Není skoro archeologické sezony, kdy by se expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nepochlubila parádním objevem ze starověkých dějin. Prestižní ústav vznikl před šedesáti lety a na příští rok 2020 si přichystal pěkný dárek: vysněnou výstavu Sluneční králové, jíž se zhostí Národní muzeum (NM).
O zápůjčce nesmírně cenných artefaktů na Hrad se jednalo už za prezidentování Václava Klause. „Na přípravě výstavy se pracovalo léta. Jednání probíhala a probíhají u nás doma, v Egyptě i v Německu. Za českou stranu se jich účastní zástupci Univerzity Karlovy a fakulty počínaje rektorem a děkanem, vlády, ministerstva kultury, financí a zahraničí i naší ambasády v Káhiře a mnozí další. Je třeba zmínit i podporu pana premiéra Andreje Babiše, který téma výstavy projednával i na nedávném setkání s egyptským prezidentem Abdal-Fattáhem Sísím, stejně jako našeho pana velvyslance,“ nastínil LN okolnosti složitých jednání profesor Miroslav Bárta, šéf ústavu a slavné koncese v Abúsíru.
Egyptologie: strategická věda
A Češi se mají čím chlubit. Během šesti dekád se interdisciplinární týmy vědců pod vedením legendárního Miroslava Vernera a nověji Bárty zasloužily o odkrytí pyramidového komplexu panovníka Ranefera s unikátními sochami a papyry, šachtového hrobu kněze Iufaa s pohřební výbavou a soubory textů i dalšími objevy.
Do hlavní budovy Národního muzea na Václavském náměstí zamíří desítky předmětů: sochy králů a hodnostářů, keramika, papyry či obřadní oltáře popsané hieroglyfickým písmem. |
„Zmínil bych dále hrobku královny matky Chentkaus III., hrobku bájného mudrce Kairese, chrám Ramesse II. nebo hrobky vysokých hodnostářů Nefera, Kara, Neferínpua a mnoha dalších včetně princezny Šeretnebtej,“ vypočítává profesor Bárta.
Z obecnějších přínosů jmenuje satelitní snímkování pyramidových polí – první na světě –, mezioborové teoretické výzkumy včetně seminářů pro OECD a americkou nebo českou armádu i bádání týkající se dynamiky civilizací v závislosti na proměnách vnějšího prostředí. „Naším mottem je trendy ve výzkumu významně spoluutvářet,“ dodává Bárta, dle nějž je egyptologie strategickou vědou. Ukázkou, jakými cestami se starověká civilizace ubírala, bude příští rok i pražská výstava. Do hlavní budovy NM na Václavském náměstí zamíří desítky předmětů: sochy králů a hodnostářů, keramika, papyry či obřadní oltáře popsané hieroglyfickým písmem.
„Převoz bude probíhat samozřejmě v několika transportech za přísných bezpečnostních opatření. Pro konání výstavy je nezbytné splnit podmínku egyptské strany, tedy ze strany Česka udělit státní záruku na úrovni vlády ČR,“ řekl LN Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea, které akci považuje za jednu ze svých priorit.
Lákadlo i pro cizince
„Výstava bude určitě akcí středoevropského, dokonce si myslím, že evropského významu. Svým rozsahem a unikátností zápůjčky předmětů z Egypta, i proto, že bude mapovat úspěchy české (československé) egyptologie za mnoho desetiletí. Obdobná výstava se tu ještě nikdy nekonala,“ říká Lukeš.
Jak sdělil LN jeho náměstek Michal Stehlík, je též možné, že egyptská výstava bude doplněna o mumie z českých sbírek 18. a 19. století, jež v roce 2011 vystavovalo Náprstkovo muzeum. To spadá pod Národní muzeum.
„My všichni v ústavu usilujeme o to, abychom české i zahraniční veřejnosti nabídli určitý přehled našich hlavních úspěchů i naši vizi rozvoje oboru do budoucna. Egyptologie již dávno není zaměřena jen na objevování unikátních památek v písku. Jedná se o mnohooborové a multidisciplinární srovnávací studium civilizací.“ |
Na Sluneční krále, ale i na další výstavy včetně plánované Doby ledové (se zápůjčkou zmrzlých mamutů ze Sibiře) plánuje NM propagační kampaně i v okolních zemích, tedy v Rakousku, Polsku, Slovensku, Maďarsku či Německu. „Soustředíme se i na další významné destinace, odkud do Česka přijíždějí turisté, například v Asii,“ dodává Lukeš. V předkládací zprávě výstavy, jíž se zabývala vláda, se ostatně píše, že „přímé tržby z výstavy na základě dat z obdobných projektů jsou očekávány ve výši přes 30 milionů korun.“
Opravené NM tak cílí na vyšší mety. „Naší ambicí je nebýt pouze lokálním národním muzeem, ale pořádat mimořádné akce zaměřené nejen na českého návštěvníka, stát se významným centrem regionu, samozřejmě s přesahem do Německa a lákat do Prahy návštěvníky i z dalších zemí,“ tvrdí Lukeš.
V úspěch akce věří egyptolog Bárta: „My všichni v ústavu usilujeme o to, abychom české i zahraniční veřejnosti nabídli určitý přehled našich hlavních úspěchů i naši vizi rozvoje oboru do budoucna. Egyptologie již dávno není zaměřena jen na objevování unikátních památek v písku. Jedná se o mnohooborové a multidisciplinární srovnávací studium civilizací,“ upozorňuje profesor Bárta.
Je to výjimečné gestoO podobnou výstavu usilujme d 90. let, říká egyptolog Miroslav Bárta. LIDOVÉ NOVINY: Jste šéfem českých egyptologů a koncese v Abúsíru. Jak dlouho jste o výstavu usilovali? BÁRTA: O velkou výstavu věnovanou objevům našeho ústavu v Abúsíru jsme usilovali již od devadesátých let minulého století. Tehdy jsme byli velice blízko, ale vláda odmítla poskytnout na pojištění předmětů státní záruku. Na podobě stávající výstavy pracujeme, troufám si tvrdit, prakticky pět let. Je v tom opravdu hodně práce, úsilí spousty lidí a nespočet jednání doma i v zahraničí. LIDOVÉ NOVINY: Proč se výstava nemohla v Česku konat dříve? Pomohl vám nyní stát v zárukách? BÁRTA: Ano, to byl rozhodující moment, který odstranil jednu z hlavních překážek. Předměty, které by měly do Česka dorazit, jsou totiž tak cenné, že jen pojistná částka by dosahovala astronomické výše. LIDOVÉ NOVINY: Kolik věcí sem dovezete? BÁRTA: Jedná se o soubor několika desítek artefaktů. Ty, které budou zapůjčeny egyptskou stranou, představují většinu a obsahují předměty dokumentující naše největší objevy v posledních desetiletích z doby 3. až 1. tisíciletí před Kristem. Chtěl bych podotknout, že se ze strany egyptské vlády jedná o výjimečné gesto a projev uznání naší desítky let trvající spolupráce. Další skupina artefaktů by měla pocházet z muzeí v Berlíně, Frankfurtu nebo Lipsku, kde se nacházejí další významné soubory z počátku 20. století, kdy v Abúsíru pracovala expedice pod vedením Ludwiga Borchardta. LIDOVÉ NOVINY: Nač se těšíte nejvíce vy? BÁRTA: Věřím, že výstava má obrovský smysl jako celek, protože výběr exponátů je takový, aby poskytl návštěvníkovi celistvý obraz o aspektech staroegyptské civilizace, na něž se výstava zaměřuje: myšlenkový svět, umění, náboženství, ideologie i lidské osudy... Nejvíc se těším na otevření, kdy začnou chodit návštěvníci. |
Článek byl publikován v Lidových novinách dne 18. března 2019.
