Éra levného uhlí skončila

Příští týden ovládne Pavel Tykač mostecké doly a trh s hnědým uhlím se dramaticky změní.

Skupina Czech Coal se na celkové produkci uhlí v ČR podílí téměř z jedné třetiny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Skupina Czech Coal se na celkové produkci uhlí v ČR podílí téměř z jedné třetiny. | foto: © ČTKČeská pozice
Skupina Czech Coal se na celkové produkci uhlí v ČR podílí téměř z jedné třetiny.

Padesátiprocentní majitel mosteckých dolů Pavel Tykač by měl ve středu 15. prosince podepsat smlouvy se zbývajícími spoluvlastníky společnosti Czech Coal Petrem Pudilem a Vasilem Bobelou, jak uvedla ve středu MF Dnes, a za 10,3 miliardy korun koupit zbylých padesát procent akcií. Tykač se stane jediným vlastníkem mosteckých hnědouhelných dolů, které jsou rozhodujícím dodavatelem komodity na český trh. Dopad této transakce na podobu českého trhu s hnědým uhlím, a tím i na situaci významné části teplárenství a elektroenergetiky, bude zásadní.

V republice fungují tři těžaři hnědého uhlí - Severočeské doly, Sokolovská uhelná a Czech Coal (dříve Mostecká uhelná). Jenže první dvě firmy spálí rozhodující část produkce ve svých elektrárenských kotlích (v případě Severočeských dolů přesněji v elektrárnách jejich vlastníka, společnosti ČEZ), takže pro trh je rozhodující právě Tykačovo uhlí. Na celkové produkci 45 miliónů tun hnědého uhlí v ČR za rok 2009 se podílela skupina Czech Coal téměř z jedné třetiny (32 procent).

Společnost Czech Coal se již několik let snažila zvýšit prodejní cenu svého uhlí, a protože většina odběratelů to odmítla akceptovat, neuzavřela v posledních letech žádný významný dlouhodobý kontrakt. Tlak na vyšší cenu ji dovedl až do otevřené války se skupinou ČEZ a se společností United Energy.

Ziskové marže těžařů jsou řádově nižší, než ziskové marže elektrárenS ČEZ byl Czech Coal již třikrát blízko kompromisní dohody, která však nakonec nikdy uzavřena nebyla. Před rokem se schylovalo k výměně elektrárny Počerady za důl ČSA, kdy by Czech Coal získal elektrárnu, ve které by mohl spalovat vlastní uhlí, a ČEZ by se dostal k uhlí pro své další elektrárny. Před pár měsíci to vypadalo, že by Czech Coal a ČEZ mohly společně spalovat uhlí v počeradské elektrárně. Czech Coal měl zdarma dodávat uhlí, ČEZ měl zdarma provozovat elektrárnu a tržby z prodeje elektřiny si měly obě společnosti dělit zhruba půl na půl. Obě tyto možné dohody, které se ale nepodařilo uzavřít, naznačují, kde je jádro sporu obou gigantů. Ziskové marže těžařů jsou řádově nižší, než ziskové marže elektráren.  Společný podnik či výměna aktiv měla dovést Czech Coal zhruba ke stejně vysokým ziskům z každé tuny uhlí, jakých posléze dosahuje ČEZ.

Současní spoluvlastníci Czech Coal Petr Pudil a Vasil Bobela byli podle informací ČESKÉ POZICE ochotni ke větším kompromisům při vyjednáváních s ČEZ a chtěli dohodu uzavřít. Naproti tomu Pavel Tykač údajně trval na tom, že buď dostanou za uhlí dobře zaplaceno, nebo ho prostě neprodají, a že Czech Coal není ten, kdo je v horším postavení a musí spěchat.

Tykač nemusí spěchat

Rozdíly v přístupu Pavla Tykače na straně jedné a Petra Pudila a Vasila Bobely na straně druhé byly logickým vyústěním jejich rozdílných investičních a životních situací. Zatímco Tykač je již skoro patnáct let jedním z nejbohatších lidí v České republice a polovinu mosteckých dolů si koupil za svoje dříve vydělané peníze a nikomu nic nedlužil, Pudil s Bobelou se museli zadlužit, aby mohli odkoupit akciové podíly od Antonína Koláčka a Luboše Měkoty. Oba měli splátkové kalendáře a potřebovali, aby Czech Coal generoval významné zisky, které by mohli použít na splácení. Dlouhodobá dohoda s ČEZ by pro Pudila s Bobelou znamenala jistotu, že bez problémů poplatí půjčky a zůstanou nezadluženými uhlobarony. Jenže Tykač takto motivován nebyl. Mohl si dovolit čekat mnohem déle, a vyjednávat proto výrazně tvrději.

Od příštího týdne bude klíčová rozhodnutí za mostecké doly činit pouze on. Celkově zhruba za dvacet miliard korun získává Tykač sto procent akcií společnosti Czech Coal, respektive právo vytěžit a prodat stovky milionů tun hnědého uhlí. Dá se očekávat, že Czech Coal bude nyní ještě více tlačit na významný růst ceny hnědého uhlí tak, aby se jeho ziskové marže z tuny uhlí zhruba srovnaly se ziskovými maržemi tepláren a elektráren. Pokud odběratelé nebudou chtít vysokou cenu akceptovat, bude Czech Coal snižovat těžbu a čekat.

Tykač si nekupuje doly na bankovní úvěr, ani za peníze skrytých investorů. Ani si pro finance nebyl na burze, a není proto tlačen k prodeji za nižší ceny a k maximalizaci těžby, aby poskytnuté finance mohl vracet, či aby mohl vykazovat investorům každé čtvrtletí očekávané dobré výsledky. Jeho horizont je jinde i proto, že pro svůj život peníze z mosteckého uhlí nepotřebuje.

Pravděpodobnost, že klesne cena zemního plynu, prakticky jediné alternativy k hnědému uhlí pro plynárenství, není vysokáTo může postupně změnit filozofii celého odvětví. Od stachanovských plánů vytěžit co nejvíc k respektování hodnoty uhlí. Tato surovina, které je vzhledem k potřebám zejména teplárenství velmi málo, vznikala v zemi miliony let. Nechá-li ho Czech Coal ležet v zemi o pár let či desítek let déle, nijak se nezkazí. Pravděpodobnost, že by klesla cena zemního plynu, prakticky jediné alternativy k hnědému uhlí pro plynárenství, není moc vysoká. Takže majitel hnědého uhlí může klidně začít požadovat dvojnásobek dnešní ceny a čekat. A právě to se pravděpodobně stane. Finančně nezávislý vlastník si může dovolit nespěchat s prodejem uhlí. Ostatně vzhledem k dnešní chuti centrálních bank tisknout nové a nové bankovky jsou omezené a nereplikovatelné zásoby hnědého uhlí bezpečným aktivem.

Éra levného hnědého uhlí, jak si teplárny a elektrárny pamatují z devadesátých let a začátku nového tisíciletí, nyní prostě končí. Zisky tepláren a elektráren budou klesat a uhlí si všichni budou více vážit.