Zrovna se oteplovalo, květen se překuloval do června, když horečka na politické scéně mnohonásobně přesáhla tu na teploměrech. V polovině roku 2019 do médií unikl první návrh závěrů evropského auditu na téma střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Od té doby se příběh vleče v mnoha odbočkách a větvích sporů, nesouhlasů a vyjádření k vyjádřením.
Rok 2021 by nicméně měl napsat poslední kapitolu. V lednu do České republiky dorazí závěrečná zpráva, respektive její oficiální český překlad, proti ní ještě Česko může namítat, a zhruba na podzim by se mělo lopocení dobrat konce. Lze směle předjímat, jak to dopadne – Evropská komise (EK) sice ustoupila v dílčích bodech českým připomínkám, ale na tom hlavním celou dobu trvá.
Vyhovění české právní úpravě
Premiér stále ovládá holding Agrofert, třebaže schovaný do svěřenských fondů, pročež buď musí pozbýt své funkce, skutečně se zbavit vlivu na firmu, nebo se Agrofert rozloučí s nenárokovými dotacemi. Třebaže se čeká, až se celý úřednický moloch prokouše všemi úrovněmi do konečné podoby auditu, důsledky v praxi už nějakou dobu nese. Již z předběžných závěrů EK v rámci opatrnosti zastavila veškeré refundování projektů Agrofertu a k témuž vyzvala i české úřady.
Ty se zákazu vesměs drží, takzvaná certifikační autorita při ministerstvu financí zhruba neposílá do Bruselu k proplacení nic, co už česká strana v dané oblasti předfinancovala, a usnulo i předfinancování. Mezitím, na základě dalších dvou auditů, které nezkoumaly obecně vztah premiéra a firmy, ale konkrétní podpořené akce z uplynulých let, se vyrýsovaly dotace, jež Brusel shledal nezpůsobilými.
Agrofert i premiér odmítají, že by se liteře zákona protivili a že by střet zájmů existoval. České úřady jsou na straně premiéra – nemohou rozporovat, jak zapadá do unijních pravidel pro střet zájmů, ale argumentují Bruselu tím, že české právní úpravě Babiš vyhověl. Unijní auditoři nesouhlasí ani s tím, jde o to, jak jsou svěřenské fondy, kam spadl Agrofert, konstruované. |
Na některé už eura poslal – revize se datuje zpětně do půlky roku 2018, kdy vstoupila v platnost přísnější unijní pravidla o střetu zájmů, v tom případě nastává dvojí cesta. Buď je Česko taky uzná jako nezpůsobilé a nepřijde o dané peníze, protože je bude moci použít na jiné žádosti, přičemž si vyplacenou částku vymůže zpět od firem holdingu. Nebo neuzná a pak dotace propadnou, přičemž manko bude na straně státního rozpočtu. U dotací, jež byly zatím jen předplacené z domácího, je na zdejších úřadech, aby je chtěly zpět.
Agrofert i premiér odmítají, že by se liteře zákona protivili a že by střet zájmů existoval. České úřady jsou na straně premiéra – nemohou rozporovat, jak zapadá do unijních pravidel pro střet zájmů, ale argumentují Bruselu tím, že české právní úpravě Babiš vyhověl. Unijní auditoři nesouhlasí ani s tím, jde o to, jak jsou svěřenské fondy, kam spadl Agrofert, konstruované.
Premiér je jediným obmyšleným, má právo měnit jedince v kontrolních a vedoucích rolích, v jejichž čele je jeho žena. Odmítnutí české strany se opírá především o dva pilíře – Evropská unie nemůže vykládat národní právo a Středočeský kraj – tehdy vedený místopředsedkyní ANO Jaroslavou Jermanovou – dospěl o střetu zájmů k negativnímu závěru.
Neúnosné ryze tuzemské subvence
Z dikce dopisu, který dorazil z Bruselu do Prahy v prosinci, je očividné, že to nezabírá. „Útvary Evropské komise dospěly k závěru, že české úřady spravující programy spolufinancované EK nesmějí vybrat a podpořit projekty ze skupiny Agrofert,“ píše se v listu. Neplatí to jen dopředu, ale i zpětně až do září 2017 s ohledem na účinnost českého zákona upravujícího předmětnou oblast, vyjmuto je jen období, kdy Babiš nebyl ve vládě poté, co opustil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Nad projekty, které do sporné množiny spadají, už se osud zvolna uzavírá. Jak upozornil server SeznamZprávy, ohledně jednoho padl soudní verdikt. Ministerstvo průmyslu se zdráhá rozhodnout o žádosti firmy Primagra z holdingu, která na jaře 2018 podala projekt na inovativní sušení zrn.
Evropská komise nemůže mluvit do národních subvencí, takové programy také jsou, ale ani zdaleka se nevyrovnají robustnosti unijního podpůrného mechanismu. Teoreticky, z hlediska EK, by mohly české úřady, kdyby trvaly na svém, že Babiš nemá na Agrofert vliv, poskytovat ryze tuzemské subvence. Bylo by to ale neúnosné z hlediska domácí politiky. |
Nejvyšší správní soud na popud Primagry rozhodl, že ministerstvo nemá odkládat, jak se k akci postaví, a zároveň upozornil, že jeho rozhodnutí se má řídit unijním sdělením: „Dle soudu je názor Evropské komise vyjádřený v rámci daného auditu relevantní pro rozhodnutí o žádosti žalobkyně (firmy Primagra – pozn. red.).“ I s ohledem na ochranu veřejných zájmů a prostředků bude resort muset žádost odmítnout, protože z indicií vyplývá, že Brusel by dotaci nerefundoval, a šla by jen na vrub Česka.
Evropská komise nemůže mluvit do národních subvencí, takové programy také jsou, ale ani zdaleka se nevyrovnají robustnosti unijního podpůrného mechanismu. Teoreticky, z hlediska EK, by mohly české úřady, kdyby trvaly na svém, že Babiš nemá na Agrofert vliv, poskytovat ryze tuzemské subvence. Bylo by to ale neúnosné z hlediska domácí politiky. Opozice a vlastně i vládní ČSSD vytrvale žádají, aby se odstřihl Agrofert od veřejných peněz nebo premiér od funkce.
A stejně by to skončilo u soudu, stejně jako u něj skončí pře České republiky a EK. To druhé bude rozhodovat evropský soud a stanoví i obecně, jak je třeba se vystříhat střetu zájmů, ale hned to nebude. Podle statistik se dá verdikt čekat zhruba za rok od podání podnětu, jejž Česko podá nejdřív na podzim. Na stopku na refundaci a schvalování dotací pro holding to ale nemá a nebude mít žádný odkladný účinek.
