Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Exministr Skalický ke kauze MUS: Byla to chyba naší privatizační cesty

  14:59

Fond národního majetku prý neměl dost odborníků, nenesl politickou odpovědnost a jeho úředníci šli často na ruku managementu podniků.

Bývalý ministr Jiří Skalický: O výkon vlastnických práv státu byla tahanice. foto: © ČTKČeská pozice

ČESKÁ POZICE pokračuje v seriálu o tom, jak ministři úřednické vlády bankéře Josefa Tošovského vzpomínají na první polovinu roku 1998. Tehdy stát přišel o kontrolu nad Mosteckou uhelnou společností (MUS). Je jasné, že v letech 1997 až 1998 (za druhé vlády Václava Klause a za Tošovského vlády) při převedení obrovského majetku do soukromých rukou selhaly všechny složky státu. Až na pár statečných úředníků v čele tehdejšího Fondu národního majetku (FNM). Byla to ze strany ministrů nekompetentnost, nebo záměr? Pomocí svědectví bývalých vysoce postavených politických činitelů se pokoušíme události rekonstruovat.

Tentokrát vzpomíná bývalý předseda Občanské demokratické aliance (ODA) Jiří Skalický, který byl v Tošovského vládě krátce ministrem životního prostředí. V letech 1992 až 1996 byl ovšem ministrem pro privatizaci v první vládě Václava Klause a z tohoto titulu do června 1996 také předsedou prezídia FNM, který spravoval vlastnické podíly státu. To mu umožňuje obecnější pohled na systémové příčiny, které mimo jiné vedly ke ztrátě státní majority v MUS, ale například i v IPB.

Vzpomínky na případ Mostecká uhelná společnost:

Potvrzení: Tošovského vláda se případem MUS vůbec nezabývala

Jiří Skalický, stejně jako tehdejší ministr vnitra Cyril Svoboda, si nepamatuje, že by se vláda Josefa Tošovského situací v Mostecké uhelné společnosti zabývala, přestože k tomu existovala i zpráva Bezpečnostní informační služby.

„Byl jsem členem Tošovského vlády pouhých pár týdnů před rezignací vynucenou problémy kolem starých sponzorů ODA. Vzhledem k závažnosti kauzy, již zkoumáte, bych si ale určitě pamatoval, kdyby se stala předmětem jednání vlády nebo kdyby ji se mnou někdo, ať už ministr financí, ministr průmyslu a obchodu či sám premiér konzultovali. Žádná informace o tom, co se v hnědouhelných dolech děje, však ke mně tehdy nepronikla,“ vzpomíná si Skalický, který byl v letech 1998 až 2004 senátorem za obvod Plzeň-jih.

Širší souvislosti: Systémový problém

Ač se konkrétní vzpomínky na případ MUS Skalickému nevybavují, koneckonců je tomu již skoro 14 let, popsal, jakým způsobem stát přistupoval ke strategickým uhelným dolům:

„Uhelné společnosti  spadaly původně pod ministerstvo hospodářství, které řídil Karel Dyba z ODS. Jeho resort doly rozdělil do několika akciových společností. Černé uhlí do OKD a Českomoravských dolů, hnědé pak do Mostecké uhelné společnosti, Severočeských dolů a Sokolovské uhelné. Významná část akcií těchto podniků byla posléze vložena do kuponové privatizace. Stát si však ponechal majoritní balíky, neboť doly označil za strategický sektor. A tady jsme asi u toho, co lze při zpětném pohledu považovat za systémovou chybu a co se netýkalo zdaleka jen těžby uhlí, ale například také ČEZ či velkých bank,“ míní Skalický.

Podle tohoto bývalého politika stát převedl majoritní balíky akcií strategických společností do Fondu národního majetku (FNM), aniž by se efektivně zajímal o to, jak bude tato instituce vlastnická práva a ony strategické zájmy hájit.

Usiloval jsem, aby za majetkové účasti, u nichž se nepočítalo s rychlou doprivatizací, nesla odpovědnost vláda.

Skalický dále uvádí: „Fond národního majetku na to neměl ani dost odborníků a především nenesl politickou odpovědnost. A úředníci fondu – coby členové orgánů strategických společností – v zájmu zachování dobrého bydla šli často managementu těchto státem kontrolovaných podniků ochotně na ruku. Když se tento problém na některých konkrétních případech stal zjevným, pokusil jsem se z pozice předsedy prezídia FNM dosáhnout toho, aby odpovědnost za výkon vlastnických práv byla přenesena zpět na zakladatelská ministerstva. A aby vláda za majetkové účasti, u nichž se nepočítalo s rychlou doprivatizací, nesla odpovědnost a měla je pod kontrolou. To vzbudilo velmi alergickou reakci tehdejší exekutivy FNM v čele s Tomášem Ježkem. Tento konflikt a také dramaticky narůstající počet neplatících kupců privatizovaných podílů plus další manažerské problémy později vedly k odvolání Ježka z vedení FNM.“

Tahanice a kompromis

Skalický tvrdí, že nový šéf exekutivy FNM Roman Češka se snažil nasadit odlišný kurz. „Nicméně některým průšvihům, jež se staly ještě za mé éry, především IPB s velmi podobným schématem ztráty státní majority jako v případě Mostecké uhelné společnosti, se zabránit nepodařilo. Jak je z Češkovy výpovědi ke kauze MUS patrné, bylo i později velmi obtížné uhlídat, aby nějaký úřednický právník FNM via facti nenapomáhal managementu proti zájmům státu. Tahanice o výkon vlastnických práv k majetkovým účastem státu totiž vyústila v nemastný neslaný kompromis jakési sdílené odpovědnosti příslušných ministerstev a FNM, což umožnilo přinejlepším alibismus, v horším případě i podobná zanedbání jako v případě Mostecké uhelné společnosti. Spatřuji v tom jednu z podstatných systémových chyb naší privatizační cesty a vývoj v následné doprivatizaci dalších podniků jako například severomoravských hutí či Poldi Kladno,“ tvrdí s odstupem času bývalý vysoce postavený politik ODA.

Co dělá Jiří Skalický dnes? „Pokusil jsem se po odchodu z politiky vrátit zpět k původní profesi, což je chemie, ale po 15 letech ve státních službách to jde dost těžce. Založil jsem si malý lihovar na ovocné pálenky, který ale v praxi zatím funguje spíš jako koníček než jako zdroj obživy,“ řekl ČESKÉ POZICI někdejší ministr privatizaci.

Případem divoké privatizace MUS se zabýváme v rubrice HOT TOP.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.