V německé geopolitické diskusi se často objevují dvě témata – asijské 21. století, v němž Čína předstihne hrubým domácím produktem USA, a obnovitelné zdroje energie. V exportu Německa, který pohání ekonomiku, hrají klesající globální význam nejdůležitějšího spojence USA, zdánlivě nezadržitelný vzestup Číny a energetické zdroje klíčovou roli. A také to, zda Rusko bude spolehlivým partnerem Západu, nebo přejde na stranu Číny.
Agentura Reuters zveřejnila 17. ledna článek o studii německé rozvědky Bundesnachrichtendienst (BND), která dramaticky mění dnešní německé geopolitické uvažování. Podle studie totiž nové zásoby plynu a ropy v USA zásadně změní americkou politiku vůči Blízkému východu a vztah k Číně. Do roku 2020 se USA stanou z největšího dovozce fosilních paliv na světě jedním z jejich největších exportérů.
Důvodem je nová technologie „frakování“ – hydraulické štěpení –, která umožňuje těžbu ropy a plynu z dosud ekonomicky málo lukrativních nalezišť. Zásoby jsou podle Mezinárodní energetické agentury v USA natolik vysoké, že se země do roku 2020 stane třetím největším producentem ropy po Saúdské Arábii a Rusku.
O změnách na globálních energetických trzích kvůli novým nalezištím ropy a plynu nikdo v odborných kruzích již delší dobu nepochybuje, toto téma ale nebylo středem německých strategických úvah. Studie analyzuje ekonomické, finanční a geopolitické důsledky, z nichž vyplývá radikální změna německé politické debaty.
Ztráta významu Blízkého východu
Vojenská a politická přítomnost USA na Blízkém východě dosud vyplývala z jejich závislosti na dodávkách ropy a plynu. Spojené státy tyto energetické suroviny ale již brzy nebudou z této oblasti potřebovat, čímž získají mnohem větší manévrovací prostor v zahraniční a bezpečnostní politice. Nezávislost USA na ropě z arabských zemí současně oslabí Írán, protože jeho hrozba uzavřením Hormuzského průlivu přestane být účinná.
Kvůli poklesu významu Blízkého východu pro USA se bude snižovat jejich ochota podílet se finančně a vojensky na stabilitě tohoto regionu
Také Čína bude patřit k zemím, kterým energetická nezávislost USA způsobí velké problémy. Energetický hlad Říše středu povede k tomu, že bude dovážet polovinu ropné produkce arabských zemí. Tím však zvýší závislost na této oblasti, přičemž dosud nemá dostatečné vojenské kapacity k zajištění bezpečnosti přepravních cest.
Zatím to byly miliardy dolarů USA a jejich námořnictvo působící na celém světě, které zajišťovaly bezpečnost a prosazení práva v mezinárodním obchodu. A prospěch z toho měla především Čína a její export. Kvůli poklesu významu Blízkého východu pro USA se bude také snižovat jejich ochota podílet se finančně a vojensky na stabilitě tohoto regionu. Tím se zvýší problémy čínského energetického zásobování, a proto zvětší manévrovací prostor pro politické rozhodování USA.
Nižší cena elektřiny
Rusko a země vyvážející ropu sdružené v organizaci OPEC ztratí dominantní roli na energetickém trhu, protože USA se mohou stát již v roce 2020 jejím největším producentem. Pro Rusko, největšího dodavatele ropy pro Evropu, to představuje novou konkurenci, protože Německo a další evropské země mohou začít pokrývat spotřebu ze zemí, jako je Nigérie, které zatím zásobovaly USA.
Pro Německo by nová energetická konstelace mohla být pozitivní, protože by zvýšila bezpečnost jeho zásobování energiemi
Navíc je Rusko citlivé na jakékoliv kolísání globálních trhů, protože jeho náklady na těžbu ropy v obtížně dostupných sibiřských oblastech jsou mnohem vyšší než na Arabském poloostrově i jinde ve světě. Díky nárůstu americké produkce ropy a novým nalezištím v Iráku, Brazílii a Kanadě již nyní klesá na světových trzích její cena.
Pro Německo by tato nová globální energetická konstelace mohla být pozitivní, protože by zvýšila bezpečnost jeho zásobování energiemi. Studie BND také předpokládá, že energetická nezávislost USA výrazně zvýší jejich konkurenceschopnost a značně je ekonomicky oživí. Do roku 2020 se počítá v USA se vznikem tří milionů nových pracovních míst jen kvůli nižší ceně elektrické energie. Již dnes tvoří americká cena elektřiny zhruba 60 procent té německé.
Nikoli náhodný únik
USA se stávají pro energeticky náročný průmysl ekonomicky atraktivní. Díky klesajícímu dovozu a naopak nárůstu exportu fosilních paliv získávají efektivní ekonomický nástroj a šanci dostat svůj obrovský obchodní i finanční deficit pod kontrolu. Podle studie BND je reálné, že do roku 2020 USA sníží deficit o polovinu, což by opět posílilo roli dolaru coby světové rezervní měny.
Úniky „tajných“ zpravodajských studií do medií nebývají náhodné. Proto lze předpokládat, že i za touto „indiskrétností“ se podobně jako v minulosti skrývá snaha odstartovat politickou diskusi o přehodnocení německého geopolitického uvažování.
