárůstem našeho blahobytu, a neměli bychom tedy litovat, ale spíše slavit, nepůjde, zesumíroval si v hlavě první závěr svého pátrání Detektiv. Měl bych si udělat jasno, co vlastně nárůst podílu na HDP znamená obecně a podívat se na další ekonomická odvětví, rozhodl se, vysvlékl si propocenou košili a jen v nátělníku pokračoval v práci.

Nejprve si definujme, co rozumíme pod pojmem „míti se lépe“. Pohybujeme se v oblasti ekonomie, takže se spokojíme s „ekonomickým přínosem“, neboli zlepšením naší ekonomické situace, tedy skutečností, že výsledně můžeme spotřebovat více zboží nebo služeb (nebo jsou kvalitnější, a to i třeba jen v našich očích – podpora místního sedláka místo nadnárodního konglomerátu). Nebudeme vynášet soudy o „společenském přínosu“ některých služeb anebo produktů jako takových (opravdu jsou potřeba kadeřníci pro psy?).

Jen přesun, nic více

Z tohoto hlediska to má finanční sféra dost obtížné, protože neposkytuje služby, které bychom chtěli konzumovat samy o sobě (například ostříhání hlavy, ať už naší nebo té čtyřnohé). Na finanční sféru bychom měli spíše nahlížet jako na zprostředkovatele, jehož pomocí se dostaneme ke službě nebo zboží, které chceme (například bydlení nebo důchodu, za který si v budoucnu koupíme, co budeme potřebovat). Než o kadeřnictví jde spíše o obchod. Celý obchodní řetězec – velkoobchodníci, maloobchodníci a celá logistika – slouží jedinému cíli: přesunu výrobku od výrobce ke spotřebiteli.

Rostoucí finanční sféra znamená, že stejná činnost (přesun zboží od výrobce ke spotřebiteli) je spojena se vzrůstajícími náklady. Klesající podíl na HDP by naopak svědčil o zvýšené efektivitě zprostředkovatelské činnosti.

Přidanou hodnotou je právě tento přesun, nic více – maximálně lze mluvit o zlepšení služby, například ve smyslu většího výběru nabízených produktů pod jednou střechou, ale i zde jde v principu jen o přesun zboží k zákazníkovi. Intuitivně bychom tedy mohli prohlásit, že zvyšující se podíl finančního sektoru na HDP pro nás automaticky znamená snížení našeho blahobytu. Rostoucí finanční sféra znamená, že stejná činnost (přesun zboží od výrobce ke spotřebiteli) je spojena se vzrůstajícími náklady. Klesající podíl na HDP by naopak svědčil o zvýšené efektivitě zprostředkovatelské činnosti.

Opět to můžeme přirovnat k obchodu – pokud pivovar uvaří půllitru piva za pět korun a my ho v obchodě koupíme za deset, připadne na zprostředkování celých pět korun (ty se také objeví v HDP pod položkou „obchod“). Pokud se díky promyšlenější dopravě a zmenšení počtu překupníků podaří cenu zprostředkování srazit na koruny tři, budeme na tom lépe (buďto my, protože zaplatíme méně, nebo pivovarník, protože dostane více). Důležité je, že ve výkazu ekonomického výkonu pod položkou „obchod“ budou místo pěti korun koruny tři a podíl obchodu na HDP poklesne.

Následující graf ukazuje pokles podílu obchodu na americkém HDP za uplynulých 60 let (graf zachycuje i finanční sektor, nyní ovšem jeho „širší“ verzi, tedy včetně realitního segmentu a dalších pododvětví).

Podíl na americkém HDP

Podíl na americkém HDP.

Poznámka: NM = nová metodika; * finančnictví, pojišťovnictví a nemovitosti; ** finančnictví, pojišťovnictví a nemovitosti + pronájem a leasing; očištěno od opotřebení statků dlouhodobé životnosti
Pramen: Bureau of Economic Analysis

Dvě ale...

Než však odsoudíme finanční sféru jako přebujelou, musíme zvážit dvě věci. Jednak nárůst finanční sféry nebyl natolik prudký, aby zadusil růst ostatních segmentů ekonomiky. Následující graf ukazuje, že jejich hodnota za uplynulých 60 let značně stoupla.

Velikost nefinančních odvětví americké ekonomiky ve stálých cenách (v bilionech dolarů 2009)

Velikost nefinančních sektorů americké ekonomiky ve stálých cenách (v bilionech...

Pramen: Bureau of Economic Analysis

To může přímo souviset s druhým faktem. Finanční sféra začala poskytovat další služby, které dříve vůbec neexistovaly anebo nebyly zobrazeny v HDP, protože se o ně domácnosti a malé podniky staraly samy. Například spoření na stáří nebo nákupy na dluh, které si obchody dříve evidovaly samy – dnes na to máme penzijní fondy a platební karty. „Finanční stín“ nefinanční ekonomiky (někdo by ji nazval „reálnou“) se začal během 20. století značně prodlužovat – na scénu přišly nové druhy pojištění, platební karty, hypotéky, půjčky všeho druhu, derivátové trhy a další nové finanční služby. Došlo k jakési „financializaci“ naší společnosti.

Lze také argumentovat, že nárůst finančních služeb podpořil růst v jiných částech ekonomiky – třeba ve stavebnictví pomocí hypoték nebo v obchodu pomocí akciových společností nebo pojišťovacích instrumentů

Lze také argumentovat, že nárůst finančních služeb podpořil růst v jiných částech ekonomiky – třeba ve stavebnictví pomocí hypoték nebo v obchodu pomocí akciových společností nebo pojišťovacích instrumentů (omezení a sdílení rizika). Ve světě obchodu bychom to mohli přirovnat situaci, když Evropané objevili námořní cestu do Indie. Evropanům se tak otevřela možnost přímo nakupovat zboží z Asie a později tam to svoje prodávat. To nevedlo jen k nárůstu spotřeby tohoto zboží, ale i k nárůstu podílu obchodu jako takového. Nárůst podílu obchodu na HDP byl ovšem dostatečně kompenzován nárůstem spotřeby, kterou obchod umožnil.

Ostatně klesající podíl na HDP nemusí znamenat, že lidé zboží produkovaného touto sférou spotřebovávají méně. Jen jeho hodnota relativně poklesla – nejlepším příkladem je zemědělství, které dnes na Západě představuje zlomek HDP, ačkoli se mnozí potýkají s problémem přejídání.

Dřívější graf Podíl na americkém HDP zachycuje klesající podíl maloobchodu na americkém HDP. To má podle mnohých svědčit o zvyšující se efektivitě tohoto odvětví, protože lze předpokládat, že zboží kupujeme přinejmenším stále stejně, spíše ale více. Naopak v případě velkoobchodu k žádnému výraznému poklesu nedošlo. To by šlo vysvětlit prohlubující se globalizací, kdy se zboží přepravuje z čím dál větších vzdáleností. To pravděpodobně částečně umazalo nárůst efektivity v důsledku vyššího nasazení výpočetních technologií a lepších manažerských technik.

Jak je to jinde

Zajímavý je v této souvislosti pohled na další odvětví, která také nabízejí služby, jež se přímo nekonzumují, anebo na zdravotnictví. Stárnutí populace a bouřlivý rozvoj poznání o lidském těle a možností jak jej léčit se nepřekvapivě odrazil v nárůstu podílu zdravotnictví na HDP, jak zachycuje následující graf.

Podíl vybraných odvětví na americkém HDP od roku 1947

Podíl vybraných sektorů na americkém HDP od roku 1947.

Pramen: Bureau of Economic Analysis

Segment „zdravotnictví a sociální služby“ narostl z 1,5 procenta v roce 1947 na 7,1 procenta v roce 2013. To je takřka pětinásobný nárůst podílu. V absolutním vyjádření je nárůst také úctyhodný: 5,6 procentního bodu. Finančnictví a pojišťovnictví přitom narostlo ani ne třikrát, v absolutním vyjádření o 4,2 procentního bodu, přičemž nejvíce procentních bodů si připsalo už v letech 1947–1980.

Je pravda, že ve zdravotnictví pravděpodobně neefektivně zahučí velké množství peněz (diskutabilní prodlužování nekvalitního života za cenu velkých nákladů nebo finty, které farmaceutické koncerny používají, aby prodloužily platnost svých patentů), pomyslel si Detektiv. Ale poptávaná služba je zde přece jen jasná – delší a kvalitnější život – a řada lidí si této služby užívá. Navíc dát byť i na jediný rok lidského života v jakékoli kvalitě cenovku je obtížné, ne-li nemožné, a do této debaty je lepší se nepouštět.

Značný nárůst zaznamenaly také různé podpůrné služby pro „byznys“. Statistická kategorie „odborné a obchodní služby“ se v roce 1947 podílela na americkém HDP více než třemi procenty. Předloni to již bylo dvanáct procent. To odpovídá 3,5násobnému nárůstu. Její podkategorie „odborné, vědecké a technické služby“, která zahrnuje mimo jiné aktivity vyžadující velký stupeň odbornosti jako právní poradenství, architektonické a stavební služby, překladatelství a tlumočení, poradenství a výzkum, veterinářství a reklamu, narostla téměř 5,5krát, o 5,7 procentního bodu, tedy zase více než finanční sféra.

Tyto méně kvalifikované služby zaznamenaly přírůst mezi lety 1947 a 2013 na úrovni 2,5 procentního bodu, což odpovídalo šestinásobnému zvýšení podílu, daleko dynamičtějšímu nárůstu než v případě finanční sféry

Právní služby, které sem rovněž spadají, si v roce 2012 připsaly 1,4 procenta amerického HDP, v roce 1980 to bylo jen 0,9 procenta (starší údaje nejsou bohužel k dispozici). Druhou velkou podkategorií jsou administrativní služby a nakládaní s odpadem, tedy další podpůrné služby zejména podnikům jako například personalistika, účetní služby, úklidové služby (nakládání s odpadem je marginální – v roce 2012 jen 0,3 procenta HDP a dříve ještě méně). Tyto méně kvalifikované služby zaznamenaly přírůst mezi lety 1947 a 2013 na úrovni 2,5 procentního bodu, což odpovídalo šestinásobnému zvýšení podílu, daleko dynamičtějšímu nárůstu než v případě finanční sféry.

Slunce už dávno zapadlo za obzor a do Detektivovy kanceláře začal pronikat večerní chlad. Detektiv si navlékl košili a rozhodl se pátrání pro tento den ukončit. Zatím se svými výsledky spokojen nebyl – finanční sféra mohla narůst na úkor společnosti (a i kdyby, jak to dokázat?), ale také mohlo jít o přirozený jev. Poptáváme více finančních služeb, podobně jako zdravotnických nebo podpůrných služeb pro podniky (kolik jen berou velké poradenské společnosti, jako je Deloitte, KPMG, PwC nebo EY?).

Nárůst finanční sféry by do toho zapadal, pomyslel si. Tak jednoduše ale případ uzavřít nechtěl, proto si opsal pár adres ze své databáze. Zítra vyrazí mezi ekonomy, jestli ti na něco nepřišli. Kdysi s několika mluvil a byl to docela zážitek. Bude lepší se na to pořádně vyspat.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.