Není vztah nezaměstnanosti a inflace náhodou obrácený?

Autor chybně tvrdí, že pokles nezaměstnanosti vede (či povede) k růstu cen, protože více zaměstnaných znamená více vyplácených mezd, tedy vyšší poptávku a růst výrobních nákladů – a následně růst cen. Opomíjí totiž, že více vyplácených mezd znamená i vyšší produkci za tyto "navíc" vyplacené mzdy, a tedy je k dispozici i větší počet výrobků (a služeb), tedy stoupne nabídka těchto výrobků a služeb, takže jejich ceny (a tedy ani  inflace) nevzrostou.

I další autorovo tvrzení, že pokles mzdových nákladů bude znamenal buď pokles mezd, což odbory

nepřipustí, nebo růst nezaměstnanosti. - a tedy že za nezaměstnanost vlastně můžou odbory - je rovněž nesmyslné. Autor tu zaměňuje následek za příčinu. Nejdřív - protože jsou vysoké ceny a nízké mzdy - vzroste nezaměstnanost (a sní opět další relativní i absolutní pokles mezd), s ní dál klesá poptávka a tím opět vzroste nezaměstnanost.

Jak se bude makroekonomie vyvíjet je náš problém

Pan Rambousek, společně s panem Kohoutem, velmi přesně popsali ve svých článcích skutečnost, že současná mainstreamová ekonomická "věda" selhává v prognózování vývoje ekonomiky a že funguje, zejména v případě tzv. makroekonomie, hlavně jako ideologický instrument využívaný vládnoucími elitami k prosazování jejich partikulárních zájmů. Problémem ekonomické vědy je, že její závěry, hodnocení a prognózy mají, zejména v oblasti makroekonomiky, velmi silný ekonomický, sociální a politický náboj. Ekonomické a politické vládnoucí elity, přirozeně, chtějí, aby tyto neekonokmické konsekvence sloužily jejich zájmům. Proto nemůže být makroekonomie vědou, protože se této "vědě věnují ti, kteří jsou placeni z rozhodnutí vládnoucích elit proto, aby vytvářeli takovou teorii, která je nebude ohrožovat ale naopak bude sloužit jako nástroj jejich vládnutí. Kdo chce dělat makroekonomii jinak, musí z kola ven. To jak se makroekonomie bude vyvíjet ale není její problém. Je to náš problém... .

Ekonomie není věda, ale davová psychoza

Je to popisný obor, který se snaží společenské procesy převést do matematického rámce a protože takovou hybridizací vznikne v nejlepším případě neplodný jedinec, v horším a častějším zrůda a nejčastěji potrat. Tak se to má i s ekonomií.

Ekonomie

je především nenormativní vědou a ne vědou o prognózách. Je to věda o nedostatku, stručně řečeno.

ekonomii plánovat a řídit

V sedmdesátých letech minulého století byla na Strojní fakultě ČVUT.na katedře ekonomie skupina vedená profesorem Egermayerem,který pro kandidátské studium vypsal téma "Teorie řízení a plánování".Bylo zaměřeno na technologické systémy a zařízení se zadanou provozní spolehlivostí.Samozřejmě s přihlédnutím k ekonomii jejich výroby a povýrobních etap v provozu u uživatelů.Pracoval jsem v tom období v oborech radiolokace a návazně elektrického příslušenství motorových vozidel,takže jsem studium absolvoval a pro odbornou zkouškukandidátskou ze specializace vypracoval písemný referát "Prognózování provozní spolehlivosti výrobků v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu".Referát jsem později přednesl na mezinárodní konferenci o provozní spolehlivosti výrobků elektrotechnického a elektronickéko příslušenstní automobilů v Moskvě,která byla uspořádána v rámci evropských zemí RVHP.Výstupy této konference sloužily jako podklady pro vytvoření pracovní skupiny pro autoelektroniku při RVHP.Komise

Re: ekonomii plánovat a řídit,pokračování

Komise doporučila účast všech evropských socialistických zemí,které vyráběly příslušenství.Vytvořená skupina začala pracovat na přelomu 70. a 80.let a skončila svoji činnost rozpadem RVHP.Během její činnosti vznikl systém "Základních technických podmínek" pro výrobky se zadanou provozní  spolehlivostí,zaručovanou pro růzmé podmínky.Samozřejmě že i metody ověření splnění v provozních zkouškách nebo ve zkušebnách.Rozpracovány byly i metody pro výpočty "zadané"spolelivosti s použitím statistických dat shromážděných z provozu výběru zkušebních vzorků,prototypů,výroků z ověřovací serie a nakonec i z periodických kontrol seriově vyrávěných.

Listopad 1989 přinesl mimo rozpadu RVHP i poptávku po programu,na jehož základě by mohla "vláda národního porozumění",vytvořená po rozpadu vlády jedné strany ,přistoupitke transformaci ekonomického mechanismu.Zjedmodušeně lze uvést,že v ekonomických "diskuzích" se projevovaly dvě tendence.Další ve druhém pokračování.

Ekonomie nikdy nebyla dítětem, proto nepotřebovala plenky,

protože zavrhla rodinu v počátcích svého vývoje. Ekonomie proto má jen finanční rozměr. Ekonom nikdy neslyšel nic o mikroekonomii rodin. Ekonom nemá dítě ve svém portfóliu. Ekonom, resp. bankéř řeší problém nízké porodnosti bankovními produkty, přitom se ohání demografií jako klackem nad našimi hlavami, aniž by měl snahu nízkou porodnost skutečně řešit. Výborně to vystihl P. Hampl ve svém článku: "Zakažme ekonomům mluvit do penzijní reformy" Dostupné na adrese: http://nazory.ihned.cz/c3-51087050-060000_d-51087050-060000_d-51087050-zakazme-ekonomum-mluvit-do-penzijni-reformy

Ekonom dokáže řídit podnik, do kterého mu stát zajistí pracovníky. Ekonom ale nedovede řídit stát tak, aby těch pracovníků bylo dost i v příští generaci. To je systémová chyba v rozvoji ekonomie a slabé místo všech ekonomů.

Ten problém dokáže rozlousknout jen rozvoj dvě staletí  ekonomy zanedbávané sociální ekonomie.

Opět se ptám: " Proč?"

Proč je ekonomie v neustálých, opakujících se problémech? Je nutno hledat příčinu a tuto odstranit. Osobně vidím příčinu v tom, že celosvětová ekonomie je postavena na neustálém růstu produkce, na stálém růstu HDP s menšími či většími výkyvy ale přece jen na stálém růstu. Je nutno si totiž uvědomit, že naprosto nic, tedy ani ekonomie či produkce nemůže nikdy růst donekonečna. Vše má své hranice a je jen otázkou, zda celosvětová ekonomika již oné hranice nedorostla. Dále vidím problém v neustálém tištění nových a nových papírových peněz, které ekonomiku jen dusí, byvše její součástí. Tyto papírové peníze totiž nejsou ničím kryty. Oč lepší by byl zlatý standard! Nic proti papírovým penězům, musí být ale kryty něčím konkrétním, nikoliv iluzorním majekem státu. Opět nejlépe zlatem, jehož dostupnost je omezená a které se nikterak neztrácí.

Re: Opět se ptám: " Proč?"

V podstate jste uhodil hrebicek na padlou hlavicku...:-)  spravna poznamka o tisku nekrytych penez, ale jeste vetsi zhovadilost nebo zlocin je urok z vytisteneho papiru diky monopolu na tisk.......

Vyníkajúci článok

Re: Vyníkajúci článok

Článek neni vynikajicí, je zaíimavý v tom, že je v opozici ke článku Kohouta. Ale oba dva autoři neberou v potaz přičinu, ale pouze řeší důsledek fatalni /možná záměrné/ chyby v dluhopisové daňové ekonomice FIAT peněz. V podstate se oba autori přou jestli je lepší jíst rohliky nebo chleba..... :-D Ale vubec je nenapadlo řešit příčinu nekrytého úroku z nekrytého tisku peněz.Článek odhaluje autorovo absolutní nepochopení fungování ekonomiky a komicky svaluje vinu na jakési "zlé plánovače, nebo makro či mikro ekonomii",ve  ktere subjekty chtějí vrátit víc, než půjčili. Komicky tak popírá základní princip ekonomiky, v níž každý ekonomický subjekt vždy musí dokázat vygenerovat větší příjmy, než jaké má výdaje. :)) Je faktem, že ve financím světě existuje mnoho nemravneho. Ale představa, jak je uvedena, je naivní, protože nenabízí žádnou reálnou vizi (natož scénář), jak ji  použít, ani jak by měla fungovat. Zadlužení vlád nevzniká vinou zlých bankéřů, působením makro nebo mikro ekonomiky a n