Evropská unie se evidentně dostává „do karantény“, aby nenakazila zbytek světové ekonomiky. EU stále jen předstírá a odkládá razantní řešení dluhové krize eurozóny pro případ její „havárie“. To však mělo už tři roky fungovat.
Nepřehledný počet summitů EU a setkání Rady ministrů hospodářství a financí členských zemí unie (Ecofin) se dosud vyznačoval pouze řečnickými cvičeními. Globálnější fóra – setkání G20, Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka či stále hlavní světový ekonomický hráč USA – dávají delší dobu otevřeně najevo, že řešení krize eurozóny se jen předstírá a nic se neděje.
Přátelské rady bez odezvy
Nejnověji tomu tak bylo na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) 12. až 13. listopadu v havajském Honolulu. APEC vznikl v roce 1989 v důsledku objevování se nového středu globální ekonomiky v předchozích deseti letech v tichomořské oblasti – v takzvaném „Pacific Rim“. Dnes sdružuje 21 zemí, patří do něj všechny významné země „rimu“ – USA, Čína, Kanada, Japonsko a latinskoamerické pacifické státy – a podílí se zhruba na polovině výkonu světové ekonomiky.
Na tomto summitu se APEC začal mobilizovat a otevřeně vymezovat vůči nezodpovědnému jednání EU a jejímu neustálému odkládání řešení neřešitelné krize eurozóny. Americký ministr financí Timothy Geithner natvrdo prohlásil: „Krize v Evropě zůstává hlavním rizikem, které ohrožuje růst globální ekonomiky… Je absolutně nezbytné, aby Evropa rychle zavedla důvěryhodný plán obnovy finanční stability.“
Prezident USA Barack Obama na summitu APEC představil plán na vytvoření zóny volného obchodu – Transpacifického partnerství pod americkým vedením
USA podobné rady a varování od léta přátelsky Evropě několikrát sdělily, aniž by se však dočkaly věcné odezvy. Dnes totéž činí APEC a dohodl se, že se začne proti evropské nezodpovědnosti opevňovat. A rozhodl se dát EU a euro do stejné karantény jako při „hygienicko-epidemiologických“ opatřeních proti „morové“ epidemii. Pro unii tím hůř.
Sebevražedné jednání
Zástupci byznysu zemí APEC včetně amerických firem Caterpillar a General Electric napsali americkému prezidentu Baracku Obamovi dopis. V něm se mimo jiné uvádí, že „rozkolísanost a nejistota ekonomického prostředí“ přinese protekcionismus, což vyplývá ze zkušenosti z třicátých let.
Prezident Obama proto na summitu představil plán na vytvoření zóny volného obchodu – Transpacifického partnerství (TPP) pod americkým vedením. Nová obchodní dohoda by měla vzniknout do poloviny roku 2012. Pacifický „rim“ přebírá iniciativu, jestliže EU usíná při předčítání svých pohádek. Japonská média za jeho lídra nabízejí oživující se Japonsko.
Na indonéském Bali vládla na summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) od 17. do 20. listopadu stejná akční nálada. Snažil se vytvořit karanténní opatření proti šíření nákazy z eurozóny a na závěr vyzval, aby se USA kvůli síle své ekonomiky staly lídrem oblasti, čímž by byla odolnější vůči evropským turbulencím. Americká vláda se však k tomuto návrhu zatím jednoznačně nevyjádřila. Nečekané jednání amerického prezidenta a čínského premiéra Wen Ťia-paana summitu bylo důvěrné, a tudíž pravděpodobně i věcné. Američany však především zaskočil čínský požadavek na společné vedení této oblasti.
Ruský premiér Vladimir Putin jedná o vytvoření Euroasijské unie, jež by měla konkurovat EU
Vůči sebevražednému jednání eurozóny a EU se začal zásadně vymezovat i východ evropského kontinentu. Ruský premiér Vladimir Putin jedná o vytvoření Euroasijské unie, jež by měla konkurovat EU. Nemá však mít ani společné komisaře, ani prezidenta, ani parlament. Nic takového neplánuje ani pacifický APEC či jeho TPP. Zřejmě chtějí převzít do mechanismu obchodní zóny či integrace jen ty nejlepší praktické, nikoli nefunkční zkušenosti“.
Sny o federalismu
Šíření „morové“ epidemie z eurozóny do světové ekonomiky však pokračuje. Finanční trhy na obou stranách Atlantiku omezují objemy úvěrových transakcí, protože chybí důvěra. Britské banky snížily během čtvrt roku úvěrovou exponovanost vůči skupině zemí PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) o čtvrtinu.
Na trzích s evropskými dluhopisy klesá počet transakcí i kupujících. Sedmiprocentní úroková financování italských a španělských dluhopisů jsou mementem, Řecko jen smutným pomníčkem. Novým jevem na trhu se státními dluhopisy je, že začíná jejich prodej i u zemí, jako je Finsko, Nizozemsko či Francie, které se až dosud honosily kvalitním ratingem AAA. Vše, co pochází z EU, a zejména z eurozóny je najednou podezřelé.
Jak na to odpovídá Evropa, tedy EU? Jen fantaziemi a iluzemi. Eurokomisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství a současně i místopředsedkyní Evropské komise Viviane Redingová v rozhovoru pro americký deník Wall Street Journal vyhrožovala novými návrhy na evropskou federaci, příkazy a společným zástupce EU v MMF. „Veškerá opatření, která by ještě před rokem byla nemyslitelná, teď v eurozóně vytvoří skutečnou ekonomickou vládu, jež zatím chyběla,“ uvedla Redingová. Předznamenala tím postoj EU na summitu USA a EU, jenž se má zanedlouho uskutečnit.
Redingová nemá na mysli reálná a realistická opatření, která by „snad“ do ještě volného trhu EU vnesla rozum, uklidnění a naději. Dál sní o evropském federalismu a jako příklad uvádí převzetí dluhů prvních států americké únie v roce 1790 USA. Nevím, jestli mluví za německého daňového poplatníka, ale tvrdí, že krize Evropě nabádá, aby se semkla.
Rozumné hlasy
V Evropě i v EU, nikoli však v eurozóně, je slyšet rozumné hlasy. Britský premiér David Cameron na páteční schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou požadoval „rozhodný zásah“ tam, kde ona dosud chce pouze pozvolné krůčky, které neřeší podstatu problému. A přirovnal ho k zásahu bazukou: „Moje němčina není příliš dobrá, ale bazuka je superwaffe (superzbraň), že ano?“ A dodal: „S kancléřkou jsme se shodli, že ať to nazýváme jakkoli, musíme podniknout rozhodný zásah, který pomůže eurozónu stabilizovat.“ Tím mínil praktická, realistická a nutná opatření, jež rychle vyřeší řecký problém.
A jednání ve stylu „já o koze, ty o voze“ začaly diplomaticky odmítat i jiné země EU, jež nejsou členy eurozóny. Ve čtvrtek se nová dánská sociálnědemokratická premiérka Helle Thomingová-Schmidtová jednoznačně vyjádřila ve prospěch nutných záchranných opatření na úkor „zásadních“ a dlouhodobých změnám, jež navrhuje Německo.
Na společné tiskové konferenci s kancléřkou Merkelovou prohlásila: „Diskutovali jsme o změnách smlouvy, které německou kancléřku z dobrých důvodů značně zaměstnávají… Důležité však je zaměřit se nejprve na řešení krize a až poté diskutovat o tom, jak zajistit víc disciplíny.“ Dle ní by se měly návrhy na změnu smluv o EU, jež nyní prosazuje tvrdé jádro EU, týkat pouze členských zemí eurozóny.
