Díky IPO Facebooku se z dlouhé řady zaměstnanců největší internetové sociální sítě světa stali téměř přes noc miliardáři. „A kdy zaplatíte nám,“ ozvali se vzápětí logicky její uživatelé. Koneckonců to byli oni, kdo dnem i nocí aktivně spoluvytvářeli obsah, díky němuž se z Facebooku stal internetový fenomén. Jako pilné digitální včeličky dennodenně lajkují, obnovují statusy, píší komentáře, označují známé na fotografiích, chatují, sdílí, šťouchají.
A zdá se, že zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nakonec jejich volání vyslyšel. Uživatelům své sociální sítě velkoryse oznámil, že by od něho mohli dostat až deset dolarů.
To není moc. Kupříkladu přední blogger listu The New York Times Nick Bilton si ještě před vstupem sociálního gigantu na burzu (na začátku loňského roku) spočítal, že mu Mark Zuckerberg dluží padesát dolarů. Svůj požadavek vysvětlil následovně:
„Beze mne a dalších 844 999 999 uživatelů by Facebook vypadal jako scéna z postapokalyptického snímku Den poté: pustý, opuštěný a smutný. Rozhodně by jeho hodnotu nikdo netypoval na sto miliard dolarů. Zbývá tedy jediná otázka: Kde je můj podíl? Vlastnoručně jsem pomáhal tuto věc postavit. Facebook připravil základy a potrubní rozvody. Uživatelé ale postavili zdi, vybrali nábytek, vymalovali, pověsili fotky a pozvali své známé na večeři.“
Jenže Facebook už také dávno nemá odhadovanou hodnotu sto miliard dolarů.
Milovníci lubrikačního gelu
Ale pěkně pomalu. Zmíněných deset babek totiž stejně není způsob Marka Zuckerberga, jak poděkovat za to, že jste s ním sdíleli fotky z minulých Vánoc, nýbrž mimosoudní vyrovnání vyplývající z hromadné žaloby, již na Facebook podala skupina uživatelů, kteří se naprosto nečekaně, a především „nezeptaně“ stali součástí sponzorovaných reklam. Zahraniční média horlivě uváděla například příběh Nicka Berguse, který – nic netuše – na sociální síti propagoval 210litrový barel lubrikačního gelu.
Dle dohody teď má každý, koho Facebook bez jeho vědomí digitálně zneužil, právo na šek z kalifornského Palo Alta
Dle dohody teď má každý, koho Facebook bez jeho vědomí tímto způsobem digitálně zneužil, právo na šek z kalifornského Palo Alta. A to je většina jeho amerických uživatelů. Vedení sociální sítě na konci loňského roku odhadlo, že nárok na tuto výjimečnou platbu by mohlo mít až 125 milionů amerických uživatelů, přibližně tři čtvrtiny všech členů Facebooku v USA. Ti, kdo po Markovo desetidolarvce touží, by si však měli pospíšit. Facebook si na odškodné dal stranou „pouhých“ 20 milionů dolarů.
Lanierova cesta
Těmto problémům mohl Zuckerberg snadno předejít, kdyby se sešel například s Jaronem Lanierem. Vynálezce pojmu virtuální realita, filozof, univerzitní profesor a v neposlední řadě autor populární knihy o technických a kulturních problémech internetu You Are Not a Gadget: A Manifesto (Nejsi vychytávka: Manifest) je totiž již spoustu let velkým zastáncem takzvané informační ekonomiky.
Každý by mohl příspěvky darovat či prodávat a sám rozhodovat, co se s jeho daty má stát
Řešení řady problémů digitálního světa by dle něho by mohlo spočívat v nápadu, o kterém se uvažovalo již v raných dobách internetu. „Původní nápad byl vybudovat univerzální tržiště spojené s číselným systémem pro malé i velké částky,“ míní Lanier.
Všichni by se mohli podílet a vydělávat. A nezáleží na tom, zda by v daném případě šlo o muziku, texty, informace či videa. Každý by mohl příspěvky darovat či prodávat a sám rozhodovat, co se s jeho daty má stát. Například Nick Bergus by si sám mohl zvolit, zda chce propagovat 210litrový barel lubrikačního gelu, a především – za jakých podmínek.
