Ukrajina se utápí v čím dál větší krizi a z tohoto mrákotného stavu může svět, jenž se podle některých žene mílovými kroky vstříc třetí světové válce, vytrhnout pouze to, bude-li se Evropa schopná vymanit z vlivu Spojených států amerických a pochopí geopolitickou realitu. Podle ní může být silnější jen za předpokladu spolupráce s Ruskem, říká mimo jiné Sergej Michejev.
ČESKÁ POZICE: Podle mnoha je již cítit ve vzduchu třetí světová válka. Opravdu je situace natolik špatná?
MICHEJEV: Nevypadá to dobře. K Rusku se vrátil Krym a Moskva sympatizuje s východoukrajinskými separatisty, ale v žádném případě se nechce otevřenou konfrontaci se Západem, který jednoznačně přiostřuje atmosféru. Závan studené války tedy vůbec nepochází z Moskvy.
ČESKÁ POZICE: Propagandistické hlasy však dělají své a propuknutí válečného konfliktu se obává čím dál více lidí. Navzdory tomu, že se i americká diplomacie snaží najít cestu k Moskvě …
MICHEJEV: To je pravda, i když se ve skutečnosti odehrává jen válka slov doprovázená provokacemi a reálné vojenské konfrontace se není třeba obávat. Podobný střet by totiž jak pro NATO, tak pro Rusko znamenal sebevraždu. Pak by totiž bylo nutné počítat i s tím, že by se západní společenský model založený na konzumu během takového konfliktu zhroutil.
Jedním z hlavních důsledků této krize už nyní je, že Evropa ve vztahu k Rusku ochladla a jednoznačně degradovala do role nohsleda USA, což významně omezuje její potenciál |
Z podobné situace by v případě takového scénáře nevyšlo dobře ani Rusko. Největší ztrátou by pak bylo definitivní zhroucení vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, které jsou na sebe kulturně i ekonomicky odkázány. Podobný scénář by posílil pouze USA, které se právě chystají financovat svoji spotřebu přerůstající jejich možnosti využitím evropských rezerv.
Jen se podívejte, jak vehementně se například USA snaží vnutit Evropě břidlicový plyn. Stejně tak nemají příliš zájem, aby se z jejich dávného spojence EU stal samostatný geopolitický pól. Proto se jí snaží svázat ruce, k čemuž poskytuje skvělou příležitost právě konflikt kolem Ukrajiny. Jedním z hlavních důsledků této krize už nyní je, že Evropa ve vztahu k Rusku ochladla a jednoznačně degradovala do role nohsleda USA, což významně omezuje její potenciál.
ČESKÁ POZICE: Z této krize vycházejí dobře jen dvě velmoci – USA a Čína…
MICHEJEV: To je pravda, ale nezapomínejme, že za pár let může být i Čína přesně tam, kde je dnes Rusko, protože posilování pozic Pekingu nejspíš nebude Washingtonu zrovna po chuti.
ČESKÁ POZICE: Zní to celkem jasně, ale proč potom evropská elita nechápe, že nastává poškozování jejích zájmů?
MICHEJEV: To se musíte zeptat jich. Evropská unie jednoznačně hraje na vyostření konfliktu. Jen si vzpomeňme na situaci v zimě, kdy se nabízela skvělá příležitost k uzavření kompromisu mezi Majdanem a vládou, ale kvůli prostřednictví Bruselu to nakonec dopadlo jinak. Rusko bylo v podstatě až do té doby mimo hru, Evropa však nabízející se šanci promarnila.
ČESKÁ POZICE: I z toho je vidět, že v této geopolitické partii hraje Evropa druhé housle. Dalo by se říci, že je obětí, i když samozřejmě v menší míře než Ukrajina. Za nitky tahají USA a Rusko. Jenže co je jejich cílem?
MICHEJEV: Pro Rusko je největším zklamáním role, kterou v této krizi hraje Evropa. Ukrajinská opatření jsou totiž pochopitelná – na rozdíl od toho, jak se Evropa stává čím dál více rukojmím tohoto konfliktu. Očekávali jsme od Bruselu větší samostatnost, ale vypadá to, jako by měly USA o všech evropských představitelích v zásobě nějaký kompromitující materiál. Že by ta spousta odposlechů nakonec přece jen nebyla úplně nadarmo?
Vypadá to, jako by měly USA o všech evropských představitelích v zásobě nějaký kompromitující materiál |
Co se týče oněch cílů, Rusko toho nechtělo tak moc, vlastně jen to, aby z Ukrajiny nedělali jeho nepřítele. Aby nevstupovala do NATO a pomaleji přistupovala k EU. Řečeno jinak, aby zůstala neutrálním státem. Jiný problém jsme neměli, jenže situace byla z tohoto hlediska rok od roku horší a v podstatě jsme dospěli až k tomu, že USA odpověděly na ochlazení rusko-amerických vztahů a na východní integrační plány Moskvy zrychlením evropské a euroatlantické integrace Ukrajiny.
ČESKÁ POZICE: Moskva by se tudíž spokojila s tím, pokud by Ukrajina řekla ne jak evropské, tak euratlantické integraci?
MICHEJEV: Přesně tak, jenže pak přišel Majdan a puč, události nabraly rychlý spád, na což Rusko nebylo příliš připravené. Co vlastně v této situaci chtěla EU, mi dodnes není úplně jasné, zato je jednoznačné, že USA této situace využily k napadení evropsko-ruského sbližování, a tím i k oslabení obou stran.
ČESKÁ POZICE: Pokračoval bych, neboť podle mnoha bylo cílem dokonce svržení Putinova režimu. Je to tak?
MICHEJEV: Tato myšlenka se v hlavách amerických stratégů zformulovala už dříve. Vzpomeňme na rok
ČESKÁ POZICE: Putin však Západu doslova leží v žaludku, neboť Západ není na podobné „neovladatelné“ charismatické politiky, kteří mu nehrají do karet, příliš zvyklý…
MICHEJEV: Je jasné, že se Putin Západu nehodí, a proto Západ dělá všechno, aby ho odstavil. Kdyby se tenkrát splnily představy v souvislosti s ruskou opozicí, byl by dnes na Ukrajině klid. Teď se však obrátilo všechno naruby, neboť v důsledku krize se ruská společnost postavila za Putina.
Putin se Západu nehodí, a proto Západ dělá všechno, aby ho odstavil |
Tento plán ztroskotává už na tom, že Rusko dnes už nejde jen tak donutit, aby padlo na kolena. Svět se změnil, vyvinulo se v něm více pólů, což podobné snahy znesnadňuje. K tomu je třeba připočíst, že se změnilo i samotné Rusko a podobné situace na rozdíl od devadesátých let společnost spíše mobilizují. Teď se například za Putina postavila i tradiční opozice.
ČESKÁ POZICE: Svrhnout Putina se asi podaří jen obtížně, nicméně Rusko se do konfliktu čím dál víc zaplétá, což přivádí Kreml do stále složitější situace. Jak lze z této pasti uniknout? Mohou jednání mezi Moskvou a Berlínem přinést nějaký úspěch?
MICHEJEV: To nevím, jelikož evropský postoj je dost nejasný. Věřte mi, že nevíme, co vlastně Evropa chce! A právě to je největší překážkou řešení. Oproti tomu je jednoznačné, co chce Moskva. Není vůbec pravda, že si chce Evropu podmanit, jak někteří našeptávají. Dokonce ani znovu připojení Krymu by ji vůbec nenapadlo, kdyby ji USA nedonutily jednat.
Rusko nepotřebuje napětí ani žádnou válku, neboť i bez nich má svých starostí dost |
Rusko nepotřebuje napětí ani žádnou válku, neboť i bez nich má svých starostí dost. Ale proč nenechali Janukovyče v klidu odejít a v rámci voleb za normálních okolností vzniknout novou vládu? Někdo o to neměl zájem. Mobilizovali nacionalisty a vyostřili situaci. K tomuto scénáři byla třeba krev. A Evropa se na to beze slova jen ochromeně dívala. Přitom se pro ni události vyvíjely čím dál nepříznivěji.
Jediným řešením po tom všem může být opět jen to, že se Evropa s Ruskem dohodne, neboť situace tlačí nejvíc právě na ně. Protože kdo má zapotřebí být vystaven nebezpečí, ať už ze západu nebo z východu?