Lidovky.cz

Exposlanec ODS Doktor: Projekt církevních restitucí je v ohrožení

  22:23

Jihočeský poslanec navrhuje snížení finanční náhrady církvím z 59 miliard korun o deset až patnáct procent a delší dobu splácení.

Poslanec Michal Doktor: Cesty zpátky nevedou. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Poslaneckou sněmovnu čeká v červnu druhé čtení návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ještě před tím, ve středu 23. května, návrh zamíří k projednání do sněmovního ústavně-právního výboru. Ve hře jsou obrovské majetky a sumy peněz; církve by podle vládního návrhu měly získat zhruba polovinu svého majetku a jako vyrovnání zbylé části 59 miliard korun. Opozice kritizuje výčet vráceného majetku či oprávněnost církví si tento majetek nárokovat.

Stihne současná vláda prosadit návrh zákona o církevních restitucích? Příklad poslance Michala Doktora (dříve ODS, nyní nezařazený) dává tušit, že to nemusí být tak jednoznačné. Pokud by však majetkové vyrovnání s církvemi současný parlament schválit nestihl, hrozí, že by vzhledem k možné budoucí dominanci levice na dlouhou dobu skončilo u ledu.

Téma církevních restitucí bude tím pravým „šok-testem“ Nečasovy vlády, která oproti původní podobě a síle (na začátku disponovala 118 poslanci) doznala podstatných změn: ze sestavy vypadly Věci veřejné, které nahradila platforma LIDEM Karolíny Peake o zhruba osmi poslancích. Důvěru nové koalici sice vyslovilo dostatečných 105 zákonodárců, při schvalování návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi však není známo, o jak velkou většinu se bude vláda moci opřít.

Zatím není jasné ani to, jak se k církevním restitucím postaví peakovci, kteří se při projednávání návrhu ve vládě dost cukali a hrozili vládní krizí. Zcela jasno není ani v ODS (jako o možných potížistech se hovoří například o poslancích Borisi Šťastném, Ivaně Weberové či Lence Kohoutové) ani mezi bývalými poslanci této strany, kteří jsou dnes nezařazení. Příkladem budiž zmíněný Michal Doktor, který občanské demokraty opustil loni v listopadu kvůli nesouhlasu se jmenováním Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu.

Nečasův kabinet sice podpořil, ve věci církevních restitucí se však jeho názor s vládním návrhem rozchází. Doktor například navrhuje snížit finanční náhradu, kterou vláda navrhla ve výši 59 miliard korun, o deset až patnáct procent. Vzhledem k těsně většině Nečasovy vlády bude hlas každého poslance cenný. Proto by názory poslance Doktora a jím navrhované změny majetkového vyrovnání s církvemi neměly zapadnout. Dávají tušit, že aby návrh zákona prošel, dozná zřejmě ještě změn. Zejména v té takzvané finanční části, kterou kritizuje hlavně opozice.

ČESKÁ POZICE: Jaká je šance, že parlament schválí vládní návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi?

DOKTOR: Projekt „restitucí“ je v ohrožení. Jak z podstaty kvality materiálu, ze kterého je návrh sestaven, tak z podstaty okolností. Není možné opomíjet ekonomickou kondici a náladu společnosti. V kontextu všech těchto věcí je návrh, tak jak je v současnosti připraven, ohrožen ve schopnosti být přijat.

Připouštím, že církve plní jinou, významnější roli nežli fyzické osoby ve společnosti. I proto by si měly uvědomit, že musejí být schopny společnosti prokázat jinou rozvahu, jiné přemýšlení a jiný způsob komunikace. Rád bych zdůraznil, že takzvané církevní restituce jsou spíše než restitucemi narovnáním vztahů mezi státem a církvemi, respektive odlukou církví od státu. Budou-li však „restituce“ prosazeny neobratnou komunikací a kvalitativně špatnou metodou, hrozí, že se vychýlený postoj společnosti k církvím ještě více vychýlí a společnost onemocní extremistickými pohledy na věc.

ČESKÁ POZICE: Obáváte se, že pokud majetkové vyrovnání s církvemi neschválí tato vláda, projekt se na dlouhou dobu zastaví? Ptám se kvůli kritice restitucí ze strany ČSSD, která velmi pravděpodobně vyhraje příští sněmovní volby.

DOKTOR: Nedokončí-li tento projekt tato vláda a takto naladěný parlament, příští parlament – pravděpodobně velmi levicově naladěný – návrh zavrhne. Bohuslavu Sobotkovi bych mohl v tu chvíli leda tak vyčítat, že nesouhlasem s majetkovým vyrovnáním s církvemi popírá aktivity někdejšího premiéra Miloše Zemana a aktivity sociální demokracie z doby jejího vládnutí. Pokud „restituce“ nyní neprojdou, kvalitativně by projekt narovnání vztahu mezi státem a církvemi zanikl tak na deset až patnáct let dopředu.

ČESKÁ POZICE: Stanou se církevní restituce výrazným tématem několikera blížících se voleb? Veřejnost restitucím příliš neholduje a pro opozici bude jistě výhodné toto téma „zvednout“.

DOKTOR: Nechci, aby se církevní restituce staly předmětem předvolební kampaně a nějakých idiotických, hloupých hesel. Nedokážu pochopit, že ti, kteří restituce absolutně odmítají, nechápou, že majetek, který se má restituovat, stojí v ekonomickém systému ladem a je vlastně nefunkční. Řádný hospodář si nemůže dovolit v době hospodářské recese nechat tyto zdroje stát.

Jednou z jiskřiček, která podpálí ekonomický motor, mohou být právě restituce – ovšem v kvalitativně správně naměřeném projektu.

Pitomá role církví

ČESKÁ POZICE: Cyril Svoboda v nedávném rozhovoru pro ČESKOU POZICI řekl, že neustálé odkládání slibu státu, že vyřeší otázku církevních restitucí, je jakýmsi roubíkem do úst církví, které ve společensky neklidné době nejsou skoro vůbec slyšet. Myslíte si, že majetkové vyrovnání by církvím rozlepilo ústa?

DOKTOR: Nemám rád, když se tomu říká restituce – místo toho bychom se měli soustředit na fakt, že jde hlavně o narovnání vztahu státu s církvemi. Ten projekt představuje společenský impuls. Církve, které budou mít k dispozici zdroje a majetek, budou vyvázány z otroctví státu. Církve už nebudou muset žebrat na peníze duchovních, opravy kostelů a tak dále. Proto říkám, že církvím má být majetek vydán – lidé si musejí uvědomit, že jde především o odluku státu od církví. Spatřuji v tom naději, že se pohled české společnosti na církve posune k pozitivnějšímu vnímání.

Církve jsou ale v pitomé roli, protože vědí, že restituční projekt v této době může dokončit v zásadě jen tato vláda. Levicová část parlamentu nevysílá církvím komunikativní signály. ČSSD vlastně říká, že by církvím dala majetek a pak je vlastně nechala „vyhladovět“. Komunisti by chtěli církve zlikvidovat úplně. Jinými slovy, z levicového spektra parlamentu nepřicházejí směrem k církvím kooperativní signály.

ČESKÁ POZICE: Proč už při tvorbě návrhu nebyla do procesu více zatažena ČSSD? Dalo se předvídat, že opozice nebude s vládním návrhem souhlasit.

DOKTOR: Vyjednávací skupina přijala koncept, kterého se držela. Bylo to jednání, kdy na jedné straně vyjednávacího stolu seděli zástupci církví a na druhé zástupci vládních stran. Takto exkluzivně naladěné těleso je nepochybně schopné přijmout exkluzivní filozofii, která může v některých rysech postrádat schopnost vidět souvislosti a vidět naladění společnosti, které se za posledních pět šest let posunulo.

Změnilo se především ekonomické a finanční zdraví České republiky. Zatímco před šesti sedmi lety se dalo využít dostatku zdrojů v ekonomice, nyní se tyto zdroje tenčí; potřebujeme čas a získat nové. A zadruhé těžko můžete chtít od zástupců ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, aby hledali naladění, jak budou přemýšlet zástupci ČSSD a KSČM.Církve jsou v pitomé roli, protože vědí, že restituční projekt v této době může dokončit v zásadě jen tato vláda. Levicová část parlamentu nevysílá směrem k církvím komunikativní signály.

ČESKÁ POZICE: Nebylo by přeci jen strategicky výhodnější a prozíravější domluvit finální podobu návrhu s ČSSD? Dopředu muselo být jasné, že sociální demokraté se dostanou v brzké době k moci.

DOKTOR: To bych jim nevyčítal. Vyčítal bych jim ale kvalitativní způsob, jak k dohodě došlo. Je opomíjeno, že by měl být vydáván majetek, kde ne zcela, vždy a všude byly církve jeho vlastníky – tak jako to bylo například v případě restitucí fyzických osob. Existuje-li tady definičně jiný kvalitativní základ toho, co má být vydáno, respektive toho, jak se počítá finanční vyrovnání toho, co již vydáno být nemůže, nastupuje vždy politická dohoda. Ta buď bude mít potenciál být parlamentem přijata, nebo ne.

Tak je třeba to říkat. Je to politické rozhodnutí, které kvalitativně říká, že církvím bude vydán majetek, se kterým budou schopny hospodařit a který je uživí. Zároveň dostanou finanční zdroje, které budou zárukou odluky církví od státu. Zadruhé platí, že bude-li majetek církvím vydán, jsou církve rozhodně řádnými hospodáři a začnou jej zhodnocovat a kumulovat dostatek zdrojů, aby opravdu dokázaly fungovat.

ČESKÁ POZICE: Pokud ale tento projekt nebude zneužit a nebude sloužit jako zdroj „obživy“ různým šíbrům…

DOKTOR: Budou-li restituce špatně namíchány a projekt bude špatně připraven, bude to špatný vzkaz směrem k veřejnosti.

Překopaný návrh

ČESKÁ POZICE: Jaké je vaše řešení? Podpoříte vládní návrh?

DOKTOR: Určitě bych snížil finanční náhradu z 59 miliard o deset až patnáct procent. Také bych rozvolnil vyplácení náhrady do delšího časového úseku. Řešení tedy vidím ve snížení finanční náhrady.

ČESKÁ POZICE: Podáte do druhého čtení v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh?

DOKTOR: Většinou dokončuji projekty svých úvah až do formy, kdy podávám pozměňovací návrhy.

ČESKÁ POZICE: Vytvoříte nějakou širší pracovní skupinu? Máte dopředu zjištěno, kolik poslanců by pro vaše úpravy vládního návrhu mohlo zvednout ruce?

DOKTOR: Většinou mluvím k poslancům skrze plénum a je na mých báječných kolezích, aby se k mému návrhu přidali. V hlasování se každý rozhoduje svým svědomím.Kdyby se nemělo podařit projekt církevních restitucí dokončit, bylo by to velmi hloupé a neobhajitelné gesto

ČESKÁ POZICE: Takže dopředu si nebudete zjišťovat, jakou šanci váš návrh bude mít?

DOKTOR: Nechci předbíhat, druhé čtení dokumentu máme stále před sebou. Uvidíme, snad opravdu v červnu začne.

ČESKÁ POZICE: Kolik vašich bývalých kolegů z ODS by dle vás nezvedlo ruku pro současný vládní návrh?

DOKTOR: Bude jich několik a jsou to jména, která jsou z médií známa – například Pavel Bém, Boris Šťastný, Lenka Kohoutová, Ivana Weberová či Jana Černochová. Je zbytečné je balit do balíčku a dělat z nich nějaký blok. Jsou to solitérní postoje těch kterých poslanců. V úvaze jsou ale všichni svázáni vědomím, že pokud návrh neschválí tento parlament, po dlouhou dobu tak neučiní žádný další. Kdyby se nemělo podařit projekt dokončit, bylo by to velmi hloupé a neobhajitelné gesto.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.