Nový týden, nové události, nová data, ale staré problémy. Finanční trhy v uplynulém týdnu pesimismus rozhodně neopustil. Dále padaly ceny komodit, posilovaly „bezpečné“ měny, zhoršily se výsledky ukazatelů z reálné ekonomiky... A to vše zastřešovaly problémy eurozóny.
Velká část zemí eura má co do činění s krizí dluhovou, jinak řečeno rozpočtovou. Vedle toho se některé potýkaly (Irsko) či potýkají (Španělsko) s krizí bankovní. Další v řadě je měnová krize doprovázející obrovské rozdíly na běžných účtech platebních bilancí jednotlivých států, respektive jejich nadměrné přebytky či schodky. Je zde i hospodářská recese v některých členských zemích měnové unie. Vše zastřešuje krize důvěry v projekt společné evropské měny a ve schopnost eurozóny aktuální problematickou situaci řešit.
Eurozóna čeká na dar z nebes, a ten má ve svých rukou Evropská centrální banka (ECB). Zasedá již v příštím týdnu a bude zajímavé sledovat, jak se se současnou prekérní situací vypořádá. Jedno je téměř jisté. Pokud neobnoví program na odkup státních dluhopisů (SMP), nespustí další kolo půjček (LTRO) nebo nepoužije nějaký jiný nástroj monetární expanze, tak Španělsko bude během pár týdnů nuceno požádat jako čtvrtá země eurozóny o finanční pomoc.
Situace na Pyrenejském poloostrově začíná být neudržitelná a špatná aktiva v tamním bankovním sektoru, jejichž objem se nyní odhaduje minimálně na 180 miliard eur, již není možné dále přehlížet. Postoj ECB však v tomto týdnu působil dost rezervovaně, a tak si musíme počkat, s čím centrální bankéři přijdou. Jinou možnost než vypustit několik dalších stovek miliard eur do oběhu, a uklidnit tím paniku, ECB v současnosti nemá a je si toho moc dobře vědoma.
Hlubší recese na obzoru
Mnoho důvodů k radosti nepřinesla ani nová ekonomická data. Nezaměstnanost se v eurozóně v dubnu vyšplhala již na 11 procent, a je tak na rekordních úrovních. Souhrnný předstihový indikátor (PMI) ve zpracovatelském sektoru skončil i po revizi hluboko pod klíčovou hranicí 50 bodů (45,1 bodu). Obdobný průmyslový index PMI pro Českou republiku v květnu poklesl na 47,6 bodu z předchozích 49,7 bodu. Pro domácí hospodářství to znamená, že se objem průmyslové výroby nejspíše sníží a česká ekonomika se ještě hlouběji ponoří do recese.
Stále více varovných signálů začíná přicházet i z americké ekonomikyStále více varovných signálů začíná přicházet i z americké ekonomiky. Poklesla nejen hodnota předstihových ukazatelů, ale po revizi byl snížen i růst HDP za 1. čtvrtletí letošního roku z 2,2 na 1,9 procenta. Černou tečkou bylo zveřejnění statistiky z tamního trhu práce. V květnu bylo vytvořeno jen 69 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 8,2 procenta.
Na devizovém trhu se po počátečním váhání obchodovalo pouze jedním směrem. Rizikové měny ztrácely a „bezpečné přístavy“ – americký dolar a japonský jen – posilovaly. Společná evropská měna se propadala k dolaru na nová a nová minima a takto slabá byla naposledy v červnu 2010. V pátek odpoledne však euro část ztrát smazalo a odpoledne se obchodovalo nad hranicí 1,24 dolaru za euro.
Z logiky věci vyplývá, že se nedařilo ani české měně. Vůči euru oslabovala v průběhu celého týdne a v pátek se obchodovalo těsně pod hladinou 25,80 Kč. Vůči dolaru byl průběh obdobný, s tím rozdílem, že koruna ztrácela ještě výrazněji a v pátek se několikrát pokoušela prolomit hranici 21 Kč. Podobně oslabovaly i zbylé středoevropské měny. Pod prodejním tlakem středoevropský region pravděpodobně zůstane i v příštím týdnu.
