Na začátku srpna představilo ministerstvo financí návrh, podle kterého by mělo jít používat peníze namísto dnešních stravenek. Ten by měl fungovat jako alternativa dnešního režimu, kdy bude nadále možné dostávat stravenky či využívat systém závodního stravování. V obou případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele až 55 procent ceny jídla či poskytnuté stravenky, zbylých 45 procent si hradí zaměstnanec z výplaty.
Původním smyslem daňového zvýhodnění byla podpora závodního stravování. Podle resortu se takto stravuje asi 1,8 milionu z celkem 4,3 milionu zaměstnanců. Dalších 1,5 milionu zaměstnanců stravenky dostává a asi milion lidí nemá žádný benefit. „Současný návrh sice nevyslovuje tu myšlenku nahlas, ale skutečným obsahem nápadu je ne-li stravenky úplně zrušit, tak je alespoň v reálu skutečně omezit,“ říká v rozhovoru Miroslav Sedlák, nejvýše postavený Čech ve společnosti Sodexo, kde působí jako prezident společnosti Sodexo Benefity pro severní, střední a východní Evropu.
LIDOVÉ NOVINY: Jak ovlivnilo byznys firem, jako je Sodexo, Edenred či Cheque Dejeuner, rozšíření konkurence zavedení vlastních stravenek obchodníky? Například Lidl má vlastní stravenky s extrémně nízkou marží...
Trh jako celek stále roste. Nárůst je dán kombinací zvyšování nominální hodnoty stravenek a rovněž počtu nových zaměstnanců, kteří stravenky dostávají. To je dáno i tím, že tu máme minimální nezaměstnanost, takže ve firmách je dnes zaměstnáno víc lidí než dřív. |
SEDLÁK: Trh jako celek stále roste. Nárůst je dán kombinací zvyšování nominální hodnoty stravenek a rovněž počtu nových zaměstnanců, kteří stravenky dostávají. To je dáno i tím, že tu máme minimální nezaměstnanost, takže ve firmách je dnes zaměstnáno víc lidí než dřív. Díky tomu v uplynulých letech přesahoval roční růst stravenkového trhu asi deset procent. Samozřejmě, že část z růstu uzmuli noví hráči, ale to neznamená, že by náš podíl klesal.
LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo financí uvádí, že restaurace platí stravenkovým firmám přirážku pět až sedm procent z inkasované hodnoty stravenky. Souhlasí to?
SEDLÁK: Samozřejmě, že oponenti stravenek si vezmou z ceníku, který je veřejně dostupný na internetu, maximální částku. To je ale stejné, jako by někdo tvrdil, že se v celém Česku jezdí rychlostí 130 kilometrů v hodině, když uvidí tuto značku na dálnici. Záleží, jakou službu využije daná restaurace či obchod. Ano, ale pokud si firma či podnikatel chodí stravenky proplácet za hotovost, kdy musíme mít hotovost na pobočce, skutečně se sazba blíží sedmi procentům.
Existuje ale řada firem, které mají nižší sazbu. Podívejte se například, kolik platí restaurace rozvozcům jídla, jako je Dámejídlo. Přirážky, které tyto firmy dostávají, jsou i více než deset procent. A proč jim to platí? Protože v tom vidí přidaný byznys. To samé platí i pro stravenky. Stravenky v době oběda generují restauracím přes 30 procent tržeb. To je přidaný byznys, který by restaurace jinak neměly.
LIDOVÉ NOVINY: To je vaše tvrzení. Václav Stárek, prezident Asociací hotelů a restaurací ČR, je přesvědčen, že by lidé chodili dál na oběd, i kdyby namísto stravenek dostali hotovost.
Podívejte se například, kolik platí restaurace rozvozcům jídla, jako je Dámejídlo. Přirážky, které tyto firmy dostávají, jsou i více než deset procent. A proč jim to platí? Protože v tom vidí přidaný byznys. To samé platí i pro stravenky. Stravenky v době oběda generují restauracím přes 30 procent tržeb. To je přidaný byznys, který by restaurace jinak neměly. |
SEDLÁK: Když někdo něco takového tvrdí, měl by předložit konkrétní důkaz, průzkum či data. My na to máme několik průzkumů. Například v jednom z nich jsme měli více než 2600 dotazovaných. Naše argumenty vycházejí právě z těchto dat. Podle nich chodí asi jen 19 procent lidí, kteří nemají stravenky, pravidelně do restaurace. Naopak asi dvě třetiny těch, kteří dostávají stravenky, jedí v restauracích a většina z nich alespoň třikrát týdně. Pokud by změna v podobě příspěvku na stravování přímo byla prosazena, důsledek bude natolik negativní, že bude mít nepříznivý dopad i na pana Stárka.
LIDOVÉ NOVINY: Proč myslíte?
SEDLÁK: Víme, co se stane, pokud je tento benefit zaměstnancům odebrán – změní své chování. Průměrná cena za obědové menu je v Česku dnes kolem stokoruny. Ročně máte asi 250 pracovních dní. To dělá 25 tisíc korun za rok, pokud by zaměstnanec šel na oběd každý den. Z toho dnes přispívá zaměstnavatel asi 55 procent, tedy 13 750 korun.
To je poměrně zásadní částka pro lidi, kteří mají průměrné či mediánové příjmy. Pro ty to znamená, že by museli dát jeden měsíční příjem na stravování v restauraci. Dnes převažují spíše ideologické postoje, není tam nic racionálního. Nikde v Evropě jsem se nesetkal s tím, že by restauratéři vystupovali proti někomu, kdo jim generuje významnou část byznysu.
LIDOVÉ NOVINY: Tak to ale není. Lidé by dostali od zaměstnavatele peníze rovnou a rovněž by se jim nestrhával jejich příspěvek ze mzdy ve výši asi 45 procent hodnoty stravenky. To znamená, že ty peníze by měli navíc na účtu. Také se hovoří pouze o alternativě ke stravenkám. Není to tak, že si jen kapři nechtějí nechat upustit rybník?
Průměrná cena za obědové menu je v Česku dnes kolem stokoruny. Ročně máte asi 250 pracovních dní. To dělá 25 tisíc korun za rok, pokud by zaměstnanec šel na oběd každý den. Z toho dnes přispívá zaměstnavatel asi 55 procent, tedy 13 750 korun. To je poměrně zásadní částka pro lidi, kteří mají průměrné či mediánové příjmy. Pro ty to znamená, že by museli dát jeden měsíční příjem na stravování v restauraci. |
SEDLÁK: Když chtěl konec stravenek ministr Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, dnes TOP 09; pozn. red.), chtěl je zrušit se všemi daňovými výhodami. Současný návrh sice nevyslovuje tu myšlenku nahlas, ale jejím skutečným obsahem je ne-li stravenky úplně zrušit, alespoň je v reálu omezit. Jak by se asi zachovalo 90 procent populace, kdyby státní příspěvek na penzijní připojištění dostávali lidé tak, jak teď navrhuje ministerstvo financí u daňového paušálu u stravování, tedy přímo na účet?
Kolik lidí myslíte, že by si skutečně na penzi odkládalo a kolik by to utratilo? Podle mne by to utratila většina. Navíc už dnes si můžou zaměstnavatelé vybrat. Proč myslíte, že vedle asi 1,5 milionu lidí, kteří dostávají stravenky, a dalšího 1,8 milionu lidí, kteří jedí v závodních jídelnách, je milion zaměstnanců, jenž nemá žádný benefit? Je to důsledek dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Buď si ta firma řekne, že platí tak dobře, že žádný benefit není třeba, nebo je to naopak, že jde třeba o region, kde jsou lidé vděční za jakoukoliv práci, kterou dostanou.
LIDOVÉ NOVINY: Máte odhad, kolik lidí z toho 1,5 milionu by případně přešlo na hotovost, o kolik byste přišli?
SEDLÁK: Ještě nikdo nezveřejnil přesnou podobu daňového paušálu. Rozhodně by dopad nebyl okamžitý a devastující během prvních dvou či tří měsíců. Atraktivita stravenek, ale i celého závodního stravování, by však v čase klesala. Problémem je, že i když se o tom mluví jako o daňovém paušálu na stravování, nelze nijak zajistit, jestli peníze na ně skutečně půjdou. Oproti tomu stravenky jsou účelové. Neříkejme tomu proto stravovací paušál – nikdy totiž nikdo nebude vědět, k čemu byly ty peníze použity.
LIDOVÉ NOVINY: Ale i členové například Hospodářské komory ČR jsou v názoru na návrh ministerstva rozpolcení, část zaměstnavatelů by jej uvítala...
Když chtěl konec stravenek ministr Miroslav Kalousek, chtěl je zrušit se všemi daňovými výhodami. Současný návrh sice nevyslovuje tu myšlenku nahlas, ale jejím skutečným obsahem je ne-li stravenky úplně zrušit, alespoň je v reálu omezit. |
SEDLÁK: Viděl jsem otázky, které komora využila při svém bleskovém průzkumu. Zněly asi takto: Kdybyste měl možnost vzít si daňově osvobozenou hotovost, nebo řešit stravování jinou formu, co byste vybral? U takto sugestivně formulované otázky řekne část zaměstnavatelů, že chce hotovost, protože je to snazší.
Zároveň takto odpovídají firmy, kde se zaměstnanci nemusejí v krátké době najíst. Nebudu popírat, že v kancelářích to budou zaměstnavatelé nejspíše preferovat, ale ve výrobě je to jiné. Pokud paní ministryně Alena Schillerová (za ANO – pozn. red.) mluví o složitosti systému, také to není pravda. Administrativa je v reálu minimální.
LIDOVÉ NOVINY: Proč nevěříte lidem, že budou zodpovědní a najedí se, pokud dostanou peníze?
SEDLÁK: Věřím v to, že zaměstnanec, který dostane účelově vázaný prostředek, tak ho tak i využije. Pokud dostane peníze a nebude mít v peněžence dvě přihrádky v podobě hotovosti a stravenek na jídlo, jeho se chování změní.
LIDOVÉ NOVINY: I dnes ale v některých obchodech lidé stravenky používají k zaplacení jiných věcí než jídla k obědu, třeba alkoholu… Anebo prodají stravenku v nominální hodnotě sto korun třeba za 60 korun v hotovosti.
Věřím v to, že zaměstnanec, který dostane účelově vázaný prostředek, tak ho tak i využije. Pokud dostane peníze a nebude mít v peněžence dvě přihrádky v podobě hotovosti a stravenek na jídlo, jeho se chování změní. |
SEDLÁK: To nelze vyloučit, jde ale spíš o ojedinělé případy. Přirovnal bych to k tomu, když někdo prodá alkohol či cigarety mladistvým. Všichni vědí, že to nemá dělat, ale on to stejně udělá. Asi se shodneme, že nejde o běžnou praxi.
LIDOVÉ NOVINY: Další dvě procenta platí stravenkovým společnostem i zaměstnavatelé. Proč musejí platit marži i oni?
SEDLÁK: Musejí je zavádějící slovo. Jiné náklady má Sodexo například při doručování stravenek firmě, která má pět až 15 zaměstnanců, a jiné jsou náklady, když dodáváme stravenky firmě s tisícovkou zaměstnanců. Čím větší je firma, tím větší má vyjednávací možnosti získat lepší podmínky a tlačit na cenu.
Reálným důsledkem je, že například i díky nové konkurenci, kterou jste zmínil, jsme přišli o některé klienty, protože v některých případech stravenkové společnosti firmám za to, že si od nich berou stravenky, i platí, tedy naše provize je záporná. Rozhodně proto nemůžu potvrdit, že zaměstnavatelé platí dvě procenta. Opět jde o horní ceníkovou cenu, ale realita je jiná.
LIDOVÉ NOVINY: Kdo na tom vydělá, pokud se zavede daňový paušál na stravování?
Problémem je, že i když se o tom mluví jako o daňovém paušálu na stravování, nelze nijak zajistit, jestli peníze na ně skutečně půjdou. Oproti tomu stravenky jsou účelové. Neříkejme tomu proto stravovací paušál – nikdy totiž nikdo nebude vědět, k čemu byly ty peníze použity. |
SEDLÁK:V každém případě na tom budou v první řadě tratit restauratéři. Ti podle našich odhadů v nějakém časovém horizontu přijdou o deset až 12 miliard korun. Prodělá i stát, protože restaurace, pokud zavřou, nebudou zaměstnávat tolik lidí. A doplatí na to i zaměstnavatelé, protože se zvýší nemocnost, úrazovost a bude vyšší absence lidí.Jediným vítězem, kterého teď vidím, je maloobchod. Ten nově získá navíc čistý nezdaněný disponibilní příjem lidí.
Půjde však o vítězství velmi krátkodobé, protože až paušál masovým rozšířením splní svůj jediný účel – likvidaci systému podpory závodního stravování – příští vládou jej naprosto racionálně zruší jako neopodstatněnou a nesystémovou daňovou výjimku. Spolu s tím však mezitím bude výrazně omezeno závodní stravování zaměstnavateli se všemi souvisejícími negativními důsledky…
LIDOVÉ NOVINY: V jakých dalších zemích Evropy funguje stejný stravenkový systém?
SEDLÁK: Nikde neexistuje stejný, protože všude se rozvíjel trochu jinak. Zemí, které mají stravenky, je ale v Evropě asi 20 a obecně lze říct, že systémy jsou podobné.
LIDOVÉ NOVINY: Jsou u nich marže jiné než u nás? Tedy pokud bychom řekli, že se platí kolem sedmi procent ze stravenky...
Jediným vítězem, kterého teď vidím, je maloobchod. Ten nově získá navíc čistý nezdaněný disponibilní příjem lidí. Půjde však o vítězství velmi krátkodobé, protože až paušál masovým rozšířením splní svůj jediný účel – likvidaci systému podpory závodního stravování – příští vládou jej naprosto racionálně zruší jako neopodstatněnou a nesystémovou daňovou výjimku. |
SEDLÁK: To je rozdílné. Například v Itálii jsou marže výrazně vyšší než u nás. Pak jsou země, kde je to složeno jinak – ze stravenky platí více zaměstnavatelé a méně obchodníci a restaurace. Co ale pozoruji systematicky díky svému působení v celém regionu, kdy jsem měl dříve na starost jižní a dnes severní, střední a východní Evropu, je zpřesňování legislativy.
Například ve Francii dříve zákon říkal, že stravenka je pouze na teplé jídlo. Stravování se ale mění. Například lidé jedí více saláty, proto se vytvořila nová regulace, která řekla, že stravenky lze uplatnit nejen v restauracích, ale i v supermarketech a lze takto zaplatit maximálně asi 19,70 eura. Zároveň definovali, že takto lze v obchodech zaplatit pouze jídlo určené pro přímou spotřebu a už ne třeba pytlík rýže či syrové maso.
V Německu teď vznikl nový konkurent, který svůj model postavil na tom, že současné stravenky nenabízely dostatečnou kontrolu nad jejich využíváním. Nový hráč přišel s tím, že si zákazník vyfotí účet, mobilní aplikace si informace zpracuje a zařadí ji do kategorie, jde-li o akceptovatelný výdaj či ne. Ty akceptovatelné pak zaměstnavatel proplatí. Tamní ministerstvo financí tento model podpořilo.
LIDOVÉ NOVINY: Umožňuje některá z těchto zemí hotovostní alternativu, jaká se zvažuje v Česku?
Například v Itálii jsou marže výrazně vyšší než u nás. Pak jsou země, kde je to složeno jinak – ze stravenky platí více zaměstnavatelé a méně obchodníci a restaurace. Co ale pozoruji systematicky díky svému působení v celém regionu, kdy jsem měl dříve na starost jižní a dnes severní, střední a východní Evropu, je zpřesňování legislativy. |
SEDLÁK: Ani jedna.
LIDOVÉ NOVINY: Není stravenkový byznys trochu oligopol? Na trhu jsou jen tři velcí hráči a pár menších...
SEDLÁK: Faktem je, že na trh vstoupili tři noví hráči, každý z jiné pozice. V jednom případě to byl retailer, tedy Lidl a Kaufland, který využívá obří reklamní mašinerii počínaje reklamou v médiích a letáky konče. Druhý, který přistoupil, byla platforma Cafeteria společnosti Benefit Plus. Ti přidali k webovým benefitům i stravenku v elektronické podobě. Třetí hráč je Benefitka. Na trhu si tedy můžete vybrat mezi několika poskytovateli. Dnes si můžete vybrat nejen stravenku, ale jestli bude papírová, v elektronické podobě, nebo můžete mít mobilní stravenku. Digitalizace tento byznys obrovsky otevřela.
LIDOVÉ NOVINY: Pokud by ale byla struktura trhu tak v pořádku, jak říkáte, asi by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezahájil před časem šetření tří největších hráčů kvůli možné kartelové dohodě...
SEDLÁK: Aktuální stav je zatím takový, že si úřad jen vyžádal informace a nebyly vzneseny žádné výhrady, tedy obvinění. Druhá věc je, že úřad se nás vyptával, proč je omezován počet kusů stravenek při platbě nákupu na pět kusů.
LIDOVÉ NOVINY: A proč?
Na trhu si můžete vybrat mezi několika poskytovateli. Dnes si můžete vybrat nejen stravenku, ale jestli bude papírová, v elektronické podobě, nebo můžete mít mobilní stravenku. Digitalizace tento byznys obrovsky otevřela. |
SEDLÁK: Nesouvisí to s žádnými cenami. Stravenka není obyčejná komodita, platební služba či měna. Možná by se obchodníkům líbilo, kdyby to byla paralelní měna. Stravenka tak ale nikdy nebyla zamýšlena. Její funkce je primárně alternativa závodního stravování zaměstnanců. Pokud by nebyla omezená, skutečně by byla jakousi paralelní měnou, která ale neslouží primárně svému zamýšlenému účelu, a pak by bylo velice snadné tento benefit zrušit.
Stravenka by se měla co nejvíce přiblížit režimu, jako když má zaměstnavatel vlastní jídelnu. Tam zaměstnanec dostává příspěvek na jídlo, jen pokud ho konzumuje. Neexistuje, aby když někdo na oběd nejde, místo něj dostal peníze. Už dnes lidé, kteří mají stravenky a uplatní je v obchodu, mají proti těm, co jedí v závodních jídelnách, nefér výhodu v tom, že je mohou uplatnit na širší sortiment.
