Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Eva Syková: Vědce trápí hlavně papírování

Evropa

  7:55
„Setkávám se i s tím, že naši vědci už ani nechtějí žádat o další granty, neboť pak nemají čas na vědeckou práci! To chci změnit,“ říká mimo jiné v rozhovoru nejcitovanější česká vědkyně a také senátorka za ČSSD.

Profesorka Eva Syková se nedávno stala 1. místopředsedkyní vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která každoročně rozhoduje o toku 26 miliard korun. Syková vede Ústav experimentální medicíny AV ČR, od roku 2012 je též senátorkou za ČSSD. foto:  Petr Topič, MAFRA

Na téma udržitelnosti nových výzkumných center pak Eva Syková podotýká: „Je to velký problém. Chci si nechat zpracovat údaje o tom, jaké prostředky lze využít na jejich podporu, zvláště jaké peníze půjde použít ze strukturálních fondů, a vědět, kolik bude muset vláda ještě přidat.“

ČESKÁ POZICE: Když jsem vstupoval do krčského areálu Akademie věd, tak se mne vrátný ptal, jestli jdu do Ústavu experimentální medicíny za profesorkou, nebo senátorkou Sykovou. Dá se to oddělovat? Jak vypadá váš typický pracovní den?

„Umím si práci zorganizovat, v ústavu jsem si otevřela i senátní kancelář, aby mě občané mohli navštěvovat“

SYKOVÁ: Každý den se pochopitelně dost liší. Pokud není zasedání Senátu nebo poradců předsedy vlády, RVVI nebo Technologické agentury ČR (TAČR), tak přicházím do ústavu, pak odjíždím na nějaká jednání... Někdy do ústavu přijdu až po páté hodině večer, ale snažím se tu být hodně. Vyřizuji tu agendu a věnuji se vědecké práci.

Co se týče senátu, to je bloková záležitost – jednou za měsíc je více práce, mám i výborného asistenta, pak je klub a výbory, kde samozřejmě bývám, mám jednu z nejlepších docházek a také mne to baví. Nebylo by zodpovědné nechat se zvolit, a nechodit tam. Umím si práci zorganizovat, v ústavu jsem si otevřela i senátní kancelář, aby mě občané mohli navštěvovat, ale lidé hlavně píší e-maily.

ČESKÁ POZICE: Nově jste první místopředsedkyní vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Musím se vás už takřka obligátně zeptat: Budete to stíhat?

SYKOVÁ: Určitě. Jsem docela zodpovědný člověk, a když si nabírám další funkce, tak se některých zase vzdávám. Zprvu jsem ani nepřemýšlela, že bych kandidovala na 1. místopředsedkyni, ale pak to tak vyplynulo z volby členů, takže jsem si to rozmyslela.

ČESKÁ POZICE: Doplnění RVVI kritizoval exministr školství Petr Fiala (ODS), jemuž vadí doplnění poradního orgánu o politicky aktivní lidi – konkrétně zmiňoval vás a vicepremiérova náměstka Arnošta Markse z Úřadu vlády. Co tomu říkáte?

SYKOVÁ: To je naprostý nesmysl. Zaprvé já nejsem vůbec členka ČSSD a zadruhé ve své práci využívám odbornost, a ne politiku.

ČESKÁ POZICE: Ale byla jste zvolena jako nezávislá za sociální demokraty...

„Samozřejmě je mi politika ČSSD blízká, ale někdy hlasuji i opačně – například při návrhu senátního zákona o Národním parku Šumava“

SYKOVÁ: Jsem nezávislá a všichni vědí, že v Senátu hlasuji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nikdo mne ničím neváže. Samozřejmě je mi politika ČSSD blízká, ale někdy hlasuji i opačně – například při návrhu senátního zákona o Národním parku Šumava. Takže kritika není zdaleka pravdivá. A zadruhé: za minulých vlád bylo politické zastoupení v RVVI mnohem silnější, než je tomu dnes, čehož příkladem je třeba i pan předseda ODS Petr Fiala.

ČESKÁ POZICE: On tehdy nebyl členem strany a ani dřívější 1. místopředsedkyně Miroslava Kopicová nebyla se stranou oficiálně spjata, i když s ODS „sympatizovali“.

SYKOVÁ: Já také nejsem členka ČSSD (smích). Jsem sice senátorka, ale má to myslím i své výhody, protože mohu přenášet některé věci z RVVI na půdu Senátu. Stranicky to opravdu nevidím, spíše to tak bývalo, ale myslím, že rada je teď mnohem lepší, než byla. Po všech stránkách.

ČESKÁ POZICE: V čem konkrétně?

SYKOVÁ: Není tam z vědců nikdo, kdo by skutečně nebyl uznávaným odborníkem, nebyl vynikajícím vědcem. Ani prorektoři pro vědu z Univerzity Karlovy a Masarykovy Univerzity tam nejsou kvůli funkci, ale pro svou vědeckou kvalitu. Vidím to velmi dobře, co se týče zastoupení vědy, a co se týče zastoupení průmyslu a soukromé sféry, je to také mnohem lepší.

ČESKÁ POZICE: Vždyť tam jsou jen tři lidé přímo z „oboru“.

SYKOVÁ: Ale jsou to lidé, kteří v průmyslu dělají něco koncepčního. Nejsou tam jen ti, kteří vedou nějakou úspěšnou firmu...

ČESKÁ POZICE: Narážíte na Zbyňka Frolíka z Linetu?

„Zbyňka Frolíka si velmi vážím, ale myslím, že o koncepci vědní politiky v Česku toho zase tolik neví a nemůže k tomu mnoho přispět“

SYKOVÁ: Velmi si jej vážím, ale myslím, že o koncepci vědní politiky v Česku toho zase tolik neví a nemůže k tomu mnoho přispět. Myslím, že když je tam někdo jako Jaroslav Machan ze Škoda Auto nebo Karel Havlíček, prezident Asociace malých a středních podniků, což je věc, na níž EU klade velký důraz, aby se malé a střední podniky rozvíjely, tak je to správné. Dále je tam rektor VŠB Ivo Vondrák za Ostravsko, profesor Vladimír Mařík je blízký byznysu, takže bych řekla, že rozložení sil v nové RVVI předčilo má očekávání.

ČESKÁ POZICE: A ono angažmá náměstka Markse v poradním orgánu vlády?

SYKOVÁ: To se teprve uvidí. Neříkám teď, jestli je to dobře, nebo špatně. Pavel Bělobrádek (předseda KDU-ČSL – pozn. red.) i Marks se v problematice vědy hodně zorientovali a orientují se, takže věřím, že k tomu budou přistupovat odborně dobře a mám zatím dobré zkušenosti; v názorech jsme se spíše shodli. Je důležité, do jaké míry bude rada vědeckou politiku řídit, či nikoli. Jestli to RVVI dělat nebude, a bude vše řídit sekretariát pana místopředsedy a pravomoci rady budou oslabovány, tak by to nebylo dobře. Zatím jsme ale měli jen jednu schůzi předsednictva.

ČESKÁ POZICE: Jste 1. místopředsedkyní RVVI. Dlouhá léta tento post zastupovala Miroslava Kopicová. Jak hodnotíte její činnost a kroky? V čem můžete navázat?

„Miroslava Kopicová ovlivňovala, i kdo bude předsedou Grantové agentury ČR, což se moc neosvědčilo, a některé věci začaly být až příliš ,kamarádské’“

SYKOVÁ: Myslím, že to dělala dobře, ale příliš dlouho; měla vlastně i tři mandáty, což se nám nelíbilo. Nebyla to ale jen ona, nýbrž celý ten úřad, který fungoval trochu jinak, než tomu bude teď – neexistoval ještě státní úřad pro vědu a zodpovědnost za řízení byla na ní mnohem větší. Je dobře, že přišla změna – myslím, že Kopicová hodně ovlivňovala, kdo v té radě bude, de facto ji vytvářela. Ovlivňovala, i kdo bude předsedou Grantové agentury ČR (GAČR), což se moc neosvědčilo, a některé věci začaly být až příliš „kamarádské“. Teď nemám pocit, že jsou v radě něčí kamarádi nebo spřátelení lidé. Myslím, že jmenování bylo velmi objektivní.

ČESKÁ POZICE: Pohybujete se v českém vědeckém prostředí mnoho dekád. Co vědeckou obec trápí nejvíce a co s tím lze dělat?

SYKOVÁ: Velmi ji trápí administrativní zátěž. To především. Nebudeme to asi schopni rychle změnit, ale dle mého názoru je obrovská zátěž v psaní grantů, v žádostech o projekty Evropské unie a setkávám se i s tím, že naši vědci už ani nechtějí žádat o další granty, protože pak nemají čas na vědeckou práci! A jsou to nejproduktivnější lidé, právě ti, kteří by měli vytvářet vlastní „školu“, výzkumnou skupinu. Když chtějí shánět peníze, stanou se napůl administrátory, aby sehnali co nejvíce. To bych chtěla změnit.

ČESKÁ POZICE: Jak?

„Nesnáším již slovo ,excelentní’, které se nadužívalo, ale výjimečné vědce musíme nějak podpořit“

SYKOVÁ: Jednou cestou jsou jednodušší a dlouhodobější granty, druhou cestou je – a na tom se chci velmi podílet –, aby vzrostlo procento institucionálního financování, protože jsme se dostali až na poměr zhruba padesáti procent institucionálního a padesáti účelového. To je moc. Pro dlouhodobější výhled je pak těžké plánovat, na úrovni ústavu se nedá podpořit rozvoj mladých skupin či dělat nějakou koncepční a dlouhodobější práci. Chci také v RVVI navrhnout lepší program pro financování vynikajících mladých vědců. Nesnáším již slovo „excelentní“, které se nadužívalo, ale výjimečné vědce musíme nějak podpořit.

ČESKÁ POZICE: Jak to vidíte se vznikem miliardové nadace CIST, která se tomu měla věnovat?

SYKOVÁ: To mělo v radě velké zastání u paní doktorky Kopicové, ale já myslím, že využití formy nadace pro CIST není dobrý nástroj. Tato forma byla kritizována v rámci meziresortních připomínek. Nějaká podpora výjimečných vědců nebo spíše oborů výzkumu je nutná, ale domluvili jsme se, že to budeme ještě diskutovat a vymyslíme program, který by byl vhodnější.

ČESKÁ POZICE: Jsme u excelence a povídáme si v „nobelovském“ týdnu. Vidíte v Česku někoho, kdo by měl v dohledné době šance na Nobelovu cenu?

„Můžu vám říci, že jsem se zatím přimlouvala jen za jednu nominaci na Nobelovu cenu z Česka – a to byl profesor Antonín Holý“

SYKOVÁ: Mohu výboru navrhovat nominace, poslat je do Stockholmu. A můžu vám říci, že jsem se zatím přimlouvala jen za jednu nominaci z Česka – a to byl profesor Antonín Holý. Bohužel již zemřel. Kdyby tu ještě chvíli byl, jedním z kandidátů by mohl být. Není to o tom, kdo má nejvíce prací, citací, ale jestli to k něčemu je. Jsou i citovanější vědci než ti, co dostanou nobelovku. Musí to mít dopad. Třeba v radiologii magnetická rezonance změnila celou diagnostiku, něco takového... U Holého to byla antivirotika, jež se budou dál rozvíjet a má to veliký efekt. Bohužel jsme Holého začali jako země propagovat až strašně pozdě.

ČESKÁ POZICE: Špičková věda není už možná bez peněz. Je těch každoročních 26 miliard na vědu v Česku hodně, nebo stále ještě málo?

SYKOVÁ: To je mé další stěžejní téma, a asi i všech mých kolegů. Chceme dojít k navýšení prostředků. Je to asi 1,89 procenta HDP, ale chtěli bychom navýšení alespoň nad dvě procenta.

ČESKÁ POZICE: Přesvědčíte o tom ministra financí Andreje Babiše, který chtěl po Bělobrádkovi i audit vědy, nač je to dobré a co z toho vzniká?

SYKOVÁ: Budeme ho muset přesvědčit (smích). O tom auditu můžeme i hovořit, to je myslím správné – vím také, kde by se měl udělat... Peníze by se navýšit měly, ale je tu jiný problém: strašně malá část prostředků, které jdou na vědu, pochází ze soukromé sféry. Jsme pod padesáti procenty, někde na 46 procentech, což je hluboko pod průměrem vyspělých zemí a zemí v OECD. Musíme se snažit, aby podpora stoupala, ale ona spíše ještě klesá!

ČESKÁ POZICE: Čím to zlepšit? Daňové úlevy pro firmy? Jaké další nástroje?

„Když si průmyslníci ze svazu nebo lidé z Hospodářské komory stěžují na kvalitu tuzemské vědy, tak to není úplná pravda: v základním výzkumu máme docela dobré výsledky, ale není dobrý výzkum firemní“

SYKOVÁ: To je především o zkvalitnění podnikového výzkumu, najít nástroje, jak ho podpořit. Chtěla bych zhodnotit práci Technologické agentury (TAČR), jestli tomu napomáhá, a jak zohlednit kvalitu. Nějaký podnikový výzkum existuje, ale není moc dobrý. Když si průmyslníci ze svazu nebo lidé z Hospodářské komory stěžují na kvalitu tuzemské vědy, tak to není úplná pravda: v základním výzkumu máme docela dobré výsledky, nejlepší z postsocialistických zemí, ale není dobrý výzkum firemní, ten to táhne dolů. Takže stěžovatelé pláčou na špatném hrobě.

ČESKÁ POZICE: Dobrý, špatný či průměrný. To má určovat metodika hodnocení vědeckých výsledků, takzvaná IPN Metodika, která nahradí vysmívaný „kafemlejnek“...

SYKOVÁ: Je to jedna z našich priorit, bude už na příští radě. Nová metodika je jistě potřebná, je důležitá, hlavní princip je dobrý, je založený na peer review, o který jsme všichni usilovali – ale ani to není vše. Kafemlejnek bych však úplně nezatracovala, určitou jeho modifikaci bychom si měli ponechat, protože jsme vypracovali báječný nástroj sběru dat (a to, že se tam dávají data, které tam nepatří, je něco jiného). Statistika, která z toho je, umožňuje srovnávat publikace a výkony významných organizací. Nová metodika by podle mě měla být založena na obou ukazatelích: kvantitativním i kvalitativním. Musíme brát v potaz i selský rozum.

ČESKÁ POZICE: Kdy bude hotová?

SYKOVÁ: Měla by začít v roce 2015.

ČESKÁ POZICE: Před časem jste v Senátu uspořádala velkou konferenci o udržitelnosti nových výzkumných center z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Kolik bude chybět peněz?

„Některá centra se ještě staví a jiná skoro běží, ale nejsou všichni smířeni s tím, že budou všechna dobře fungovat“

SYKOVÁ: Je to velký problém. Chci si teď nechat zpracovat kanceláří rady veškeré údaje o tom, jaké prostředky lze využít na podporu těchto center, zvláště jaké peníze půjde použít ze strukturálních fondů, včetně operačních programů, a vědět, kolik bude muset vláda do center ještě přidat. Jako poradci pana premiéra to na každé poradě řešíme: kolik to bude vlastně peněz, kde se vezmou a kdy se mají do systému dát.

ČESKÁ POZICE: Premiéra Bohuslava Sobotku to tedy zajímá?

SYKOVÁ: Určitě, hodně. Je to velká část rozpočtu, jsou připraveny dva Národní programy udržitelnosti (NPU I a II), hovoří se však už i o NPU III. Chci, aby to bylo pro radu zpracované a mohli jsme se tomu nějak zodpovědně postavit. Některá centra se ještě staví a jiná skoro běží, ale nejsou všichni smířeni s tím, že budou všechna dobře fungovat. Je ještě čas s tím něco udělat. Co nejdříve. Zhodnotit, vyvodit důsledky, provést potřebné změny – i to je jedna z možností.

ČESKÁ POZICE: Z logiky věci nemůže být všech 48 center excelentních...

SYKOVÁ: Nebudou, čím dříve se k nějakému hodnocení dostaneme, tím lépe. Je potřeba také na výzkumná centra vyvinout tlak, aby splnila, co slíbila. Všichni se zavázali, že si třicet procent prostředků vydělají smluvním výzkumem, ale teď říkají, že je to nereálné, a mají asi pravdu. To musíme také zhodnotit. S tím se počítalo – a teď to má stát nějak nahradit?

ČESKÁ POZICE: Padla nějaká konkrétní částka, když jste to s premiérem řešili?

„Některá centra již začala říkat, že udržitelnost nemohou splnit; to je varující“

SYKOVÁ: Budou to samozřejmě miliardy, které budou narůstat. Akutně, v příštím roce, půjde přinejmenším o miliardu korun ze státního rozpočtu a pak v dalších pěti letech nejméně o deset miliard, ale nechci to teď říkat přesně. Jedná se o miliardové částky a musíme si udělat jasno, kolik bude možné získat na provoz ze strukturálních fondů a kolik bude třeba ze státního rozpočtu. Jsou centra, o která máme opravdu vážnou starost.

ČESKÁ POZICE: Ve vládní analýze, kterou v létě zveřejnily Lidové noviny, bylo už šest pojmenováno: tři velmi riziková střediska a tři riziková.

SYKOVÁ: Tak to může být, ale jak říkám: musí se provést důkladné hodnocení. Některá centra již začala říkat, že udržitelnost nemohou splnit; to je varující. Musíme se v radě zaměřit i na financování výzkumu v Praze, které bylo přislíbeno dorovnání financí pro výzkum a vývoj ze státního rozpočtu, ale hlavní město se jej zatím nedočkalo, a přitom regiony jsou už unijními dotacemi přesycené.

ČESKÁ POZICE: Nedávno bylo vybráno nové vedení Grantové agentury ČR. Jak hodnotíte éru předsedy Petra Matějů, tedy nějakých sedm let v čele?

SYKOVÁ: Neřekla bych, že to je jen jeho éra, je to éra celého předsednictva, a vím dobře, že jednali ve velké shodě. Nebylo by fér říkat, že je to vše jen vina pana profesora Matějů. Je to vedení, které přijalo dle mého názoru strategie, které se neosvědčily. Nějaká osobní pochybení pana předsedy tam ale také byla.

ČESKÁ POZICE: Myslíte případ výběru dvou společenskovědních projektů, na nějž upozornily Lidové noviny?

SYKOVÁ: Ano, ale to asi nebyl ten hlavní důvod, spíše se všechny výtky sečetly – malá úspěšnost projektů, juniorské granty, diskriminace mladých vědkyň – a pohár tím přetekl. Celá strategie byla podle mě nepromyšlená v mnoha věcech.

„Grantová agentura to přece nemá vědcům ztěžovat, ale vymýšlet nástroje, jak jim pomoci – určitě si myslím, že za dřívějších vedení GAČR to takhle špatné nebylo“

Například Centra excelence GAČR a Centra kompetence TAČR nejsou možná ten nejlepší přístup; stojí to hodně peněz a snižuje to úspěšnost u normálních grantů. Ale hlavně – jsem velký kritik toho, že se přistoupilo tolik k financování platů. To se nějak zhlédli v tom, jak to dělají v některých jiných zemích, ale u nás ti, co žádají o granty, mají většinou svá místa ve vědeckých ústavech a na vysokých školách, s výjimkou přijetí postgraduálních studentů. To snižuje úspěšnost grantů, a myslím, že tím náklady na granty hrozně narostly.

Když jsem byla předsedkyní oborové komise, navrhla jsem, aby nebyly financovány granty nad dvanáct milionů. Dnes je dvanáct milionů normálních, ale byly i granty za 20 a 40 milionů – to je na ten systém moc. Agentura má mít nějakou solidní míru úspěšnosti, aby se neplýtvalo lidskými silami žadatelů. Vede to také k zahlcování opakovanými žádostmi. Grantová agentura to přece nemá vědcům ztěžovat, ale vymýšlet nástroje, jak jim pomoci – určitě si myslím, že za dřívějších vedení GAČR to takhle špatné nebylo.

ČESKÁ POZICE: Myslíte nejspíš za vedení vašeho manžela, profesora Josefa Syky?

SYKOVÁ: Nejenom za něj, i za vedení profesora Karla Štulíka, ale musím říci, že mi je líto, že panelový systém, který dnes funguje velmi dobře a přebrala jej i nová Agentura zdravotnického výzkumu (AZV), se spojuje s vedením profesora Matějů, a přitom byl připravován už za Sykova předsednictví.

ČESKÁ POZICE: Co očekáváte od nového předsednictva pod vedením profesora Ivana Netuky?

„Já osobně mám v profesora Netuku důvěru; je to velmi čestný a zodpovědný člověk, takže jako předseda je mužem na svém místě“

SYKOVÁ: To byl první počin RVVI, že jsme zvolili Stanislavu Hronovou jako členku předsednictva za společenské vědy, ale nezvolili jsme ji jako předsedkyni, neboť je tam nová. Profesor Netuka má zajistit kontinuitu. Nejlepší by asi bývalo bylo odvolat předsednictvo celé a nanominovat nové lidi, jenomže určitá kontinuita je nutná. Já osobně mám v profesora Netuku důvěru; je to velmi čestný a zodpovědný člověk, takže jako předseda je mužem na svém místě. Je však možné, že nějaké změny v předsednictvu mohou ještě nastat.

ČESKÁ POZICE: Přestupem Hronové do GAČR už je RVVI zase nekompletní. Kdo ji vystřídá?

SYKOVÁ: Jsem tam teď jako žena zase sama, předtím tam byla ona jediná (smích). Ano, musí být nový člen, nevíme, kdo to bude. To se s radou nediskutovalo, ale myslím, že brzy padnou nějaké návrhy.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte vznik nové AZV ČR?

SYKOVÁ: Je to krok vynikajícím směrem, protože Interní grantová agentura ministerstva zdravotnictví (IGA) nefungovala poslední dobou dobře. Na radě jsme měli hodnocení zdravotnického výzkumu a hlavně této agentury, kde se ukázalo, že asi padesát procent grantů nemělo prakticky žádné výsledky, což je chyba.

„Nová agentura zaplní i trochu mezeru, kterou jsme tu měli, kdy je zdravotnický výzkum často založen na klinických studiích, které však nebylo možné z grantů financovat“

Myslím, že nová AZV už to dopouštět nebude, protože přijala hodnotící systém z GAČR, bude mít panelové hodnocení, zahraniční oponenty a podařilo se zavést alespoň princip, že členové panelů musí mít H-index alespoň pět – což já bych šla ještě výš –, ale bývali i tací hodnotitelé v IGA, kteří měli H-index nula, neměli zkušenost ve vědě a měli hodnotit projekty! Nová agentura zaplní i trochu mezeru, kterou jsme tu měli, kdy je zdravotnický výzkum často založen na klinických studiích, které však nebylo možné z grantů financovat.

ČESKÁ POZICE: A předseda AZV profesor Miroslav Ryska?

SYKOVÁ: Je to jistě vhodný kandidát, má dobré předsednictvo. Pomáhali jsme i jako vědecká komunita agenturu vytvářet. Je tu jen jedna otázka: do jaké míry bude chtít do agentury zasahovat ministerstvo zdravotnictví; do předsednictva by personálně zasahovat nemělo.

ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte situaci v TAČR a její šéfku Rút Bízkovou?

SYKOVÁ: Řekla bych, že pod vedením Bízkové TAČR v podstatě funguje dobře. Zůstala jsem členkou výzkumné rady, tedy poradního orgánu. Myslím si, že by tam mohly vzniknout nějaké nové programy právě na podporu zdravotnického výzkumu, na dotažení výzkumu do klinické fáze, a ráda bych tam i viděla program na podporu perspektivních malých firem a firem typu start-up a spin-off. Již jsem navrhla, že se to může jmenovat IDEA, že se dají prostředky na ověření zajímavé inovativní myšlenky, a kdyby se na jejím základě jen každá desátá firma mohla rozvinout, bylo by to dobře. Vědci si nebudou půjčovat od bank, to se od nich nedá čekat.

ČESKÁ POZICE: Jaké máte další plány?

„Měli bychom se strategicky zaměřit nejen na program Horizont 2020, ale mít i střednědobý plán podpory výzkumu a dlouhodobě se dívat někam k roku 2050“

SYKOVÁ: Chtěla bych, abychom cíleně podporovali určité priority ve výzkumu, drželi se také priorit EU, protože když budeme podporovat podobné oblasti a přiblížíme se unijním prioritám, budeme mít větší šanci na úspěch v získávání evropských projektů. Měli bychom se strategicky zaměřit nejen na program Horizont 2020, ale mít i střednědobý plán podpory výzkumu a dlouhodobě se dívat někam k roku 2050, což tady bohužel nikdo nedělá. Tomu by se měla RVVI intenzivně věnovat, nesmí to ale být pouze v obecné rovině. Padesát, sedmdesát či sto stran analýz nikdo nečte; je třeba plány konkretizovat a vědět, kam jít.

ČESKÁ POZICE: Před rokem jste mi říkala o svých plánech na vznik ministerstva vědy v České republice. Je to, co nyní na Úřadu vlády vzniká, již vykročení tímto směrem?

SYKOVÁ: Je velkým úspěchem, že vznikl tento státní úřad, je to velký pokrok. Mělo by to organicky vyústit časem, řekněme, ve zmíněné ministerstvo, což by si vyžádalo změnu kompetenčního zákona, a panuje vůči tomu proto někdy i politická nechuť. Domnívám se ale, že je to v budoucnosti správné řešení.

Nepamatuji si v Česku jediného ministra školství, který by byl schopen zodpovědně zvládnout agendu mateřských a základních škol, sportu a na druhé straně vysokých škol a vědy, takže ministerstvo pro vědu a vysoké školství by bylo potřebné; tak, jako je tomu skoro ve všech ostatních zemích. Ale nejde to zkrátka tak rychle – co šlo rychle, je právě státní úřad, v jehož čele stojí místopředseda vlády.

ČESKÁ POZICE: Máme vicepremiéra pro vědu, vy jste 1. místopředsedkyní vědecké rady. Cítíte se v nové funkci, dříve velmi vlivné, tak trochu jako současná „ministryně vědy“?

SYKOVÁ: Né! (smích) To nemůžu říci, ale samozřejmě je to velice zodpovědná funkce. Teď je to také trošku jinak, protože ta role byla za doktorky Kopicové velice silná, neboť předsedu rady, například české premiéry, to moc nezajímalo. Teď se tím vicepremiér Bělobrádek mnohem více zabývá. Obě funkce by měly dobře koexistovat, zatím s tím nemám žádný problém. Moje funkce je silná v tom, že jsem uznávaná vědkyně, ale rozumím také podnikatelskému sektoru. 

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...