Dostaňme banky pod kontrolu. Odvedly špatnou práci

Musíme snížit soukromé zadlužení. V historii se to dařilo za pomoci válek, jenže lidstvo si třetí světovou válku dovolit nemůže, říká v rozhovoru profesor Steve Keen z londýnské Kingston University. Proto je třeba hledat jinou cestu a Keen nabádá k tomu, aby se lidem rozdaly peníze: „Každý, kdo bance dluží, by dostal peníze, ze kterých by mohl dluh uhradit, a ti, co nedluží, by je prostě dostali na účet.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak velkým nebezpečím je pro nás rostoucí dluh?

KEEN: Dluhy jsou pro světovou ekonomiku obrovský problém, který se musí řešit. Jsou to ale soukromé dluhy, nikoli dluhy států. Pokud se jich nezbavíme, bude svět stagnovat stejně jako Japonsko. Vysoký růst soukromých dluhů způsobil pokles poptávky a zmizel tak přirozený zdroj ekonomického růstu.

LIDOVÉ NOVINY: Je ale vůbec technicky možné zadlužení snížit, když je celý ekonomický růst poháněný dluhem?

KEEN: Podobnou situaci už jsme zažili během velké hospodářské krize. Vysoká úroveň dluhu byla skutečně výrazně snížena ale hlavně díky vládním výdajům během druhé světové války. Musely masivně vzrůst, což samozřejmě mělo dopad i na mzdy. Někdo musel vyrábět všechny ty zbraně, bomby, uniformy. A dluh soukromých společností se tak mohl drasticky snížit, aniž byla zasažena ekonomika, výdaje na sebe vzala vláda. Po válce měly USA nejnižší soukromý dluh v historii. My si nemůžeme dovolit třetí světovou válku, musíme tedy najít jinou cestu, jinak nás čeká ekonomická stagnace.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká cesta to může být?

KEEN: Není to tak složité, problém je spíše v naší mysli. Jsme přesvědčeni, že hlavním problémem je státní dluh, musíme si ale uvědomit, že vláda je jediná instituce, která vlastní svou banku. Jen si představte, jaké by to bylo, kdyby vám patřila banka. Když si od ní půjčíte peníze, tak jsou splácení a obsluha dluhu jen účetní operace.

LIDOVÉ NOVINY: Státy ale přece dluží peníze soukromým domácím, ale i zahraničním subjektům, nemohou dluhy jen tak smazat...

KEEN: Většina lidí chápe vládu jako jakoukoli jinou firmu nebo jednotlivce, který hospodaří s penězi. Vláda však může peníze tvořit stejně jako banky. Zatímco banky půjčují peníze, vláda vytvoří deficit rozpočtu. Vláda má plnou moc k tomu, aby dala veřejnosti finanční injekci, a tyto peníze budou použity na úhradu dluhů. Veškerá schopnost vlády tvořit peníze tedy bude použita na snížení soukromého zadlužení, budou z ní benefitovat lidé, a ne banky. Zároveň to stimuluje ekonomiku místo toho, aby ji to poslalo do recese, což se stává, když lidé nejsou schopni splácet dluhy a bankrotují nebo když dluhy naopak splatí a sníží tak množství peněz v oběhu.

LIDOVÉ NOVINY: Dovedete si představit, že to nějaká země udělá?

KEEN: Bohužel to má velkou překážku v tom, že lidé považují tvorbu peněz státem automaticky za něco špatného. Technicky je to ale jednoduché. V rozvinutém světě má každý člověk starší 15 let bankovní účet. Pokud máte hypotéku, máte také dluh. Takže každý, kdo bance dluží, by dostal peníze, ze kterých by mohl dluh uhradit, a ti, co nedluží, by je prostě dostali na účet.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete ale řešit problémy prostě tak, že vytisknete peníze a dáte je lidem? To je přece obrovský morální hazard.

KEEN: A právě proto musíte potom, co to uděláte, dostat banky pod kontrolu. Nevezmete sice zpátky vše, co se stalo za posledních dvacet třicet let, ale to bylo období, kdy peníze vytvářely banky. A odvedly špatnou práci, protože nafoukly spoustu bublin v nemovitostech a akciích. To musíme napravit. Zatím jsme propásli příležitost, v budoucnu ale musíme zabránit bankám, aby financovaly bubliny v nemovitostech a na akciových trzích. Jinak se banky okamžitě vrátí ke špatnému chování.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tomu chcete zabránit?

KEEN: V případě nemovitostí tomu říkám dluh omezený příjmem z nemovitosti (property income limited leverage). Nejde o to, že omezíte půjčku na koupi domu podle příjmu dlužníka. Pak totiž platí, že mezi lidmi se stejným příjmem a úsporami zvítězí ten, kdo si vezme větší půjčku, což vyhovuje bankám. Místo toho bych svázal výši půjčky s příjmem ze samotné nemovitosti. Rozumně vypadá třeba desetinásobek ročního příjmu. Když by tedy pronájem nemovitosti vynesl třeba 30 tisíc dolarů ročně, maximální půjčka by byla 300 tisíc dolarů. V tomto případě nevyhrává ten, kdo si vezme větší půjčku, ale kdo má vytvořené větší úspory.

LIDOVÉ NOVINY: Podle vás je tedy klíčem omezit bankám tvorbu peněz prostřednictvím úvěrů?

KEEN: Peníze od bank by měly být využity na růst pracovního kapitálu firem, na koupi domů, na reálná aktiva, ale v žádném případě ne na spekulace na finančních trzích. Potřebujeme tak do budoucna dvě věci: zodpovědné úvěrování od bank a zodpovědné státní deficity.

LIDOVÉ NOVINY: Kde vezmete záruku, že státem vytvořené peníze pomocí deficitů nebudou také vytvářet bubliny?

KEEN: Samozřejmě že i státem vytvořené peníze, když jich vláda natiskne příliš, mohou vyvářet bubliny v cenách aktiv nebo komodit. Ale to neznamená, že tuto cestu nebude využívat, protože v tom případě jsme závislí jen na tvorbě peněz soukromého dluhu – a růst soukromého dluhu vede k finančním krizím. Ale nikdo neříká, že to nebude přinášet problémy.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že problém s dluhy vyřešíme, nebo máme čekat další krize?

KEEN: Ale krize už tu přece je, právě teď ji prožívá Čína. Ta má obrovský problém, protože růst jejích soukromých dluhů je trojnásobek oproti Japonsku nebo USA. Na globální úrovni ale neprožíváme krizi, nýbrž stagnaci, protože se od roku 2009 podařilo snížit soukromé dluhy. Jenže ty teď opět rostou, takže z drobného pozitiva se opět může stát problém. A z velmi pomalého zotavení propad zpět do recese. To je přesně situace, ve které je Japonsko už od roku 1995.

LIDOVÉ NOVINY: K růstu soukromého zadlužení přispívají nulové úrokové sazby. Předejde tomu tedy zvýšení sazeb, které chystá americký Fed?

KEEN: Zvednout úroky teď není možné. Fed vychází z nesprávného modelu ekonomiky. Centrální banka očekává, že po růstu úroků budou sice zadlužení lidé méně utrácet kvůli vyšším nákladům na splácení, ale ti, co zadlužení nejsou, utratí naopak více a tím se efekt vyrovná. Ale stane se to, že se lidé budou snažit zbavit dluhů co nejrychleji a stáhnou tak peníze z oběhu a to způsobí další pokles ekonomické aktivity. Takže každé zvýšení úroků bude mít mnohem vážnější vliv na ekonomiku, než centrální banka čeká.

LIDOVÉ NOVINY: Věříte tomu, že se svět dokáže s dluhy nějak vypořádat, nebo systém narazí do zdi?

KEEN: Nejsem příliš optimistický ohledně naší schopnosti vytvořit systém, který funguje. Už několikrát jsme prokázali, že se prostě neumíme poučit z historie. Důkazem může být Japonsko, které je v problémech dlouho a nedokázalo udělat nic. Šanci změnit to máme, spíš ale budeme pokračovat tak dlouho v současné politice, dokud se nedostane k moci extrémně pravicová skupina, která prostě odmítne dluhy platit.