Plodiny vypěstované v Evropské unii by měly od příštího roku obsahovat méně zdraví škodlivých pesticidů a zemědělství má být šetrnější k životnímu prostředí. Alespoň to je cílem metody zvané integrovaná ochrana rostlin (IOR), jejíž zásady zformulované příslušnou unijní směrnicí budou muset pod hrozbou sankcí i čeští zemědělci od 1. ledna 2014 povinně dodržovat.
Místo postřikováním plodin vysokými dávkami pesticidů budou muset zemědělci používat jiné, k přírodě a lidskému zdraví šetrnější metody. Například rok od roku na polích střídat plodiny, používat odrůdy odolné nebo tolerantní ke škodlivým organismům nebo chránit a podporovat organismy užitečné. „Co se týče použití přímých metod ochrany rostlin, tedy fyzikálních, biologických nebo chemických, mají být používány ty, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Zbyněk Škodáček ze Státní rostlinolékařské správy (SRS), která má přípravu přechodu na tento systém na starosti.
Integrovaná ochrana rostlin dle směrnice EU
Pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje mechanismy přirozené ochrany proti škodlivým organismům. IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy.
Někdy je IOR považována za přechod k ekologickému zemědělství, ale to není zcela přesné. Ekologické zemědělství pesticidy nepovoluje vůbec, kdežto aplikací zásad IOR pesticidy ze zemědělství určitě nezmizí. Dá se ale říci, že použití pesticidů bude až poslední možností regulace výskytu škodlivého organismu, pokud byly využity všechny preventivní opatření, a přesto se jeho šíření nepodařilo zabránit.Ekologické zemědělství pesticidy nepovoluje vůbec, kdežto aplikací zásad IOR pesticidy ze zemědělství určitě nezmizí
Pesticidů v posledních letech opět přibývá
V České republice spotřeba pesticidů v devadesátých letech a postupně až do roku 2008 klesala. V roce 2009 se však trend otočil a ze 4885 tun spotřebovaných chemických přípravků na ošetření rostlin stouplo toto množství na 5701 tun v roce 2012. Celkově je však spotřeba pesticidů u nás hluboko pod průměrem starých členských zemí EU. Ve srovnání s jinými vyspělejšími zeměmi se v Česku pesticidy užívají výrazně méně a ani v produktech většinou nepřekračují jejich rezidua povolené limity.
Pesticidy jsou přípravky a prostředky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, k ochraně rostlin, produktů, ale i lidských obydlí a člověka. Nejvíce se používají v zemědělství. Nejčastěji se rozdělují dle určení, například na herbicidy (přípravky určené k hubení rostlin), insekticidy (hubení hmyzu) či fungicidy (ochrana před houbami) atd..
Kromě Evropské unie požadují snížení užívání pesticidů i ekologické organizace, které poukazují na to, že mnohdy jsou užívány zbytečně. V nedávném výzkumu se nebezpečný pesticid glyfosát (Roundup) našel v moči šesti zkoumaných lidí z deseti. Podle lékařů přitom glyfosát může poškodit plod a zvyšuje riziko rakoviny.
Státní rostlinolékařská správa má spočítáno, že již pouhým střídáním plodin v osevním postupu lze snížit stávající spotřebu pesticidů až o 60 procent bez snížení výnosu. V praxi se zemědělci budou muset seznámit s osmi obecnými zásadami integrované ochrany rostlin (IOR) a postupně je zavádět. Státní rostlinolékařská správa (SRS) jim v tom bude poradenskou činností pomáhat.
Osm zásad integrované ochrany rostlin (kráceno)
- Využití preventivních opatření pro omezení škodlivých organismů (střídání plodin, používání vhodných pěstitelských postupů, zamezení šíření škodlivých organismů, ochrana a podpora důležitých užitečných organismů atd.).
- Sledování výskytu škodlivých organismů pomocí vhodných metod (monitoring, prognostické modely atd.).
- Profesionální uživatel rozhoduje o opatření na ochranu rostlin na základě sledování, s využitím prahových hodnot pro konkrétní podmínky.
- Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy.
- Používané metody musejí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.
- Používat pesticidy a další způsoby ochrany pouze v nezbytném rozsahu (omezovat četnost ošetření dle signalizace, využívat lokální ošetření atd.).
- Využívat antirezistentních strategií.
- Na základě záznamů a sledování ověřovat účinnost a úspěšnost provedených opatření.
Dodržování zásad bude kontrolovat SRS, a to již od roku 2014. Zpočátku bude pravděpodobně úřad k zemědělcům mírnější a spíš se jim bude snažit vysvětlit co zlepšit, pokud však pěstitel nebude dlouhodobě zásady IOR dodržovat, pak se nevyhne sankcím ze zákona. „V současnosti je k tomuto účelu připravován systém kontroly založený na bodovém hodnocení dodržování zásad IOR. Webová aplikace kontrolního systému umožní autokontrolu ze strany pěstitelů,“ uvedl pro ČESKOU POZICI profesor František Kocourek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který radí s náběhem IOR ministerstvu zemědělství.
Omezit nejnebezpečnější pesticidy
Podle Kocourka by výsledkem dodržování zásad IOR mělo být omezení používání především těch nejnebezpečnějších pesticidů. To pozitivně ovlivní životní prostředí, protože pesticidy často s plevelem hubí i ostatní rostliny a je také dokázano, že nejrozšířenější herbicid glyfosát snižuje biologickou rozmanitost přírody. Ubývá po něm například květin kolem polí a s nimi také mizí hmyz a ptáci.Výsledkem dodržování zásad IOR by mělo být omezení používání především těch nejnebezpečnějších pesticidů
Glyfosát je také vyplavován z půdy do vodních toků i podzemních vod a může je kontaminovat. Rovněž negativně ovlivňuje složení orné půdy, což vede k většímu používání dusíkatých hnojiv. Po některých insekticidech byly zase dokázány případy úhynu včel. Podle některých zdrojů jsou pesticidy příčinou úbytku včelstev ve světě, a EU již kvůli tomu zakázala používání celkem čtyř z nich – naposledy letos v červnu Fipronilu.
V českých potravinách se rezidua pesticidů vyskytují jen v podlimitních hladinách, takže u polních plodin by dodržování zásad IOR běžný konzument potravin podle Kocourka neměl pocítit. Přínos z IOR by však mohl být v omezení nebo zastavení dalšího nárůstu výskytu mykotoxinů v produktech, zejména u obilovin určených k pekařským účelům nebo k výrobě piva.
Ve srovnání se světem je v ČR nízký výskyt reziduí pesticidů také v ovoci, zelenině a vinné révě. Zdokonalení systému IOR by však mohlo přinést ještě další snížení výskytu reziduí pesticidů v těchto produktech. „Pokud se budou jejich pěstitelé orientovat na bezreziduální produkci nebo nízkoreziduální produkci, pak by spotřebitel mohl mít nabídku zdravějších produktů z těchto systémů, než je v současnosti. V současné době se v EU, ale i v ČR začínají orientovat na takové produkty některé obchodní řetězce,“ doplňuje Kocourek.
Zdravější rovná se dražší
Méně nadšení jsou ale zemědělci. Kromě změn v léta zaběhlých postupech jim totiž stoupne administrativa. Součástí zásad integrované ochrany rostlin je například detailní monitoring výskytu škůdců.
Největší tuzemský producent Agrofert se se zásadami IOR v současné době teprve seznamuje. Některé zásady již používá, například na vinicích, v sadech či chmelnicích. Na polích však společnost hospodaří klasickými postupy, které nyní bude muset změnit. Agrofert není jediný. Podle Kocourka bude mít například s pravidlem, které předepisuje zemědělcům povinnost střídat plodiny, problémy 80 procent pěstitelů. „Na první pohled nám některé zásady nepřipadají příliš rozumné. Kladou totiž vyšší nároky na administrativu a organizaci práce. Podle nás může aplikací zásad dojít ke snížení produkce a dokonce i ke zdražení,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.Spotřebitel by mohl mít nabídku zdravějších produktů než v současnosti, ale za vyšší cenu
Podle SRS by však při správné aplikaci zásad k významnějšímu poklesu produkce dojít nemělo. Úřad úvádí příklad rozsáhlého projektu ECOPHYTO (francouzský Národní Akční Plán), do kterého je zapojena síť konvečních farem, které v různých stupních zavádějí IOR do svých technologií. Výsledky ukazují, že se tento systém osvědčil nebo případně, že produkce zůstala na stejné úrovni jako před zavedením inovace. Ani v jednom případě nedošlo ke snížení produkce.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) zase provedl analýzu produkce takzvané integrované produkce rostlin (IP), což je ještě o něco přísnější uplatňování zásad IOR, jejichž splnění je podmínkou udělení dotace z EU. Na základě získaných dat se nepodařilo dokázat ztrátu na výnosu či ztrátu kvalitě mezi konvenčním zemědělstvím a integrovanou produkcí u speciálních plodin – pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné. Jinak řečeno, přestože užíváním zásad integrované produkce bylo ušetřeno mnoho škodlivých pesticidů, výnosy nepoklesly.
Rozdíl však byl zaznamenán ve vynaložených vícenákladech, které byly u integrované produkce vyšší. Jedná se o náklady na kvalitnější monitoring škodlivých organismů (jedna z obecných zásad IOR), případně činnost poradců v ochraně rostlin, větší časová náročnost, použití dražších biologických přípravků a méně škodlivých pesticidů pro životní prostředí a necílové organismy.
Z výše uvedených důvodů lze tedy podle Státní rostlinolékařské správy předpokládat, že nedojde k poklesu produkce pěstované v systému integrované ochrany rostlin, ale zvýšení nákladů na produkci nelze vyloučit. To má být kompenzováno zvýšením kvality produkce, která však bude nejspíš skutečně vykoupena vyšší cenou takto pěstovaných potravin na trhu.
