Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Energetický expert: Samotný přechod na obnovitelné zdroje nestačí

  11:14

Podstatná je celoevropská dimenze energetiky, míní šéf energetické sekce Strany zelených a projektant společnosti ČEZ Milan Šimoník.

foto: © ReutersČeská pozice

Německý přechod na zelenější energetiku (Energiewende), který měl chránit klima, odstavit po tragédii ve Fukušimě postupně jaderné elektrárny a posílit ekonomiku, byl na jednu stranu úspěšný. Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů vzrostla v průběhu posledních deseti let o 20 procent, vzniklo 377 tisíc pracovních míst, náklady na fotovoltaiku se snižují a Německo je nyní celosvětovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE), díky čemuž se postupně zbavuje závislosti na dovozu drahé ropy a dalších surovin.

V poslední době se však německý průmysl i politické strany shodují na tom, že kvůli problémům na trhu s emisními povolenkami, stále ještě vysokým nákladům na fotovoltaiku a kvůli zajištění spolehlivých dodávek elektřiny je nutné systém upravit. Dodržení klimatických cílů se ale Němci vzdát nechtějí.

„Díky Německu má vlastně celý svět přístup k relativně levným novým technologiím v oblasti obnovitelných zdrojů“O přechodu na výkonnější formu zelené energetiky 13. února v Berlíně na konferenci Energiewende 2.0 diskutovali zástupci německé vlády, firem a ekologických organizací, včetně těch českých. Českou delegaci zastupoval i projektant společnosti ČEZ, energetický konzultant soustřeďující se na německou energetiku a zároveň vedoucí energetické sekce Strany zelených Milan Šimoník.

Šimoník v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvádí, že Česká republika by měla Německo v jeho energetické misi následovat. Samotný přechod na obnovitelné zdroje však nestačí, je podle něj třeba spolupráce celé Evropy. „Pokud spolupráce bude užší, tak se dá ušetřit, společně využívat jak záložní zdroje, tak obnovitelné zdroje. Například využívat levnou solární energetiku na jihu Evropy, akumulační kapacity na severu. Bohužel vidím pořád takové to národovectví, ten náš český píseček, a to už podle mě není cesta,“ myslí si Šimoník.

ČESKÁ POZICE: Byl podle vás německý model přechodu na obnovitelné zdroje Energiewende úspěšný?

ŠIMONÍK: Cílem první etapy bylo podpořit obnovitelné zdroje energie, aby se o nich vůbec dalo uvažovat jako o relevantních zdrojích v energetickém mixu, což se podařilo. Díky Německu má vlastně celý svět přístup k relativně levným novým technologiím v oblasti obnovitelných zdrojů. Například kritizovanou fotovoltaiku lze dnes provozovat i bez dotací formou ostrovních systémů na střechách budov. Začíná doba, kdy nebude nutné dělat výkupní ceny. Bude stačit, když stát nebude překážet a umožní připojení do sítě například formou net-meteringu.

ČESKÁ POZICE: Kde se tedy stala chyba? Proč se nyní snaží Němci tento model změnit?

ŠIMONÍK: Přišla doba, kdy je podíl těchto fluktuujících zdrojů tak velký, že je potřeba řešit celý systém, aby celá soustava od zdrojů přes přenosovou síť až ke spotřebě byla schopná tuto proměnlivou složku ve výrobě absorbovat. Jak ale bylo vidět na konferenci Energiewende 2.0, kde byli jak zástupci vlády, tak průmyslu a ekologů, tak o tom, že je ta cesta správná, se nepochybuje. Bylo jasně řečeno, že například cena elektřiny z větru už je dneska levnější než cena elektřiny z nových jaderných elektráren.

ČESKÁ POZICE: Model Energiewende je nám často dáván za vzor. Vidíte nějaký důvod, proč by u nás fungovat nemusel?

ŠIMONÍK: Hlavní rozdíl mezi oběma zeměmi spočívá podle mě v tom, že u nás je velmi vysoké riziko, že i dobrá myšlenka bude zneužita. Netransparentní politický systém a stát to umožňuje, a tak se to také stalo, v případě fotovoltaiky. Když se podíváme na problém výkupních cen, tak Němci i v kritických letech 2009 až 2010 byli schopni tyto výkupní ceny i několikrát za rok snižovat, tak jak se snižovaly investiční náklady, zatímco u nás ceny zůstaly vysoké, dokonce stoupaly.

ČESKÁ POZICE: Přesto se domníváte, že by se Česko mělo vydat stejnou cestou jako Německo, tedy cestou postupného odklonu od jaderné energie a uhlí k obnovitelným zdrojům?

ŠIMONÍK: Není třeba tento model úplně kopírovat. Je ale třeba začít férovou debatu o tom, která je ta rozumná cesta. A to se neděje. Česko je v zajetí dogmat a mýtů. Je to spíš zákopová válka mezi zastánci velké energetiky a těmi ostatními. Měli bychom posoudit alternativy, vazby na sousední státy. Je také potřeba být flexibilní a nedělat rozhodnutí zbytečně dopředu. Pokud nyní Temelín nepotřebujeme a jsou oprávněné pochybnosti o jeho ekonomice a kompatibilitě s ostatními zdroji, o vlivu Německa, tak nemá cenu to teď rozhodovat. Rozhodnutí lze o deset let odložit.

ČESKÁ POZICE: Opravdu si ale myslíte, že výpadek jaderné a uhelné energetiky dokážou nahradit obnovitelné zdroje?

ŠIMONÍK: Nelze v současném momentu říct, zda a kdy si Česko vystačí s obnovitelnými zdroji. Jenže kdo dokáže předpovědět, co bude za dvacet třicet let? Podstatné je dát prioritu a podporu smysluplnějším věcem – intenzivnímu zateplování budov, energetické efektivitě, rozumné podpoře obnovitelných zdrojů. Až pak se bavme o tom, zda opravdu potřebujeme nové velké a nepružné jaderné zdroje.

„Evropa by měla spolupracovat, více integrovat sítě, což by například přineslo okamžité úspory z hlediska záložních zdrojů“Pro mě je podstatná celoevropská dimenze energetiky, protože v rámci Evropy ten potenciál je větší. Evropa by měla spolupracovat, více integrovat sítě, což by například přineslo okamžité úspory z hlediska záložních zdrojů. Pokud zkrátka spolupráce bude užší, tak se dá ušetřit, společně využívat jak záložní zdroje, tak obnovitelné zdroje. Například využívat levnou solární energetiku na jihu Evropy, akumulační kapacity na severu. Zkrátka bychom měli vytvořit mnoho lokálních zdrojů propojených do velké, celoevropské sítě. A Evropa k tomu směřuje, zrovna minulý týden byl v Senátu projednáván návrh Evropské komise Dlouhodobá vize evropské energetické infrastruktury. Bohužel vidím pořád takové to národovectví, ten náš český píseček, a to už podle mě není cesta.

ČESKÁ POZICE: Návrhem EK by se podle vás odstranily i problémy, jež řešili i němečtí politici na konferenci Energiewende 2.0, že když nesvítí slunce a nefouká vítr, není energie?

ŠIMONÍK: Ano. Ta vize mluví o tom, že inteligentní a flexibilní infrastruktura je jednou z nejlepších variant. I Německo potřebuje, aby se Evropa více spojila, aby ty fluktuující zdroje mohly být využity i mimo Německo, a tam nyní směřuje jejich úsilí. Zde Němcům zazlívám, že i oni ten evropský rozměr zanedbávali. Těmi přetoky energie do naší sítě poškodili image obnovitelných zdrojů a důvěru v ně.

ČESKÁ POZICE: Image trochu kazí i fakt, že v Německu navíc bylo loni postaveno nejvíce uhelných elektráren. Nebyla to jasná odpověď na uzavření těch jaderných elektráren v roce 2011? To zrovna nevypadá jako krok k ochraně klimatu.

„USA přešly na levnější plyn a přebývá jim uhlí, které do té doby spalovaly. Uhlí zlevnilo a dováží se do Evropy. To je ale otázka maximálně pěti až sedmi let, kdy to skončí.“ŠIMONÍK: Tato otázka se u nás trochu zneužívá. Zvýšená výroba v uhelných elektrárnách je důsledek břidličného boomu v USA. Spojené státy přešly na levnější plyn a přebývá jim uhlí, které do té doby spalovaly. Uhlí zlevnilo a dováží se do Evropy. To je ale otázka maximálně pěti až sedmi let, kdy to skončí. Druhým aspektem je krach systému emisních povolenek, který také zlevnil uhlí. I to se dle mého názoru změní.

ČESKÁ POZICE: Sám pracujete ve společnosti ČEZ. Jak velký důraz podle vás ČEZ přikládá obnovitelným zdrojům? Myslíte, že bude chtít jít cestou přechodu na zelené zdroje?

ŠIMONÍK: Je k tomu nucen. Na příkladu velkých utilit v Německu je vidět, že tržní podíl velkých zdrojů trvale klesá a i nadále klesat bude. Proto ČEZ musí hledat nové tržní příležitosti, nejde jen o OZE, ale spíše mluvme o lokální decentralizované energetice. Je otázka, zda taková velká firma je schopná se transformovat, aby byla konkurenceschopná v malé energetice, kde působí malé pružné firmy. ČEZ je relativně byrokratická firma stavěná na miliardové projekty.

„Pokud ČEZ chce udržet svou ziskovost a budoucí rozvoj, musí dělat více menších projektů, třeba i v oblasti energetické efektivnosti“Stát by též měl lépe vykonávat svá vlastnická práva. Přestává mít smysl, aby obchodní model státem vlastněné firmy byl založen na maximalizaci produkce a prodeje elektřiny, mluvím o vývozu severních Čech ve formě elektřiny. Externality, které nese společnost, jsou srovnatelné s výnosy. Přitom trendem je snižování spotřeby a země jako Německo se zbavují dřívější závislosti růstu HDP na růstu spotřeby energie. Pokud ČEZ chce udržet svou ziskovost, budoucnost a budoucí rozvoj, tak na to musí reagovat a dělat více menších projektů, třeba i v oblasti energetické efektivnosti.

ČESKÁ POZICE: Je to i případ paroplynové elektrárny v Počeradech, na které právě děláte?

ŠIMONÍK: Částečně. Je to příklad diverzifikace zdrojů z hlediska paliv a flexibility. Dosud tvoří většinu jaderné a uhelné zdroje a podíl plynu v portfoliu ČEZ je velmi nízký. Touto cestou šly i utility v Německu.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!