Evropská unie v novém dotačním období přitvrdí pravidla

Evropská komise podstatně přitvrdila v programovém období 2021 až 2027, co se týká podílu peněz, jež dá v dotacích ze svého a jež si bude muset přichystat žadatel. Pěti hejtmanstvím se zvýší spolufinancování o 30 procent, Praze o deset, zbytku o patnáct. Na rozdíl od většiny parametrů, o nichž se ještě jedná, s tímto už nejde hnout.

Evropské dotace – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropské dotace – ilustrační foto. | foto: Lidovky.cz
Evropské dotace – ilustrační foto.

Vysněná hračka stojí tisícovku. Vnučka dostane od babičky 450, vnuk 150 korun – je zřejmé, kdo z nich si zvládne zbytek nastřádat snáz. Početní úloha ukazuje situaci, do níž se v novém programovém období dostane pět krajů a všechny jejich obce. Evropská komise (EK) podstatně přitvrdila v podílu peněz, jež dá v dotacích ze svého a jež si musí přichystat žadatel. Pěti hejtmanstvím se zvýší spolufinancování o 30 procent, Praze o deset, zbytku o patnáct. Jihočeský, Jihomoravský, Plzeňský, Středočeský kraj a Kraj Vysočina budou projekty platit ze 45 procent, Brusel dotuje zbytek.

Praha coby nejbohatší část republiky si přichystá 60 procent (namísto nynějších 50) a 15procentní škrt dopadne i na regiony nejméně rozvinuté, po severním obvodu republiky, a na střední Moravu. Teď se jim z evropské kasy hradí 85 procent ceny podpořených projektů, bude to sedmdesát. A stejně u projektů státu, třeba u dálnic – místo 15procentní účasti dvojnásobek. Na rozdíl od většiny parametrů programového období 2021 až 2027, o nichž se ještě jedná, s tímto už nejde hnout.

Horší zpráva

„Obce na to nebudou mít, je to v podstatě neřešitelné. Přijdou za státem, aby jim s kofinancováním pomohl. Jenomže jak to má udělat, když sám sobě bude kofinancovat jednou tolik? Situace není jednoduchá, moc se nám nelíbí, ale budeme se s tím muset vypořádat,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), jejíž resort za Českou republiku vyjednává s EK.

Efekty to přinese dva. Nejdřív tu dobrou zprávu – když na každou akci bude muset město, kraj, stát či neziskovka sehnat víc vlastních financí, o to pečlivěji si vybere, do čeho se pustí. „Vyšší zapojení obecních, krajských, státních prostředků do kofinancování bude žadatele více tlačit k rozhodnutí, zda je projekt skutečně tak kvalitní, že stojí za to i s tak vysokým zapojením vlastních prostředků,“ sdělil Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů Plzeňského kraje.

Horší zprávou je, že bude problém celou alokaci vyčerpat. Zejména v kombinaci s tím, že EK zatím trvá na svém, že 75 procent balíku pro každou zemi se má použít na zelené a chytré projekty. Na dálnice, školy, místní komunikace či hřiště zbude výrazně méně. Jenže projektů je v zásobnících podstatně víc než těch na snižování uhlíkových emisí.

Horší zprávou je, že bude problém celou alokaci vyčerpat. Zejména v kombinaci s tím, že EK zatím trvá na svém, že 75 procent balíku pro každou zemi se má použít na zelené a chytré projekty. Na dálnice, školy, místní komunikace či hřiště zbude výrazně méně. Jenže projektů je v zásobnících podstatně víc než těch na snižování uhlíkových emisí. Oslovené kraje se shodují, že takový podíl je příliš vysoký, jak je na tom ČR se základní infrastrukturou. Na zelené a chytré věci bude víc peněz než projektů a žadatelů, u zbytku to bude obráceně.

„Je velmi reálné, že při současném stavu priorit a v kombinaci se zvýšenou spoluúčastí nebudou dotace v některých tématech vyčerpány. Není problém v prioritě na vědu, výzkum a inovace, ale v jejím celkovém podílu – pro republiku je moc vysoký,“ uvedl Gabriel Kovács, náměstek středočeské hejtmanky pro finance.

Že je to nepoměr vůči tomu, co je možné, míní i Jihomoravský kraj, který má přitom mimořádně silnou pozici ve výzkumné oblasti a dokončuje strategii chytrého regionu. I tak má v rezervoáru plno kýžených oprav silnic a chodníků, staveb sportovišť, čistíren odpadních vod, protipovodňových ochran. „Nemáme rezervy dlouhodobějšího charakteru na spolufinancování projektů. Mohlo by dojít i ke snížení počtu těch celkově realizovaných,“ říká Monika Brindzáková, mluvčí jihomoravského hejtmana.

Snaha o pokles na 60 procent

Na jihu Čech jsou připraveni vypořádat se s tím, že si musejí nachystat víc financí, mají však také problém s tříčtvrtinovou silou zeleného a chytrého. „Není to optimální. Při tak silné koncentraci nebude dost peněz pro naše další priority,“ uvedla Hana Brožková z oddělení informací Jihočeského kraje. Kraj Vysočina nerozporuje, že boj proti suchu, zajištění pitné vody a snížení spotřeby energie – což všechno do protežovaných pilířů patří – má mít velkou podporu a důraz; i tady však přijde ale.

Česko se snaží vyjednat, aby mandatorní charakter „zelenochytrého“ balíku klesl na 60 procent, ideálně aby poměr zůstal na vůli členských států. Pokud procento zůstane takto, operační program ministerstva dopravy vypadne z čela žebříčku, kdo rozděluje nejvíc peněz, k ministerstvu průmyslu se přesune resort životního prostředí. Projekty dálnic či vysokorychlostních železnic by přišly o skoro 40 miliard korun.

„Nejen Vysočina, ale celá republika potřebují vybudovat a zkvalitnit základní infrastrukturu, spustit projekty z oblasti vzdělávání, zdravotnictví či sociální, což jsou paradoxně témata, na která dle stávajících návrhů připadá jen 25 procent alokace,“ uvedla Iveta Fryšová, vedoucí odboru regionálního rozvoje krajského úřadu Kraje Vysočina. Česko se snaží vyjednat, aby mandatorní charakter „zelenochytrého“ balíku klesl na 60 procent, ideálně aby poměr zůstal na vůli členských států.

Pokud procento zůstane takto, operační program ministerstva dopravy vypadne z čela žebříčku, kdo rozděluje nejvíc peněz, k ministerstvu průmyslu se přesune resort životního prostředí. Projekty dálnic či vysokorychlostních železnic by přišly o skoro 40 miliard korun. I když má republika spojence, například v zemích Visegrádu (kromě ČR ještě Polsko, Maďarsko a Slovensko – pozn. red.), podle signálů z jednání se nerýsuje, že by procento klesalo dramaticky či vůbec.

„Být chytrý a zelený jsou nadstavbové věci, my však máme v území pořád problémy se základní občanskou vybaveností, s dopravní infrastrukturou. Na takový podíl zeleného a chytrého nemáme absorpční kapacitu. Pamatuji si, jak nás Evropa zahrnula do podpory center inteligence. Máme jich 43 a nedají se provozně utáhnout. Nechci se dožít, že podpoříme kdejaký nesmysl, abychom balík vyčerpali,“ dodává ministryně Dostálová s tím, že ČR by zvládla zhruba 40 procent podílu na upřednostněné unijní priority.

Do konce března

Zpravidla je to tak, že se na projekt podpořený z EU skládají tři kasy: evropská, žadatelova a státní rozpočet. Pro kraje a obce je to poslední jmenované důležitým faktorem, aby vycházely. „V současném období je míra státního kofinancování pět až 15 procent, což bylo velmi přínosné a pro žadatele znamenalo značnou pomoc. Největší problémy se očekávají v neziskovém sektoru. Ještě není rozhodnuto, jak bude podpora ze státního rozpočtu v novém období vypadat, ale žádná velká ochota ministerstva financí se v tomto směru neočekává,“ uvedl Přibáň z Plzeňského kraje.

Všechny licitované parametry budou součástí dohody o partnerství, kterou Česko stejně jako ostatní členské státy uzavírá s EK. Ucelenou verzi dohody i s rozpisem operačních programů předloží ministerstvo pro místní rozvoj vládě do konce března. Pak se bude čekat, až se vrcholní představitelé shodnou na doprovodné evropské legislativě na víceletém finančním rámci, což je v podstatě unijní rozpočet. Očekává se, že se to povleče.

Nízká vůle správce české kasy přilepšit samosprávám je dána i tím, o čem už padla zmínka – i pro stát v roli investora se podíl vlastních zdrojů na každou akci zdvojnásobí. Popsaná pravidla se týkají veřejných investorů a neziskových organizací, soukromníci mají podíly jiné. Střední podniky platí ze svého zhruba 40 procent, malé půlku. U velkých firem se debatuje o snížení dotační podpory na nejvýš 30 procent výdajů, u čehož podniky namítají, že to už je v podstatě rozdíl leda o DPH a při robustní administrativě, jež je s žádostí spojená, se jim dotace nevyplatí.

Všechny licitované parametry budou součástí dohody o partnerství, kterou Česko stejně jako ostatní členské státy uzavírá s EK. Ucelenou verzi dohody i s rozpisem operačních programů předloží ministerstvo pro místní rozvoj vládě do konce března. Pak se bude čekat, až se vrcholní představitelé shodnou na doprovodné evropské legislativě na víceletém finančním rámci, což je v podstatě unijní rozpočet. Očekává se, že se to povleče. Starší a mladší členské země se na mnoha věcech neshodnou. Když to půjde dobře, bude hotovo na podzim. Když hůř, nabere nové programové období roční zpoždění.

Jak se změní evropské dotace (nové programové období 2021 až 2027)

Nové tematické cíle EU

  • 500 miliard korun

Celková navržená alokace pro ČR (v běžných cenách roku 2018)

  • 75 procent celkové alokace má jít na pilíře 1 a 2

1. Chytřejší Evropa

  • inovace, digitalizace, ekonomická transformace, podporu malých a středních podniků

2. Zelenější, bezuhlíková Evropa

  • investice do energetického přechodu, obnovitelných zdrojů energie a boje proti klimatické změně

3. Propojenější Evropa

  • strategická doprava a digitální sítě

4. Sociálnější Evropa

  • podpora kvalitních pracovních míst, vzdělání, dovedností, sociální inkluze a rovný přístup ke zdravotní péči

5. Evropa blíže občanům

  • podpora místních komunit a rozvojových strategií, udržitelný urbánní rozvoj

Počet příspěvků: 2, poslední 16.2.2020 08:09 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.