Zdražování po konci lockdownu nemusí pohánět jen chuť zákazníků utrácet, ale i ceny surovin či energií, jež rostou celosvětově. V Německu už vylétly na nejvyšší úroveň za deset let. A to se začíná projevovat i v Česku. Ekonomové i laici se dohadují, co udělá s cenami otevření kadeřnictví, manikúr a dalších služeb či kamenných obchodů. Prodejci jsou vyhladovělí po tržbách, lidé zase chtějí nakupovat jinak než jen online a řadě z nich navíc kvůli lockdownu zbylo v peněženkách hodně peněz.
Úspory v bankách vzrostly v řádu stovek miliard korun. Chování lidí, kteří musejí také myslet na zadní kolečka, ani obchodníků nelze s žádnou mírou spolehlivosti odhadnout. Ceny, za něž budeme v nejbližších měsících nakupovat hotové zboží, ovlivní i další faktor – vývoj cen ve výrobní sféře. A ty jdou prudce nahoru. Ještě více než u nás v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky provázáni natolik silně, že si podle ekonomů inflaci dovezeme i odtamtud.
Strmý růst
Spotřebitelské ceny v Česku do února klesaly, v březnu nepatrně vzrostly o 2,3 procenta. Na strmou cestu vzhůru se však vydaly ceny průmyslových výrobců. Tempo jejich meziročního růstu se v březnu zvýšilo z únorových 1,4 na 3,3 procenta, nejvíce od května 2019. Tolik nikdo nepředvídal. „ČNB v prognóze z počátku února očekávala, že ceny průmyslových výrobců v prvním čtvrtletí klesnou v průměru o procento, ve skutečnosti ale vzrostly o 1,5 procenta,“ upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
A to ještě celkové číslo snižuje zvolnění cenového růstu některých komodit – například dopravních prostředků, strojů či zařízení – a v potravinářském průmyslu dokonce pokračoval pokles. V březnu nejvíce rostly ropné produkty, chemikálie a obecné kovy. V delším horizontu však stoupají i ceny energií.
Spotřebitelské ceny v Česku do února klesaly, v březnu nepatrně vzrostly o 2,3 procenta. Na strmou cestu vzhůru se však vydaly ceny průmyslových výrobců. Tempo jejich meziročního růstu se v březnu zvýšilo z únorových 1,4 na 3,3 procenta, nejvíce od května 2019. Tolik nikdo nepředvídal. |
Dle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se například cena silové elektřiny (neregulovaná složka ceny pro spotřebitele za skutečně odebranou elektřinu, s těmito cenami se obchoduje na burze) za uplynulý rok zvýšila o 46 procent. Důvodem zdražování vstupů je celosvětové obnovování hospodářských aktivit utlumených pandemií koronaviru, přetrvávající komplikace v dodavatelských vztazích a v dopravě a nedostupnost některých komponent, třeba čipů. A vymizení těchto překážek je zatím v nedohlednu.
Podstatně hůře než Česko je na tom Německo. Tamější výrobní ceny v březnu meziročně vzrostly o 3,7 procenta, a dostaly se skoro na desetileté maximum. Významně přispěly ke zdražení energie. Především elektřina, jejíž cena pro průmysl meziročně vzrostla o 9,6 procenta, a cena na burze dokonce o 68,3 procenta. Zásluhu na tom ovšem má i zpoplatnění za emise oxidu uhličutého. Zemní plyn po započtení tohoto příplatku podražil dokonce o 18,2 procenta. A na burze jeho cena meziročně vylétla dokonce o 96,1 procenta.
„Při tak velké provázanosti české a německé ekonomiky– bonmot ostatně říká, že Česko je jednou ze spolkových zemí – není možné, abychom zůstali od vývoje v Německu odtrženi. Když jsou tam vyšší ceny výrobců, dovezeme si část inflace i k nám. Lze čekat, že podle toho upraví své ceny i naši výrobci a obchodníci,“ odhaduje Křeček. Nemalou roli v uvažování výrobců i obchodníků podle něj samozřejmě hraje také fakt, že lidem v době, kdy neměli kde utrácet, narostly úspory.