Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Dvacet let se mluví, že děti mají málo pohybu, ale nic se nemění

  11:26
„Ideálně by se děti měly hýbat každý den. Bylo by dobré, kdyby učitelé zapojili pohyb i do hodin. Nechat děti občas oběhnout lavici. O přestávce se proběhnout po chodbě. Do školy a ze školy chodit pěšky,“ říká v rozhovoru brněnská neuroložka Jaroslava Chlupová.

Jaroslava Chlupová, neuroložka. foto: Hithit

Brněnská neuroložka Jaroslava Chlupová usiluje o to, aby se české děti více hýbaly. V důsledku mála pohybu má prý už v předškolním věku většina z nich vadné držení těla a přidávají se i takzvané nemoci z mobilů, jako je předsunutá hlava nebo artritida palce u čtyřletých dětí. „Za poslední roky jsem skoro neviděla normálně vypadající dítě, a to jsme jich vyšetřili tisíce po celé republice,“ říká v rozhovoru. V rámci projektu Lokomoce se snaží vzdělávat učitelky v mateřských školkách, jak mají s dětmi cvičit.

LIDOVÉ NOVINY: Je to s českými dětmi opravdu tak zlé?

CHLUPOVÁ: Je. V rámci projektu Lokomoce jsem často v mateřských školách a součástí toho, že učíme učitelky, jak s dětmi cvičit, je také vstupní vyšetření. Výsledky jsou hrozné. Osmdesát procent dětí má vadné držení těla, nejsou dostatečně osvalené, mají nohy do x, ploché nohy, vbočená chodidla – to je do pěti šesti let fyziologické, ale pokud se to nekoriguje, už to tak zůstane. V každé třídě o 30 dětech jsou třeba dvě tři, které vypadají tak, jak by měly. Podobný vývoj pozoruji i ve své neurologické ambulanci, kde jsem 20 let.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si to vysvětlujete?

V každé třídě o 30 dětech jsou třeba dvě tři, které vypadají tak, jak by měly. Podobný vývoj pozoruji i ve své neurologické ambulanci, kde jsem 20 let.

CHLUPOVÁ: Začíná to už u miminek, od zdánlivě malých věcí. Dnešní kočárky jsou moc malé a děti jsou v nich stlačené. Jenže dítě potřebuje prostor a potřebuje makat. Mělo by mít dost času, kdy leží, kolem sebe má dost místa, něco si vyhlídne, chce to získat, a tak udělá desetkrát či dvacetkrát třeba rotaci, než se mu podaří se pro hračku otočit. Tím posiluje svůj stabilizační systém a podporuje se jeho psychomotorický vývoj. Když začne lézt, mělo by u toho zůstat co nejdéle.

Buďte s ním na zemi, mluvte na něj, ukazujte mu něco. To není to samé jako položit ho pod hrazdičku, kde visí 50 cingrlátek, a nechat ho tam půl dne ležet. Když je větší, plazte se s ním, kulte, hrajte si na vojáky, klidně do tří čtyř let. Poloha na čtyřech je pro tělo komplexnější než na dvou, musí se zapojit víc svalů a hlavně břicho. Pokud jsme na nohách, už zatěžujeme některé části těla víc, než bychom měli.

LIDOVÉ NOVINY: Zmiňujete i drobnosti, které hrají roli, jako jsou jednorázové plenky nebo punčocháče.

CHLUPOVÁ: Když se dítě počuralo v látkové pleně, bylo mokré a začalo se ošívat – už to byl nějaký pohyb. V jednorázových plenách nic necítí. Do roka to asi nevadí, ale doporučuji ho co nejčastěji rozbalit a nechat nahé. Daleko líp tak zvedá nožičky a stimuluje se. A také se dřív naučí chodit na nočník, protože když se počurá a nemá plenku, dochází mu to rychleji.

Začíná to už u miminek, od zdánlivě malých věcí. Dnešní kočárky jsou moc malé a děti jsou v nich stlačené. Jenže dítě potřebuje prostor a potřebuje makat. Mělo by mít dost času, kdy leží, kolem sebe má dost místa, něco si vyhlídne, chce to získat, a tak udělá desetkrát či dvacetkrát třeba rotaci, než se mu podaří se pro hračku otočit. Tím posiluje svůj stabilizační systém a podporuje se jeho psychomotorický vývoj. Když začne lézt, mělo by u toho zůstat co nejdéle.

Co se týče punčocháčů – cokoli, co je na těle hodně těsně, snižuje svalovou sílu. Asi to zná každý, kdo někdy strávil celý den v silonkách nebo těsných legínách: ta úleva, když je večer sundáte. Dítě má v těsných punčochách stažené prstíky, což znemožňuje přirozený pohyb.

LIDOVÉ NOVINY: Ale hlavní problém je asi v tom, že děti málo běhají…

CHLUPOVÁ: A že se dost neplazí, nešplhají, nevylézají, neprolézají – to se odrazí na vývoji pohybového aparátu. Ke mně do ordinace chodí děti školního věku, které tam pošlou pediatři s bolestmi hlavy nebo zad. Držení těla je u všech velmi podobné – dané tím, jak hodně sedí a dělají všechno před sebou, na tabletech a mobilech.

Vytratil se pohyb především v oblasti kyčlí a pánve, takže mají neaktivní břicha a šikmé břišní svaly jsou v pánvi nezdravě naklopené, do toho se hrbí, hlavu mají vysunutou z krku ven. Stačilo by, kdyby víc běhaly, skákaly, břicho by hned začalo fungovat a celé by se to srovnalo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste se jako neuroložka dostala k problému, že se děti málo hýbou?

CHLUPOVÁ: Trénovala jsem klučičí basketbalovou přípravku a všimla jsem si, že jsou velmi nešikovní. Zjistila jsem, že neudělají kotrmelec, nepověsí se na hrazdu, nepřitáhnou se, nechytí balon, chybí jim základní pohybové dovednosti, schopnost koordinace. Tak jsme s nimi začali dělat jednou týdně gymnastiku a zjistili jsme, že se rychle zlepšují – a to byli už v páté třídě.

Vytratil se pohyb především v oblasti kyčlí a pánve, takže mají neaktivní břicha a šikmé břišní svaly jsou v pánvi nezdravě naklopené, do toho se hrbí, hlavu mají vysunutou z krku ven. Stačilo by, kdyby víc běhaly, skákaly, břicho by hned začalo fungovat a celé by se to srovnalo.

Před šesti lety jsme natočili film Tělocvik, jak ho neznáte: dali jsme klukům červené trenýrky a měli za úkol dělat kotrmelce, skákat přes kozu, jít a vykopnout, lézt v pozici medvěda, skákat jako zajíc. Pak jsme to samé natočili s náhodně vybranou školní třídou, která neměla gymnastickou průpravu. Když to viděla moje máti, která je také doktorka, řekla: „To jsou postižené děti?“

Udělali jsme konferenci a promítli to všem ředitelům škol i školek v Brně, lidem z ministerstva školství, z pedagogických a tělovýchovných fakult. Ti, kdo učí budoucí učitele tělocviku, se urazili, že prý toto všechno v tělesné výchově dělají. Já opravdu nemám ten pocit. Ale myslím, že je třeba začít už ve školkách.

LIDOVÉ NOVINY: A tak jste začali…

CHLUPOVÁ: Pracujeme v 60 školkách v pěti krajích a přihlašují se další. Vyložíme učitelkám základy anatomie, biomechaniky, fyziologie, učí se samy hýbat a dostanou materiály, jak s dětmi cvičit a jak kompenzovat problémy, které u nich vidí. Podmínka je, aby cvičily každý den, aspoň 20 minut. Děti blbnou, válí se, probíhají opičí dráhy a u toho je učíme zacházet se svým tělem. Učitelky si pochvalují, že je to skvělé nastartování dne, děti potom líp svačí a jsou klidnější.

LIDOVÉ NOVINY: Volný pohyb nestačí? Přibývá školek, kde se chodí denně na několik hodin ven.

Pracujeme v 60 školkách v pěti krajích a přihlašují se další. Vyložíme učitelkám základy anatomie, biomechaniky, fyziologie, učí se samy hýbat a dostanou materiály, jak s dětmi cvičit a jak kompenzovat problémy, které u nich vidí. Podmínka je, aby cvičily každý den, aspoň 20 minut.

CHLUPOVÁ: Čím víc jsou venku, tím lépe, ale obávám se, že to nestačí. Některé děti jsou aktivní samy od sebe, ale jiné ne. Takže ty, které k tomu mají sklony, se budou neustále zlepšovat, kdežto ty línější budou zakrňovat. Učitelka by je měla aspoň vybízet k hraní strategických her – na schovávanou, na honěnou…

Kvůli břišním svalům se potřebují na něco věšet, šplhat, přitahovat se. Když to nedělají, mají slabé ruce, což je problém i z hlediska bezpečnosti – ve chvíli, kdy spadnou, se musejí umět ve vteřině stabilizovat a mít dost silné ruce, aby mohly dopadnout na ně, a ne na hlavu. Také by bylo dobré, aby se mohly naučit kotrmelec, vylézt na ribstol… Dítě do šesti let je neskutečně flexibilní, co se do té doby naučí, už nezapomene.

LIDOVÉ NOVINY: Problém také je, že učitelky se bojí nechat děti něco dělat.

CHLUPOVÁ: Ano, protože se bojí rodičů. Když řeknete dětem, ať běhají, všechny běhají dokola stejným směrem, jenže tím se nic nenaučí. Skvělý trénink koordinace je hra rybičky, rybičky. Samozřejmě, že se u toho párkrát srazí nebo spadnou, rodiče by měli chápat, že je to normální. Já být ředitelem, hned na první schůzce rodičům vysvětlím, jak je pohyb důležitý, a že se takové věci mohou stát. Ani ve školním tělocviku děti nešplhají, necvičí na nářadí, hází si pomalu s heliovým balonem, aby si náhodou nezlomily prst. Jenže když budeme takhle opatrní, bude to horší a horší.

LIDOVÉ NOVINY: Kdyby tělocvik probíhal ideálním způsobem, stačila by dvakrát týdně hodina?

Některé děti jsou aktivní samy od sebe, ale jiné ne. Takže ty, které k tomu mají sklony, se budou neustále zlepšovat, kdežto ty línější budou zakrňovat. Učitelka by je měla aspoň vybízet k hraní strategických her – na schovávanou, na honěnou…

CHLUPOVÁ: Ideálně by se děti měly hýbat každý den. Když vidím, co se učí můj syn v prvním ročníku gymnázia v biologii – teď probírali houby do detailů –, namísto toho by mohli mít tělocvik. Nebo aspoň aktivitu po škole. Jsou družiny, kde mají jen kroužek šachů a angličtiny. Takže děti přijdou ze školy, kde sedí, a jdou si sednout na kroužek.

Školní věk je zhouba pro dětské tělo. Bylo by dobré, kdyby učitelé zapojili pohyb i do hodin. Nechat děti občas oběhnout lavici, udělat si dvakrát za hodinu tři dřepy... O přestávce vypadnout ze třídy, proběhnout se po chodbě nebo na dvoře. Do školy a ze školy chodit pěšky. Sed je značně vyčerpávající. Pak přijdou domů a mají se učit nebo si sednou s mobilem.

Dřív lidé chodili na šestou do práce, ve tři byli doma a měli na děti čas. Který tatínek má dnes čas jít s kluky kopat nebo jim nastříkat kluziště a zahrát si s nimi hokej? Ve městě je rodiče aspoň vozí na kroužky, na vesnici a v menších městech nedělají nic. Pracuji ve třech městech na Vysočině, tak vidím, co se tam děje. Někdy mi připadá, že dnešní rodiče o děti na jednu stranu nezdravě pečují, aby je neofouklo, ale na druhou se jim nevěnují.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký sport je pro správný vývoj nejlepší?

Když řeknete dětem, ať běhají, všechny běhají dokola stejným směrem, jenže tím se nic nenaučí. Skvělý trénink koordinace je hra rybičky, rybičky. Samozřejmě, že se u toho párkrát srazí nebo spadnou, rodiče by měli chápat, že je to normální. Já být ředitelem, hned na první schůzce rodičům vysvětlím, jak je pohyb důležitý, a že se takové věci mohou stát.

CHLUPOVÁ: Kterýkoli, když se dělá rozumně. Někteří rodiče jsou příliš ambiciózní a cpou děti na vrcholový sport brzy. Nejdřív by měly mít gymnastický základ a trénovat všestrannost – běhat, plavat, bruslit, házet i kopat si s míčem. Potom v deseti až jedenácti letech mohou začít vrcholově, ale mělo by to být kompenzováno, což většinou není. Necvičí bosé, nedělají strečink, trenéři je nechají běhat na těch nohách do x a pak se diví, že mají ve čtrnácti patnácti úrazy, přetrhané vazy.

Dnes je velmi málo šikovných dětí a všichni chtějí výsledky, proto se nechtějí zdržovat strečinkem. Jedna tělocvikářka ze základní školy nám říkala, že dřív bylo v každé třídě osm enormně šikovných, pak byli dobří a pak třeba dvě děti, kterým to nešlo. Dnes jsou dva šikovní, kteří jsou na úrovni dřívějších dobrých, zbytek není nic moc a třetina je úplně úděsných.

LIDOVÉ NOVINY: Čeho všeho je pohyb prevencí?

CHLUPOVÁ: Pohyb je odraz funkce mozku. Je v celém těle, hýbou se všechny systémy. Srdce je sval, který pumpuje. Hýbou se střeva, krev prochází tělem. Takže pohyb je důležitý jednak k tomu, aby fungoval pohybový aparát, jednak aby krev proudila a okysličovaly se tělní buňky. Při pohybu se uvolňují mediátory štěstí, takže člověk je ve větší pohodě, lépe funguje imunitní systém. Pohyb je prevencí neurodegenerativních onemocnění, jako jsou různé demence.

Dřív lidé chodili na šestou do práce, ve tři byli doma a měli na děti čas. Který tatínek má dnes čas jít s kluky kopat nebo jim nastříkat kluziště a zahrát si s nimi hokej? Ve městě je rodiče aspoň vozí na kroužky, na vesnici a v menších městech nedělají nic. Pracuji ve třech městech na Vysočině, tak vidím, co se tam děje. Někdy mi připadá, že dnešní rodiče o děti na jednu stranu nezdravě pečují, aby je neofouklo, ale na druhou se jim nevěnují.

Pracuji také s lidmi s Parkinsonovou chorobou a u nich je pohyb 50 procent léčby. Když se člověk hýbe, okysličuje se i mozek, což prospívá myšlení. A také řeči – hodně dětí dnes chodí na logopedii, přitom by stačilo, kdyby se víc hýbaly. Pohyb je základ úplně všeho a je to ta nejdůležitější ze všech potřeb, které člověk má.

LIDOVÉ NOVINY: Když se nic nezmění, co se stane dál?

CHLUPOVÁ: Nikoli, že se to stane, už se to děje. Devadesát procent národa bolí záda, osmdesát procent lidí, kteří přijdou ke mně do ordinace, má psychosomatické potíže, protože se málo hýbou a jsou ve stresu. Dvacet let se mluví, že děti mají málo pohybu, ale nic se nemění. V biologii se učí anatomii, ale neučí se nic o funkci. Lidem chybí informace, jak tělo funguje, ve zdravotnictví se úplně zapomnělo na prevenci, osvěta je velmi malá – proč dávají v televizi Peče celé Česko, a ne Hýbe se celé Česko, když je třetina národa včetně dětí obézní?

V televizi by nemělo běžet, jak se dělá poleva, ale jak funguje koleno, a jaké tři cviky jsou na ně dobré. Nemůžu si také odpustit zmínit, nakolik lidem škodí technologie. To je velké téma konferencí neurologů a psychiatrů. Už u školkových dětí jsou časté hlavy v předsunu – koukají na televizi nebo do mobilu, jsou v tenzi a hlavu jako by chtěly přiblížit do děje. Oko se také prodlužuje, hrozí odchlípnutí sítnice.

Někteří rodiče jsou příliš ambiciózní a cpou děti na vrcholový sport brzy. Nejdřív by měly mít gymnastický základ a trénovat všestrannost – běhat, plavat, bruslit, házet i kopat si s míčem. Potom v deseti až jedenácti letech mohou začít vrcholově.

Další častá diagnóza bude artritida palce, viděla jsem ji teprve u čtyřletého chlapce! Paní doktorka se ho ptala, jestli nehraje volejbal, a on to měl z mobilu. Všichni máme pořád mozek v aktivitě, jsme z toho stresovaní, už děti neustále sledují, jestli jim někdo nepíše. Koukají do toho i večer, málo spí, mozek je unavený, začínají deprese, panické ataky, nárůst psychiatrických onemocnění dokazují statistiky. Je za pět minut dvanáct s tím vším něco udělat.

Jaroslava Chlupová

  • Neuroložka, trenérka a bývalá vrcholová basketbalistka.
  • V rámci projektu Lokomoce, který má pomoci rozhýbat děti a mládež, vzdělává učitelky mateřských škol, vede cvičení pro předškoláky a pořádá semináře pro rodiče.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!