Lidovky.cz

Ekonomové, čtěte pohádky!

  9:59
Jak neudělat zbytečně drahou chybu? Především je třeba číst pohádky a jiné příběhy. Lidé možná ani netuší, co všechno lze nalézt třeba v Krysařovi.

Ilustrace Kate Greenwayové k prvnímu vydání básně o krysaři z pera Roberta Browninga foto: Wikipedia

Televizním hitem vánočního času jsou pohádky. Podobně hitem českého školství v posledních letech, a to zejména po světové finanční krizi, byla a je mimo jiné finanční a ekonomická gramotnost. Mohou mít tyto dva světy, tedy svět princezen a čertů na jedné straně a svět cen a úrokových sazeb na straně druhé, něco společného? Určitý průnik ekonom snadno najde hned v několika klasických bájích a pohádkách.

Transakce

Nejčastěji jde o různé transakce. Tak například „Krysař“ nás upozorňuje, že za dohodnutou práci se sluší vyplatit dohodnutou odměnu, jinak může být zle: poté, co mu obecní zastupitelstvo nezaplatí za to, že vesnici zbavil obtížných hlodavců, odvede ze vsi do záhuby i děti. Že je vždycky něco za něco, a to dokonce i když jde o život, nám hned na celém řetězci barterových výměn dokládá příběh o kohoutkovi, který se dusí, a slepičce, která pro něj zoufale hledá záchranu.

Veškeré obchodování, i to nejvychytralejší, má pochopitelně svoje meze. Nemožnost koupit si lepší osud, respektive jen za cenu strašlivého zatracení, dokresluje příběh o Faustovi.

Behaviorální ekonomové ve svých experimentech rádi zkoumají také například vliv šíře volby, kterou má člověk před sebou. A zde přichází na pomoc hříčka o dědečkovi, který „měnil, až vyměnil“: jeho příběh nás upozorňuje, že široká možnost volby („za vaši hroudu zlata si dědečku vyberte z mého stáda kteréhokoli koně“) nezaručuje výhodnou směnu. Zřetelně mimo realitu se v tomto příběhu ovšem ocitáme poté, co dědeček ztratí na závěr dokonce i tu jehlu, a babička mu přesto nabídne láskyplný úsměv.

Veškeré obchodování, i to nejvychytralejší, má pochopitelně svoje meze. Nemožnost koupit si lepší osud, respektive jen za cenu strašlivého zatracení, dokresluje příběh o Faustovi. Mimochodem zrovna tento příběh o fatálním obchodu se zásvětím je údajně vůbec jedním z nejstarších – v různých obměnách se podle odborníků vypráví už dobrých 6000 let.

Než se ale začne vůbec obchodovat, je mnohdy třeba nejdřív vyvolat v našem potenciálním klientovi zájem. Řečeno ekonomickým jazykem, změnit klientovy preference. Každý obchodní referent potvrdí, jak je taková změna obtížná. Fascinující schopnosti na tomto poli projevila Šahrazád: sultán Šahrijár je zpočátku pevně rozhodnut nechat ji popravit, ona však svým vyprávěním dokázala, že po téměř tři roky (1001 noc) preferoval její přežití do další noci – a pak upřednostnil dokonce společný zbytek života s ní. Co by za tak radikální obrat v preferencích dali dnešní tvůrci reklam!

Role peněz

Právě z pohledu tržní ceny se na věci díval král v pohádce „Sůl nad zlato“ – a tím pádem ho hluboce urazila jeho dcera Mařenka. Ta totiž porovnávala hodnotu pana krále a soli z hlediska nikoli tržní ceny, nýbrž toho, jakou užitnou hodnotu mají obě alternativy pro ni osobně.

Veškeré obchodování, i to nejvychytralejší, má pochopitelně svoje meze. Nemožnost koupit si lepší osud, respektive jen za cenu strašlivého zatracení, dokresluje příběh o Faustovi.Právě z pohledu tržní ceny se na věci díval král v pohádce „Sůl nad zlato“ – a tím pádem ho hluboce urazila jeho dcera Mařenka. Ta totiž porovnávala hodnotu pana krále a soli z hlediska nikoli tržní ceny, nýbrž toho, jakou užitnou hodnotu, mikroekonom by řekl „užitek“, mají obě alternativy pro ni osobně.Vraťme se však ještě k dramatu dusícího se kohoutka a k tragikomedii o špatně obchodujícím dědečkovi. Oba příběhy totiž nepřímo ilustrují jeden ze zásadních přínosů peněz, a to jako prostředku směny. Představme si, že by v těchto příbězích existovaly peníze. Namísto aby se slepička řítila například k ševci pro střevíčky, které chtěla švadlena za šátek, mohla by chuděra švadleně zaplatit penězi (tedy pokud by měla u sebe dost hotovosti nebo pokud by byl v této pohádce povolen bezhotovostní styk), a švadlena by si pak mohla za utržené peníze koupit střevíčky sama.

Podobně kdyby dědeček dostal odměnu rovnou v penězích, které by donesl domů, tedy ve snadno porovnatelných číselných cenách, vyhnul by se sérii nevýhodných směn. Dědečkovy trable ale dokládají ještě další výhodu peněz, a sice že mohou sloužit jako účetní jednotka, s jejíž pomocí lze porovnávat momentální tržní hodnotu různých položek. Kdyby dědeček před směnou zlaté hroudy za koně vzal v úvahu tržní ceny obou alternativ, nevýhodnost této směny by mu byla jasná.

Informace

Právě z pohledu tržní ceny se na věci díval král v pohádce „Sůl nad zlato“ – a tím pádem ho hluboce urazila jeho dcera Mařenka. Ta totiž porovnávala hodnotu pana krále a soli z hlediska nikoli tržní ceny, nýbrž toho, jakou užitnou hodnotu, mikroekonom by řekl „užitek“, mají obě alternativy pro ni osobně.

Zvláštní informační povahu má klíčový obchod v pohádce o Palečkovi. Chlapce, který podává úžasné pracovní výkony, si koupí bohatý kupec v naději, že tak ve svém podnikání dosáhne vyšší produktivity práce a přidané hodnoty. Netuší ale, že Paleček je pěkný filuta.

Spor krále a Marušky tak byl potvrzením důležitého poznatku z prvních kapitol většiny ekonomických učebnic: tržní cena je sice (jak rád zdůrazňoval například slavný libertarián Friedrich von Hayek) plná užitečných informací o situaci na trhu celkově, ale může být velmi nespolehlivým ukazatelem toho, jak je daná věc hodnotná subjektivně pro jednotlivé účastníky trhu.

Když už jsme u informací: zvláštní informační povahu má klíčový obchod v pohádce o Palečkovi. Chlapce, který podává úžasné pracovní výkony, si koupí bohatý kupec v naději, že tak ve svém podnikání dosáhne vyšší produktivity práce a přidané hodnoty. Netuší ale, že Paleček je pěkný filuta. Než kupec dorazí domů, hoch mu prokouše batoh s penězi, takže kupec – zcela zaslouženě, protože je to lakomec – přijde cestou nevědomky o všechny peníze v batohu, a nakonec i o povedeného Palečka.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Akerlof by tuto pohádku viděl jako jasný příklad problému asymetrické informace, kdy kupující nemá úplné informace o předmětu koupě. Akerlof upozornil, že trhy zatížené asymetrickou informací, jako je třeba trh s ojetými auty, se mohou kvůli tomuto problému úplně zhroutit a zaniknout. A vskutku: dnes žádný trh s Palečky, pokud je nám známo, neexistuje.

Interakce a lidský kapitál

Vyprávění „O veliké řepě“ je skoro až manažerskou poučkou o nelineárním, synergickém efektu spolupráce více subjektů. Což nám může připomenout Jiříka ve Zlatovlásce: dobrý jinoch pomůže mravencům a dalším protistranám, na které při řešení svých úkolů narazí, načež tyto protistrany mu pomoc později oplatí; jasná to ilustrace takzvaného recipročního altruismu, který je oblíbeným tématem v experimentální teorii her.

Také příběh Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého názorně popisuje, jak přínosná je spolupráce více subjektů specializujících se v rámci racionální dělby práce na činnosti, pro které mají předpoklady.

Nu a v dnešní době sílící robotizace a automatizace výrobních procesů přijdou k užitku i klasické pohádky upozorňující na nebezpečí, která hrozí v případě, že se mocné technologie dostanou do ruky obsluze s nedostatky právě v oblasti lidského kapitálu.

Nesmíme ovšem zapomenout ani na význam lidského kapitálu, tedy toho, co daný pracovník zná a umí uplatnit v konkurenci s ostatními. Krabat rychle buduje svůj lidský kapitál, a to v podobě znalostí černé magie, aby byl schopen svést vítězný boj se šéfem Černého mlýna. Dějištěm tohoto dětského pohádkového hororu je mlýn s dvanácti zaměstnanci, tedy ne úplně malá firma. Poučení je proto jasné: v tvrdém korporátním světě má největší šanci přežít ten, kdo si umí v novém zaměstnání rychle a důkladně osvojit a prakticky využít relevantní znalosti a dovednosti.

Nu a v dnešní době sílící robotizace a automatizace výrobních procesů přijdou k užitku i klasické pohádky upozorňující na nebezpečí, která hrozí v případě, že se mocné technologie dostanou do ruky obsluze s nedostatky právě v oblasti lidského kapitálu. Připomeňme třeba absurdní anekdoty typu „Hrnečku, vař“ nebo „Obušku, z pytle ven“, v nichž se vyskytne problém s neschopností aplikovat potřebné heslo.

A ze stejného soudku je i osud zlého krále, který – naštěstí pro Jiříka a Zlatovlásku – dá pokyn, aby mu byla uťata hlava, ale pak je na jeho mrtvolu použita živá a mrtvá voda v chybném pořadí. Jde-li o hodně, pečlivé čtení návodu k použití se rozhodně vyplatí.

Moderní témata

Všechna výše uvedená témata jsou jistě důležitá. Na moderního člověka, mnohdy včetně dětí, ale číhá řada finančních a ekonomických nebezpečí a dilemat, na která někdejší vypravěči a sběratelé bájí a pověstí myslet samozřejmě nemohli.

Naštěstí nikdo nebrání odvážlivcům, aby si zahráli na Erbeny, Němcové a Grimmy a zkusili sepsat nové pohádky, které by školu v této oblasti aspoň částečně nahradily nebo doplnily.

Mohlo by se zdát, že na tato nová úskalí by děti měla připravit škola. Jenže na mnohých školách je to pořád ještě problém: z nedostatku času, nebo zasvěcených učitelů, nebo obojího. Naštěstí nikdo nebrání odvážlivcům, aby si zahráli na Erbeny, Němcové a Grimmy a zkusili sepsat nové pohádky, které by školu v této oblasti aspoň částečně nahradily nebo doplnily. Vysvětlit předškolákům třeba ochranu duševního vlastnictví nebo smysl veřejných financí je docela slušná autorská výzva. I já jsem pomohl na svět dvěma knížkám takových pohádek – a věřte, že to byla fuška, i když velmi zábavná.

Svoje štěstí na tomto poli zkusili i mnozí jiní. Ať už sáhnete po kterékoli z těchto knížek moderních finančních a ekonomických pohádek, vřele nějakou takovou četbu doporučuju. Svým dětem tak můžete leccos vysvětlit, dokud vás poslouchají, a každopádně dřív, než stihnou udělat první zbytečně drahou chybu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.