Dřevěný Švýcarský dvůr už ve Špindlerově Mlýně nikdo neuvidí

Kostel a nedaleká dřevěná bouda tvořívaly malebnou kulisu na kopci ve Špindlerově Mlýně. Místní i turisté za tím výhledem putovali. Dnes už nic takového nespatří. Nájezd bohatých investorů z velkých měst a masivní výstavba způsobily, že z centra zimního střediska už na kostel není možné dohlédnout – zakryl ho obří bytový komplex. A dřevěný Švýcarský dvůr, tradiční dominantu, už neuvidí vůbec nikdo. Koncem loňského roku byl, ke smutku a rozladění místních, srovnán se zemí.

Švýcárna, jak domu Špindleromlýnští přezdívali, je krystalickým příkladem toho, jak velké peníze v českém „Aspenu“ vytlačují původní zástavbu a na scénu se necitlivě dostávají draví finančníci. Objekt z přelomu 19. a 20. století, který původně sloužil jako letní sídlo hraběte Černína, byl po revoluci mimo jiné zajímavý tím, že jej vlastnil zpěvák, otec zlaté olympioničky Ester Janek Ledecký. Vybudoval zde penzion.

Lítost

V roce 2011 Ledecký nemovitost prodal. Novým majitelem se stal právník z nedalekého Vrchlabí Daniel Kučera, manžel dcery exministra vnitra Jana Kubiceho, který si na pozemku vedle Švýcárny postavil dům. Postupem času začala historická chata překážet a loni padla. Na jejím místě roste podle zjištění LN dům nový – zatím jde o hrubou stavbu v podobě masivní dřevěné krychle. Výhled z pozemku je skvostný – lze se kochat pohledem na svahy skiareálu Svatý Petr, protilehlý Medvědín i údolí města.

LN hovořily s finančníky a manažery, kteří vlastní ve Špindlerově Mlýně chalupu či hotel. Všichni se shodují, že na místě bývalého Švýcarského dvoru se skrytě staví vila nikoli pro Kučeru, nýbrž jeho kamaráda, pražského lobbistu Romana Janouška, u něhož nyní soudy rozhodují, zda ho pošlou zpět do vězení, nebo nechají na svobodě kvůli jeho zdravotním potížím.

Špindleromlýnští litují, že původní šlechtické sídlo, ač nebylo památkově chráněné, je pryč. „Je mi líto, že tak hezká stavba zmizela. Historický dům nahradí beton, sklo a rádoby moderní prvky. Obecně panuje názor, že je škoda bourat budovy typu Švýcarského dvoru,“ řekl LN kněz Jiří Šlégr, který slouží mše v přilehlém kostele sv. Petra.

Ani politici nejsou z vývoje ve městě nadšeni. Demontáži domu podle nich nešlo zabránit. „Jednalo se o historický objekt, který jsem považoval za nedílnou součást centra města. Lidé na něj byli zvyklí. Je škoda, že vzhledem ke stáří a odkazu Švýcarského dvoru se debata o jeho budoucnosti nevedla dříve – za předchozích či současných vlastníků. Možná se měl prohlásit za památku, protože pak by bylo možné jej chránit,“ řekl LN starosta Vladimír Staruch.

Právník Daniel Kučera

Pozemky a již stojící stavbu dle katastru nemovitostí vlastní právník Daniel Kučera. Špindlerovomlýnské finanční kruhy pro něho nejsou neznámé. Předsedá dozorčí radě v asi nejdůležitější špindlerovomlýnské společnosti Melida, které patří místní skiareály. „Penzion Czernin, jinak též Švýcarák, jsem koupil od manželů Ledeckých na jaře roku 2011. Od té doby zde bydlíme a děti tu chodí do školy,“ řekl LN Kučera.

Vedle novostavby, kde vrchlabský právník žije, donedávna stával právě Švýcarský dvůr, který chtěl rekonstruovat. „Bohužel to nebylo vzhledem k technickému stavu objektu možné. Proto jsme se rozhodli nahradit technicky nevyhovující objekt novou dřevostavbou ve stejném charakteru,“ popsal LN Kučera vývoj událostí na svých pozemcích. Starosta města Staruch uvedl, že město se nemělo do případu jak vložit.

„Nejsem osobou, která rozhoduje o vydání příslušných stavebních povolení. Jsem pouze jedním z členů rady města, která se ke stavebním záměrům vyjadřuje v souladu se stavebním zákonem a zákonem o obcích. Veškeré řízení je v kompetenci příslušného stavebního úřadu. V našem případě sice stavební úřad sídlí v budově městského úřadu, ale nadřízeným orgánem je krajský úřad, nikoliv starosta nebo tajemník,“ vysvětlil Staruch.

Vedoucí stavebního úřadu Miroslava Šmahelová odkázala na územní plán. Na dotaz, zda se v případě „Švýcárny“ snažil úřad intervenovat a promluvit do podoby nové stavby, nechtěla odpovědět. „Město musí ctít územní plán, který podrobnost vzhledu domů neřeší. Ke konkrétnímu případu vám nemohu podávat informace, neboť nejste účastníky řízení,“ uvedla Šmahelová.

Předmět debat

Faráře Šlégra situace rmoutí. „Místní vnímají, že novostavby a bytové domy nahrazují původní zástavbu, což se jim nelíbí. Nebýt kostela a fary, z někdejšího města nám toho už moc nezbývá. Je smutné, když se místo ocitne v rukou jen několika developerů,“ dodal. Zmizelý Švýcarský dvůr se stal pro špindlerovomlýnské obyvatele předmětem četných a vzrušených debat. Téma neuniklo pozornosti paní Jitky, která pracuje v obchodě s botami a suvenýry v centru obce.

„Švýcarák? To koupil nějaký právník z Vrchlabí. Podle mě to ale není jenom jeho, spíš to pro někoho spravuje,“ pátrá prodavačka v paměti. „Už vím, Janoušek, ten co boural,“ vzpomene si na jméno lobbisty, který koncem roku 2014 kvůli sražení ženy v opilosti dostal 4,5 roku za mřížemi. Kvůli zdravotním problémům s poraněnou hlavou má Janoušek trest momentálně přerušen. Pět finančníků, se kterými LN hovořily, má za to, že dřevěný dům, který se nyní staví na Kučerově pozemku na místě původní starobylé Švýcárny, má sloužit Janouškovi.

Kučera s takovou konstrukcí nesouhlasí. „O prodeji, a to ani panu Janouškovi, neuvažujeme,“ uvedl právník. S Janouškem ho však pojí těsné vazby. „Jsme přátelé z dob studií vysoké školy a v minulosti jsem s ním lyžoval, hrál tenis a golf,“ zavzpomínal Kučera na absolvování pražských práv, kde i Janoušek získal titul JUDr. Kučera vlastní 30 procent akcií ve společnosti Liberalia, v níž zbytek podílu patří firmě Breva, která je považována za nové centrum, v němž se shromažďuje Janouškův majetek.

„Druhého společníka prezentuje paní Lachoutová,“ dodal Kučera. Gabriela Lachoutová patří k předním tvářím finanční skupiny J&T. Je šéfkou společnosti J&T Family Office, která se podle zpráv z pražských finančních kruhů stará o nemalou část Janouškova bohatství. Kučera tvrdí, že s Janouškem právně ani obchodně nespolupracuje.

Symptom doby

Přestože Švýcarský dvůr z kopce nad Špindlerovým Mlýnem zmizel, je možné, že v budoucnu se jeho obdoba objeví na jiném místě krkonošského města. „Původní objekt, respektive jeho cenné části, jsme rozebrali a uložili. Máme zájem tento objekt obnovit jako městské muzeum a zpřístupnit veřejnosti, protože se domníváme, že by tato stavba měla být zachována pro budoucí generace. Bohužel jsme se zatím s městem neshodli na vhodném místě. Jednání ale pokračují a doufáme, že se najde a tato zajímavá stavba bude obnovena,“ popsal Kučera. Z toho vyplývá logická propast.

Kučera uvádí, že stavbu je možné složit jinde z původních komponentů, ale přesto její technický stav neumožnil opravu na původním místě. „Ano, mohlo by jít o muzeum a infocentrum. Teď je vše ve fázi diskuse, naposledy se zastupitelstvo na lokalitě ani přesunu neshodlo. Není to snadné hledání, protože vzhledem k jeho původní velikosti nemůžete takový objekt dát do centra. Co vím, dům nebyl v dobrém stavu. Byl vybudován kolem roku 1900 jako letní sídlo hraběte Černína. Původně se tam netopilo, což se časem změnilo. Jenže tím začalo dřevo pracovat,“ dodal starosta Staruch.

I kdyby se nakonec politikům podařilo zbytky z bývalé Švýcárny někde jinde opět smontovat, původní obraz a atmosféru to už městu nevrátí. Doba ve Špindlerově Mlýně se změnila a příběh někdejšího letního sídla hraběte Černína je jejím symptomem.