Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropskou unii opustila jen třetina migrantů bez nároku na azyl

  10:32
Míra úspěšnosti EU v návratové politice migrantů je 27 procent – na sedm z nich dovnitř připadá jeden ven. Zájemce o nebezpečný výlet do Evropy neodradí vyhlídka na cestu zpátky, protože v praxi je soukolí nesmírně pomalé a děravé.

Záchranáři pomáhající migrantům foto: Yannis BehrakisReuters

Přísun ilegálních migrantů a nevalná schopnost Evropské unie vracet ty, kdo na azyl nemají nárok, znervózňuje obyvatele starého kontinentu. Ukázal to i pokles podpory pro Angelu Merkelovou v německých volbách. Čísla o migraci takový pesimismus do jisté míry ospravedlňují. Míra unijní úspěšnosti v návratové politice je 27 procent. To znamená, že jen necelá třetina osob, u nichž už se rozhodlo, že podmínky pro mezinárodní ochranu nesplňují, opustila Evropu.

Aktivní cesty, jimiž migranti proudí, jsou tři – přes Řecko, Itálii a Španělsko. Právě na první uvedený vstupní bod do Evropy se vztahuje dohoda EU s Tureckem. Tvoří základ pro vracení těch, jejichž žádost o azyl skončila zamítnutím a kteří přišli z Turecka na řecké ostrovy po 20. březnu 2016. Tehdy se dohoda aktivovala. Podle paktu má být schéma jedna ku jedné. Tedy za jednoho uprchlíka, který přijde z Turecka do Evropy, jeden, který putuje opačným směrem, protože na mezinárodní ochranu nemá nárok.

Neuspokojivý výsledek

„Realizace schématu zůstává problematická a neefektivní. K 31. srpnu bylo navráceno pouhých 1307 osob, avšak do EU bylo přesídleno již 8815 syrských uprchlíků. Společné prohlášení přitom předpokládá, že EU z Turecka přesídlí jednoho Syřana za jednoho vráceného, který přicestoval na Egejské ostrovy nelegálně,“ uvádí zpráva, kterou mají LN k dispozici. Z toho vyplývá, že reálně schéma funguje zhruba v poměru sedm dovnitř, jeden ven. Naplňování dohody s Tureckem hraje klíčovou roli. Podle Ireny Valentové z ministerstva zahraničí jde o časově náročný proces.

V roce 2016 bylo v Evropské unii okolo milionu cizinců a u poloviny z nich bylo jasné, že mají kontinent opustit. Domů se ale vrátilo jen 226 tisíc z nich, což Evropská komise označila za „neuspokojivé“.

„Unie a členské státy jsou si vědomy nutnosti zrychlení a zvýšení účinnosti návratových procedur, a to nejen pro řešení důsledků migrační krize, ale i v zájmu omezení zneužívání azylového systému. Je nutné, aby osoby, které vstupují nelegálně do EU s jiným než azylovým motivem, jasně viděly, že je čeká rychlý a efektivní návrat,“ sdělila Valentová. Politici o problému vědí, ale jsou opatrní. Nechtějí, aby se s nelegálními migranty svezli na vlně negativity i uprchlíci, které žene z domova ohrožení života a Evropa je morálně i zákonně povinná poskytnout jim dočasné útočiště.

Efekty to vyvolává neblahé. Část veřejnosti má pocit, že jí držitelé moci lžou o rizicích, a byznys pašeráků zažívá zlaté časy. Zájemce o nebezpečný výlet do Evropy neodradí vyhlídka na cestu zpátky, protože v praxi je soukolí nesmírně pomalé a děravé. S uznáním nutnosti nastavit návratovou politiku tak, aby k něčemu byla, vystoupila ve středu 27. září Evropská komise (EK). Uvedla, že už v roce 2016 bylo v EU okolo milionu cizinců a u poloviny z nich bylo jasné, že mají kontinent opustit. Domů se ale vrátilo jen 226 tisíc z nich, což EK označila za „neuspokojivé“.

Nízký počet pracovníků a dobrovolníků

Pro kritiky EU a jejího zvládání migrační krize jsou výsledky návratové politiky palivem do motoru. „Pan prezident dohodu EU s Tureckem kritizuje soustavně a dlouhodobě, v listopadu 2016 uvedl, že by se EU neměla nechat vydírat. Aktuální statistiky ukazují, že se EU vydírat nechala, a ještě za to zaplatila v miliardách. V důsledku EU působí jako mimořádně slabý geopolitický hráč,“ řekl LN hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Členské státy EU včetně Česka tam už poslaly řadu svých pracovníků a dobrovolníků, ale nestačí to, protože na vyřízení úředních náležitostí čeká příliš velký počet osob a procesní pravidla jsou zdlouhavá – nestíhají se vyřizovat azylové žádosti, táhnou se i odvolání proti jejich zamítnutím

Zmínka o miliardách odkazuje na součást ujednání, podle něhož evropská kasa pustí do Turecka tři miliardy eur (asi 78 miliard korun) na podpůrné uprchlické projekty. Z toho 2,9 miliardy si EU už vyčlenila a k vyplacení odsouhlasila 1,6 miliardy eur. „Řecká strana má přetrvávající pochybnosti, nakolik se pakt může stát vymáhacím nástrojem pro tureckou stranu. Poslední incidenty, při nichž Ankara živě diskutuje s Bruselem o svých požadavcích, tomu nahrávají,“ uvádí Jan Bondy, český velvyslanec v Řecku.

Naráží na to, že vztahy mezi Evropou a Tureckem se v posledním čase zhoršují, jak se zvýrazňují autoritářské sklony tamního prezidenta Recepa Erdogana. Bondy dodává, že to, čeho se zoufale nedostává, aby se věci urychlily, jsou lidé. Členské státy EU včetně Česka tam už poslaly řadu svých pracovníků a dobrovolníků, ale nestačí to, protože na vyřízení úředních náležitostí čeká příliš velký počet osob a procesní pravidla jsou zdlouhavá – nestíhají se vyřizovat azylové žádosti, táhnou se i odvolání proti jejich zamítnutím.

Tři trasy

Na území Řecka pobývá více než 62 tisíc migrantů, záchytná místa na ostrovech jsou obsazená skoro dvojnásobně nad svoji kapacitu. Dobrou zprávou je, že příliv nelegálních migrantů přes Řecko se podařilo rapidně snížit a tudy už hlavní cesta do Evropy nevede. Horší je, že Řekové převážejí ze své ostrovní části na pevninskou žadatele o azyl, o nichž ještě není rozhodnuto. Když zjistí, že se jim žádost nevyvíjí dobře, mohou se vydat, a také se vydávají, hlouběji do útrob kontinentu a zmizet z radaru.

Tranzit přes Itálii si udržuje vysokou aktivitu a přechod přes Španělsko roste. Zatímco přes Řecko proudí většina těch, kdo pod azylový program spadají, u italské cesty je tomu obráceně.

Na zbylých dvou trasách se situaci zatím stabilizovat nepodařilo. Tranzit přes Itálii si udržuje vysokou aktivitu a přechod přes Španělsko roste. Zatímco přes Řecko proudí většina těch, kdo pod azylový program spadají, u italské cesty je tomu obráceně. Je to zároveň nejvytíženější trasa – od začátku roku do konce srpna přibylo do italských záchytných míst více než 99 tisíc lidí.

„Drtivá většina migrantů, kteří tu podají žádost o mezinárodní ochranu, nesplňuje podmínky pro její udělení. Jedním z hlavních důvodů zneužívaní této trasy jsou patrně posílené námořní operace nevládních organizací u severoafrického pobřeží, které motivují převaděče vysílat na moře více migrantů se zárukou jejich záchrany a převozu do Itálie, ale i neschopnost EU a jejích členských států vracet do zemí původu nebo tranzitu nelegální migranty,“ uvádí vládní zpráva.

Prosazení návratu do Senegalu činí devět procent, u Mali je to méně než pět procent. Zbytek svých obyvatel si země původu nepřebírají. Poslední je trasa přes africké enklávy, kde vstupní bránu do Evropy představuje Španělsko, jehož oblíbenost v tomto ohledu ostře stoupá. Za první letošní půlrok se tam dostalo skoro 14 tisíc migrantů, což odpovídá více než stoprocentnímu nárůstu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Cílená rozvojová pomoc

Na tom, že je třeba zefektivnit vracení příchozích, kteří nemají na dočasný evropský azyl nárok, se shodnou členské státy EU s unijními špičkami. Ideální je, aby se takoví lidé na cestu vůbec nevydávali, protože na gumových člunech pašeráků riskují záhubu. Jedním z možných nástrojů je cílená rozvojová pomoc do afrických států, které se potýkají například s nedostatkem vody a další infrastruktury.

Jedním z možných nástrojů je cílená rozvojová pomoc do afrických států, které se potýkají například s nedostatkem vody a další infrastruktury

To, na čem se unijní špičky a některé členské státy EU neshodnou, je solidární rozdělení oprávněných azylantů do všech zemí. Česká vláda už schválila, že žádné další uprchlíky v rámci povinné kvóty brát nebude – republika přijala dvanáct Syřanů z Řecka, EU trvá na 2691 legálních migrantech, kteří pobývají v řeckých a italských hotspotech.

Podobně jako Česko se zachovalo i Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rakousko. Rakušané a Slováci nakonec přistoupili na to, že se do relokačního mechanismu zapojí, ale zbylé tři země trvají na odmítnutí a čekají, jak dopadne řízení, které proti nim EK vede. Jeden z možných důsledků je pozastavení nebo proškrtání přídělu unijních dotací. V rámci nelegální migrace přes Českou republiku přecházelo od 17. června 2015, kdy se zavedla posílená kontrola, do konce srpna letošního roku 3895 osob.

Migrační vlna určitě nezmizí

Řecko je spolu s Itálií branou, kterou do Evropy přicházejí vedle oprávněných žadatelů o azyl i nelegální migranti. „Pro Řecko nejsou prioritní finance, těch má na pokrytí migrační krize v tuto chvíli dost. Větší problém je solidární pomoc dalších zemí EU, které by měly přebírat migranty na svá území,“ říká český velvyslanec v Aténách Jan Bondy.

LIDOVÉ NOVINY: O Řecku toho hodně slyšíme, ale jak vypadá situace přímo na místě?

BONDY: Od roku 2016 se výrazně zlepšila. To ale neznamená, že je úplně konsolidovaná. Počet migrantů je pořád velký. Přicházejí především z Turecka po moři, v letních měsících se jejich přísun počítá zhruba na tisíc osob týdně. Zaznamenáváme je ale i na suchozemské trase mezi Tureckem a Řeckem.

LIDOVÉ NOVINY: Vládne v uprchlických táborech napětí?

BONDY: Jak kde a jak kdy. Dnes je problémem sekundární migrace. Tím se rozumí posun uprchlíků z Řecka do dalších evropských zemí. Migranti, kteří si uvědomí, že nesplňují požadavky na azyl a že je pro ně zbytečné trávit čas v uprchlických táborech, které jsou mnohdy přeplněné, se snaží dostat ilegálně dál na starý kontinent. Využívají převaděčů, falešných dokladů a regionálních letišť, protože mají pocit, že jsou méně kontrolovaná. Odtud se snaží zamířit do Německa, Nizozemska, Švýcarska...

LIDOVÉ NOVINY: Jaké je procento migrantů, kteří chtějí zůstat v Řecku?

BONDY: To je hezká otázka, na kterou úplně neumím odpovědět. Řecko podobně jako Česká republika není prioritním zájmem migrantů, protože v Řecku neobdrží prakticky nic. Po registraci sice získají nárok na lékařskou péči, ale žádné finanční prostředky. Hovoříme o počtu 62 tisíc migrantů, kteří jsou v zemi registrováni. Z nich je asi dvanáct tisíc na ostrovech, zbytek v pevninském Řecku. Vláda jim zajišťuje ubytování a hradí základní služby, peníze jim ale nedává. Tím pádem pro ně není Řecko atraktivní, stejně jako naše země. Proto se migranti snaží odejít.

LIDOVÉ NOVINY: EU posílá Řecku vysoké částky na řešení migrační krize. Je to pomoc dostatečná?

BONDY: Řecko dostalo víc prostředků v různých finančních kapitolách. Jen na ubytování padlo asi 80 milionů eur pro tento rok. I my jsme přispěli významnou částkou více než milion eur. Takže finanční prostředky, zdá se, pokrývají elementární potřeby Řecka.

Momentálně pro Řecko nejsou prioritní finance, těch má na pokrytí migrační krize v tuto chvíli dost. Naopak mají někdy problém je rychleji uplatnit, protože i oni musí dělat výběrová řízení, čímž se většinou celý proces zdržuje. Větší problém je solidární pomoc dalších zemí EU, které by podle řecké vlády měly přebírat migranty na svá území.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se Řekové dívají na země, jako je Česko, které odmítají kvóty, případně i přijetí migrantů, k nimž se nejprve dobrovolně přihlásily?

BONDY: Tohle téma rezonovalo především zpočátku, když jsme jako visegrádská skupina i Česko samostatně vyjádřili svůj postoj. Byl velký úkol tohle řecké straně vysvětlit. Podařilo se nám – i díky zmíněné finanční pomoci – situaci aspoň uklidnit. Řecko chápe, že kvóty nejsou řešením. Zároveň ale apeluje na solidaritu dalších zemí.

Pomohlo by vyslání kontingentu expertů. Shání se po posilách do mezinárodních institucí, jako je Evropská azylová služba nebo evropská policie. My už jsme kontingent dodali v době kulminující migrační vlny a věřím, že se nám podaří přesvědčit naše ministerstva a vládu, aby jakýmsi balíčkem pomohly Řecku do budoucna.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud bychom takovou pomoc opět vysílali, jak velký kontingent můžeme poskytnout?

BONDY: Jeho součástí by byli především experti na azylovou službu. Ty bude Řecko potřebovat i do budoucna. Těžko si představit, že migrační vlna zcela zmizí. Určitě nezmizí. Lze ji částečně omezovat, musíme být více důslední v dodržování pravidel. Teď je zřejmá velká snaha, aby se zřídila azylová centra mimo území EU. Ale to neznamená, že ti lidé nebudou nadále přicházet. Tím pádem by bylo dobré do zmíněných složek získat vhodné experty. Kdyby se nám jich podařilo poskytnout třeba patnáct, bylo by to velmi hezké.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se na migranty dívají samotní Řekové?

BONDY: Řecko je a vždycky bylo solidární. Většina zemí, které sídlí u moře, jsou zvyklé na cizince. Pro Řeky to platí také. Není tam doposud silný antimigrační hlas. V zemi se ale najednou spojily dva problémy. Dlouhodobá ekonomická krize a krize migrační. Kdyby to mělo trvat dlouho, problémy pravděpodobně ještě zesílí.

LIDOVÉ NOVINY: Zatímco Německo, Francie, Británie či Španělsko se musí vypořádávat s řáděním teroristů, v Řecku či Itálii je v tomto směru klid. Máte pro to vysvětlení?

BONDY: Řecko je země, která se nikdy nevyhraňovala vůči muslimskému náboženství. Islám, samozřejmě díky tureckému vlivu, tu byl znám. Koneckonců minaret kdysi stál i na Akropoli. Proto si myslím, že i jistá příbuzenskost nebo podobnost mentalit znamená větší respekt nebo řekněme vzájemnou vstřícnost.

Snad to není jen souhra náhod, že se tam nic takového nestalo. Víme, že nejméně v jednom případě bylo Řecko tranzitní zemí pro teroristy, kteří přes něj přešli a později se podíleli na atentátech ve Francii. Snad nebudeme přivolávat neštěstí. Dost na tom, že se v Řecku občas třese země. Myslím, že to způsobuje už tak dost velké potíže řecké ekonomice.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik se hospodářská krize projevuje na odlivu lidí ze země?

BONDY: Řecko trápí odliv mozků, řada mladých odchází. Buď studují v zahraničí, kde se usadí a domů už se nevracejí, nebo naopak vystudují v Řecku a poté odejdou za hranice. Profituje z toho i Česko, protože mnoho mladých, zejména IT expertů, pracuje například pro technologické firmy na Brněnsku a jinde v ČR.

Pro Řecko to je a ještě i bude problém. Země, podobně jako Česká republika, populačně stárne. Poptávka po expertech navíc v Řecku není stejně vysoká, na rozdíl od Česka, kde máme silný průmysl a velké firmy, které točí koly ekonomiky. V Řecku toho kromě turistického ruchu, co se týče významného průmyslu, už moc není. My se ale snažíme pomoci. Velký potenciál leží například v tamním lázeňství. Experti z Československa kdysi pomáhali s rozvojem turistického ruchu v Jugoslávii, dnes můžeme pomoci Řekům díky lázeňství prodloužit délku turistické sezony.

LIDOVÉ NOVINY: Co další příležitosti pro český obchod a průmysl?

BONDY: Určitě víme, že Řecko investuje poměrně hodně finančních prostředků do armády a vojenských technologií. Tam jsou určitě značné možnosti. Mnohé ale překvapí, jak velký zájem má Řecko o české potraviny. Je to dáno tím, že řada evropských turistů je zvyklá na ryze evropská jídla. To znamená, že hotelové řetězce hledají například české salámy a sýry, kterými doplňují tradiční nabídku výborných místních sýrů. A na jihu Evropy máme stále pověst i jako sklářská a porcelánová velmoc.

Tomáš Tománek

Cesty, kterými přicházejí migranti do Evropy

Západní středomořská

  • Z Maroka do Španělska či jeho afrických exkláv Ceuty a Melilly.

Centrální středomořská

  • Z Libye, Tuniska a subsaharské Afriky do Itálie a na Maltu.

Východní středomořská

  • Z Turecka do Řecka, případně do Bulharska nebo po moři na Kypr.

Evropská komise navrhuje nový přesídlovací program

  • Nové návrhy Evropské komise (EK) k řešení migrační problematiky obsahují vedle důrazu na návratovou politiku také otevření legální možnosti přicestovat pro ty, kdo mají nárok na mezinárodní ochranu.
  • Riskantní a zbytečné cesty přes moře k evropským břehům by měl nahradit nový přesídlovací program, kterým by EU otevřela legální cesty do Evropy lidem majícím na azyl reálnou šanci.
  • EK navrhuje nejméně 50 tisíc míst v novém schématu, které by se tentokrát soustředilo na země severní Afriky, jako je Libye, Egypt, Niger, Súdán, Čad nebo Etiopie.
  • Na podporu snah členských států EU v této oblasti EK vyčlenila půl miliardy eur (13,5 miliardy korun) a vyzývá státy, aby samy podporovaly přesídlovací programy například nevládních organizací.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!