Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropské linie zlomu a zdání jednotnosti

USA

  10:53
Evropskou unii rozděluje propast strategické povahy, jež se projevuje v přístupu k Rusku a Spojeným státům americkým. Jejím krycím jménem je zahraniční politika spočívající na hodnotách a hlavním organizačním principem vytlačení Ruska. I o tom hovořil Viktor Orbán při návštěvě Vladimira Putina v Budapešti.

Ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem před společnou tiskovou konferencí v Budapešti 17. února 2015. foto: Reuters

Ukrajinská krize dala zcela vyniknout zlomovým liniím táhnoucím se napříč Evropou. Na jedné straně stojí vedle Maďarska také Češi, Slováci a Rakušané, přičemž na tuto skupinu se svým způsobem napojují rovněž Němci, zatímco na straně druhé jsou v první řadě Poláci, pobaltské národy a zvenčí pak Američané. Dle jednoho názoru se sice Rusko doopravdy nezměnilo, ovšem Evropa bez něj nemůže dosáhnout svých politických, bezpečnostních ani hospodářských cílů, zatímco podle druhého stanoviska je Rusko nebezpečné a je třeba vytlačit jej co nejdál.

Viktor Orbán na separátním setkání s předními zahraničněpolitickými novináři během návštěvy Vladimira Putina v Budapešti uvedl, že jednotné nejsou ani země Visegrádské čtyřky a na rozdíl od Polska, které se snaží zakládat svoji zahraniční politiku na hodnotách, stavějí ostatní tři země pragmaticky především na zkušenostech.

Důležitý kontakt, nesnadný partner

Moskva nežádala vlastnický podíl na zásobnících plynu ani mermomocí neprosazovala podpis nové dlouhodobé dohody o dodávkách plynu

Poté, co předseda vlády načrtl strategii maďarského zahraničněpolitického uvažování, hovořil rovněž o tom, že se v poslední době sešel takřka se všemi významnými politickými aktéry, kterým se snažil osvětlit, čím jsou motivovány maďarské kroky. Upozornil také na to, že jelikož je pole působnosti omezeno rozměry země, lze jej do určité míry rozšířit prostřednictvím utváření vztahů osobního charakteru. Tento přístup je základním prvkem maďarské zahraniční politiky, ze které podle Orbána sice nemusí být tak úplně ferrari, není to ovšem ani žádná rachotina – a v každém případě tak lze nahradit pomalost spočívající výhradně na institucích.

V tomto kontextu maďarský premiér hovořil rovněž o návštěvě Vladimira Putina, když poznamenal, že bez tohoto přístupu by nebylo možné domluvit se během pouhých dvou hodin na dodávkách plynu, který nyní mimochodem Maďarsko dostává za cenu 260 dolarů za tisíc metrů krychlových. Jak Orbán podotkl, Rusko je důležitý kontakt, ale zároveň nesnadný partner.

Moskva se prý zároveň postavila s pochopením k maďarským požadavkům, takže nežádala vlastnický podíl na zásobnících plynu ani mermomocí neprosazovala podpis nové dlouhodobé dohody o dodávkách plynu – k tomu by ve smyslu unijních pravidel každopádně bylo třeba předem se dohodnout s Bruselem.

Fotbal i Malév

Maďarský stát nemusí zaplatit 100 milionů eur, které banka Vněšekonobank do Malévu investovala, najednou

Dále Orbán vyzdvihl, že ruské zájmy nejdou v ničem proti zájmům maďarským. Premiér novináře zasvětil do detailů jednání a hrdě oznámil, že maďarští investoři se budou podílet, či dokonce zcela realizovat stavbu jednoho ze stadionů pro mistrovství světa ve fotbale, které se v Rusku uskuteční v roce 2018.

Dohodnout se podařilo také na řešení vleklé otázky dluhu bývalé letecké společnosti Malév vůči Rusku – maďarský stát nemusí zaplatit 100 milionů eur, které banka Vněšekonobank do Malévu investovala, najednou, ale částka bude uhrazena z profitu společných podniků, které založí státní akciová společnost Hungarian National Trading House v Rusku. Ruská strana poté jednoduše dostane víc. Z jednání rovněž vyplynulo, že v souladu s energetickým exportem z Ruska je Moskva otevřena zvýšení svého agrárního importu.

Nárazník

Rusko by si každopádně přálo, aby mezi ním a NATO existovala nárazníková zóna...

Po zvláštním setkání s předními zahraničněpolitickými novináři hovořil Viktor Orbán rovněž o ukrajinské krizi. Na základě jednání se domnívá, že Putin má zájem na udržení příměří a podle ruských představ by situaci stabilizovalo, kdyby byla minská dohoda přijata formou rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Premiér taktéž podotkl, že Rusko by si každopádně přálo, aby mezi ním a NATO existovala nárazníková zóna – ať už v podobě země, nebo alespoň zamrzlého konfliktu, zatímco Ukrajina má přirozeně právo nárazníkem nebýt.

Autor: