Levněji už nebude. Česká národní banka 2. listopadu rozhodla o dalším zvýšení úrokové sazby, která ovlivňuje to, za kolik si lidé a firmy od bank půjčují. Ta vzrostla na 0,5 procenta. Zdražování, které rozhodnutí ČNB vyvolá, jako první pocítí firmy. Domácnosti ale budou následovat.
„Primárně zdraží úvěry firmám. Každý investor bude mít dražší úvěr. To je v přehřáté ekonomice to, co se má stát,“ říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle ekonomů by měly brzy začít zdražovat i další půjčky včetně úvěrů na bydlení. Růst by ale měl být postupný. „Předpokládám, že banky nadále budou promítat zvyšování základních úrokových sazeb do svých úvěrů postupně a opatrně,“ říká hypoteční analytik Josef Rajdl.
Banky začínají zdražovat
Na mírné zvýšení úroků, především u hypoték, se podle informací LN banky už připravují. „Až v poslední řadě se rozhodnutí ČNB promítne na trhu práce a později se dotkne i domácností,“ predikuje Miroslav Singer.
Že by však zdražení úvěrů firmám mohlo mít negativní dopad na zaměstnanost, toho se zatím obává málokdo. „Na růst ekonomiky či pracovní místa to nebude mít vliv, protože výchozí úroveň sazeb je stále dost nízká,“ věří bývalý ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš, nyní pověřený sestavením vlády.
Na začátku listopadu představená prognóza centrální banky nicméně ukazuje, že další růst sazeb nemusí být tak strmý, jak část trhu předpokládá. |
Že by se firmy lekly a přestaly nabírat zaměstnance, nepředpokládá ani odborový předák Josef Středula. „Podle nás to v této fázi na trh práce zásadní dopad mít nebude. Důležité jsou spíše další kroky, které banka do budoucna provede,“ říká Středula.
A to je právě zásadní otázka: Jak rychle bude ČNB ve zvyšování sazeb pokračovat? „Pokud to situace bude vyžadovat, může dojít ke zvýšení sazeb na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, které nás čeká,“ prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Na začátku listopadu představená prognóza centrální banky nicméně ukazuje, že další růst sazeb nemusí být tak strmý, jak část trhu předpokládá. Soudí tak například i Babiš: „Nelze očekávat, že by ČNB zvýšila v příštím roce sazby nějak dramaticky, jelikož by tím zbrzdila ekonomiku a stáhla inflaci hluboko pod svůj dvouprocentní inflační cíl,“ uvedl šéf hnutí ANO.
S rychlým růstem sazeb moc nepočítají ani někteří odborníci oslovení LN. „Ze slov guvernéra Rusnoka je zřejmé, že se ČNB nechce s rychlejším zvyšováním úrokových sazeb unáhlit s ohledem na stále probíhající kvantitativní uvolňování a záporné úrokové sazby v eurozóně,“ soudí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Jinými slovy, rychlejší zvyšování sazeb by vedlo k přílišnému rozdílu mezi sazbami ČNB a Evropské centrální banky (ECB).
Neadekvátní předpoklad
Nicméně ekonom ING Jakub Seidler to vidí jinak. „Rusnok naznačil, že politika ECB bude do poloviny příštího roku snižovat prostor ČNB pro další zvyšování sazeb. Tomu pak odpovídá i nová prognóza vývoje úrokových sazeb. Ta pro příští rok předpokládá pouze jedno další zvýšení sazeb o 25 bodů,“ říká Seidler. „To je z našeho pohledu poměrně neadekvátní předpoklad... Vzhledem k současnému vývoji ekonomiky nadále očekáváme, že sazby ČNB by mohly v příštím roce vzrůst třikrát, v polovině příštího roku čekáme základní sazbu ČNB na úrovni jednoho procenta,“ dodal.
„Domníváme se, že síla české ekonomiky umožní ČNB zvyšovat sazby v příštím roce poměrně prudce.“ |
Podobně vývoj odhadují i analytici Komerční banky (KB). „Domníváme se, že síla české ekonomiky umožní ČNB zvyšovat sazby v příštím roce poměrně prudce (předpokládáme čtvero zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu), což by se mělo odrazit na vyšší atraktivitě koruny. V průběhu roku 2018 by se česká měna mohla proti euru dostat až k úrovni 24,70 korun za euro,“ uvedl ekonom KB Marek Dřímal.
Koruna mírně oslabila
Otázkou pak je, kam se pohne koruna. Ta po oznámení ČNB oslabila k 25,70 koruny za euro. „Čekáme, že po oslabení se kurz vrátí zpět k úrovni 25,50 koruny za euro, a to už v průběhu listopadu,“ řekl Dřímal.
Podle guvernéra počítá ČNB s dalším posilováním. Stávající kurz koruny je podle něj nicméně velmi blízký tomu, co centrální banka očekávala. Kurz však může podle Rusnoka posilovat mírněji i kvůli tomu, že koruna je dnes „překoupená“ investory.
Podle guvernéra počítá ČNB s dalším posilováním. Stávající kurz koruny je podle něj nicméně velmi blízký tomu, co centrální banka očekávala. |
Důvod, proč ČNB teď v listopadu zvýšila už podruhé v letošním roce úrokové sazby, je přitom jasný. Ekonomika, především pak trh práce a realit, se pomalu přehřívá. „Evidentně jsme nad ekonomickým potenciálem české ekonomiky,“ prohlásil včera Rusnok.
„Teď je třeba ekonomiku přibrzdit. Mimochodem ČNB svou měnovou politikou nebrzdí ekonomiku, ale jen sundavá nohu z plynu. Měnově politické podmínky jsou oproti inflaci stále velmi uvolněné,“ vyříká exguvernér ČNB Miroslav Singer. Centrální banka zvýšila úrokové sazby už v srpnu. Stalo se tak poprvé po více než devíti letech. ČNB přitom rozhodně není ve zpřísňování měnové politiky sama. Ve stejný den a rovněž o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta zvýšila sazby i Bank of England. Ta se k takovému kroku odhodlala poprvé po deseti letech. A sazby začala zvyšovat už i americká centrální banka Fed a čeká se, že k dalšímu zvyšování přistoupí na svém prosincovém zasedání.
