Člověk z doby archaické hrdinou doby moderní! Tak se jeví dění kolem Ladislava Bátory, personálního šéfa ministra školství Josefa Dobeše (VV), jenž kamkoliv jde, vzbudí rozruch, pnutí a údiv. Mnohdy zaslouženě. Třeba když tento státní úředník mastí politické karty s prezidentem v zádech a peskuje velvyslance (ač to dělá o dovolené, protože není hloupý). Anebo když vypráví serveru iDnes.cz o tom, že homosexuálové se rodí spíše jako levičáci...
Kalouskův "starý fašoun" už je i rasistou, neb užil slov žlutá RASA...Mediální hysterie kolem šedavého pána připomínajícího zestárlého Franka Zappu brzy zasáhla i politiky, kteří neopomenou možnost přikopnout si do snadného terče. Jedním z posledních, leč nikoliv finálních úletů, jsou slova ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Bátoru dle LN označil za „starého fašouna“ (budiž, je to Kalouskův, byť asi žalovatelný názor), aby se pak chemik držící státní kasu obratem změnil v antropologa.
„Původně jsem myslel, že v souvislosti s panem Bátorou budu zdrženlivý. Ale kdo v souvislosti s jakoukoli národností či barvou pleti používá slovo rasa, tak je prostě rasista,“ reagoval Kalousek pro deník Právo na rozhovor, v němž Bátora chválil (sic!) vlastnosti „žluté rasy“, jež mu je sympatická. Kalouskova interpretace je zajímavá; dokonce natolik, že se vyplatí obrátit na odbornou literaturu a experty, abychom ve chvíli, kdy Česko drtí slova jako homosexualista (mimochodem: polština tak běžně gaye nazývá), potřebuje opravníky myriád oslovin, jak v jiném článku napsala ČESKÁ POZICE.
Rasa jen pro rasisty?
Nuže. Antropologický slovník z roku 2009, jenž má monumentální rozsah 4736 stran, k pojmu rasa uvádí následující. Termín pochází původně z arabského unsur čili rod, druh, rasa. „V českém jazyce se termín objevil až ve 20. století, kdy byl převzat z němčiny [die Rasse], ale hned nato byl počeštěn na ,plemeno´; rozdílné somatické vlastnosti používané ke kategorizaci velkých skupin lidí; tradiční taxonomická kategorie sloužící k popisu biologické rozmanitosti lidských populací na základě sdílených fenotypových znaků (barvy pleti, struktury vlasů, obličejových rysů aj.).“ Tolik moderní encyklopedie, na níž se podílely desítky českých vědců.
Jsou tedy všichni antropologové, anatomové, lékaři a etnologové dle inženýra Kalouska rasisty? „V současném antropologickém diskursu je pojem rasa považován za korektní termín, jenž ovšem přežívá i s těmi mnohými nepříjemnými konotacemi, takzvaně vyšších a nižších ras. Genetické výzkumy ovšem dokazují, že rasy existují. Což lidé i vidí,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Jaroslav Malina, šéf Ústavu antropologie Masarykovy univerzity.
Kvůli povrchní a dostatečně nepodložené stigmatizaci jaroměřského „nácka“ si už uřízla ostudu nejen Filozofická fakulta UK
Pokud tedy Kalousek s novináři nevtipkoval nebo „úmyslně“ nevypouštěl fabulace, měl by se nejen on, ale i všichni ostatní zaměřit na věcnou kritiku Ladislava Bátory a jeho činnosti na ministerstvu – třeba interesantní nakládání s nemovitostmi, jež patří právě do jeho gesce... Kvůli povrchní a dostatečně nepodložené stigmatizaci jaroměřského „nácka“ si už totiž uřízla ostudu nejen Filozofická fakulta UK, jak jsme psali v obsáhlém článku. Povrchními odvolávkami na „možná-i-jednou-řekl“ se už trapnila nejedna neziskovka.
Bátoru, tak trochu podivína z 19. století, který si egomaniacky sbírá všechny články na svém facebookovském profilu (má už 1301 přátel!) nemusíme mít rádi. Ač nečlen, prostě kandidoval za nacionalistickou stranu, za nevyjasněných okolností přivedl skoro „zu grunt“ Vyšší odbornou školu publicistiky (VOŠP), pohyboval se v dozorčích radách firem, které končily v úpadku, podivně rychle se za socialismu z vyhozeného studenta prominetní FF UK přesunul na další exponovanou fakultu při pražské VŠE, ale jeho kritika musí být důkladná, důsledná a hlavně zdokumentovaná. Pouhé proklamace nestačí.
Hitlerova busta, Vlajka, Moravec...
Už na jaře některé indicie ČESKÉ POZICE napovídaly, že si doktor Bátora v roce 2001 zakoupil ve známém pražském antikvariátu bustu Adolfa Hitlera, že údajně publikoval práci o kolaborantu Emanuelu Moravcovi nebo že jeho otec Zdeněk byl členem fašistické organizace Vlajka. Nemělo však smysl o tom v jeho obsáhlém životopisu referovat.
Sám Bátora to v e-mailu ČESKÉ POZICI ihned razantně popřel: „Marně se zamýšlím, k čemu by ZROVNA MNĚ byla bývala busta užitečná, kdybych si ji skutečně byl před deseti roky kdekoli pořídil. Snad na to časem přijdu. Pokud na to budu usilovně dál myslet. Ale věřte, že nejspíš nebudu... Ne, otec se se o tom nikdy ani slůvkem nezmínil; nejen on sám, ale ani jeho nepřátelé, a že jich měl! A vyříkali jsme si za těch 43 roků společného života myslím všechno, a někdy i víc,“ napsal svébytným stylem Bátora.
Doktor Bátora rád budí emoce; svým způsobem předkládá společnosti témata a pseudotémata jako jeho velký vzor – prezident Václav Klaus, jenž užil slov o bátoriádě. A abychom zachovali úzus, v němž si národovec Bátora libuje, dala by se jeho osoba popsat pěkným latinickým obratem Homo nefastus. Přívlastek totiž na Bátorův mediální obraz pasuje ve všech směrech: jakožto člověk „hříšný, nešťastný, nedovolený a zakázaný.“