Exportní banka má potíže. I kvůli několikamiliardovému úvěru

Česká exportní banka se musí vypořádat s nevýhodnými úvěry z minulosti. Aktuálním průšvihem pak je projekt elektrárny v tureckém Yunus Emre, v němž už dnes hrozí Česku ztráta až 15 miliard korun. Vedení ČEB v této situaci nemá podporu dozorčí rady.

Martin Shabu 21.10.2016
Česká exportní banka ve Vodičkově ulici v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká exportní banka ve Vodičkově ulici v Praze. | foto: wikipedie.cz
Česká exportní banka ve Vodičkově ulici v Praze.

Seznam potíží České exportní banky (ČEB), která poskytuje úvěry na projekty tuzemských vývozců, narůstá. Již několik měsíců visí nad státní kasou svízel týkající se zprovoznění elektrárny v tureckém Yunus Emre. Kvůli zakázce, kterou měla na starosti společnost Vítkovice Machinery Group, hrozí, že český stát bude muset za projekt zaplatit až 15 miliard korun. Jak zjistily LN, situací se zabývá i premiér Bohuslav Sobotka.

V projektu se nyní hraje o to, jak již postavená elektrárna přežije letošní zimu. Za zakonzervování je přitom třeba zaplatit dalších několik desítek milionů korun. Turci odmítají za dodávku platit, neboť podle nich neodpovídá původní specifikaci. Část vítkovického impéria miliardáře Jana Světlíka se přitom potácí ve finančních potížích. Podle MF Dnes uvažuje stát, že by mohla projekt dokončit Škoda Praha, která je součástí skupiny ČEZ. Dění nabralo spád i na české straně. Počátkem října se podle informací LN ocitl generální ředitel ČEB Karel Bureš jen krůček od odvolání.

Nespokojenost s vedením

Na jednom z posledních zasedání dozorčí rady České exportní banky (ČEB) bylo živo. Čtyři ze šesti členů rady byli připraveni vyzvat generálního ředitele banky Karla Bureše k rezignaci. Tlak na odvolání manažera LN potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje ze státní správy. Nespokojenost s vedením klíčové proexportní instituce státu připustilo ministerstvo zemědělství, které ovládá část akcionářských práv banky.

Nespokojenost s vedením klíčové proexportní instituce státu připustilo ministerstvo zemědělství, které ovládá část akcionářských práv České exportní banky

„Zatím (zástupce resortu) podpořil jen návrh na otevření diskuse o tom, zda by nebylo vhodné udělat změny ve vedení banky,“ uvedla Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství. Z toho ale podle ní nevyplývá, že k nějakým změnám automaticky dojde. „Nyní se o této věci teprve diskutuje,“ dodala. Návrh na Burešův odchod podpořili kromě zástupce resortu zemědělství také ministerstva financí a zahraničních věcí. Zastánci změn však narazili na odpor resortu průmyslu. Tyto čtyři úřady přitom dohromady ovládají banku, která poskytuje mnohamiliardové úvěry pro české vývozce.

Kupříkladu loni ČEB podepsala smlouvy za více než čtyři miliardy korun. Celkový objem poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek činil 80 miliard korun. „Personální otázky prostřednictvím médií nekomentujeme. Předpokládáme, že ve spolupráci s hlavním akcionářem – ministerstvem financí – se podaří věcné problémy této instituce vyřešit,“ zareagoval mluvčí průmyslu František Kotrba. Důvod odmítnutí změn neuvedl.

Zájem policie

Kvůli výměně v čele banky v říjnu proběhla schůzka s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Zúčastnili se jí zmínění ministři, předseda dozorčí rady ČEB Pavel Kysilka i ředitel Bureš. „Premiér si vyposlechl námitky a pak řekl, že se k tomu vrátí. Kdy to hodlá udělat, ale nedodal,“ popsal jednání důvěryhodný zdroj LN.

O některé nevýhodné úvěry z minulosti se zajímá i policie. Dění v ČEB, která podléhá přísné regulaci, sleduje Česká národní banka.

Proto LN zajímalo, jak je premiér spokojen s fungováním ČEB. Po několikadenních urgencích vyjádření jeho úřadu přišlo: „Dle mých informací jste již obdržel stanovisko ministerstva průmyslu,“ napsala Alena Kovářová, vedoucí oddělení PR a marketingu Úřadu vlády. Banka, kterou Bureš vede od poloviny roku 2014, v současnosti prodělává velmi složité období. Musí se vypořádat s nevýhodnými úvěry z minulosti. O některé se zajímá i policie.

A objevil se ještě jeden aktuální průšvih – projekt elektrárny v tureckém Yunus Emre. V něm už dnes hrozí Česku ztráta až 15 miliard korun. Vedení banky v této situaci nemá ani podporu dozorčí rady. Množství problémů narůstá geometrickou řadou. Podle informací LN dění v bance, která podléhá přísné regulaci, sleduje Česká národní banka (ČNB). „Jednání dozorčí rady jsou neveřejná a Česká exportní banka se k nim z tohoto důvodu nemůže nijak vyjadřovat,“ nechtěl komentovat možnou personální výměnu Martin Jaroš z Ewing Public Relations, který za banku komunikuje.

Projekt elektrárny v Turecku

O situaci v bance se ještě bude na vládní úrovni mluvit. Koncem října se má konat porada ekonomických ministrů. Ty momentálně zajímá, jak rozhýbat zmražený projekt elektrárny v Turecku, který hrozí pořádnou dírou do státního rozpočtu. Úvěr ČEB je totiž jištěn Exportní a garanční pojišťovnou (EGAP), která patří rovněž pod stát. Úvěr poskytla ČEB turecké společnosti Adularya. Ta ale kvůli problémům se spuštěním elektrárny nesplácí.

Ekonomické ministry momentálně zajímá, jak rozhýbat zmražený projekt elektrárny v Turecku, který hrozí pořádnou dírou do státního rozpočtu

Turci Čechům vyčítají, že příliš prosazovali, aby se dodavatelem stavby stal strojírenský kolos z Vítkovic, který se sám ocitl v potížích. Společnost podle nich dodala vadné kotle, které nedokážou kvalitně spalovat uhlí z nedalekého dolu. Úvěr přitom chtěli Turci splácet z vyrobené elektřiny. Dodavatel naopak viní z nekvalitně předložených vzorků uhlí Turky. Obchodní případ proto doprovází intenzivní diplomatická výměna s nejistým výsledkem.

Rodí se plán na spojení České exportní banky a pojišťovny EGAP

Mají sloužit k podpoře českých exportérů a jejich pronikání na zahraniční trhy. Část jejich energie však pohlcuje přehazování odpovědnosti za staré problémy s poskytnutými úvěry, za něž se zaručil stát. Problémy kolem nesplácených pohledávek České exportní banky (ČEB), za jejíž úvěry ručí Exportní garanční pojišťovna (EGAP), bude nakonec řešit premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s ministry financí, průmyslu a obchodu, zahraničí a zemědělství.

Návrhy změn v současnosti leží na stole Sobotky a uvedených ministrů, kteří vykonávají akcionářská práva státu v ČEB. Právě na jejich rozhodnutí závisí další osud obou institucí, které poskytují a pojišťují úvěry za desítky miliard korun ročně. LN se podařilo získat návrh opatření na větší propojení klíčových proexportních institucí státu. Materiál zpracoval makroekonom Miroslav Zámečník ve spolupráci s bývalým šéfem České spořitelny Pavlem Kysilkou. Oba jsou zároveň členy dozorčí rady ČEB.

Irelevantní interní spory

Podle Kysilky se Zámečníkem ČEB potřebuje především sjednotit vlastníky. „Řešením je vlastnická konsolidace ČEB jako stoprocentní dcery EGAP vkladem akcií držených státními akcionáři do kapitálu EGAP,“ napsali oba odborníci do materiálu pro ministry. Ti by se podle informací LN měli nad řešením situace sejít 10. listopadu. Nejvíce si oba odborníci slibují od návrhu, aby ČEB a EGAP urychleně spojily úsilí ve vymáhání pohledávek ČEB. Právě v této oblasti to mezi bankou a pojišťovnou, které obě patří státu, jiskří.

Jako příklad může sloužit nedostavěná elektrárna Poljarnaja v Rusku za devět miliard korun. ČEB přerušila v prosinci 2013 financování projektu, protože investor porušoval úvěrovou smlouvu. Hlavní dodavatel technologií – společnost PSG Zlín – od smlouvy s ruským investorem odstoupil loni v srpnu. ČEB kvůli tomu přišla o sedm miliard, které již na projekt vyplatila. EGAP však zkrátila bance pojistné plnění o 80 procent kvůli podezření z pojistného podvodu, které v současnosti zkoumá policie. Finanční ztrátu v projektu každopádně zaplatí stát.

Podle ekonomů by proto mělo být prioritní, aby se ztráty minimalizovaly. „Jakékoli interní spory mezi institucemi o tom, která ztráty vykáže, jsou z tohoto hlediska irelevantní,“ konstatovali Zámečník s Kysilkou. Logickým zájmem státu proto musí být vyšší efektivita práce s pohledávkami a snížení nákladů na jejich vymáhání, včetně najímání externích právníků. Proto oba ekonomové doporučují vytvoření společného servisního „workout centra“ – oddělení pro vymáhání pohledávek ČEB i EGAP.

Svolení ČNB

V rámci pojišťovny by měl pracovat jednotný tým, který by předkládal výstupy dozorčím radám ČEB i EGAP, jež by zohlednily především dopad na celkový rozpočet. Právě v systému rozmělněné odpovědnosti tkví podle Zámečníka s Kysilkou chybné fungování obou institucí. Zároveň oba ekonomové upozorňují, že stát potřebuje mít nástroj na podporu exportérů, a to zejména v situaci, kdy české komerční banky jsou v zahraničních rukou.

Mimo jiné musí stát pamatovat na situace, kdy je třeba podpořit například vývoz zbraňových systémů, do čehož se komerční banky nehrnou. Politici a úředníci nicméně okolo ČEB našlapují velmi opatrně. Obávají se, aby nějakým nepředloženým krokem dále nezhoršili pozici banky vůči jejím dlužníkům, ale i věřitelům.

To však není jediná neznámá, která případné propojení obou finančních institucí provází. „Existují obavy, aby EGAP potom, co by ovládla ČEB, splňovala kapitálové zajištění, které po ní požaduje regulátor,“ upozornil LN vysoce postavený zdroj ze státní správy, který si nepřál být jmenován. „Další věcí je, aby si ČEB udržela bankovní licenci, když bude pod pojišťovnou,“ dodal zdroj. Na finanční trh totiž dohlíží Česká národní banka. A právě ona by musela dát k případnému spojení ČEB a EGAP zelenou.

Miliardový megaprůšvih

  • Česká exportní banka (ČEB) patří mezi klíčové nástroje státu na podporu domácích vývozců.
  • Jejím momentálně nejvýznamnějším projektem, který se potácí v problémech, je zprovoznění turecké elektrárny Adularya.
  • Banka na projekt poskytla úvěr ve výši 11 miliard korun. Celkově se však hovoří o ztrátě až 15 miliard.
  • Turci totiž nesplácejí úvěr, jenž se měl uhradit z prodeje vyrobené elektřiny. Důvodem nesplácení je fakt, že kotle dodané na stavbu nejsou schopné spalovat uhlí z místního dolu.
  • Dodavatel stavby Vítkovice Machinery Group (VMG) miliardáře Jana Světlíka se ocitl v úpadku. Jen na zakonzervování projektu přes zimu je třeba 32 milionů korun.
  • Po neúspěšném vnitrostátním puči na prezidenta Recepa Erdogana, do kterého byli údajně zapojeni turečtí majitelé elektrárny, turecký stát elektrárnu znárodnil.
Igorjansen Bures musi jit! Souhlas, Bures musi jit! 15:37 21.10.2016

Počet příspěvků: 1, poslední 21.10.2016 03:37 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.