Pokud dnes noc ve stanu v kempu či na ubytovně vyjde jednoho návštěvníka třeba na 150 korun, nově by po započtení takzvaného vzdušného mohli hosté platit za přespání i dvojnásobek.
Návrh novely z dílny ministerstva financí prošel vládou v původní verzi – se zvýšením horní hranice ze současných celkem 21 korun za noc, jež mohou obce a města inkasovat od dočasně ubytovaných hostů kempů, na maximálně 50 korun. A to postupným navyšováním na plnou sazbu v roce 2021. Cílem je snaha sjednotit dosud dva podobné poplatky, rozšířit je na všechny obce a umožnit jim získat větší příjem k pokrytí rostoucích nákladů spojených s přibývajícími počty turistů.
Už teď se ale objevily návrhy na zvýšení horní hranice nového poplatku z ministerstvem prosazovaných 50 korun až ke 150 korunám. Až do takové výše by si tedy obce mohly, ale nemusely své poplatky zvednout.
Více turistů, větší náklady
„Zvýšení poplatků vítáme, i když maximální možnou částku bychom s ohledem na místní podnikatele nevyužili,“ říká například Filip Smola, starosta Železné Rudy na Šumavě, kde včetně okolních osad žije 1600 obyvatel, ale v zimní sezoně tu počet lidí roste až ke 30 tisícům. A s nimi i náklady na úklid, svoz odpadu a další služby.
Vzdušné, které v současnosti představuje místní poplatek z ubytovací kapacity (maximálně šest korun na člověka a noc) plus případný poplatek za dočasné ubytování v rekreační oblasti či v lázních (nejvíc 15 korun za noc), by tak nově mohl pod novým názvem „poplatek z pobytu“ vzrůst až sedminásobně. A teoreticky by se mohl vybírat všude bez rozdílu. |
K vládní verzi novely poslanci rozpočtového výboru přidali pozměňovací návrh, který horní hranici, kam až by mohly obce poplatek zvýšit, posouvá ke stokoruně. A aby toho nebylo málo, poslanec a starosta městské části Praha 7 Jan Čižinský (za sdružení Praha sobě) doplnil návrh na zvýšení maxima až ke 150 korunám. Vzdušné, které v současnosti představuje místní poplatek z ubytovací kapacity (maximálně šest korun na člověka a noc) plus případný poplatek za dočasné ubytování v rekreační oblasti či v lázních (nejvíc 15 korun za noc), by tak nově mohl pod novým názvem „poplatek z pobytu“ vzrůst až sedminásobně. A teoreticky by se mohl vybírat všude bez rozdílu, zda se jedná o turisticky více či méně vytížený region – s výjimkou například pro děti, seniory nebo lázeňské pacienty „na křížek“. Platit by ho ale nově měli například i ubytovaní účastníci kongresů či obchodní cestující.
Dvakrát vyšší příjem? Možná
Dosud se obce a města takto dělí ročně celkem o přibližně 700 milionů vybraných korun. Nově by (v případě původní ministerské varianty) vybraná částka mohla podle studie Vysoké školy hotelové v Praze vyšplhat až k 1,5 miliardě. Anebo také ne…
„Souhlasili jsme s původním navýšením na 50 korun. Ale zvýšit maximum na sto, nebo dokonce na 150 korun je extrém. To už lidem, turistům a dalším návštěvníkům ubytovacích kapacit výrazně nocování prodraží, hodně jich to může odradit a ve výsledku poškodit i místní provozovatele ubytování,“ varuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Vzdušné dnes vybírá zhruba čtvrtina obcí v Česku, po přijetí novely by jich podle již zmíněné studie mohlo být o desetinu více.
„Souhlasili jsme s původním navýšením na 50 korun. Ale zvýšit maximum na sto, nebo dokonce na 150 korun je extrém. To už lidem, turistům a dalším návštěvníkům ubytovacích kapacit výrazně nocování prodraží, hodně jich to může odradit a ve výsledku poškodit i místní provozovatele ubytování.“ |
„Zvyšujeme horní hranici právě kvůli vytíženým oblastem jako Praha nebo lázeňská města, kde vlivem přijíždějících hostů radnicím obrovsky narůstají náklady na služby, jako je svoz odpadu a podobně,“ obhajuje návrh na zdražení vzdušného na sto korun pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
Podle Ferjenčíka jde především o to, aby měly obce větší volnost při stanovení poplatku. „Věřím, že starostové v mnoha dalších oblastech nebudou likvidovat své podnikatele v ubytování tím, že by na svém území nasadili horní možnou hranici poplatku,“ dodal pirátský poslanec.
„Doplatí na to jen poctivci“
Asociace hotelů a restaurací nicméně připomíná, že příjem z poplatků by obcím mohl růst i bez zvyšování současných sazeb. Skutečností je, že v řadě kempů, hostelů, penzionů i hotelů se výběr vzdušného obchází. Například tím, že za početnější skupinu nebo rodinu zapíšou a inkasují ubytovatelé jen jednoho zástupce. Ve skutečnosti se u nás, a zvlášť při stále rostoucím počtu návštěvníků a turistů v Česku, ubytovává víc lidí, než od kolika pak kempaři nebo hoteliéři obcím přeposílají poplatky.
Samotný výběr místních poplatků se podle šéfa asociace Stárka zvýší už jen díky tomu, že nebudou existovat výjimky podle účelu cesty a platit budou všichni. „Všichni ale reálně v Praze rovněž platit nebudou, neboť dosud neexistuje nástroj, jak přinutit více než 18 tisíc pronajímatelů bytů k několikadenním pobytům, aby poplatky platili. Takže v závěru dopadne skokové zvýšení hlavně na poctivé podnikatele, jejichž služba bude méně dostupná, a na domácí turisty,“ uzavírá Václav Stárek.
