Lidovky.cz

Exodus lékařů a sester není dnes stejně alarmující jako dříve

  10:35
„Bylo by ideální vystavit pacientovi účet a do 30 dnů by jej musel on nebo pojišťovna proplatit. Pacient by věděl, kolik stojí jeho zdraví. Možná by si rozmyslel, bude-li lyžovat mimo sjezdovku,“ říká v rozhovoru ředitel plzeňské fakultní nemocnice Václav Šimánek

Václav Šimánek, ředitel plzeňské fakultní nemocnice. foto: Foto Ladislav NěmecMAFRA

Průměrný plat lékaře v plzeňské fakultní nemocnici je 92 tisíc korun. „Když k nám přicházejí mladí lékaři či sestry, neptají se na výši platu, protože vědí, že je dobrý, ale na volný čas,“ tvrdí v rozhovoru ředitel plzeňské fakultní nemocnice Václav Šimánek s tím, že do budoucna to začne být obrovský problém.

LIDOVÉ NOVINY: Co vám dělá v současnosti největší starosti?

ŠIMÁNEK: Hlavní výzva, na které čile pracujeme, je rozdělenost areálů. Máme lochotínský a borský areál, které jsou od sebe vzdálené pět kilometrů, a ten borský je výrazně starší. Nemocnice je rozdělená na dvě části, kdy některé obory jsou pouze tady nebo pouze tam, zatímco některé laboratoře či rentgeny musíme mít na obou pracovištích. Stojí nás to nejen vyšší pořizovací náklady, ale i servis těchto přístrojů. Naším cílem tedy je, a proto jsme nechali zpracovat rozvojový generel, přestěhovat velkou část borských klinik na Lochotín. Musíme kvůli tomu stavět nové budovy.

LIDOVÉ NOVINY: A co bude s borskou částí?

Musíme si především uvědomit, kolik zahraničních studentů studuje medicínu na českých vysokých školách. Studují-li v češtině, pak zadarmo, a následně odcházejí domů nebo do ciziny. Bude jich až okolo 30 procent.

ŠIMÁNEK: Tam chceme nechat menší část nemocnice, řekněme okresního typu, kde budou chirurgie, ARO, interna, rentgen a následná péče. V blízkosti centra města to bude mít velký smysl.

LIDOVÉ NOVINY: Pociťujete nějak, že jste blízko hranic, odcházejí vám lékaři a sestry do Německa?

ŠIMÁNEK: Největší exodus pracovníků byl v roce 1990. Nejen do Německa a do Británie, ale i do soukromé sféry. Teď to není tak alarmující. Musíme si především uvědomit, kolik zahraničních studentů studuje medicínu na českých vysokých školách. Studují-li v češtině, pak zadarmo, a následně odcházejí domů nebo do ciziny. Bude jich až okolo 30 procent.

Když je tedy ze stovky třicet cizinců, vím, že zhruba dvacet mi jich odejde. Jsou to zejména Rusové a Slováci. Loni u přijímacích zkoušek na plzeňskou lékařskou fakultu uspěla ze všech žadatelů nejlépe Ruska s trvalou adresou v Moskvě. Asi tady žila, protože uměla česky, ale musíme brát v úvahu, že je to cizí státní příslušnice, která sem přišla jen kvůli špičkovému vzdělání. To nás tíží.

LIDOVÉ NOVINY: Nešlo by pak o diskriminaci, kdyby Slováci a Rusové museli za studium v češtině platit, zatímco Češi ne?

Pojďme si říct, že každý, kdo má trvalou adresu v Česku, studuje zadarmo, ale všichni ostatní za to musejí platit. Jde o to si říct, jak to chceme.

ŠIMÁNEK: Zeptám se vás: Když půjdete studovat do Londýna, v jakém jazyce studujete?

LIDOVÉ NOVINY: V angličtině.

ŠIMÁNEK: Vidíte, a zaplatíte mnohem víc než Angličan. Slováky mám rád, nic proti nim nemám, ale dnes je to jiný stát. Pojďme si říct, že každý, kdo má trvalou adresu v Česku, studuje zadarmo, ale všichni ostatní za to musejí platit. Jde o to si říct, jak to chceme.

LIDOVÉ NOVINY: Nemocnice nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik vám jich chybí a kolik lůžek kvůli tomu zeje ladem?

ŠIMÁNEK: Chybí nám jich 43 z celkového počtu 1600. Je to dáno tím, že jsme největší a nejlépe platící zaměstnavatel v celém Plzeňském kraji, poskytujeme superspecializovanou péči, což některé sestry také láká, a pak i tím, že sestrám na rodičovské dovolené umožňujeme, že si mohou vzít menší úvazek. To také pomáhá. Dříve jsme totiž bývali i minus 70 či 80 sester, takže minus 43 zdravotních sester je dobré.

LIDOVÉ NOVINY: Musíte mít kvůli tomu zavřená nějaká lůžka?

Jsme nemocnice, která je v černých číslech. Za loňský rok jsme na mimořádných odměnách, které máme standardně třikrát za rok, v červnu, v září a v prosinci, vyplatili našim zaměstnancům 200 milionů korun včetně odvodů. A pokud budeme letos dobře hospodařit, mělo by být i na odměny.

ŠIMÁNEK: Jsou to jednotlivá lůžka, kdy třeba na jednotkách intenzivní péče jedeme na devět lůžek místo na deset. Ale to je dáno i tím, že jsou prázdniny, vzdělávací kurzy pro zaměstnance nebo nečekaná onemocnění. Rozhodně nejsou uzavřená celá oddělení.

LIDOVÉ NOVINY: Platy loni rostly mnohem rychleji, než s čím počítala úhradová vyhláška. Už víte, kolik peněz vám na ně bude chybět?

ŠIMÁNEK: Meziroční nárůst na platy činí v plzeňské fakultní nemocnici 350 milionů. Letos jsme poprvé dosáhli toho, že 50 procent z rozpočtu už činí platy. Ale máme spočítáno, že bychom měli s penězi vyjít. Jsme nemocnice, která je v černých číslech. Za loňský rok jsme na mimořádných odměnách, které máme standardně třikrát za rok, v červnu, v září a v prosinci, vyplatili našim zaměstnancům 200 milionů korun včetně odvodů. A pokud budeme letos dobře hospodařit, mělo by být i na odměny.

LIDOVÉ NOVINY: Není těch 50 procent rozpočtu na platy už příliš velký podíl? Kolik je to peněz?

ŠIMÁNEK: Samozřejmě, je to hodně. Celkový rozpočet na rok 2019 činí 7,2 miliardy.

LIDOVÉ NOVINY: Jste tedy v černých číslech, takže nemáte žádné faktury po splatnosti?

Máme to zaúkolováno tak, že za nasazení každé nové léčby je zodpovědný vždy šéf centra. Jde o to, abychom léčili efektivně a poskytovali léčbu tam, kde má být. Abychom někomu řekli, že mu nasadíme léky a že mu zbývají dva týdny života, které stráví v nemocnici, je protismyslné. To by nikdo z nás nechtěl.

ŠIMÁNEK: Ne, jsme dobří hospodáři. Ale je to dané i celým systémem fungování nemocnice. Je tu centrová péče, která odčerpává velké množství peněz. Máme to zaúkolováno tak, že za nasazení každé nové léčby je zodpovědný vždy šéf centra. Jde o to, abychom léčili efektivně a poskytovali léčbu tam, kde má být. Abychom někomu řekli, že mu nasadíme léky a že mu zbývají dva týdny života, které stráví v nemocnici, je protismyslné. To by nikdo z nás nechtěl.

LIDOVÉ NOVINY: Bojujete s tím, že odkládáte léčbu pacientů, na které už není rozpočet? Jak veliký je to problém?

ŠIMÁNEK: Máme oddělení manažerských informací, které úzce spolupracuje s jednotlivými klinikami a online jim poskytuje data, jaký mají rozpočet, jaká je rezerva a jak postupně plní plán. Takže se nám v žádném případě nestává, že bychom třeba přestali dělat nějaký typ operací. Naši přednostové vždy vědí, jak to jde nejen s plánovanými operacemi, jako je třeba totální endoprotéza, ale i jak to jde třeba s úrazy. Víme, že v létě jich je víc, třeba pády z kol, jiné měsíce jsou zase hluché, takže i to lze namodelovat. A pak to závisí i na tom, jak se dohadujeme se zdravotními pojišťovnami.

LIDOVÉ NOVINY: A jak to máte třeba s čekacími lhůtami u totálních endoprotéz?

ŠIMÁNEK: Čekatelům garantujeme dvanáct měsíců, ale v současnosti je čekací lhůta na kyčel šest až devět měsíců. Paradoxem je ale jiná věc. Razíme teorii, že když přijde pacient, řekneme mu, ať přijde na operaci hned zítra. Divil byste se, kolik lidí se lekne, a chce s tím ještě počkat, protože si musí zařídit spoustu věcí. Když to tedy úplně otočíme a řekneme jim, že zítra, zjistíme, že by si raději ještě půl roku počkali.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký je největší problém současného zdravotnictví?

Razíme teorii, že když přijde pacient, řekneme mu, ať přijde na operaci hned zítra. Divil byste se, kolik lidí se lekne, a chce s tím ještě počkat, protože si musí zařídit spoustu věcí. Když to tedy úplně otočíme a řekneme jim, že zítra, zjistíme, že by si raději ještě půl roku počkali.

ŠIMÁNEK: Určitě je třeba pracovat na úhradách a úhradové vyhlášce. To, co dnes je, že dostáváme zálohové platby, vyúčtujeme je a pak je to koňský handl, kdy pojišťovna řekne: tady vám to krátíme, a my zase, že tady nám musí připlatit. Na tom se bude muset hodně pracovat.

Bylo by ideální vystavit pacientovi účet a do 30 dnů by jej musel on nebo pojišťovna proplatit, záleželo by na jeho pojistce. Pacient by věděl, co stojí jeho zdraví. Možná by si potom rozmyslel i to, bude-li jezdit na kole bez helmy nebo na lyžích mimo sjezdovku. Byl by to hezký výchovný moment, protože pacienti by si uvědomili, kolik odvádějí na zdravotním pojištění a kolik čerpají. Také by jim třeba došlo, že nemusejí všechno sníst a všechno vypít a že diskontní potraviny jsou diskontní potraviny a podle nich je potom diskontní i zdraví.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou i další problémy?

ŠIMÁNEK: Měla by se udělat páteřní síť nemocnic a říct, tady máme nemocnice, které pokryjí danou oblast, a pod nimi jsou nemocnice, které jsou menší. A přesně jim definovat, jaký rozsah péče jim přísluší. Když zmíním Plzeňský kraj, fakultní nemocnice výborně, ale na jihu musejí být minimálně klatovská anebo domažlická nemocnice, aby pokryla Šumavu a jih kraje.

Potřebujeme definovat, co je přednemocniční, nemocniční a následná péče a udělat síť nemocnic. Pak se to i lépe financuje.

Bude navíc dobře, když daný špitál bude vědět, na které případy stačí a na které už nestačí. A ty, které nedělají rutinně, musejí automaticky přiletět do vyššího zdravotnického zařízení. Je to levnější a my pacienty vrátíme zpět na doléčení. Potřebujeme definovat, co je přednemocniční, nemocniční a následná péče a udělat síť nemocnic. Pak se to i lépe financuje.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě něco doplníte?

ŠIMÁNEK: Třetí věc je personál. Musíme se smířit s tím, a trochu tomu i jít naproti, že nová mladá generace už nemá prioritu peníze. Dřív jsme pracovali, abychom si mohli pořídit auto nebo dovolenou. Dnes jsou platy velmi dobré, jak jsem říkal, jsme nejlépe platící zaměstnavatel v Plzeňském kraji. Když nám přicházejí mladí lékaři nebo sestry, neptají se na výši platu, protože vědí, že je dobrý, ale na volný čas. A tomu se budeme muset přizpůsobit.

U nás je průměrný plat lékaře 92 tisíc, ale oni budou chtít zážitky, aby si plat užili. To bude velký problém do budoucna. Pro mě jako pro mladého lékaře byla čest, když jsem mohl někam vycestovat, na kongres nebo na stáž. Dnes je musíte přemlouvat. Přitom zdrojů, které jim umožňují, aby nemuseli jíst pořád mraženou zeleninu jako já v USA, abych přežil, je spousta. Mají velké možnosti na výběr, ale nechce se jim, protože chtějí volný čas a zážitky.

Václav Šimánek (48)

  • Chirurg a traumatolog.
  • Ženatý, dvě děti.
  • Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
  • Ve Fakultní nemocnici Plzeň pracuje od roku 1995.
  • Ředitel FN Plzeň od roku 2014.

Fakultní nemocnice Plzeň

21 klinik, 19 oddělení, šest ústavů; 1739 lůžek; 70 331 hospitalizací; 3460 porodů; 1 014 642 ambulantních vyšetření; 4659 zaměstnanců, z toho 951 lékařů a 1618 sester a porodních asistentek

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.