Lidovky.cz

Evropští lidovci: Hromadné čekání na spasitele

Evropa

  9:28

Atmosféra na ideové konferenci Evropské lidové strany připomínala hromadné hecování, kdo se tedy ujme nepříjemné role.

Třídenní ideová konference proevropské European People’s Party (EPP) v Berlíně měla velmi aktuální téma: „Růst a stabilita pro Evropu a pro euro“. Neobešla se bez obvyklých frází, mnohem důležitější než prointegrační projevy však byla tentokrát atmosféra – očekávání velkých dějinných kroků ve světle opatrných debat o evropské federaci.

Nutno připomenout, že EPP je politickou frakcí v Evropském parlamentu sdružující pravicové proevropské strany, například mocné německé křesťanské demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové, předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, předsedu Evropské rady Hermanna Von Rompuye či české lidovce a TOP 09. Kritici jim říkají eurofanatici, jiní eurooptimisté. Bez debat jde však o neuvěřitelně silnou mocenskou strukturu lidí, kteří bez legrace hýbají EU a drží opratě hlubší integrace.

Sdílená suverenita, ne superstát

Jak předseda EPP v Evropském parlamentu Joseph Daul, tak vedoucí německé delegace do Evropského parlamentu Herbert Reul se v úvodních projevech odvolávali na velkého Evropana Helmuta Kohla, za což oba sklidili potlesk sálu plného europoslanců, novinářů a intelektuálů blízkých proevropskému proudu. I bývalý dlouholetý premiér Belgie (1979–1992) a zakladatel EPP Wilfried Martens se ve svém projevu držel slov jako příležitost, solidarita, nedostatek inovací a pokrok nutný pro růst, jak to ostatně opakují politici pro-federalizačního proudu minimálně od roku 2009.

Největší političtí hráči frakce se na úvodním panelu týmově opírali do hrůznosti a nespoutanosti finančních trhůNejvětší političtí hráči frakce se na úvodním panelu týmově opírali do hrůznosti a nespoutanosti finančních trhů, přitakávali krokům německé kancléřky a obhajovali právě předjednávaný bankovní dohled. Martens, dosud vůdčí persona EPP, se překvapivě kriticky rétoricky tázal: „Co řekneme lidem, až se nás zeptají v červnu 2014 (při volbách do Evropského parlamentu – pozn. red.), co jste to provedli? Máme předsedu Evropské komise, stálého předsedu Evropské rady, v Německu jsme vyhráli eurovolby.“ Sám si odpověděl typicky merkelovskou frází: Potřebujeme disciplínu a koordinaci. A evropskou politickou federaci.

Při téměř mechanickém odkazování na myšlenky německé kancléřky uzavřel tezí, aniž by odpověděl na svou otázku k zodpovědnosti politických reprezentací napříč Evropou: „Nechceme evropský superstát. Chceme sdílenou suverenitu.“

Přežvykování argumentů

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble oprášil obvyklý argumentační řetězec pro další integraci EU o navázání blízkosti s Francií, lepšími zítřky a německé ekonomické závislosti na sjednocené Evropě. Sedmdesátiletý matador německé politiky se opřel do tisku nových peněz, který aktuálně provádí americký Fed – dokonce si díky tradičnímu německému strachu z inflace jemně vystřelil z anglického termínu „quantitative easing“ (kvantitativního uvolňování, více se dozvíte v článku Kvantitativní uvolňování není ďábelský instrument).

Obvyklé žehrání na iracionalitu finančních trhů se z jeho úst tentokráte nekonalo, konstruktivní výzvy k iniciativnímu politickému řešení krize střídala prohlášení o nedostatečnosti paktů Euro Plus a fiskálního kompaktu z března letošního roku. „Pokud nerozšíříme aktuální smlouvy, zabředneme ještě více do fiskálních problémů,“ zněl apel jednoho z hybatelů evropské integrace následujících měsíců.

Celý blok věnovaný eurozóně a její krizi působil jako vzájemné ujišťování, že „přece někdo musí přijít s iniciativou a řešením“Celý blok věnovaný eurozóně a její krizi působil jako tradiční přežvýkání argumentů o správnosti evropské integrace a jakési vzájemné ujišťování, že „přece někdo musí přijít s iniciativou a řešením“. I proto se před mikrofony i v kuloárech političtí tahouni hlubší integrace často odkazovali na rozhovor Angely Merkelové z davoského ekonomického fóra, kde poprvé vyslovila dosud zakázané slovo – federace. Jak je známo, přední evropští úředníci (Barosso, Draghi) se v posledních týdnech kancléřčiny nitě chytli a pracují na konkrétních návrzích.

Přestaňte se hrabat ve svých problémech!

Pozvaní zástupci byznysu posloužili jako náhražka za obvyklou politickou opozici – přestože neshazovali myšlenku fiskální a politické unie ze stolu jako evropští konzervativci, veřejně si stěžovali na přešlapování čelních představitelů integrace a doslovné nicnedělání.

Heinrich Hiesinger, předseda představenstva německého průmyslového giganta ThyssenKrupp, se kromě obvyklého zdůrazňování nutnosti zachránit euro pustil do vystavování nepřívětivého účtu aktuálním evropským lídrům: za poslední dva roky se podíl evropských podniků na světovém HDP snížil z 25 na 20 procent, prý zejména kvůli nedostatečné iniciativě evropských politických špiček, které se „jen hrabou ve svých problémech a nedokážou vykročit jakýmkoliv směrem“.

Strana, která je formálně nejmocnější nestátním politickým tělesem v evropském prostoru, aktuálně čeká na kroky německé kancléřky. Třídenní konference byla napjatým přešlapování na místě, nervózním čekáním na politického spasitele s dostatečnou odvahou a směsí očekávání s nejistotou k velkým změnám, které institucionalizovanou evropskou integraci v dalších měsících čekají.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.