Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Elektrická hypersenzitivita je fobií. Člověku pomůže spíš psychiatr

Volání z mobilního telefonu foto: Shutterstock

Mobilní telefony mohou způsobit některým nešťastníkům nepříjemné prožitky. Nemá to však nic společného s elektromagnetickým polem. Proto Světová zdravotnická organizace termín elektrická hypersenzitivita definitivně vyřadila z odborného slovníku. Nic takového podle ní neexistuje. Z mobilu bolí jen v hlavě.
  16:12

Jiří je instalatér a žije na pražských Vinohradech. Po řemeslnících je v centru metropole sháňka, on sám má ale potíže na práci natrefit. Je totiž citlivý na elektrosmog, kvůli kterému nepoužívá počítač ani mobilní telefon.

Elektrosmog je vlastně běžné elektromagnetické pole, které vytvářejí mikrovlnné trouby, mobily, dětské chůvičky, televize či notebooky. Obavy z něj jsou ve vyspělých zemích značně rozšířené. Na Technické univerzitě v Liberci třeba před pár lety vynalezli speciální tkaninu, která má chránit biologickou „mužnost“ těch, kdo mobil nosí v kapse.

Vědecké studie však ukazují, že lidé s takzvanou elektrickou hypersenzitivitou, tedy jakousi alergií na elektrické pole, nedokážou poznat, kdy jsou vlastně jeho záření vystaveni. „Všechny experimenty se točí kolem jedné věci. Když jste vystaven elektromagnetickému poli, umíte to poznat? Protože jestli ne, tak není ani hypersenzitivita,“ vysvětlil LN Lukáš Jelínek, vedoucí Národní referenční laboratoře pro neionizující eletromagnetická pole a záření.

Klíčový experiment se nakonec zaměřil cíleně na to, zda nemá tělesné obtíže na svědomí psychika. Uskutečnil ho Michael Landgrebe z univerzity v německém Řeznu. Na pomoc si vzal magnetickou rezonanci. Senzitivním lidem dal do ruky maketu mobilu, který považovali za pravý. Obrázek jejich mozku pak potvrdil, že skutečně cítí bolest. Nesouvisí však s jeho škodlivým zářením, spíše se strachem z něj.

Vědeckého experimentu se zúčastnilo 15 osob, které tvrdily, že mají alergii na elektromagnetická pole, a stejněpočetný kontrolní vzorek lidí, kteří podobné potíže nezažívají. Nejprve je vědci z Univerzity v německém Řeznu vystavili bolestivému tepelnému podnětu, na který reagovali všichni účastníci experimentu stejně. A pak jim podali maketu mobilního telefonu. Z kontrolních osob nikdo nereagoval. Z 15 hypersenzitivních lidí jich ale 11 popisovalo subjektivně nepříjemné pocity, od mravenčení až po bolest.

Jenže jejich prožitky skutečně provázely změny v činnosti mozku, které zachytila funkční magnetická rezonance. Experiment tedy prokázal, že mobilní telefon může způsobit některým nešťastníkům nepříjemné prožitky. Nemá to však nic společného s elektromagnetickým polem. Proto také Světová zdravotnická organizace už termín elektrická hypersenzitivita definitivně vyřadila z odborného slovníku.

Obchod se strachem

Mnozí lidé však raději uvěří po internetu šířeným fake news o škodlivosti mobilů, než aby se drželi ověřitelných faktů. „U nás je středověk, běžný doktor vůbec o této problematice nic netuší, pacienty s těmito problémy většinou nevybíravě označí za simulanty. A není divu, když naše národní referenční laboratoř všechny vědecké novější studie o této problematice popírá a lže, že žádné neexistují!“ tvrdí třeba Kamil Pokorný v nedávném příspěvku na serveru Elektrosenzitivita.cz.

A protože strach je mocný a dokáže zatemnit rozum, rojí se jako houby po dešti také obchodníci se strachem. Tkanina proti elektrosmogu, vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci, má chránit biologickou „mužnost“ při používání kapes jako úložného prostoru pro mobilní telefon. Na serveru Elektrosmog.cz lze zakoupit odstiňovací baldachýn vysokofrekvenčního záření kolem postele už od 22 990 korun.

Tkanina proti elektrosmogu, vyvinutá na Technické univerzitě v Liberci, má chránit biologickou „mužnost“ při používání kapes jako úložného prostoru pro mobilní telefon. Na serveru Elektrosmog.cz lze zakoupit odstiňovací baldachýn vysokofrekvenčního záření kolem postele už od 22 990 korun.

Problém je však v tom, že taková opatření většině lidí jejich zdravotní stav jenom zhorší. Jejich tělesné problémy totiž nejsou způsobené elektromagnetickým zářením, ale obavami z něj. Takzvaná elektrická hypersenzitivita je spíše jen jiný druh fobie. Postiženému člověku více pomůže návštěva psychiatra. Jenže tomu se raději každý vyhne, protože psychiatrická onemocnění jsou v Česku stále zatížena stigmatem.

Na světě přitom trpí touto fobií miliony lidí. Podle některých statistik se totiž za hypersenzitivní vůči elektromagnetickému poli pokládá asi jedno procento evropské populace. Závažné potíže jim přitom znemožňují pracovat a žít ve městech. Jenže Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR), jehož posláním je poskytovat odborné poradenství Evropské komisi, konstatoval v poslední zprávě, ve které co pět let hodnotí ochranu zdraví, že neexistuje žádná příčinná souvislost mezi symptomy u postižených osob a jejich vystavení elektromagnetickému poli. Tato zpráva přitom detailně uvážila přibližně sedm set nových vědeckých výsledků publikovaných za posledních pět let v recenzovaných časopisech.

Lidé přesto často raději uvěří na spiknutí vědců, které má za cíl zatajit pravdu o elektromagnetickém poli, než aby sobě i svému okolí přiznali, že potřebují pomoc psychiatra. Jejich evergreenem je kromě hypersenzitivity, tedy jakési alergie, také vliv mobilního telefonu na kvalitu spermatu, škodlivost mikrovlnných trub či dětská leukemie u vedení vysokého napětí. Vědecké výzkumy přitom nic z toho nepotvrdily.

Panika ve Švédsku

Pokud jde o samotnou elektrickou hypersenzitivitu, objevila se jako fenomén 70. let ve Švédsku, když se rozšířilo používání vakuových počítačových monitorů. Situace se tam téměř vymkla kontrole poté, co odbory začaly se zaměstnavateli uzavírat dohody, aby ženy pracující u počítačových terminálů byly při těhotenství přeloženy na jinou práci. To veřejnost přesvědčilo, že práce u monitorů musí být spojená s vážnými riziky, a úředníci a vědci, kteří s tím nesouhlasili, měli rázem pověst spiklenců a lhářů.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...