Analytici Erste Group konstatují ve své výroční zprávě o zlatu, že silná poptávka po žlutém kovu v posledních deseti letech, především ze strany investorů z Číny a z Indie, indikuje počátek nové fáze na býčím trhu se zlatem. V důsledku monetárních stimulačních opatření v předchozích letech lze vycházet z toho, že směnný kurz mezi zlatem a papírovými penězi bude růst i nadále. Dvanáctiměsíční cílový kurz bude dle zprávy činit 2 000 USD.
„Dlouhodobá cílová hodnota ve výši 2 300 USD formulovaná již před třemi lety by se tak z dnešního pohledu mohla dokonce jevit jako konzervativní. Od první speciální analýzy Erste Group o zlatě před pěti lety se cena zlata zvýšila o 140 procent,“ konstatuje Ronald Stöferle, analytik komodit v Erste Group a autor zprávy o zlatě.
Z čeho zlato těží
Hnacím motorem na straně poptávky po zlatě jsou Čína a Indie
Vzhledem k tomu, že převážná část veřejného dluhu není splacena ani odepsána, zůstává nadměrné zadlužení mnoha států na světě nevyřešeno. Úroveň reálných úroků tak dlouhodobě zůstane na nízké úrovni, a bude tvořit ideální podmínky pro cenu zlata. Východisek ze zadlužení není mnoho: buď lze ze zadluženosti „vyrůst“ (podobně jako USA po druhé světové válce) nebo drasticky snížit výdaje a neprodleně konsolidovat rozpočet (jako například v devadesátých letech ve Skandinávii). K nejbolestivějším variantám patří masivní zvýšení daňového zatížení, inflace, devalvace měny nebo v konečném důsledku státní bankrot. Analytici Erste Group vycházejí z toho, že zlato by těžilo prakticky ze všech výše zmíněných variant.
Často se zapomíná také na to, že hnacím motorem na straně poptávky po zlatě jsou Čína a Indie. Tradičně velká afinita ke zlatu v kombinaci s růstem blahobytu v těchto zemích budou pilířem dlouhodobě vysoké poptávky. V roce 2020 bude dle analýzy Erste Group 50 procent světového HDP vytvářeno na rozvíjejících se trzích, zatímco v roce 2000 činil jejich podíl pouze necelých 19 procent.
Zlato jako investice
V roce 2000 činila poptávka investorů po zlatě pouhých 4,8 procenta celkové poptávky, v roce 2010 to bylo již téměř 40 procent, což je podle analytiků Erste Group jasná změna trendu a počátek nové fáze na býčím trhu. Lze vycházet z toho, že tuto novou etapu budou charakterizovat institucionální investoři, především pojišťovny a penzijní fondy. Ve své historii zlato nikdy neztratilo svou hodnotu - naopak neustále vedlo seznam ultimativní měny. „Nepočítáme s tím, že tento trend v dohledné době zeslábne. Proto očekáváme další nárůst ceny zlata,“ pokračuje Stöferle. Zlato zůstává jako protipól nekrytých papírových měn výbornou pojistkou v případě „worst-case“ scénáře.
Cena zlata úzce souvisí s důvěrou. Případný pokles ceny zlata by proto měl být doprovázen rostoucí důvěrou a stabilizací trhů. Vzhledem k tomu, že důvěra investorů otřesená krizí posledních let ještě nebyla obnovena, můžeme u zlata i nadále očekávat vynikající poměr rizika k výnosu.Zlato jako součást portfolia snižuje celkové riziko a zlepšuje jeho vývoj
Zlato by nemělo chybět v žádném portfoliu, byť jen z důvodu diverzifikace a pojistky v případě „worst-case“ scénáře. Mnohé studie dokazují, že zlato jako součást portfolia snižuje celkové riziko a zlepšuje jeho vývoj. Zhruba 5 až 10 procent celkového majetku by mělo být investováno do zlata. Zlato není - na rozdíl od akcií nebo dluhopisů - spojeno se žádnými závazky či sliby a už jen z tohoto důvodu ho lze jednoznačně použít za účelem diverzifikace.
„Vycházíme i nadále z toho, že cena zlata vzroste na konci býčího trhu přinejmenším na historické maximum z roku 1980 ve výši 2 300 USD za unci,“ analyzuje Stöferle. Na základě některých historických srovnání se zdají být realistické i výrazně vyšší cenové sféry.
