K tašce plné prázdných skleněných lahví pravděpodobně do jara příštího roku přibude domácnostem ještě jedna – zaplněná PET lahvemi. Evropská komise (EK) totiž v pondělí 28. května navrhla zákaz či omezení prodeje některých jednorázových obalů obsahujících plasty. Komisaři by si ovšem přáli i zpřísnění odpovědnosti výrobců za shromažďování a likvidaci vzniklých odpadů.
Do sedmi let by tak měli zajistit sběr až 90 procent všech plastových lahví od nápojů. V obchodech by proto za pár měsíců mohl být kromě automatu vykupujícího sklo také automat na odevzdávání PET lahví. Řetězce, které by výkup zajišťovaly, ale s případnou novinkou zatím nepočítají. „Systém vracení plastových lahví v současné chvíli neřešíme,“ řekla LN mluvčí hypermarketů Globus.
Přednostní projednání
Výrobci a prodejci potravin se již před časem zavázali k nahrazení plastových obalů ekologičtějšími variantami. Například hypermarkety Globus zákazníkům nabízejí sáčky na pečivo z umělé hmoty i z papíru. „Odnosné tašky, které nabízíme, jsou stoprocentně biologicky nebo oxo-rozložitelné,“ tvrdí mluvčí prodejen Pavla Hobíková. „Obsahují aditiva, která urychlují proces řízeného rozkladu prostřednictvím oxidace plastu. Po třech letech z nich zůstane jen voda, oxid uhličitý a biomasa,“ vysvětluje.
Podle prvního místopředsedy eurokomise Franse Timmermanse by měly členské země i Evropský parlament návrhy projednat přednostně, aby byly přijaty ještě před volbami do europarlamentu na jaře příštího roku |
Konkurenční supermarket Lidl zase před několika týdny slíbil, že nejpozději do roku 2025 sníží množství plastů používaných k zabalení jeho privátních výrobků o pětinu. „Chceme nakládat s obaly a plasty tak, aby našly další využití. Proto budeme postupně využívat pouze obaly z recyklovatelného materiálu,“ říká Pavel Stratil, generální ředitel Lidlu pro Českou republiku. Podobný přístup zvolil i švýcarský výrobce cukrovinek Nestlé. Od roku 2013 prý žádný odpad z jeho výroby nekončí na skládce, ale je buď recyklován (90 procent), nebo energeticky využit.
Podle prvního místopředsedy eurokomise Franse Timmermanse by měly členské země i Evropský parlament návrhy projednat přednostně, aby byly přijaty ještě před volbami do europarlamentu na jaře příštího roku. Pokud by návrh vešel v platnost, museli by výrobci ve své zelené politice přidat. Komisaři totiž chtějí být v boji proti plastům mnohem přísnější. Umělohmotné obaly a výrobky určené k jedinému použití by mohly být v budoucnu zakázané, pokud existuje jejich ekologičtější náhrada.
Vyšší konkurenceschopnost
Konkrétně jde o plastové kelímky, igelitky nebo příbory na jedno použití. Omezení prodeje by se dotklo brček či vatových tyčinek do uší. Další produkty obsahující plasty by musely mít jasné a standardizované označení, jak s nimi po použití naložit. Evropská komise v tomto bodě výslovně zmiňuje hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky. Bezplatně by neměla být nabízena plastová míchátka ani umělohmotná víčka na kelímky pro horké nápoje.
Jyrki Katainen, místopředseda komise pro růst a investice, si od zavedení nových pravidel slibuje, že evropské firmy budou mít možnost zvýšit svou konkurenceschopnost na globálním trhu udržitelných výrobků, a získat tak technologický náskok |
Timmermans nicméně obyvatele Evropské unie ujišťuje, že o své oblíbené výrobky nepřijdou. „Nahradíme je ekologičtějšími alternativami,“ prohlásil. Vychutnat si limonádu brčkem by tak mělo být možné i v budoucnosti, pouze se změní použitý materiál. Běžné jsou již například slámky z papíru, ale i z bambusu nebo z kovu (ty jsou samozřejmě pro opakované použití), stejně jako sáčky nebo kelímky z kompostovatelného materiálu, který se v přírodě snadno rozloží.
Výrobci by se také měli podílet na nákladech spojených s úklidem odpadů, pokud jde o sáčky od bramborových lupínků, obaly od cukrovinek nebo cigarety s filtry. Eurokomise má ale spadeno i na rybolov. Podle unijních statistik totiž staré sítě a další rybářský materiál tvoří až 27 procent všech odpadků na plážích. Na jejich výrobce by tak měl v budoucnu dopadnout systém odpovědnosti, což v praxi znamená hradit náklady na sběr, přepravu a zpracování takového odpadu.
„Plasty mohou být skvělá věc, ale musíme je používat zodpovědněji,“ nechal se slyšet Jyrki Katainen, místopředseda komise pro růst a investice. „Plasty na jedno použití nejsou ekonomicky ani ekologicky ideální a dnešní návrhy pomohou podnikům i spotřebitelům přeorientovat se na jejich udržitelné alternativy,“ tvrdí Katainen, který si od zavedení nových pravidel slibuje, že evropské firmy budou mít možnost zvýšit svou konkurenceschopnost na globálním trhu udržitelných výrobků, a získat tak technologický náskok.
Unie chystá zákaz brček nebo kelímků z plastuDát si kávu z plastového kelímku či vypít limonádu jednorázovým brčkem může být brzy minulostí. Až 70 procent všech odpadků v mořích tvoří jednorázové výrobky z plastu, zaznělo v pondělí 28. května od Evropské komise při prezentaci návrhu na zákaz neekologického nádobí. Od jeho uvedení do praxe si EU do roku 2030 slibuje pokles znečištění o více než polovinu. Zákaz by se měl případně vztáhnout i na další výrobky z plastu, které člověku prokazují rychlou a praktickou službu, ale v přírodě se rozkládají mnohonásobně déle, například kosmetické vatové tyčinky, míchátka nebo tyčky k balónkům. Na jejich výrobu budou muset být do budoucna použity ekologičtější materiály. Další zboží, jako jsou hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky s podílem plastů, bude muset být vybaveno jasným standardizovaným označením. To spotřebitele upozorní na negativní dopad výrobků na životní prostředí a poučí ho, jak má odpad odstranit. První místopředseda EK Frans Timmermans navrhuje, aby členské země i Evropský parlament projednaly návrh přednostně, a mohl tak být přijat ještě před volbami do europarlamentu na jaře příštího roku. Válka plastu „Evropané musejí na řešení tohoto problému pracovat společně, protože plastový odpad se nakonec dostává do našeho ovzduší, půdy a oceánů i do našich potravin,“ upozornil Timmermans. Zákaz deseti vybraných plastových obalů by prý měl mít dopad i na peněženky obyvatel EU. Konkrétně by měli uspořit až 6,5 miliard eur (něco přes 165 miliard korun). Navrhovaný zákon by prý neměl výrobce obalů poškodit, právě naopak. „Chceme využít regulační sílu ke změně logiky fungování trhu. Jednorázově využívané plasty nejsou chytrou volbou z hlediska ekonomiky ani ekologie,“ řekl Jyrki Katainen, místopředseda EK pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Je to příležitost ujmout se vedení a ukázat cestu s produkty, které bude svět žádat v příštích desetiletích,“ prohlásil. Plánovaná sada pravidel pro unijní trh by firmám měla pomoci v celosvětové konkurenci. Evropská komise navíc předpokládá vznik až 30 tisíc pracovních míst. „Pomůžeme průmyslu vyvinout nové produkty, a jakmile budou k dispozici prakticky použitelné alternativy, budeme je prosazovat místo těch, které znečišťují životní prostředí,“ tvrdí místopředseda EK Timmermans. Evropský návrh přichází pár měsíců poté, co několik firem ve Velké Británii vyhlásilo válku slámkám z plastu. Patří mezi ně například síť hotelů Hilton, kávový řetězec Costa Coffee, supermarkety Tesco, výrobce potravin Unilever nebo americké město Seattle. Papírová náhrada V květnu se také světový výrobce obalů Tetra Pak zavázal, že do konce roku nahradí výrobu plastových brček přilepených k nápojům v kartonu těmi z papíru. Podle mluvčí Tetra Paku by ale k likvidaci současných plastových brček velmi přispělo, kdyby je zákazníci po vypití nápoje zasunuli zpět do prázdného obalu. Výroba takového brčka budoucnosti, které by nemělo mít negativní dopad na planetu, je ale prý zdlouhavá, neboť musí být dostatečně ostré, aby krabičku s nápojem propíchlo, a zároveň je třeba jej zabalit do bezplastového obalu, který ekologické brčko udrží v čistotě. Výhoda plastových obalů má být v jejich nízké hmotnosti a odolnosti, v čemž jim ekologické varianty nemohou konkurovat. Právě Velká Británie je světovým propagátorem bezplastových obalů. Na začátku tohoto roku tamní zákonodárci zvažovali zdanit jednorázové kelímky na kávu a další horké nápoje. Většina z nich totiž není papírová, jak se mnoho zákazníků mylně domnívá, ale jde o kompozitní obal, tedy papírové jádro s plastovou vnitřní vrstvou. Recyklaci takového nádobí dokáže provést jen pár míst na světě. Napřed jsou i ve Francii, kde do roku 2020 musejí být všechny jednorázové obaly vyráběny pouze z biologických materiálů. Od začátku tohoto roku je v zemi galského kohouta také zakázána výroba kosmetiky s drobnými plastovými částečkami, jež se běžně přidávají do peelingových krémů či zubních past. Za dva roky má u Francouzů prý dojít i na čisticí tyčinky do uší. Pokud jde o Česko, to na začátku roku zpoplatnilo igelitové tašky bez ohledu na tloušťku. Obchodníci tak nesmějí zákazníkům nabízet igelitky ani pytlíky k nákupu zdarma. |
