Jen pár desítek kilometrů od severního polárního kruhu, ve švédském městečku Lulea, kde se řeka Lule vlévá do Botnického zálivu, v příštích třech letech vyrostou první datová centra Facebooku v Evropě. Tři gigantické serverovny o celkové rozloze téměř třiceti tisíc metrů čtverečních budou uvedeny do provozu v roce 2014 a budou skladovat data 184 milionů uživatelů. A ta budou pěkně pod dozorem...
Začněme dobrou zprávou. Městečko v severním Švédsku si Mark Zuckerberg a spol. nevybrali jen proto, že je centrem obchodu, průmyslu, výzkumu a vzdělání, ale zejména kvůli průměrné teplotě, která v Lulee činí 1,3 stupňu Celsia, a čtrnácti vodním elektrárnám, jež „zdobí“ tamní krajinu. Tyto předpoklady významně usnadní nákladné chlazení desetitisíců serverů.
Servery jako letadla
Dle posledních analýz jsou servery obecně průměrně vytíženy pouze z deseti až dvaceti procent, přičemž 35 až 50 procent energie potřebné k jejich provozu „sežere“ právě jejich chlazení. V souvislosti se silně medializovanou debatou kolem globálního oteplování a změn klimatu se tak v poslední době pod palbu kritiků dostal i IT průmysl. Objevilo se hned několik studií, jež upozorňují na skutečnost, že emise CO2 vyprodukované IT průmyslem se vyrovnají emisím mezinárodní letecké dopravy.
Razantní vývoj branže informačních a komunikačních technologií, jejíž produkty dnes ovlivňují téměř všechny aspekty našich životů, rovněž znamená neustále rostoucí poptávku po energii jak samotného průmyslu, tak i koncových spotřebitelů. Přičemž u IT ani tak nezáleží na tom, jakým způsobem do našeho životního prostředí zasahuje dnes, nýbrž jakou roli bude hrát zítra. Automobilky ani železárny se v příštích letech pravděpodobně nezdvojnásobí, počet datacenter však každým rokem roste minimálně o 20 procent. Trend emisí je tedy velmi nepříznivý, což se odvětví IT v poslední době snaží zastavit.
A teď ta méně dobrá zpráva. Zatímco ochránci životního prostředí nad rozhodnutím Facebooku chladit u severního polárního kruhu jásají, hroutí se ochránci soukromí. Ve Švédsku totiž od roku 2009 platí zákon, který švédským tajným službám umožňuje bez soudního rozhodnutí kontrolovat veškerý mezinárodní datový provoz. Takzvaný zákon FRA dává vládní „obranné radiové službě“ (Försvarets radioanstalt, odtud zkratka FRA) povolení monitorovat datové toky plynoucí za hranice Švédska, a to platí jak pro telefonáty, sms zprávy či e-maily, tak samozřejmě pro komunikaci probíhající přes Facebook. Kalifornský koncern však zdůraznil, že v tom žádný problém nevidí – ostatně jako většinou, když jde o bezpečnost osobních dat jeho uživatelů.
Zcela odlišný pohled na situaci mají konkurenti Facebooku. Například Google, který co se zacházení se soukromými informacemi týče, není pověstný zrovna přehnanou starostlivostí, již v minulosti prohlásil, že veškeré plány výstavby serveroven ve Švédsku ruší. Důvod? Právě zákon FRA. Skandinávská telekomunikační společnost TeliaSonera své servery dokonce přestěhovala do Finska. Zdá se, že Facebook by v zelené „oáze“ u Botnického zálivu mohl zůstat osamocen.
Související článek: Čeští pionýři zeleného IT
