Byly to definitivně poslední finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí určené na úspory energie ve veřejných budovách. V den otevření dotační výzvy se proto na mnoha městských a obecních úřadech odehrávalo drama. Podat žádost s předstihem nebylo možné: šlo to jen elektronicky od osmi hodin ráno 29. února. Stovky žadatelů seděly připraveny s rukama na klávesnici počítače...
Zde jedno svědectví o tom, jak mnohde proces probíhal.
„V 8.00 jsem byla přihlášena do systému, ale nepodařilo se mi ani žádost-nový projekt založit a pojmenovat. Potom jsem přes dvě hodiny jen klikala. Vstoupit do báze se mi podařilo až v 10.10. Vydrželo to jen do poledne. Pak zase nic. S velkými obtížemi jsem do systému zadávala data, ale stávalo se, že po vyplnění záložky, při odeslání do systému, přenos náhle havaroval a nebyla ani šance prověřit, co se do systému vlastně dostalo, a co již ne. Až do 16.35 jsem se do systému nedostala. Rozhodla jsem se jet na jiné místo s internetem, snad "lepším" (rychlejším, výkonnějším).
Po 19.15 jsem se opakovaně a marně snažila vstoupit do Bene-fillu... O půlnoci se mi to podařilo - systém mi teprve 1. března 2012 v 0:13 konečně ověřil data pro ,Místo realizace projektu´.
Žádost byla odeslána do systému, ve 4:46 vzniklo PDF žádosti. Potom tisk, kompletace, popisování příloh dle seznamu. Ráno jsem jela pro podpisy pana starosty a pak na Státní fond životního prostředí v Praze, kde jsme podali "papírovou" žádost před půl jedenáctou dopoledne. Výzva byla uzavřena téhož dne v 16.00.“
„Vám takováto anabáze přijde normální s rovnými podmínkami pro všechny pro podání žádosti?“ ptá se Jana Tywoniaková, která prožila předchozí kalvárii.
Svou desetiletou zkušenost s psaním žádostí o granty využila při pomoci starostovi malé obce Polepy Rostislavu Vodičkovi, aby si obec mohla zažádat o zateplení zanedbaného obecního domu, který býval kulturním centrem obce a měl by jím být nadále. „Jak to asi zvládli na malých obcích bez zkušeností granty?“ ptá se Tywoniaková.
„Kdybych to bývala nevydržela a nepracovala celou noc, tak bychom to možná nestihli do Prahy dopravit. Takhle tvrdé a nelidské podmínky příjmu žádostí jsem vůči venkovu ještě nezažila. Bylo to opravdu nefér,“ myslí si Tywoniaková.
Extrémní plýtvání
Původně určené prostředky na tento účel byly vyčerpány už v minulém roce. Peníze na tuto 35. výzvu se podařilo získat díky mimořádnému přesunu z jiné oblasti. Na vyčerpání pak stačilo pouhých 32 hodin. Částka 2,5 miliardy nejenže byla za tuto krátkou dobu vyčerpána, ale přijaté žádosti dosáhly hodnoty 5,84 miliardy.
Další prostředky z evropských fondů na zateplení a další energetické úspory už obce, kraje nebo vysoké školy nezískají. „Vláda je nesmí nechat na holičkách. Měla by z úspor energie učinit jednu z priorit čerpání evropských fondů v příštím období 2014–2020,“ připomíná Ondřej Pašek z CEE Bankwatch Network, který se problematikou evropských fondů a energetiky zabývá. Poznamenává však: „Podle našich informací se vláda o úspory energie nezajímá. Toto téma se na čelních místech vládních dokumentů zatím vůbec neobjevuje.“
V českých veřejných budovách se energií plýtvá. Studie společnosti Porsenna uvádí, že potenciál úspor energie v budovách terciárního sektoru je až 49 procent současné spotřeby. Hlavní oblastí plýtvání je teplo. Právě proto je třeba evropské fondy v příštím rozpočtovém období 2014–2020 využít na energetické renovace veřejných i obytných budov. „Stejným směrem uvažuje ve svých návrzích i Evropská komise,“ zdůraznil Pašek. „A česká odezva zatím veškerá žádná,“ zdůrazňuje.
