Dukovany: Nový reaktor postaví ČEZ, stát ošetří největší rizika

Vláda schválila výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech a rozhodla, že by jej měla vybudovat ČEZ. Formálně by měl být projekt oddělen od zbytku skupiny, aby stát mohl projekt v případě potíží převzít. Státní garance mohou dalším vládám svázat ruce. Každou regulaci, která by dostavbu prodražila, by zřejmě odnesl státní rozpočet.

Roman Šitner 15.7.2019
Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: wikimedia.org
Jaderná elektrárna Dukovany.

Největší český projekt současnosti oficiálně odstartoval. Vláda v pondělí 8. července schválila cíl vybudovat v Dukovanech nový jaderný zdroj o výkonu 1200 megawattů. Ten podle nejoptimističtějších odhadů vyjde na 125 miliard korun, mluví se ale i o dvojnásobné částce. Vláda zároveň rozhodla, že by nový reaktor měla vybudovat společnost ČEZ přes svou dceřinou firmu Elektrárna Dukovany II. Formálně by tak měl být projekt oddělen od zbytku skupiny, aby stát mohl projekt v případě potíží převzít. Chce ručit za případné změny právního prostředí, které by investici znehodnotily.

Varováním může být například sousední Německo. To se nečekaně rozhodlo s jadernou energetikou skoncovat. Takové riziko je v horizontu dalších desetiletí (u nového reaktoru se počítá s životností více než 60 let) reálné i v Česku nebo v celé Evropské unii. „Minoritní akcionáři ČEZ v takovém případě pochopitelně chtějí kompenzaci,“ popisuje vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. A tu jim chce stát nabídnout.

Vyjednávání státních garancí

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ale podotýká, že jde pouze o záruky změn právního či regulatorního prostředí. „Stát nepřevezme riziko selhání ČEZ, firma do toho půjde na své podnikatelské riziko,“ popisuje. Na energetickou firmu by tak například dopadlo, pokud by projekt nezvládla nebo by na trhu v budoucnu byly nízké ceny energií. Konkrétní detaily záruk, jež budou rozhodující, se ale budou teprve dojednávat. Definitivní podobu by měly získat do podzimu. Řešit se má, co přesně a jak by měl stát garantovat.

Konkrétní detaily záruk, jež budou rozhodující, se budou teprve dojednávat. Definitivní podobu by měly získat do podzimu. Řešit se má, co přesně a jak by měl stát garantovat.

ČEZ původně protestoval proti tomu, aby jadernou elektrárnu stavěl sám. Šéf firmy Daniel Beneš prosazoval, aby se ČEZ rozdělil a jádro měla na starosti část plně vlastněná státem – tedy bez minoritních akcionářů. Tento návrh, který dříve preferovala i vládní expertní skupina, ale nakonec premiér Andrej Babiš smetl pod stůl. Nyní vzniklo kompromisní řešení – reaktor postaví ČEZ a stát ošetří ta největší rizika. Na podobě řešení se ČEZ podílel, nepředpokládá se proto, že by jej rozporoval.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík nechtěl na otázku, zda je navrhované řešení pro firmu akceptovatelné, přímo odpovědět. „Budeme samozřejmě postupovat tak, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře,“ uvedl pouze. Podle Míla si díky navrhovaným garancím bude moci ČEZ půjčit peníze za poloviční úrok, než kdyby na sebe přebíral všechna rizika. Předpokládá, že půjde o podobný úrok, jako kdyby si půjčoval stát sám. To rentabilitu projektu výrazně vylepší. „Banky se bojí změn regulatorních podmínek, akcionáři ČEZ správně argumentují, že právě ty mohou projekt znehodnotit,“ popisuje Míl.

Ekonomické překážky

Co to znamená pro akcionáře, není jednoznačné. „Pro akcie ČEZ je tento plán spíše negativní. Pozitivní aspekt představuje možnost předání dceřiné firmy státu,“ říká Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus. Jako riziko ale zmiňuje, že financování bude na bedrech ČEZ, a proto mohou v budoucnu klesnout vyplácené dividendy. Objevují se také názory, že ke stavbě nového reaktoru nakonec nedojde, protože nebude ekonomicky vycházet. Podle minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra proto projekt bude muset stát stejně převzít.

Objevují se také názory, že ke stavbě nového reaktoru nakonec nedojde, protože nebude ekonomicky vycházet. Podle minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra proto projekt bude muset stát stejně převzít.

Státní garance mohou do budoucna dalším vládám svázat ruce. Každou regulaci, která by dostavbu Dukovan prodražila, by nejspíše odnesl státní rozpočet. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se ale neobává, že by smlouvy státu s ČEZ mohly ovlivnit nestrannost instituce. Postupuje v souladu s pravidly EU a Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Nedovedu si představit, jak by stát zdůvodňoval neuplatnění mezinárodních standardů tím, že to případně má dopad na státní rozpočet,“ říká Drábová.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.