Evropa musí být silnější a akceschopnější

Před 30 lety oznámil tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher občanům východního Německa na západoněmeckém velvyslanectví v Praze, že mohou odjet na Západ. „Je jen pár událostí, jež jsou v kolektivní paměti Němců ukotveny stejně silně jako slavná Genscherova slova,“ míní v rozhovoru dnešní šéf německé diplomacie Heiko Maas.

Robert Schuster 13.10.2019
Heiko Maas. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Heiko Maas. | foto: Reuters
Heiko Maas.

„V novodobých dějinách nás toho v česko-německých vztazích více spojuje, než rozděluje. Klíčovým momentem jsou události na našem velvyslanectví v Praze v roce 1989. Tyto chvíle lidi dojímají dodnes. Solidárnost Pražanů s uprchlíky na velvyslanectví a jejich úspěšné vycestování do SRN byly spouštěčem pokojné revoluce v NDR i sametové revoluce v Československu,“ říká v rozhovoru současný německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas

LIDOVÉ NOVINY: Co pro vás znamenají události ze září 1989? Kde jste tenkrát byl? Máte na ně nějakou osobní vzpomínku?

MAAS: Stejně jako mnoho dalších lidí na Západě jsem se o událostech na pražském velvyslanectví dozvěděl z televize. Ty záběry obletěly svět. Bylo cítit, že to je velký okamžik. Ale alespoň já jsem tehdy netušil, že vývoj povede o pár týdnů později k pádu berlínské zdi. Je jen pár událostí, které jsou v kolektivní paměti Němců ukotveny stejně silně jako slavná slova ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera, která zanikla v jásotu davu. Za tyto okamžiky vděčíme v neposlední řadě solidárnosti Pražanů. Byla to hvězdná hodina nejen pro německo-německou, ale i evropskou historii.

LIDOVÉ NOVINY: Vztahy Čechů a Němců byly desítky let zatíženy společnými dějinami. Řekl byste, že události ze září 1989 na západoněmeckém velvyslanectví měly vliv na jejich pozdější odblokování?

Stejně jako mnoho dalších lidí na Západě jsem se o událostech na pražském velvyslanectví dozvěděl z televize. Ty záběry obletěly svět. Za tyto okamžiky vděčíme v neposlední řadě solidárnosti Pražanů. Byla to hvězdná hodina nejen pro německo-německou, ale i evropskou historii.

MAAS: Okupace Československa a zločiny v období nacismu jsou ostudnou skvrnou našich dějin. Československo bylo před německým vpádem demokratickým právním státem, který navíc přijal mnoho emigrantů, kteří museli uprchnout z nacistického Německa. Naší historické odpovědnosti jsme si velice dobře vědomi.

Ale v novodobých dějinách nás toho v česko-německých vztazích více spojuje, než rozděluje. Klíčovým momentem jsou události na našem velvyslanectví v Praze v roce 1989. Tyto chvíle lidi dojímají dodnes. Solidárnost Pražanů s uprchlíky na velvyslanectví a jejich úspěšné vycestování do SRN byly spouštěčem pokojné revoluce v NDR i sametové revoluce v Československu. Štěstí z těchto změn spojuje lidi v Německu, České republice i celé střední a východní Evropě, kteří si tehdy vybojovali svobodu.

LIDOVÉ NOVINY: V Německu se teď v souvislosti s výročím pádu berlínské zdi hodně diskutuje o úspěšnosti či neúspěšnosti srůstání západní a východní části země. Odkud se najednou bere skepse mezi východními Němci? Anebo existovala vždy a jen se o ní nemluvilo?

MAAS: Začněme úspěchy: nezaměstnanost ve východním Německu je na rekordně nízké úrovni, konkurenceschopnost východoněmeckých firem se zlepšuje a důchody dosahují téměř stejné výše jako v západním Německu. Nadále máme ale v mnoha oblastech deficity: hospodářský růst a úroveň platů ve východních spolkových zemích jsou stále nižší. Také populace stárne na východě Německa rychleji, a proto tam chybí pracovní síly.

Mnoho východních Němců muselo svůj život zásadně změnit. To všechno je výzvou pro politiky – musíme ještě více podpořit východní spolkové země, aby ekonomicky dohnaly ty západní, a zároveň lépe pochopit a více ocenit, co zde lidé po znovusjednocení dokázali.

Ještě důležitější než ekonomické faktory ale možná je, že mnoho lidí ve východním Německu v průzkumech veřejného mínění uvádí, že se jim nedostává uznání za to, co v životě dokázali. V letech po revoluci museli překonat mnoho těžkostí a prokázat obrovskou přizpůsobivost, aby se vypořádali s radikálně odlišným prostředím. Mnoho východních Němců muselo svůj život zásadně změnit. To všechno je výzvou pro politiky – musíme ještě více podpořit východní spolkové země, aby ekonomicky dohnaly ty západní, a zároveň lépe pochopit a více ocenit, co zde lidé po znovusjednocení dokázali.

LIDOVÉ NOVINY: Německo a Česko před několika lety navázaly Strategický dialog. Jak hodnotíte jeho dosavadní průběh? Jaké konkrétní výstupy jsou z něho patrné?

MAAS: Náš Strategický dialog je velkým úspěchem. Od roku 2015 úzce spolupracujeme v jedenácti oblastech – koordinujeme naše aktivity, společně řešíme problémy a rozvíjíme nové myšlenky. Konkrétně byl například iniciován společný projekt na pomoc uprchlíkům v Jordánsku. A z jedné česko-německé iniciativy, Pražské deklarace o lesích, se vyvinula celoevropská síť INTEGRATE, jejímž cílem je posilovat udržitelné lesní hospodářství podporující biodiverzitu. Na základě těchto pozitivních zkušeností budeme ve Strategickém dialogu pokračovat s novým pracovním programem do roku 2021.

LIDOVÉ NOVINY: Kterou oblast považujete za nejdůležitější a nejperspektivnější?

Od roku 2015 úzce spolupracujeme v jedenácti oblastech – koordinujeme naše aktivity, společně řešíme problémy a rozvíjíme nové myšlenky. Na základě těchto pozitivních zkušeností budeme ve Strategickém dialogu pokračovat s novým pracovním programem do roku 2021.

MAAS: Strategický dialog má obrovský potenciál ve všech oblastech. A chceme jej využít nejen pro řešení bilaterálních otázek, ale také jednat o naší spolupráci v Evropě a o budoucnosti Evropské unie. Důležité je, že v tomto formátu diskutujeme spolu, a ne jeden o druhém, a to i u otázek, na které máme občas rozdílné názory. A tak by to mezi blízkými partnery, jako je Česká republika a Německo, mělo být.

LIDOVÉ NOVINY: Němce a Čechy rozděluje mimo jiné odlišný pohled na migraci. V jaké fázi je plán počítající s přerozdělováním běženců, kteří doplují k italským břehům, mezi státy z „koalice ochotných“, jež je budou ochotny přijmout?

MAAS: Letos se ve Středozemním moři utopilo už téměř tisíc lidí, možná dokonce i výrazně více. To je ostudné. Z našeho pohledu je důležité, abychom intenzivněji bojovali proti příčinám migrace. Zároveň chceme ukončit nedůstojné handlování se zachráněnými lidmi. Proto se ministři vnitra Německa, Francie, Itálie a Malty shodli na společném postupu.

Jde nám o to, aby se zachránění lidé přerozdělovali. Všechny členské státy důrazně vyzýváme, aby se připojily. Koneckonců přijímání uprchlíků může mít pouze celoevropské řešení, které bude vycházet ze solidarity a sdílené odpovědnosti. Jak jsme viděli, nic jiného nefunguje.

LIDOVÉ NOVINY: Německo prosazuje projekt plynovodu Nord Stream 2, který vyvolává u řady států střední a východní Evropy obavy z vyšší energetické závislosti na Rusku. Jak byste je vyvrátil?

Letos se ve Středozemním moři utopilo už téměř tisíc lidí, možná dokonce i výrazně více. To je ostudné. Z našeho pohledu je důležité, abychom intenzivněji bojovali proti příčinám migrace. Zároveň chceme ukončit nedůstojné handlování se zachráněnými lidmi. Přijímání uprchlíků může mít pouze celoevropské řešení.

MAAS: Německo dováží zhruba 40 procent zemního plynu z Ruska. Spolková vláda prosazuje co nejširší diverzifikaci energetických zdrojů a podporuje například rozvoj obnovitelných zdrojů a infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn. Bez ohledu na to si ale uvědomujeme politický rozměr plynovodu Nord Stream 2 a bereme obavy našich partnerů vážně. Proto se zasazujeme za trvalé řešení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Zároveň je nám jasné, že Nord Stream 2, jako další trasa pro dovoz ruského zemního plynu do Evropy, může přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti v Evropě.

LIDOVÉ NOVINY: Evropa čelí ekonomickému a politickému tlaku USA a Číny. Jaké z toho pro Evropany vyplývají výzvy? Někdy má člověk pocit, jako by si Evropané museli vybrat – buď půjdou s jedním, nebo s druhým...

MAAS: Evropa musí být silnější a akceschopnější. Pak se nebudeme muset rozhodovat mezi USA a Čínou, ale globální otázky spoluutvářet dle našich představ. Odpovědí na „America first“ a „China first“ nesmí být „Germany first“ nebo „Czech Republic first“, nýbrž „Europe united“. Jako EU musíme dovnitř i navenek vystupovat více semknutě a nacházet společné inteligentní odpovědi na aktuální výzvy v oblasti ekonomiky a bezpečnostní politiky. Konkrétně k tomu chceme přispět například v září 2020 prvním summitem všech států EU s Čínou v průběhu německého předsednictví v Radě EU.

LIDOVÉ NOVINY: Vidíte ještě šanci, že se Evropanům podaří vyhnout se brexitu?

Odpovědí na „America first“ a „China first“ nesmí být „Germany first“ nebo „Czech Republic first“, nýbrž „Europe united“. Jako EU musíme dovnitř i navenek vystupovat více semknutě a nacházet společné inteligentní odpovědi na aktuální výzvy v oblasti ekonomiky a bezpečnostní politiky.

MAAS: O vystoupení z EU rozhodli britští občané v referendu v červnu 2016. Ačkoliv je nám to velmi líto, respektujeme to. Ale chceme řízený brexit. Vystoupení bez dohody by ohromně uškodilo oběma stranám. Proto jako evropská sedmadvacítka uděláme vše pro to, abychom našli řešení. Pro řízený brexit jsou z našeho pohledu ale třeba dvě věci.

Za prvé, musí být zachována Velkopáteční dohoda, zejména otevřená hranice mezi Irskem a Severním Irskem, aby nebyl ohrožen tamější mír. Za druhé, musíme ochránit vnitřní trh EU a naše vysoké standardy. Co se týká míru v Severním Irsku a vnitřního trhu EU, nelze akceptovat žádné polovičaté řešení.

Heiko Maas (53)

  • Od března 2018 je německým ministrem zahraničních věcí. Předtím vedl ministerstvo spravedlnosti a ochrany spotřebitelů (2013–2018), kde mimo jiné prosadil zákon postihující nenávistné projevy a šíření falešných zpráv na internetu.
  • Řadu let působil na nejrůznějších pozicích ve spolkové zemi Sársku (například jako místopředseda zemské vlády a ministr hospodářství, práce, energie a životního prostředí).
  • Vystudoval práva na Sárské univerzitě a od svých 23 let je členem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), řadu let vedl její sárskou organizaci.
  • Účastní se pravidelně triatlonů a je příznivcem fotbalového týmu Hamburger SV.