Lidovky.cz

Exkluzivně o kauze PRISM: USA uštědřily Evropanům výprask

USA

  10:34

Ze záznamu o prvním jednání skupiny EU-USA o ochraně osobních údajů vyplývá, že Evropa je přístupem USA jednoznačně zklamána.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

ČESKÁ POZICE získala záznam o prvním zasedání skupiny EU-USA k ochraně osobních údajů a bezpečnosti, které se konalo 8. července ve Washingtonu. Jedná se o zápis, který po schůzce připravila česká diplomacie.

Cílem bylo vnést co nejvíce světla do problému kolem tajného bezpečnostního programu PRISM americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), jenž byl zaměřen na sledování evropské elektronické komunikace.

Jednání, jehož zahájení Evropanům nabídl americký ministr spravedlnosti USA Eric Holder, však očekávání zástupců EU dle dokumentu zdaleka nesplnilo – ani přes to, že Evropané pohrozili, že se výsledky promítnou do paralelně zahájených příprav dohody o volném obchodu mezi Evropou a Severní Amerikou, takzvané TTIP. A tak Evropa hodnotí přístup USA ke kauze jako jednoznačné zklamání. Nakonec se účastníci dokázali dohodnout jen na jednom: že jednání proběhlo.

Kdo se se zasedání skupiny zúčastnil

Součástí delegace byli mimo jiné zástupci litevského předsednictví v EU, reprezentanti Evropské komise, delegáti Evropské služby pro vnější činnost a zástupci všech velvyslanectví členských států. Za americkou stranu vedl jednání zástupce ministerstva spravedlnosti USA Bruce Swartz. Doprovázeli ho delegáti úřadu ředitele pro národní zpravodajství a ministerstva vnitřní bezpečnosti.

USA: Špehují i Evropané!

Již od začátku bylo zjevné, že se setkání nebude vyvíjet příznivě z hlediska obnovení důvěry mezi USA a Evropou. Americký ministr spravedlnosti Eric Holder je sice inicioval, nicméně Bruce Swartz hned v úvodu prohlásil, že USA sice mají zájem o dialog, ale nedovedou si dost dobře představit, jak by mohly být zodpovězeny dotazy, které delegáti EU nemají oprávnění klást.

Sběr informací prý umožňuje spolupráce s tajnými službami členských zemí, a to je už z principu utajovaná činnost, z čehož Swartz usoudil, že bez příslušných expertů efektivní dialog nelze vést. A pak vytáhl očekávané kladivo: „Pokud by Evropská unie označila náš způsob získávání informací za nevhodný, bere v úvahu, že tím zpochybňuje i způsob, jakým se k informacím dostávají její členské státy?“

Zástupce USA: Členské státy EU se ve špionážních aktivitách angažují stejnou měrou, jen jejich aktivity zatím nejsou veřejně propírány v médiích.

Delegace USA opakovaně trvala na udržení symetrie. Pokud by tedy mělo dojít na přezkum zpravodajských aktivit, trval zástupce ministerstva spravedlnosti USA Bruce Swartz na tom, že by se předmětem diskuse musely stát rovněž zpravodajské aktivity EU. Pakliže by bylo Evropské komisi či jednotlivým členským státům umožněno prověřovat zpravodajské postupy USA, měli by Američané mít stejné právo vůči zemím Evropské unie. Swartz to považuje za základní filozofický i praktický problém, který bude složité vyřešit.

„Jak se chce EU angažovat v dalších jednáních, aniž by se zamyslela nad vlastními aktivitami,“ cituje zpráva Swartze. A pokračuje: „Těžko bychom mohli hovořit o dialogu rovného s rovným, pokud by se stanovenými pravidly měly řídit jen USA, ale už ne členské státy Evropské unie, které se ve špionážních aktivitách angažují stejnou měrou, jen jejich aktivity zatím nejsou veřejně propírány v médiích.“

V této souvislosti Schwartz zmínil americký Kongres, který by dle něj zcela jistě nepřipustil variantu, aby praktiky USA podléhaly evropské kontrole, a členské státy EU by mezitím vesele pokračovaly ve svých zpravodajských aktivitách.

Na pomoc Američanům přispěchali delegáti Velké Británie. Jejich zástupce podtrhl, že se Evropská unie nemůže angažovat v něčem, co zahrnuje sběr zpravodajských informací. Nutno podotknout, že Britové jsou ve špehování přeborníci. Spojené království je mimo jiné průkopníkem v masovém nasazení kamer do veřejných prostranství. V současnosti tam kamerové systémy snímají školní třídy, interiéry dopravních prostředků, kavárny, parky a podobně. Celkem 4,2 milionu kamer na britských ostrovech představuje neskutečných dvacet procent všech CCTV (Closed Circuit Television) kamer na světě. Nelze se tedy divit, že případné veřejné odkrývání metod evropských tajných služeb není právě v britském zájmu.

Podobný názor, totiž že EU nemůže reprezentovat v tomto jednání jednotlivé členské státy, naznačil rovněž francouzský delegát. I on zřejmě velmi dobře ví proč. Francouzský deník Le Monde totiž minulý týden zveřejnil rozsáhlou reportáž, dle které francouzské tajné služby shromažďují osobní údaje stejně lačně jako jejich američtí kolegové. (ČESKÁ POZICE připravuje podrobnosti.)

Pohádka na konec  

Za téměř skandální lze považovat prohlášení zástupce amerického úřadu ředitele pro národní zpravodajství (Director of National Intelligence), který v závěru jednání dodal, že veřejnosti lze pořád odprezentovat pozitivní příběh v tom smyslu, že nad zpravodajskou činností existuje adekvátní dohled a že praktiky, které USA uplatňují, jsou tedy správné. Asi nikoho nepřekvapí, že zástupci EU po tomto výroku, který mohl působit jako naprostý výsměch, dospěli k závěru: cílů, s nimiž do jednání šli, se v žádném případě dosáhnout nepodařilo. Komentář se pak omezil na stručné konstatování, že „jednání proběhlo, že se jedná o první krok v rámci delšího procesu a další jednání budou pokračovat koncem tohoto měsíce“.

P. S. Koordinace bez České republiky

Zástupci Evropské unie se na jednání připravovali společně se zaměstnanci jednotlivých zastupitelských úřadů ve Washingtonu během nedělní koordinační schůzky. Cílem bylo sjednotit pozice Evropské unie a sestavit strategii. Skupina se shodla, že musí zabránit tomu, aby USA během setkání zlehčovaly závažnost situace argumenty, že obdobné zpravodajské aktivity jsou u obou stran zcela běžné (což nakonec přesně Američané udělali). Konkrétně si zástupci komise kladli za cíl v jednání argumentovat šíří americké zpravodajské činnosti a také skutečností, že Spojené státy mají díky převaze amerických poskytovatelů telekomunikačních služeb na evropském trhu mnohem větší příležitost ke sledování, což Evropu činí více exponovanou.

Za pikantní lze považovat skutečnost, že naše velvyslanectví ve Washingtonu se koordinační schůzky o budoucnosti ochrany osobních údajů nezúčastnilo, a to s ohledem na její pozdní svolání. Česká republika tak úspěšně pokračuje v téměř naprosté ignoraci problému, jenž v současnosti hýbe světem. Aby zaujalo alespoň nějaký postoj k celé kauze, k tomu se ministerstvo vnitra aktuálně snaží dotlačit Česká pirátská strana. Bývalému ministrovi Janu Kubicemu počátkem týdne poslala otevřený dopis, ve kterém ho žádá, aby praktiky okolo amerického sledovacího projektu PRISM razantně odmítl a ujistil veřejnost, že do podobných aktivit nejsou zapojeny české výzvědné služby. Bližší informace jsme přinesli ve článku Čeští piráti žádají ministerstvo vnitra, aby udělilo Snowdenovi azyl.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.