Plánované dopravní projekty za 90 miliard korun jsou v ohrožení. Mají totiž staré hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) a Brusel chce, aby Praha nechala vypracovat nové - už podle současné legislativy.
Bez něj Česko nemůže začít stavět. Posouzení ale trvá alespoň rok, což by akce nepříjemně zdrželo. V problémech jsou desítky úseků silnic a dálnic i železnice. Nový posudek si žádá výstavba na Pražském okruhu, „dé jedničce“ nebo D11.
Na Češích teď bude, aby Brusel přesvědčili, že zamýšlené stavby pomohou nejen jim, ale i okolním unijním zemím. Pro silnice, jejichž budování má začít nejdříve, se pokusí vyjednat zvláštní režim. „Je to nejdůležitější priorita, kterou letos máme,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka.
Potíže se dotýkají 64 staveb, u nichž byl posouzen vliv na životní prostředí ještě podle staré legislativy z roku 1992. „Evropská komise požaduje, aby u těchto projektů proběhlo nové posuzování. To by samozřejmě řadu staveb mohlo zdržet až o několik let,“ obává se ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Češi chtějí výjimku
Kvůli problému, který se na českou dopravu navalil, svolal premiér už v lednu jednání ekonomických ministrů. Na něm rokovali o nejvhodnější strategii pro jednání s Evropskou komisí.
Pro projekty, jejichž výstavba má začít letos nebo v následujících dvou letech, chce vláda vyjednat takový přístup Evropské komise, aby mohla začít s jejich budováním podle plánu. „Budeme žádat, aby komise některé projekty schválila ještě se starou EIA. U některých dalších pak uděláme nové posouzení,“ popsala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
„Budeme žádat, aby komise některé projekty schválila ještě se starou EIA. U některých dalších pak uděláme nové posouzení.“ |
Ve hře je i možnost, že přímo na stavbě budou přítomni příslušní experti Evropské unie, kteří dohlédnou na dodržování platné legislativy v oblasti ochrany prostředí. Šlechtová podotkla, že některé plánované dopravní stavby mají posudek ekologického dopadu starý klidně 15 let.
„Zpracovat u všech projektů novou EIA by trvalo neúměrně dlouho. V nejhorším důsledku bychom některé projekty vůbec nestihli financovat ze současného evropského operačního programu,“ řekla ministryně se zkušenostmi s čerpáním unijních dotací. Schůzky s Bruselem mají začít už v únoru a na začátku se jich budou účastnit hlavně ministři dopravy Dan Ťok a životního prostředí Richard Brabec (oba za ANO). Až později do rozhovorů vstoupí předseda vlády, který bude v případě nutnosti hovořit se šéfem Evropské komise Jeanem Claudem Junckerem.
Víme o tom deset let
„Pokud ministři Ťok a Brabec nepokročí, budeme jednat přímo s komisaři, kteří mají tyto věci na starosti. A určitě se potkám s předsedou Evropské komise,“ řekl Sobotka. Předseda vlády také připomněl, že o problémech s hodnocením vlivů staveb na prostředí ví Česko už deset let. Brusel byl s tímto přístupem roky nespokojený a různým vládám poslal hned několik stížností. Praha proto s Unií už čtyři roky vyjednává, dosud ale nedosáhla výsledku.
Sobotkova vláda loni připravila novelu zákona o EIA, když jí hrozilo, že přijde o desítky miliard z unijních penězovodů. „Nám velmi jasně hrozilo riziko nejen zastavení financování dopravních projektů, ale všech projektů, které mají nějakou souvislost s EIA a jsou financovány z evropských zdrojů,“ uvedl Brabec.
Brusel byl s českým přístupem roky nespokojený a různým vládám poslal hned několik stížností. |
Někteří odborníci ale už v té době namítali, že nová právní úprava zasáhne i rozběhnuté povolovací procesy. To se nyní stalo.
Navíc už když ministerstvo dopravy vedl Ťokův předchůdce Antonín Prachař (za ANO), jeho podřízení hovořili o nutnosti zákon schválit v upravené podobě nebo s výjimkami. Novela ale stejně prošla v podobě navrhované Brabcovým resortem, což vede k současným potížím.
Počátkem ledna mluvil v rozhovoru pro LN o stejném riziku prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Jestliže bude podle nového zákona o hodnocení dopadů na životní prostředí EIA nutné znovu schvalovat už jednou schválené projekty, v následujících dvou letech nezahájíme pomalu nic,“ varoval.
Vlaky v problémech
Zmíněné komplikace ale nezasáhnou pouze silnice a dálnice. Výrazně se totiž dotknou i plánovaných projektů na železnici. Posouzení ekologického vlivu ještě podle starého zákona mají úseky čtvrtého železničního koridoru, což je dálkový spoj mezi Děčínem a Dolním Dvořištěm. Spolufinancování z evropských peněz bylo schváleno třeba u úseku Tábor Benešov u Prahy, kde je těsně před kolaudací modernizovaná trať mezi Voticemi a Benešovem. Podobných částí zmíněného koridoru je ale mnohem víc.
U silničních staveb je ohrožena kupříkladu část pražského okruhu u Běchovic, dálnice D11 v úseku Hradec Králové - Smiřice nebo D35 z Opatovic do Ostrova. „Jde o klíčové stavby, které jsou důležité pro dokončení dopravní infrastruktury,“ uzavřel Ťok.