Evropa a svět proti krizi: Přichází podzim těžkých rozhodnutí

Jsou šancí a společnou nadějí na rychlejší překonání krize polské úspěchy, jak prohlásil na ekonomickém fóru v Krynici Bronislav Komorowski?

„Polské úspěchy jsou šancí a společnou nadějí na rychlejší překonání krize, protože Polsko nepřetržitě 20 let hospodářsky roste,“ prohlásil polský prezident Bronislav Komorowski 4. září před zahajovací diskusí 22. Ekonomického fóra v Krynici. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Polské úspěchy jsou šancí a společnou nadějí na rychlejší překonání krize, protože Polsko nepřetržitě 20 let hospodářsky roste,“ prohlásil polský prezident Bronislav Komorowski 4. září před zahajovací diskusí 22. Ekonomického fóra v Krynici. | foto: © 22nd Economic Forum KrinicaČeská pozice
„Polské úspěchy jsou šancí a společnou nadějí na rychlejší překonání krize, protože Polsko nepřetržitě 20 let hospodářsky roste,“ prohlásil polský prezident Bronislav Komorowski 4. září před zahajovací diskusí 22. Ekonomického fóra v Krynici.

Prezident Chorvatska, prezident Polska a dva jeho předchůdci, bývalí premiéři Česka, Polska, Saska a Slovenska, současní i bývalí ministři Česka, Německa, Polska, Slovenska, Ukrajiny a Maďarska, generální ředitelka UNESCO, jeden z ředitelů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), současný a bývalý komisař Evropské unie, regionální politici a velvyslanci. Samozřejmě předsedové správních rad a další manažeři velkých i malých firem. A také novináři, kameramani a fotografové ze všech možných médií...

Ekonomického fóra v lázních Krynica na jihu Polska, takzvaného východního Davosu, se od 4. do 6. září zúčastnilo 2900 hostů z celého světa – od Číny přes Rusko a další státy vzniklé po rozpadu Sovětského svazu po EU a USA. Setkávali se na několika plenárních diskusích a téměř dvou stovkách panelových debat, ale zejména v zákulisí, v hlavní lázeňské budově, ve velkém stanu hrdě pojmenovaném Dům fóra – na krynické promenádě. Právě tam se po tři dny potkával Východ se Západem. Mediálním partnerem tohoto 22. Ekonomického fóra byla i ČESKÁ POZICE, za niž se ho zúčastnil její polský spolupracovník Aureliusz Marek Pędziwol.

Václav Klaus můj loňský návrh bohužel nevyslyšel, čímž propásl poslední šanci zúčastnit se Ekonomického fóra v Krynici jako český prezident. Postěžoval si na to jeden z účastníků diskuse o dvourychlostní Evropě v rámci Polsko-českého fóra spolupráce, které bylo poprvé na programu Ekonomického fóra. A poznamenal, že za stolem seděli za polskou stranu jen zastánci evropské integrace – bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski, za jehož funkčního období Polsko přistoupilo k EU, a expremiér Kazimierz Marcinkiewicz, který se po vyjednání Lisabonské smlouvy proslavil zvoláním: „Yes, yes, yes!“

Největším zastáncem EU u tohoto stolu však byl nepochybně bývalý (dokonce dvakrát) švýcarský prezident Moritz Leuenberger. Ten by si moc přál, aby jeho země už nebyla ostrovem na mapě Evropy. I když mu, jak přiznal ČESKÉ POZICI, chybí odvaha navrhnout změnu švýcarského franku na euro. Tomu se nelze divit, protože ani Poláci se dnes nemíní příliš rychle rozloučit se zlotým. A o spojení Čechů s korunou se ani není třeba zmiňovat.

Podzim těžkých rozhodnutí

Před rokem jsem napsal, že každý účastník krynického setkání si sám vytváří svoje fórum, protože je schopný obejmout jen nepatrnou část akce. Pro mne byla před rokem hlavním tématem krize. Ale letos krize vládla celému krynickému fóru. Jeho heslo znělo: „Nové vize pro těžké období. Evropa a svět proti krizi.“

Stejně byla pojmenovaná i zahajovací diskuse třídenního setkání. Zúčastnili se jí prezidenti Chorvatska Ivo Josipović a Polska Bronisław Komorowski. Eurokomisař pro finanční plánování a rozpočet Janusz Lewandowski během ní předpověděl příchod „podzimu těžkých rozhodnutí“ (více v rozhovoru pro ČESKOU POZICI).

Polský prezident Komorowski během svého vystoupení zdůraznil, že „Polsko není zdrojem krize ani součástí evropského problému“. Podle něho je to naopak. Polské úspěchy jsou šancí a společnou nadějí na rychlejší překonání krize, protože Polsko nepřetržitě 20 let hospodářsky roste.

Host z Chorvatska, státu, který mnozí považují za 28. člena EU, přestože musí ještě splnit poslední formality, varoval, že krize mimo hospodářství a politiku může zasáhnout i etiku. „Zdá se, že ustupujeme od myšlenek, která byly u základů budování společné Evropy,“ podotkl chorvatský prezident Josipović. A postěžoval si: „Občas rezignujeme na principy, jako je spolupráce a solidarita.“

Na dluhovou krizi nejen úsporami

O tom, jak zvládnout dluhovou krizi, se diskutovalo nejen během mnoha krynických debat, ale i při jiných příležitostech. Střetávali se na nich zastánci odlišných receptů na řešení krize. Například bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš zdůrazňoval nezbytnost austerity – politiky úsporných opatření – a zavedení nových zásad, které budou fungovat automaticky. Heiner Flassbeck, ředitel odboru UNCTAD pro otázky globalizace, s ním nesouhlasil: „Evropa se musí co nejrychleji dostat z recese, což se jí nepodaří, bude-li jen omezovat výdaje.“

Chorvatský prezident Ivo Josipović si postěžoval: „Občas rezignujeme na principy, jako je spolupráce a solidarita.“

A co když se eurozóna a dokonce celá EU rozpadnou? Účastnici krynického fóra diskutovali i o tom. Hlavní ekonom podnikatelského svazu Polska Rada Biznesu Janusz Jankowiak se takové možnosti neobává. V jedné z debat se odvolal na šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho, dle něhož ECB udělá vše, co je nezbytné. „A má obrovské možnosti,“ podotkl ekonom Jankowiak.

Profesor drážďanské Technické univerzity Georg Milbradt, v letech 2002 až 2008 premiér Saska, si také myslí, že dluhovou krizi lze překonat. A v Krynici to předvedl na výmluvných diagramech z unijních států, které mají největší problémy. Jen Irsko však dle něho vyvinulo autentické úsilí, aby se z nich dostalo. Milbradt se stejně jako mnozí jiní účastnici fóra domnívá, že by odpovědí na krizi měla být větší centralizace Evropy.

Břidlicový plyn, atom a uhlí

Dluhová krize byla hlavním, nikoli však jediným tématem krynického fóra. Mnoho debat se věnovalo zemnímu plynu a ropě, zejména jejich břidlicovým formám, u kterých však dosud neexistuje shoda, zda jich má Polsko velké nebo jen malé zásoby. Dalším tématem byl plynový přístav (gazoport), jenž brzy přinese Polsku nezávislost na Gazpromu, a takzvané interkonektory, plynovody spojující Polsko s Německem (v Lasowu) a s jihem (v Těšíně), které už teď posilují energetickou bezpečnost Polska.

Polsko navzdory nadějím spojovaným s břidlicovým plynem a atomem nehodlá rezignovat na uhlí

Dalším tématem bylo polské využití jaderné energie. V Krynici se k výstavbě první polské jaderné elektrárny připojily další společnosti. Dohodu o spolupráci podepsaly energetické koncerny PGE, Enea a Tauron a společnost KGHM, která se zabývá těžbou a výrobou mědi. Bývalý polský ministr financí a současný šéf společnosti PGE Aleksander Grad oznámil, že první polský jaderný blok bude spuštěn možná už v roce 2023 a rozhodně o rok později.

Polsko navzdory nadějím spojovaným s břidlicovým plynem a atomem nehodlá rezignovat na uhlí. Jeho problém však spočívá v tom, že při spalování vzniká největší množství oxidu uhličitého. Jak ale zdůraznila bývalá náměstkyně ministra hospodářství a nynější šéfka uhelné společnosti Kompanie Weglowa Joanna Strzelec-Łobodzińská, emise tohoto plynu je možné omezit bez rezignace na spalování uhlí.

Socialismus, nebo kapitalismus

Bronisław Komorowski se ještě jednou objevil na pódiu hlavní krynické lázeňské budovy, aby převzal cenu Člověk roku, kterou byl dříve vyznamenán mimo jiné Václav Havel. Během poděkování zavzpomínal na dobu, ve které se mu ani nezdálo, kým jednou bude. A zmínil se i o přednáškách z ekonomie, které poslouchal „v rámci cvičení před hajzlem“ (použil slangový výraz „pod kiblem“) na „univerzitě“ v internačním táboře v Jaworzi poté, co generál Jaruzelski zavedl v roce 1981 výjimečný stav.

V Krynici by se obtížně našel seriózní ekonom hájící tezi, že je třeba zdokonalovat socialistický hospodářský model

„Revolucionáři většinou nebývají odborníky na ekonomii, proto jsme poslouchali nejmoudřejší ekonomy, kteří byli zavření spolu s námi,“ vysvětloval Komorowski. A dodal: „Vážení, nebyl mezi nimi ani jeden, který by měl odvahu říct, že kapitalismus je lepší než socialismus. Ani jeden. Všichni se domnívali, že je třeba zdokonalovat socialistický hospodářský model.“

V Krynici by se letos asi obtížně našel aspoň jeden seriózní ekonom, který by tuto tezi hájil. Dokonce možná nebyl ani v čínské delegaci...

Počet příspěvků: 1, poslední 21.9.2012 07:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.