Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Druhou světovou válku nevyhráli generálové, ale inženýři v Detroitu

Výroba tanků v USA za druhé světové války. foto: Tropics of Meta

Britský televizní seriál Válečné továrny o zbrojní výrobě za druhé světové války ukazuje nový pohled na německou plánovanou ekonomiku pod vedením nacistů a srovnává ji se svobodnou, tržně orientovanou USA a Velké Británie.
  16:39

Adolf Hitler na přehlídce wehrmachtu, tanky, obrněná vozidla, přelety stíhaček a bombardérů těsně před vypuknutím druhé světové války – silný vůdce s neporazitelnou armádou a mohutnou válečnou výrobou. Takové pocity vyvolávají i v současnosti filmové týdeníky nacistické propagandy. Německá zbrojní výroba i celá ekonomika se však diametrálně lišila. Německo již v roce 1938 čelilo bankrotu.

Britský televizní seriál Válečné továrny, který se věnuje zbrojní výrobě za druhé světové války, ukazuje nový pohled na německou plánovanou ekonomiku pod vedením nacistů a srovnává ji se svobodnou, tržně orientovanou USA a Velké Británie. Německá válečná výroba se jí nevyrovnala.

V nacistickém Německu bylo vše soustředěno pod jednoho monopolního zadavatele, který určoval výrobce zbrojní zakázky. Navíc státní správa zasahovala do celého výrobního procesu. To mělo za následek korupci, předražení zakázek, minimální efektivitu zbrojní výroby a nezájem o inovace.

Napadení Pearl Harbouru

Britové vyrobili již na začátku druhé světové války, v letech 1939 a 1940, kdy po porážce Francie čelili nacistickému Německu sami, stejný počet letadel jako Němci. Německá armáda měla při invazi do Francie na jaře 1940 méně tanků než Francie a Británie dohromady. V námořních plavidlech (torpédoborce, křižníky, bitevní a letadlové lodě) Britové také dominovali. A letadla a námořní plavidla byly pro obranu Británie klíčové.

Napadení Pearl Harbouru v prosinci 1941 Japonci a následné vyhlášení války USA Německem znamenaly v americké ekonomice obrat od masové civilní výroby k vojenské. Namísto ledniček a praček se vyráběly komponenty pro letadla, namísto osobních automobilů tanky, namísto pokliček helmy.

Zlom ve válečné výrobě nastal vstupem USA do války. Napadení Pearl Harbouru v prosinci 1941 Japonci a následné vyhlášení války USA Německem znamenaly v americké ekonomice obrat od masové civilní výroby k vojenské. Namísto ledniček a praček se vyráběly komponenty pro letadla, namísto osobních automobilů tanky, namísto pokliček helmy. Například společnost General Motors začala ve své automobilce Chrysler na nových výrobních linkách chrlit tanky Sherman.

Již v roce 1942 USA „válcují“ válečnou výrobu nacistického Německa, tanků vyrobily víc v poměru 4,3 ku jedné (27 tisíc oproti 6 tisícům), letadel dvě ku jedné a kulometů šest ku jedné (662 tisíc oproti 117 tisícům). Americká obrněná vozidla a válečný materiál se projevily výrazně v roce 1942 na bojištích severní Afriky a jeden z velitelů prohlásil: „Válku v severní Africe nevyhráli generálové, ale inženýři v Detroitu.“

Seriál ukazuje příčiny americké převahy ve válečné výrobě – obrovský civilní průmysl a konkurence, již tehdejší prezident USA Franklin Delano Roosevelt (1882–1945) podporoval. Důležité také byly inovace, odborníci na masovou výrobu a svobodné rozhodování průmyslníků. Ministerstvo obrany USA provádělo tvrdá konkurenční výběrová řízení na nákup vojenské techniky – výrobci museli o zakázky bojovat, což nutilo na rozdíl od direktivně řízené německé ekonomiky k efektivitě a novinkám ve zbrojní výrobě.

Sovětský nedostatek inženýrů

Válečná výroba Sovětského svazu (SSSR) měla základ v ekonomice zděděné po carském Rusku, jež byla agrárně orientovaná a s malou průmyslovou základnou. Sověti zavedli centrálně plánované hospodářství, které se však neustále potýkalo s krizemi. Ani před vypuknutím druhé světové války – po 20 letech od bolševické revoluce nebyli bolševici schopní zajistit obyvatelstvu základní potraviny a spotřební zboží.

Kvůli zatýkání a odvlékání inteligence do gulagů se Stalinovi nedostávalo technicky vzdělaných inženýrů, proto se zaměřil na zahraničí. Nejprve vyslal emisary do Velké Británie, odkud přivezli plány tanku Vickers, předchůdce tanku T-34. Sověti také sledovali rozvoj masové civilní výroby v USA.

Tehdejší sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) však na své megalomanské projekty, jako byl Bělomořský kanál, potřeboval obrovské množství levné pracovní síly, což byl jeden z hlavních důvodů jeho represí, zatýkání, poprav a odvlékání milionů nevinně odsouzených občanů do sovětských táborů, gulagů, kde statisíce vězňů pracovaly v nelidských podmínkách. Navíc na konci dvacátých let zahájil program budování těžkého průmyslu. Po celé zemi se stavěly především továrny na zbrojní výrobu.

Kvůli zatýkání a odvlékání inteligence do gulagů se však Stalinovi nedostávalo technicky vzdělaných inženýrů, proto se zaměřil na zahraničí. Nejprve vyslal emisary do Velké Británie, odkud přivezli plány tanku Vickers, předchůdce tanku T-34. Sověti také sledovali rozvoj masové civilní výroby v USA, proto začátkem třicátých let přijeli do Sovětského svazu američtí experti na masovou výrobu, které štědře platily státní instituce, a projektovali a budovali moderní továrny.

Jenže jak už to v centrálně řízené ekonomice bývá, nefungovaly dodavatelsko-odběratelské vztahy a do vrcholných pozic v továrnách (a nejenom tam) byli dosazovaní komunističtí funkcionáři namísto odborníků na řízení lidí a výroby. V červnu 1941 nacistické Německo napadlo SSSR a Stalinovi plánovači nařídili demontáž a převoz továren z evropské části země za Ural, kde byly znovu postaveny.

Dva paradoxy

Sovětský svaz vyráběl mnoho tanků, před druhou světovou válkou nejvíce na světě, ale jeho armádě chyběla mobilita (nákladní vozy či automobily) a další vojenský materiál, jako je letecký benzín. Proto USA okamžitě po napadení začaly SSSR pomáhat, nejprve skrytě, od prosince 1941 otevřeně – dodaly statisíce tun materiálu, například 375 tisíc nákladních aut, 51 tisíc džípů, 35 tisíc motocyklů, 12 tisíc tanků a obrněných vozidel, více než 11 tisíc letadel či miliony tun leteckého benzínu.

Dvě třetiny nákladních automobilů Rudé armády pocházely z USA, bez nich by byla v dubnu 1945 u Varšavy, nikoli v Berlíně. Klíčové pak byly dodávky potravin, které zachránily Stalinův režim před kolapsem. Ve Stalinových závodech za Uralem pracovali lidé v nelidských podmínkách – podvýživa, nemoci a hlad v důsledku Stalinovy politiky, která nebrala na obyčejné lidi ohled, způsobily za druhé světové války smrt zhruba dvou milionů sovětských občanů.

Paradoxně svobodná tržní ekonomika a kapitalismus, které sověti nenáviděli, pomohly dodávkami zbraní a válečného materiálu vyhrát SSSR druhou světovou válku, a tím po ní zavést komunistickou diktaturu v zemích střední a východní Evropy. Dalším paradoxem je, že na územích dobytých Rudou armádou lidé viděli v Sovětském svazu a jeho plánované ekonomice příklad hodný následování. Neuvědomovali si, že je nefungující militaristickou ekonomikou neschopnou plnit základní potřeby obyvatel.

Svobodná americká ekonomika vyrobila obrovské množství zbraní a válečného materiálu pro spojeneckou invazi ve Francii v roce 1944 a zároveň je dodávala do Sovětského svazu loděmi do Murmansku. Navíc Američané vybudovali v Íránu továrny na montáž nákladních automobilů z dílů převážených přes oceán, jež se následně po železnici dostávaly do SSSR.

Paradoxně svobodná tržní ekonomika a kapitalismus, které sověti nenáviděli, pomohly dodávkami zbraní a válečného materiálu vyhrát SSSR druhou světovou válku, a tím po ní zavést komunistickou diktaturu v zemích střední a východní Evropy. Dalším paradoxem je, že na územích dobytých Rudou armádou lidé viděli v Sovětském svazu a jeho plánované ekonomice příklad hodný následování. Neuvědomovali si, že je nefungující militaristickou ekonomikou neschopnou plnit základní potřeby obyvatel.

Fakta o válečné výrobě za druhé světové války jsou důležitá i pro současnost. Má-li stát na svém území silnou civilní průmyslovou výrobu, disponuje obrovským ekonomickým potenciálem. Pokud Evropa omezuje a ničí svou průmyslovou výrobu kvůli zelené politice a přesunuje ji do Číny a rozvojových zemí, vzdává se důležitého nástroje své ekonomické síly, což se může projevit v době vojenského ohrožení.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...