Lidovky.cz

Dražší pomůcky zřejmě vyvolávají mutaci bakterií

  17:10
Tři kmeny stafylokoka, které jsou odolné vůči více druhům antibiotik, mohou vyvolávat jen obtížně léčitelné infekce. Pomocí analýzy DNA je australští vědci z univerzity v Melbourne vystopovali nejen v Austrálii a v Německu, ale i v USA, Belgii, Dánsku, Francii, Irsku či Británii. V Česku však zatím tento problém není na pořadu dne.

Bakterie rezistentní na antibiotika. foto: Shutterstock

Levnější nemusí znamenat horší. Jako v případě, kdy lékaři používají katétry potažené antibiotikem, aby zabránili vzniku infekce při zavádění rourky do žíly. V Česku se s nimi pacienti nesetkávají, protože takové pomůcky jsou drahé. Jde však spíše o výhodu. „Lepší“ pomůcky totiž zřejmě způsobují mutaci bakterií, které pak vyvolávají téměř neléčitelné infekce. Děje se to i u stafylokoka epidermidis, kterého mají všichni lidé na kůži. Zdravému člověku neškodí, bývá však příčinou takzvaných nemocničních infekcí, které vznikají při zavádění katétrů do těla pacienta.

Australští vědci nyní prokázali, že se po světě šíří jeho kmeny odolné vůči více druhům antibiotik, včetně takzvaných antibiotik poslední záchrany. V Německu dokonce odhalili téměř superodolnou mutaci, na kterou zabírá jediný typ antibiotika – tetracyklin. Česka se ale tento problém zatím netýká. „Kanyly napuštěné antibiotiky se tady příliš nepoužívají z prostého důvodu: je to dražší. Z epidemiologického hlediska je tato politika výhodnější, protože se neselektují rezistentní kmeny bakterií,“ řekla Václava Adámková, primářka Antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Tři hlavní linie

Tři kmeny stafylokoka, které jsou odolné vůči více druhům antibiotik, mohou vyvolávat jen obtížně léčitelné infekce. Pomocí analýzy DNA je australští vědci z univerzity v Melbourne vystopovali nejen v Austrálii a v Německu, ale i v USA, Belgii, Dánsku, Francii, Irsku či Británii. Jejich zjištění nyní publikoval prestižní odborný časopis Nature Microbiology. „Naše studie odhalila dosud nezaznamenané mezinárodní rozšíření patogenu odolného proti téměř všem lékům,“ uvedli vědci v časopise.

Ukazuje se, že globálně si tyto mikroby mezi sebou lidé vyměňují a že jsou tři hlavní linie, které se šíří celosvětově

Pro Česko to však nemusí mít žádný dopad. „Určitě to není problém, který by byl na pořadu dne,“ řekla LN Adámková. A zdůraznila, že tento stafylokok nemá potenciál způsobit epidemii infekcí jako jiné bakterie, a nemůže být tedy důvodem k panice. V tom s ní souhlasí i přední tuzemský vědec Jaroslav Hrabák, manažer Mikrobiologického centra v Plzni. Zdůrazňuje však, že zjištění australských vědců je přesto překvapivé.

„Čekalo se, že tyto bakterie jsou vzájemně nepříbuzné. Ale ukazuje se, že globálně si tyto mikroby mezi sebou lidé vyměňují a že jsou tři hlavní linie, které se šíří celosvětově,“ řekl LN. A zároveň přibližuje další důvod, proč se této bakterie v Česku není třeba příliš obávat. Nejčastější infekce – katétrů, které se zavádějí do krevního řečiště – se totiž většinou řeší tím, že se hadička vyndá a nahradí novou. „Samozřejmě u umělé chlopně či totální endoprotézy se to dělá špatně. V těchto případech se infekce léčit musí, ale těchto infekcí je opravdu minimum,“ uvedl Hrabák.

Vysoká odolnost

Stafylokok epidermidis se v lidském těle snadno množí na povrchu cizích těles, jako jsou katétry, kanyly a různé implantáty, kde si buduje slizký a obranný film. Tím chrání své kolonie před vlivem antibiotik. Proto je lepší tyto pomůcky rovnou vyměnit za nové. Australští vědci se domnívají, že pomůcky napuštěné antibiotiky mohou za to, že se evolučně vyčlenily bakterie s vysokou odolností na různá antibiotika. Pro rozvoj antibiotické rezistence je totiž klíčové dlouhodobé vystavení takovému množství antibiotik, které je menší než smrtelná dávka.

Australští vědci se domnívají, že pomůcky napuštěné antibiotiky mohou za to, že se evolučně vyčlenily bakterie s vysokou odolností na různá antibiotika. Pro rozvoj antibiotické rezistence je totiž klíčové dlouhodobé vystavení takovému množství antibiotik, které je menší než smrtelná dávka.

„Ostatní bakterie jsou nebezpečnější, ale tuto máme všichni na kůži, proto mnohým připadá, že to není tak zlé, a když ji pacient dostane, tak že si s tím poradíme. Zjistili jsme však, že rezistence dospěla až do bodu, kdy už některé případy téměř nelze léčit,“ uvedla vědkyně Jean Leeová, která výzkum vedla. O antibiotické rezistenci ostatně mluvil už Alexander Fleming, když v roce 1945 obdržel Nobelovu cenu za objev penicilinu.

Ve svém projevu tehdy předpověděl, že se penicilin bude využívat neopatrně a časem jeho schopnost zabíjet bakterie zeslábne. Tedy že mikroby budou často čelit menšímu než smrtelnému množství léku a nakonec si vůči němu vytvoří odolnost. Evoluce bakterií totiž probíhá mnohem rychleji, než je tomu například u lidí. Nová generace bakterií vznikne během dvaceti minut. Využívání potahovaných katétrů přitom dává bakteriím mnoho příležitostí k setkání s antibiotiky, takže se mohou rychleji selektovat odolné kmeny.

Riziko infekce a smrti

Brzy se proto může vrátit doba, kdy banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou neslo riziko infekce a smrti. Na hrozbu, že lidstvo brzy o dobro antibiotik přijde, upozornila i rezoluce OSN. Odhaduje, že pokud bude rezistence narůstat stejným tempem jako doposud, bude v roce 2050 neléčitelná infekce vyvolaná takzvaným multirezistentním mikrobem nejčastější příčinou úmrtí.

Brzy se může vrátit doba, kdy banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou neslo riziko infekce a smrti. Na hrozbu, že lidstvo brzy o dobro antibiotik přijde, upozornila i rezoluce OSN. Odhaduje, že pokud bude rezistence narůstat stejným tempem jako doposud, bude v roce 2050 neléčitelná infekce vyvolaná takzvaným multirezistentním mikrobem nejčastější příčinou úmrtí.

To, že méně známý stafylokok epidermidis, příbuzný mnohem obávanějšího zlatého stafylokoka, nemusí Čechům – na rozdíl od jiných Evropanů – ani nadále dělat hluboké vrásky, ale neznamená, že v tuzemsku není antibiotická rezistence vážný problém. Naopak, Česko patří k evropské špičce, pokud jde o odolnost bakterií vůči léčbě antibiotiky. Spíše se to však týká bakterií, jako je obávaná Escherichia coli (E. coli).

„Problém je hlavně šíření gramnegativních rezistentních bakterií, kde i léčebné možnosti jsou extrémně omezené, protože nová antibiotika nejsou a to, co se vyvíjí, stejně na ně není dobře účinné. Rozhodně se to netýká stafylokoků, tam pořád rezervy jsou,“ vysvětluje Adámková. Podle odhadů EU dnes zemře kvůli odolnosti bakterií 25 tisíc Evropanů ročně.

Pokud se bude rezistence rozšiřovat stejným tempem jako doposud, v roce 2050 bude 40 procent lidí umírat na infekce. Ztráta účinné prevence pomocí antibiotik by mohla znemožnit řadu pokročilých zákroků, jako je náhrada kyčelního kloubu či operace tlustého střeva, protože antibiotika by pacienta nechránila před možnou bakteriální infekcí.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.