Motor nějak netáhne? Má nečekaně větší spotřebu? Častá podezření řidičů z natankování nekvalitního paliva nemusí být v poslední době tou pravou příčinou potíží. Podíl nekvalitních vzorků, které odebrali inspektoři České obchodní inspekce (ČOI), klesá. Je dokonce nejnižší za posledních 15 sledovaných let a dostal se pod průměrnou míru „závadovosti“ v Evropě.
Za vše vypovídají nejaktuálnější dostupné údaje: českých 1,1 procenta nevyhovujících vzorků ze všech za rok odebraných pohonných hmot proti průměrným 1,8 procenta v Evropské unii. U benzinu je rozdíl ještě markantnější – 0,7 procenta versus 2,7 procenta.
O něco hůře dopadla nafta, která je podle údajů European Environment Agency jinde v Evropě přece jen o něco kvalitnější. Je to však dáno i tím, že v Česku se v naftě kontroluje víc parametrů než za hranicemi. |
O něco hůře dopadla nafta, která je podle údajů European Environment Agency jinde v Evropě přece jen o něco kvalitnější. Je to však dáno i tím, že v Česku se v naftě kontroluje víc parametrů než za hranicemi.
„Na základě výsledků kontrol ČOI došlo během posledních 15 let k výraznému zlepšení kvality pohonných hmot. Přesto se i nadále objevují odchylky závažnějšího charakteru,“ uvádí mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Zásadní vliv na menší výskyt nekvalitního paliva má podle něj zveřejňování konkrétních problematických benzinek v posledních čtyřech letech. Taková negativní reklama, spojená s výrazným úbytkem zákazníků, je pro pumpaře větší hrozbou než pokuty, byť někdy dosahují až několika set tisíc korun.
Řidiči ale často lepší kvalitě příliš nevěří. „Začal jsem tankovat u levnější pumpy a hned to bylo znát na výkonu motoru. V servisu ale nic nenašli, prý mám častěji měnit vzduchový filtr nebo kupovat paliva bez příměsi biosložky,“ kroutí hlavou Plzeňan Michal Man, který denně dojíždí do Prahy.
Podíl biosložek v základním benzinu a naftě ČOI kontroluje také a překročení normy (maximálně sedm procent oleje v litru nafty a pět procent lihu v Naturalu 95) není časté. Díky zavedení elektronické evidence přeshraničního obchodu s oleji výrazně klesly i případy pančování nafty.
Lepší míra kvality však neznamená, že riziko poškození motoru zmizelo úplně. Největší podíl na zjištěných závadách však mají případy, jako je nedodržení bodu vzplanutí u nafty, které většinou nemají na chod motoru zásadní vliv.
Podíl biosložek v základním benzinu a naftě ČOI kontroluje také a překročení normy (maximálně sedm procent oleje v litru nafty a pět procent lihu v Naturalu 95) není časté. |
Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR, která sdružuje menší prodejce a distributory paliv, připomíná, že právě parametr bodu vzplanutí u nafty je jeden z těch, které se v Evropě – na rozdíl od Česka – při kontrole kvality nevyhodnocují. Indráček také pochybuje, že právě zveřejňování benzinek s nekvalitními pohonnými hmotami je tím hlavním faktorem, který vedl k poklesu zjištěných prohřešků.
„Žádný pumpař není takový blázen, aby si sám poškozoval nabízené pohonné hmoty. Někdy může problém vzniknout jeho vinou, ale mnohem častěji jde spíš o nedbalost při dopravě na straně distributora. Například když při závozu dojde v cisterně k drobné kontaminaci třeba benzinu zbytkem nafty, kterou vezla cisterna v předchozím případě,“ tvrdí Indráček. Podobným způsobem vysvětluje lídr trhu Unipetrol (provozuje nejpočetnější českou síť Benzina) tři případy zjištěných nekvalitních pohonných hmot během dvou let. V jednom z nich prodávaná nafta neměla o několik stupňů normou stanovený bod vzplanutí a ve dvou případech odhalila kontrola nižší oktanové číslo u benzinu.
Benzina se brání
„Kvalita je pro nás velkou prioritou, přesto může ve výjimečných případech dojít k drobným odchylkám. Třeba pokles bodu vzplanutí o jednotky stupňů nemá žádný vliv na chod motoru. K jeho snížení může dojít například při přepravě nafty v cisterně, ve které i přes čištění zůstal zlomek původně přepravovaného benzinu,“ uvedl mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.
Skutečností je, že v seznamu hříšníků v drtivé většině převažují malé soukromé sítě pump a jednotlivé benzinky často neznámých značek. |
Skutečností je, že v seznamu hříšníků v drtivé většině převažují malé soukromé sítě pump a jednotlivé benzinky často neznámých značek. Skupina největších petrolejářských společností si nechává sama kontrolovat pohonné hmoty nezávislou testovací společností SGS. Počet takto kontrolovaných vzorků třeba v rámci programu Pečeť kvality je víc než dvojnásobný oproti počtu těch, které odebírají inspektoři ČOI.
Počet hříšníků klesá
Podíl zjištěných nekvalitních vzorků skutečně rapidně klesá. V roce 2001 odhalila ČOI ze všech odebraných vzorků benzinu 5,7 procenta těch, které porušily normy. V případě kontrolované nafty činil podíl nekvalitních vzorků dokonce skoro 16 procent. Bylo to v době, kdy se celníci potýkali s rozsáhlým dovozem nezdaněných olejů, které podvodníci přimíchávali do nafty.
Zlom nastal roku 2012, kdy ČOI začala zveřejňovat pravomocná rozhodnutí o pokutě za nekvalitní paliva, včetně adresy pokutované benzinky. |
Zlom nastal roku 2012, kdy ČOI pod tlakem některých iniciativ, jako je zejména web Kverulant.org, začala zveřejňovat pravomocná rozhodnutí o pokutě za nekvalitní paliva, včetně adresy pokutované benzinky. To přispělo k poklesu podílu nekvalitních pohonných hmot až k loňským 1,1 procenta z 2549 vyhodnocovaných vzorků (0,7 procenta u benzinu a 1,4 procenta u nafty).
Přesto nelze zjištěné závady podceňovat. A to ani u zpochybňovaného parametru odchylky v bodu vzplanutí nafty – například při kontaminaci benzinem. Podle odborníků ze společnosti SGS může dojít v krajním případě k poškození vstřikovacího systému nebo i k požáru vozidla.
„Moderní vznětové motory velmi citlivě reagují na kontaminaci motorové nafty benzinem. Jde hlavně o bezpečnostní parametr,“ uvedl Ladislav Fuka, ředitel divize paliva maziv v SGS Czech Republic.
Nekvalita podle druhů paliva v roce 2016počet kontrolovaných vzorků, v závorce počet nevyhovujících vzorků automobilové benziny 992 (7) motorové nafty 1193 (17) směsné palivo 13 (1) MEŘO* 7 (1) LPG 295 (1) CNG 42 (0) etanol E85 7 (1) celkem 2549 (28) *Metylester řepokového oleje – používá se jako biopalivo do vznětových motorů. |