Evropská věda je zlatý důl, Evropané si to prý neuvědomují

Unii vyvede z finanční krize věda, věří Anne Gloverová, historicky první vědní šéfporadkyně EU.

Mimořádných úspěchů v evropské vědě dosahují i vědci z ženevského CERN (na snímku experiment ALICE). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mimořádných úspěchů v evropské vědě dosahují i vědci z ženevského CERN (na snímku experiment ALICE). | foto: © CERNČeská pozice
Mimořádných úspěchů v evropské vědě dosahují i vědci z ženevského CERN (na snímku experiment ALICE).

Profesor Petr Fiala, jehož český premiér loni v září jmenoval jako svého hlavního poradce pro vědu, v tom není sám. Novou funkci – první evropskou vědní šéfporadkyni – má i Evropská unie. Stala se jí mikrobioložka Anne Gloverová, jež ve vědeckých otázkách radila v posledních pěti letech skotské vládě. „Evropská věda je excelentní a při pohledu na budoucnost Evropy musí mít tak silný hlas, jak to jen bude možné,“ říká Gloverová v rozhovoru pro web časopisu Science.

Sama Skotka se věnuje výzkumu biosenzorů v Aberdeenu, ale nyní se bude vyjadřovat k vědeckým tématům napříč „starým kontinentem“ – zodpovídá se přímo José Manuelu Barrosovi. „Mým úkolem je pozvednout vnímání naší vědy jak doma v Evropě, protože někdy sedíte na zlatém dole, aniž si to sami uvědomujete, tak i v zahraničí,“ říká.

Jaké si vytyčila hlavní úkoly? Jsou prý velké a náročné:

  • potřebujeme přimět mladé ke kariéře ve vědě a technologiích,
  • potřebujeme provádět přesvědčivou vědní politiku,
  • potřebujeme vyprávět příběhy, co vše evropská věda dokázala.

„Příliš málo lidí si uvědomuje, jak se naše investice do výzkumu vyplácejí – jde o lepší technologie, vylepšenou zdravotní péči i lepší postupy,“ míní Gloverová, kterou trápí malé počty žen ve vědě. „Hodně vědkyň sice do výzkumu v počátku vstupuje, ale nezůstává u něj. Budeme soupeřit s celým světem, a nemůžeme si proto dovolit ztrácet tolik lidí, obzvláště žen,“ dodává. Bylo by prý potřebné, aby se Evropané nebáli riskovat, nebáli se novinek.

Nebát se nových technologií

„Risk považuji za pozitivní slovo. Potřebujeme rozproudit debatu o rizicích i přínosech a co nám mohou nové technologie nabídnout,“ domnívá se výzkumnice z University of Aberdeen, která je považována za velmi komunikativní a vstřícnou dámu.

Evropané, včetně Čechů, mají prý být otevřenější k novotám: „Když se díváme na údaje z Eurobarometru, lidé jen stěží přijímají nové věci. Jsou podezřívaví, nevedou o tom debatu. To otevírá prostor nátlakovým skupinám, které jsou proti novinkám a mají silný hlas,“ tvrdí Gloverová a uvádí příklad geneticky modifikovaných organismů (GMO), které dle ní nepřinášejí rizika. Podobný předsudečný odpor by mohl nastat i v případě nanotechnologií.

Nová Barrosova poradkyně je optimistkou, až se zdá, že jí v bruselské kanceláři musí hrát kapela U2 s písní Zooropa a sloganem „Vorsprung durch Technik“. Skotka říká: „Máme 27 členských zemí, z nichž každá má své vlastní pohledy, co je třeba dělat k podpoře vědy, ale měli bychom zvýraznit jejich hodnoty. Ráda bych více vystupovala v médiích a šířila zvěsti o tom, co se ve vědě děje. Teď vládne finanční šero a zhouba. Ale jak se dostaneme z této krize? Na zádech skvělosti naší vědy.“