Družstevní byty nabírají „druhý dech“. Krizi bydlení ale nevyléčí

Před deseti lety tvořily družstevní byty víc než jedenáct procent bytového fondu, dnes zhruba devět procent. Jejich podíl ale poroste. Družstevní bydlení má řadu výhod, například finance na výstavbu zajistí bytové družstvo, pro zájemce o bydlení odpadají zdlouhavé schůzky s bankéři. S družstevním bydlením jsou ale spojena i negativa.

Vizualizace bytového domu Sedmikráska v pražských Čakovicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vizualizace bytového domu Sedmikráska v pražských Čakovicích. | foto: Natland Real Estate
Vizualizace bytového domu Sedmikráska v pražských Čakovicích.

Na začátku stačí složit 25 procent hodnoty nového bytu a můžete se nastěhovat. Poté dalších 25 let splácíte nájemné. A po uhrazení celé kupní ceny můžete požádat o převod bytu do osobního vlastnictví. Řeč je o družstevním bydlení, které má v Česku dlouholetou tradici, ale jeho popularita po revoluci rapidně klesla. Nyní nabírá „druhý dech“, mimo jiné proto, že při pořízení takového bytu nikdo, zejména pak banka, nelustruje váš příjem ani věk. Finance na výstavbu domu zajistí bytové družstvo.

„Poptávka po družstevních bytech je dnes stejná jako po bytech v osobním vlastnictví,“ říká mluvčí společnosti Finep David Jirušek. Projekty s družstevními byty zařazuje či v brzké době zařadí do svých nabídek i další developeři. Neomezují se přitom jen na Prahu, kde je poptávka nejvyšší. Družstevní bydlení, které kombinuje prvky vlastnického a nájemního vztahu k nemovitosti, není výdobytkem socialismu; rozšířené je i v západní Evropě. V Česku družstevní byty představují zhruba devět procent bytového fondu, před revolucí to bylo až 40 procent.

Podílník družstva

Družstevní výstavba ale není všelékem na krizi dostupného bydlení. „Pro vstup do družstva jsou potřeba určité finanční prostředky. Tudíž pro lidi, kteří nemají žádné úspory a jejichž mzdy jsou nízké, vstup do družstva nepřipadá v úvahu,“ upozorňuje sociolog Tomáš Hoření Samec. Společnost Finep přišla s prvními družstevními byty už v roce 2011, od té doby jich dala na pražský trh více než tisíc. A další přibudou. Přestože, jak tvrdí mluvčí Finepu David Jirušek, je jejich výstavba administrativně náročná.

Na první investici lze využít například stavební spoření nebo půjčku. Dokud není splacena celá hodnota bytu, není dotyčný jeho vlastníkem, ale podílníkem družstva. Podíl lze darovat, odkázat či zdědit.

Ceny se u Finepu od těch „klasických“, tedy prodávaných do osobního vlastnictví, nijak neliší. „Nabídka družstevních bytů nám v počátcích výrazně pomáhala rychleji dokončovat větší developerské projekty,“ říká Jirušek. Firma totiž díky družstevním bytům dokázala oslovit i ty, kdo o byty do osobního vlastnictví neměli zájem. Nová družstevní výstavba se zdaleka netýká jen Prahy. Holding M&M Reality ji testuje na projektu v Náchodě, kde v první fázi nabídne 50 bytů. Do budoucna se chce zaměřit na masivní, finančně dostupnou výstavbu družstevního bydlení po celé republice.

Do podobných projektů v regionech se chce pustit také developerská společnost Trigema. „Cílíme je do vybraných krajských měst, kde si zájemci nemohou dovolit vlastní nový byt,“ upřesňuje její mluvčí Radek Polák. Družstevní bydlení má řadu výhod. Finance na výstavbu zajistí bytové družstvo, odpadají tak pro zájemce o bydlení zdlouhavé schůzky s bankéři. „Družstevník je členem družstva, ale neručí osobně za jeho závazky. Úvěry z výstavby nesou všichni společně,“ říká Jiří Pácal, ředitel společnosti Central Europe Holding a člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.

Nikdo nezkoumá příjem družstevníků ani jejich věk. „Výše záloh, respektive prvních splátek, se v závislosti na velikosti a dalších specifikách projektu pohybuje od deseti do 30 procent (ceny bytu – pozn. red.). Následné běžné splátky bývají rozděleny do 20 až 25 let. Klient splácí družstvu, družstvo bance,“ přibližuje princip družstevnictví Petr Morcinek, majitel M&M Reality. Na první investici lze využít například stavební spoření nebo půjčku. Dokud není splacena celá hodnota bytu, není dotyčný jeho vlastníkem, ale podílníkem družstva. Podíl lze darovat, odkázat či zdědit.

Žádný výdobytek socialismu

S družstevním bydlením jsou ale spojena i negativa. „Na byt není možné čerpat hypoteční úvěr,“ podotýká Radek Polák. Bez souhlasu družstva nelze byt pronajímat či přenechat někomu jinému a svolení družstva je potřeba i v případě rekonstrukce. „Jestliže družstvo nefunguje hospodárně, tak je účast v něm pro členy rizikem,“ upozorňuje sociolog Tomáš Hoření Samec. Družstevní bydlení je rozšířené v mnoha zemích, rozhodně není výdobytkem socialismu.

Družstevní bydlení je rozšířené v mnoha zemích, rozhodně není výdobytkem socialismu. Družstevní byty jsou v Rakousku, v Německu, v Irsku či ve Švýcarsku. Ve Skandinávii a ve Spojeném království vlastní bytová družstva celé rezidenční oblasti. Družstva najdeme i v USA, v Africe nebo v Latinské Americe. V Česku se první bytové družstevní domy začaly stavět již na konci 19. století.

Družstevní byty jsou v Rakousku, v Německu, v Irsku či ve Švýcarsku. Ve Skandinávii a ve Spojeném království vlastní bytová družstva celé rezidenční oblasti. Družstva najdeme i v USA, v Africe nebo v Latinské Americe. V Česku se první bytové družstevní domy začaly stavět již na konci 19. století. Největší rozmach zaznamenaly v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, kdy družstevní byty tvořily až 40procentní podíl z celkového bytového fondu. Pak ale nastal útlum.

„Družstevnictví bylo nešťastně zasaženo hlavně změnou legislativy, družstva se musela transformovat, což ne všechna zvládla, a hlavně přišla možnost převádět byty družstevní na byty ve vlastnictví,“ vysvětluje Jiří Pácal. Češi si začali masivně brát hypotéky na pořízení bytu do osobního vlastnictví. „Řada lidí se obávala, že družstva mohou zkrachovat, a nevěřila jim,“ tvrdí Pácal.

Opak je ale pravdou. „SVJ (společenství vlastníků jednotek – pozn. red.) mají mnohem více problémů s vedením, správou a jejich členové za dluhy SVJ ručí dle velikosti podílu celým svým majetkem, což družstevníci nemají,“ upozorňuje. Ze statistik vyplývá, že před deseti lety tvořily družstevní byty více než jedenáct procent bytového fondu, dnes je to zhruba devět procent. Jejich podíl ale poroste. „K podpoře družstevního bydlení ve světě vyzvalo v roce 2017 i Valné shromáždění OSN,“ dodává Pácal.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.