Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

EU chce žalovat Česko za bojkot kvót. Premiér Babiš slibuje smír

  10:00
Evropská komise splnila hrozbu a oznámila, že se u Evropského soudního dvora v Lucemburku chystá zažalovat Česko s Polskem a Maďarskem za bojkot povinných kvót na přijímání migrantů. Čeští politici z celého politického spektra postup komise odsoudili. Nový premiér Andrej Babiš sdělil, že se pokusí vyjednat s Bruselem smírné řešení.

Evropská komise (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Andrej Babiš (ANO) strávil ve čtvrtek 7. listopadu ve Strakově akademii první pracovní den coby nově jmenovaný premiér. A hned musel čelit první velké zatěžkávací zkoušce. Překvapivě nepřišla z domácí politické scény, ale z Bruselu. Evropská komise (EK) splnila svou hrozbu a po měsících vyčkávání ve čtvrtek 7. prosince oznámila, že se u Evropského soudního dvora (ESD) v Lucemburku chystá zažalovat Česko společně s Polskem a Maďarskem za bojkotování povinných kvót na přijímání migrantů.

Mechanismus přerozdělování uprchlíků po Evropě ze září 2015, proti němuž Česko od počátku vystupovalo, je sice oficiálně již dva měsíce neplatný, Brusel ale zahájil předžalobní fázi již v létě, a prakticky mrtvá kauza kvót se tak vrací v plné síle. Svědčí o tom i reakce českých politiků, kteří napříč politickým spektrem ve čtvrtek 7. prosince odsoudili jak již mezitím zaniklé kvóty, tak postup EK. Prezident Miloš Zeman dokonce prohlásil, že kvóty představují ztrátu suverenity země.

Laxní Sobotka

Odmítavá byla i reakce premiéra. „Rozhodnutí a hlavně načasování jsou velice nešťastné a vzhledem k vnitropolitické situaci maximálně nevhodné,“ prohlásil Babiš. Zároveň upozornil, že do sporu s Bruselem vstupuje jako nováček, protože jde o dědictví kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), který byl ve věci hrozící žaloby podle něho laxní a nedokázal vyjednat lepší podmínky.

Andrej Babiš do sporu s Bruselem vstupuje jako nováček, protože jde o dědictví kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), který byl ve věci hrozící žaloby podle něho laxní a nedokázal vyjednat lepší podmínky

„Pokud vím, ministr vnitra Milan Chovanec nikdy s komisařem pro migraci osobně nemluvil, aby pro Česko vyjednal pozici bez žaloby. On a pan Sobotka by měli odpovídat na otázky,“ dodal Babiš s tím, že dosud neviděl ani korespondenci mezi EK a Prahou, která se ve věci hrozící žaloby vedla od letošního léta. Babiš oznámil, že se pokusí dojednat s Bruselem smírné řešení. Dobrou příležitost k tomu dostane tento pátek 15. prosince na summitu Rady EU, kde bude coby premiér Česko hájit vůbec poprvé.

V urovnání sporu věří také státní tajemník pro EU Aleš Chmelař, který bude na schůzce evropských lídrů Babišovou pravou rukou. „Česko bude pokračovat ve své dosavadní obhajobě. Aktuální rozhodnutí nicméně nemění nic na tom, že se s komisí stále můžeme dohodnout na smírném řešení věci,“ uvedl Chmelař. Jak by takový smír mohl technicky vypadat?

Deset milionů eur

Náměstek ministra zahraničí a zmocněnec pro zastupování státu před Soudním dvorem EU Martin Smolek předně upozorňuje, že samotná žaloba ještě podána není. „Obvykle se tak děje v řádu týdnů, ale i měsíců od samotného rozhodnutí komise. Žádná lhůta, dokdy by Brusel měl žalovat, přitom neexistuje,“ říká Smolek. Česko se podle něho ocitlo v situaci, která nemá precedent. Obvyklé řešení, tedy splnění toho, co Brusel vytýká, je přísně vzato nemožné, protože systém kvót mezitím přestal platit.

Co by Česku hrozilo, kdyby žaloba dospěla k nejvyšší soudní instanci EU a ta rozhodla, že české úřady neměly právo kvóty bojkotovat? Právní analýza, kterou si vnitro nechalo zpracovat, mluví na základě podobných příkladů nedodržování společných unijních pravidel z minulosti o deseti milionech eur (více než 250 milionů korun) základní pokuty.

„Dokážu si nicméně představit řešení, které by spočívalo v tom, že oznámíme počet osob, které jsme ochotni relokovat,“ podotýká Smolek s tím, že je předčasné spekulovat, jak se Brusel zachová. Nabídka volných míst pro migranty je ale logická. Ačkoliv žaloba ještě sepsána není, Bruselu vadí česká neochota podílet se alespoň symbolicky na přerozdělování migrantů. Není náhoda, že mezi zeměmi Visegrádu, jimž kromě Česka hrozí žaloba, chybí Slovensko. To sice na základě kvót za uplynulé dva roky přijalo pouze 16 migrantů, ale volná místa pro jejich přesun nabízelo do poslední chvíle.

Co by Česku hrozilo, kdyby žaloba dospěla k nejvyšší soudní instanci EU a ta rozhodla, že české úřady neměly právo kvóty bojkotovat? Právní analýza, kterou si vnitro nechalo již letos v létě zpracovat, mluví na základě podobných příkladů nedodržování společných unijních pravidel z minulosti o deseti milionech eur (více než 250 milionů korun) základní pokuty. K té by se přidalo penále v řádu desítek tisíc eur, které by bylo možno udělit i opakovaně – například pokud v průběhu soudního sporu Česko nadále nebude přijímat žádné migranty z táborů v Itálii a Řecku.

Méně vstřícní Poláci a Maďaři

Taková pokuta není ale příliš reálná. Soudní řízení v Lucemburku se obvykle táhne celá léta a většina kauz, kdy Brusel žaluje členské země, končí kompromisem. Česko je každopádně jedinou zemí, nad níž visí hrozba žaloby, která ohlásila, že se spor ještě pokusí urovnat. Jak Poláci, tak Maďaři jsou méně vstřícní. Varšava ve čtvrtek 7. prosince oznámila, že je připravena hájit svůj postoj před soudem. „Nikdo nezbavil polskou vládu povinnosti postarat se o bezpečnost veřejnosti,“ prohlásil náměstek ministra zahraničí Konrad Szymaäski.

Česko je jedinou zemí, nad níž visí hrozba žaloby, která ohlásila, že se spor ještě pokusí urovnat. Poláci i Maďaři jsou méně vstřícní.

Maďarsko se nepodvolí nátlaku a bude se dál držet své migrační politiky, zdůraznil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Bruselu. „Maďarská vláda bude bojovat až do konce, aby zabránila uplatnění rozhodnutí odporujícím bezpečnosti a vůli maďarského národa,“ řekl.

Za co čelí žalobě

Česko

  • Z celkové kvóty 2691 běženců dosud přijalo jen 12 osob. Od května 2016 nenabídlo žádné místo určené pro migranty z táborů na jihu Evropy. Letos v červnu se pak kabinet usnesl, že kvóty již nebude akceptovat.

Polsko

  • V září 2015 pro kvóty Poláci zvedli ruku. Nový kabinet Beaty Szydłové ale o tři měsíce později prohlásil, že se rozhodnutím nebude řídit. Z 6182 migrantů tak Polsko nepřijalo jediného.

Maďarsko.

  • Podobně jako Česko bylo od počátku proti kvótám. Nepřijalo na jejich základě žádného běžence. Společně se Slovenskem napadlo kvóty u Soudního dvora EU, ten ale letos v září žalobu smetl ze stolu.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!