Ekonomiky Visegrádu rostou. Měly by se ale připravit na ochlazení

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy si v roce 2017 mohly užívat nejsilnějšího růstu od boomu před globální finanční krizí. Jako balonek po oslavě se ale teď začínají vyfukovat. Zatím je to takřka nepostřehnutelné. Podniky a spotřebitelé jsou stále hladoví. na čemž se pravděpodobně v příštích několika letech nic nezmění. Mezičtvrtletní růst českého HDP dosáhl v období duben až červen 2,5 procenta, což je nejvyšší zaznamenaný mezičtvrtletní růst.

Podle Eurostatu úspěšné čtvrtletí dotlačilo růst HDP za celý rok na 4,4 procenta. Polská ekonomika si vedla ještě lépe s růstem 4,6 procenta, Rumunsko (6,9 procenta) a Slovinsko (pět procent) dokázaly překonat i tato čísla. Ve většině zemí se to projevilo nárůstem volných pracovních míst a zvyšováním mezd. Údaje ze začátku roku 2018 naznačují, že tento trend pokračuje. Data ale také ukazují, že je hospodářský cyklus za svým vrcholem.

Klíčový německý průmysl

Může za to do značné míry eurozóna. Horečná aktivita v prostoru s jednotnou měnou způsobila nedávný bleskový růst díky poptávce po exportu, nyní však nastává ochlazení. A kam směřuje Německo, tam ho budou ekonomiky Visegrádu následovat. Země, jako je Slovensko, Maďarsko a Česká republika, jsou ponkem eurozóny a zajišťují dodávku a montáž dílů pro osobní automobily, elektroniku a stroje. Slovenský export tvoří více než 90 procent HDP a čísla zbytku střední Evropy jsou takéž výrazně nad unijním průměrem.

„Vazby na eurozónu a na globální růst jsou klíčové,“ tvrdí ekonom Richard Grieveson z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW). „Visegrádským ekonomikám se bude nadále dařit dobře, vrchol ale nepochybně nastal v loňském roce.“ Poláci mají mnohem větší domácí trh, který může sloužit jako tlumící polštář, naznačuje hlavní ekonom největší polské banky PKO Piotr Bujak. Navzdory tomu vývoz tvoří více než polovinu HDP a přes 80 procent směřuje do zemí EU. „Normalizace výjimečného růstu v eurozóně“ už ekonomiku zpomaluje, dodává polský analytik.

Mezičtvrtletní růst v eurozóně klesl v prvním kvartálu na 0,4 procenta, což je nejpomalejší tempo od třetího kvartálu roku 2016. Klíčový je německý průmysl. Berlín nyní očekává rychlý propad růstu produkce v prvním čtvrtletí na 0,1 procenta v meziročním srovnání. Dovoz do Německa v březnu klesl o 0,9 procenta. Produkce továren ve střední Evropě tento trend napodobuje a indexy nákupních manažerů (PMI), které jsou u zpracovatelského průmyslu považované za lakmusový papírek, ukazují, že nárůst nových exportních objednávek zpomaluje.

Hledání zaměstnanců

Mezi úředníky, centrálními bankami a analytiky nikdo nepochybuje, že regionální ekonomiky čeká zpomalování. Náměstek polského ministra financí Leszek Skiba předpovídá, že růst HDP bude i ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím zpomalovat. „Současné dění je mimo jiné výsledkem dobré situace v eurozóně a ve druhé polovině roku 2018 a v roce 2019 už ta situace tak dobrá nebude,“ varoval podle agenturních zpráv 8. května.

Navzdory tomu je určité zpomalení vítané, tvrdí viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl: „Ekonomika je už nějakou dobu nad svým potenciálem,“ konstatuje s tím, že „míra růstu mezi čtyřmi až pěti procenty s největší pravděpodobností není v dlouhodobém horizontu udržitelná. Nyní máme příležitost pomalu směřovat k vyváženějšímu a udržitelnějšímu tempu růstu.“ Jinými slovy, zpomalování ekonomik ve střední Evropě nejde výhradně na vrub vývoji v eurozóně. Naléhavá potřeba kvalifikovaných pracovních sil naráží na velmi nepříznivý demografický vývoj ve střední Evropě.

To vytváří perfektní bouři, která omezuje kapacitu podniků vyřizovat objednávky. Podíl české populace ve věku 15 až 64 let poklesl mezi lety 2008 až 2017 o 5,4 procentního bodu, což je nejstrmější pokles v Evropské unii. Nezaměstnanost v České republice je na rekordně nízké úrovni. Zaměstnavatelé ve středoevropském regionu si stěžují, že hledání zaměstnanců je nyní jejich největším problémem. Celých 73 procent maďarských firem hlásí nedostatek pracovních sil.

Nárůst spotřebitelských výdajů

„Ekonomika vyčerpala některé z výrobních faktorů, například pracovní sílu,“ poznamenává Hampl. „Nepodceňoval bych dopady náznaků zpomalování hospodářského růstu v eurozóně, zároveň bych je ale ani nepřeceňoval.“ Piotr Bujak tvrdí, že je na tom Polsko i v tomto ohledu lépe než ostatní: „Trh práce je mnohem méně napjatý než v jiných ekonomikách v regionu.“ Důležitým faktorem se zdá dovoz pracovníků z Ukrajiny.

Odhaduje se, že v Polsku nyní pracuje více než milion Ukrajinců. Varšava se stejně jako ostatní vlády v regionu snaží usnadnit import pracovníků ze zemí mimo EU, přestože se stále staví proti příchodu migrantů z Blízkého východu a Afriky. Očekává se, že napjatá situace na trhu práce přetrvá nejméně do konce tohoto desetiletí, díky čemuž by soukromá spotřeba a investice měly udržet růst nad vodou. Průzkumy důvěry v ekonomiku v celém regionu zůstávají na několikaletých maximech. „Nadále uvidíme růst zaměstnanosti,“ předpovídá Grieveson, „jde o zpožděný indikátor.“

Růst zaměstnanosti bude nadále tlačit nahoru mzdy. Průměrná hrubá mzda se v Maďarsku v roce 2017 zvýšila o 12,9 procenta na 297 tisíc forintů (24 127 korun) a tempo růstu se v prvních měsících roku 2018 ještě zrychlilo. Spolu s vysokou mírou jistoty zaměstnání lákal prudký nárůst příjmů spotřebitele k nákupům, čímž se spotřeba domácností stala hlavní hnací silou výkonu hospodářství. Spotřebitelské výdaje v Polsku vzrostly podle Economist Intelligence Unit v roce 2017 o 4,7 procenta a očekává se, že i letos budou pokračovat v nastoleném kurzu. Slovenský maloobchodní prodej vzrostl loni o šest procent.

Hrozby pro růst

Podniky reagují na krizi kapacity investicemi do automatizace, kterými se snaží zvýšit produktivitu. I když si na hmatatelné důsledky budeme muset nějaký čas počkat, zvýšení objemu investic je po několika slabších letech vítanou zprávou. I vlády vykazují zvýšenou investiční aktivitu v návaznosti na utrácení prostředků z evropských fondů. Celkově mají země Visegrádu k dispozici více než 140 miliard eur, které mohou napumpovat do infrastrukturních a dalších projektů v rámci rozpočtu na období 2014 až 2020.

Financování z EU však čeká po roce 2021 pokles, protože odchodem Velké Británie se sníží rozdělovaný objem peněz. Evropská komise navíc navrhuje odklonit část peněz do států na jihu, které se potýkají s migranty a zajištěním bezpečnosti vnější hranice. Problémy by ve Visegrádu mohl způsobit i návrh, že by vyplácení evropských fondů mohlo být navázáno na dodržování vlády práva. Další hrozbou pro růst je ve střednědobém horizontu možnost, že by zdroje levných peněz, které pomáhaly táhnout zotavení v posledních letech, mohly začít vysychat.

Centrální banky v regionu by rády pokračovaly v expanzivní měnové politice, tlak finančních trhů jim ale nedovolí projevovat přílišnou nezávislost, pokud referenční úrokové sazby v USA a u Evropské centrální banky začnou růst. Centrální bankéři v regionu budou mít v tomto smyslu manévrovací prostor zhruba do konce desetiletí, říká Grieveson: „Není pravděpodobné, že by se Evropská centrální banka rozhodla v blízké budoucnosti se sazbami pohnout,“ předpovídá. „V příštích několika letech neuvidíme žádné zásadní restrikce.“

Únik z pasti středního příjmu

Některé banky jsou už ale nuceny přijímat opatření na základě tlaku domácí ekonomiky. „Přehřívání ekonomiky a zpřísňování měnové politiky bude v Rumunsku pokračovat a přispěje ke zpomalení,“ upozorňuje Bujak. „Ekonomiku ochlazujeme,“ říká Hampl. ČNB je zaneprázdněna normalizací úrokových sazeb po několika letech nekonvenčního uvolňování, Hampl ale říká, že pokud to bude třeba, změní centrální bankéři strategii a začnou znovu stimulovat.

Hampl jako jeden z tvůrců české měnové politiky naznačuje, že existuje nebezpečí přeceňování vlivu vnějších otázek, jako je zpomalení růstu eurozóny: „Naší velkou chybou v minulosti byl přehnaný strach z toho, co přichází z okolního světa.“ Ve hře jsou však i jiné globální tlaky. Hrozba obchodní války se zvyšuje s tím, jak snaha prezidenta Donalda Trumpa „dát Ameriku na první místo“ nabývá konkrétních obrysů. Nevyzpytatelná politika Bílého domu – často oznamovaná prostřednictvím Trumpova twitterového účtu – hýbe ekonomikami široko daleko.

„Vývozci již vykazují známky nejistoty vzhledem k riziku obchodních omezení,“ říká Bujak. „Kdyby byla například zavedena cla na ocel a hliník, zasáhlo by to celá odvětví německé ekonomiky, což by dopadlo na dodavatele ve střední Evropě.“ Malé ekonomiky jsou do určité míry citlivé na vnější podmínky. Střední Evropa je ale mimořádně zranitelná kvůli svému ekonomickému modelu v uplynulých 30 letech, kdy země lákají zahraniční investory na levnou, ale kvalifikovanou pracovní sílu.

Problému se chytili populisté, kteří obviňují zahraniční společnosti ze zneužívání situace kvůli snížení ceny práce. Zaměstnance zahraniční investoři pak prý jen využívají k sestavování výrobků, které jsou navrhovány, servisovány a prodávány jinde. Něco na tom je. Únik z „pasti středního příjmu“ je přitom klíčem k lepší odolnosti vůči vnějším šokům a výkyvům hospodářského cyklu. Pravomoc provést hluboké strukturální reformy vzdělávání, daňových systémů, regulace finančních trhů a infrastruktury leží v rukou místních vlád.