Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dopravní infrastruktura na tom bude bledě i bez Kalouskovy úsporné léčby

Evropa

  23:40

Neexistuje dlouhodobá představa neměnící se s každou novou vládou, které dopravní stavby jsou prioritou a z čeho a kdy je budeme financovat.

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Aktualizováno. Poslanecká sněmovna ve středu schválila daňový balíček, kterým se od příštího roku mají zvyšovat sazby DPH na 15 a 21 procent. „Mohu vrátit do hry rozpočet, který je sice úsporný, ale bude obsahovat i investice do vědy a výzkumu,“ reagoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ještě v pondělí však vláda projednávala nový návrh státního rozpočtu, který počítal s variantou, že daňový balíček neprojde kvůli rebelujícím poslancům ODS. V něm ministr financí předložil návrh škrtů, které měly nejvíce pocítit doprava, školství a věda. Reakcím vědců na tato „opatření“ jsme se věnovali v článku Kalousek proti všem: Myslí škrty ve vědě a výzkumu vážně? V analýze dopadů pondělního návrhu rozpočtu na financování dopravní infrastruktury upozorňuje Kateřina Menzelová na problémy, které jsou dlouhodobé a systémové a které i se středečním zažehnáním výrazných škrtů přetrvají. Proto její text ponecháváme v původním znění.

Ministr financí Miroslav Kalousek v pondělním návrhu státního rozpočtu na příští rok nejvíc finančních prostředků odebral dopravě, školství a vědě. Odhlédněme nyní od pravého důvodu, proč Kalousek takový návrh vládě předložil – zda jej myslel vážně, nebo bylo-li jeho účelem postrašit poslance, co by se stalo, kdyby úsporný balíček neprošel.

„Neberte ten Kalouskův seškrtaný rozpočet na rok 2013, který v pondělí 5. listopadu projednávala vláda, vůbec vážně. Šlo jen o to upevnit si vyjednávací pozici při schvalování konsolidačního balíčku ve sněmovně,“ záznívá z dobře informovaných zdrojů.

Financování dopravní infrastruktury ale představuje mnohem vážnější problém a netýká se „jen“ rozpočtu na příští rok. A bohužel se na něm nic nemění, ať už budou, či nebudou Kalouskovy úspory v příštích dnech aktuální.

Kalouskova představa

Začněme tím, co je v Kalouskově návrhu seškrtaného rozpočtu zmíněno v souvislosti s dopravou. „Je navrženo snížit výdaje na specifické stavby a národní programy o 1,571 miliardy korun. Dále je navrženo snížení dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) o pět miliard korun na financování akcí. Současně se předpokládá snížení příjmů z rozpočtu EU v objemu 12,5 miliardy korun a ve stejné výši i snížení výdajů. Naopak v důsledku snížení daňových příjmů o 100 milionů korun bude zvýšena dotace pro SFDI na krytí ztráty v roce 2013 a v roce 2014 a 2015 o 200 milionů korun ročně,“ píše se v předkládací zprávě, kterou dostali členové vlády na stůl s návrhem upraveného rozpočtu.

Problémem dopravní infrastruktury je nejen nedostatek peněz, ale i „systém“ jejich přidělování„Jsou to bezduché škrty, které paralyzují celý systém. Škrty v dopravě se negativně odrazí v ekonomice státu,“ domnívá se Václav Matyáš, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Ohrožena je modernizace D1 či výstavba dalších úseků D3. Je to již taková česká klasika. Každoročně při schvalování rozpočtu slýcháme nářky, že peníze na dopravní infrastrukturu, které budou k dispozici v dalším roce, prostě nestačí. Jsou tyto nářky oprávněné?

Začalo to přitom nadějně. Současná vláda ve svém programovém prohlášení z roku 2010 slibovala, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury a vedle peněz ze státního rozpočtu zapojí do jejího financování i soukromou sféru. Tato předsevzetí vyjádřená v číslech znamenala, že by na infrastrukturu mělo jít ročně zhruba 100 miliard korun – asi 2,5 procenta HDP. Za pár měsíců se ale programové prohlášení změnilo v prázdné sliby. Podle rámcového rozpočtu na rok 2012 měl resort dopravy získat 24,59 miliardy korun včetně peněz od Evropské investiční banky a Státní fond dopravní infrastruktury se měl spokojit s 37 miliardami.

Jak to bylo v září

Koncem září letošního roku schválila vláda rozpočet SFDI na rok 2013 a střednědobý výhled na roky 2014 a 2015. Připomeňme, že z fondu se financuje nejen výstavba a modernizace silnic, ale i železnice a vodní cesta. V září schválený výdajový rámec se zapracovanými evropskými dotacemi a úvěry činil 64,5 miliardy korun.

Již v předkládací zprávě k původnímu návrhu rozpočtu SFDI se konstatuje, že hrozí nebezpečí nevyčerpání prostředků z operačního programu doprava. Není jisté, zda se bude pracovat na významných projektech pro národní dopravní síť a zahajovat nové projekty, u nichž se předpokládalo spolufinancování z peněz EU určených na roky 2014 až 2020.

Na nedostatečnou koordinovanost mezi přípravou projektů a zajištěním financování poukázal i Nejvyšší kontrolní úřadVáclav Matyáš odhaduje, že již před Kalouskovými zásahy chybělo v rozpočtu SFDI na příští rok zhruba 30 miliard korun. A výhled na roky 2014 a 2015 důvod k pesimismu ještě zvyšoval. Výdajový rámec SFDI na rok 2014 schválený vládou koncem září počítal s 56,7 miliardy korun, v roce 2015 by se měl ještě snížit na 46,2 miliardy korun. Pro srovnání dodejme, že v roce 2010 činil schválený rozpočet SFDI 96 miliard korun.

Proč nad stále se snižujícím objemem peněz na dopravní infrastrukturu nelze mávnout rukou? Světové ekonomické fórum, které víc než 30 let každoročně sestavuje Global Competitivness Report, zkoumá konkurenceschopnost jednotlivých zemí na základě dvanácti pilířů. A jedním z nich je právě kvalita dopravní infrastruktury. Česká republika se rozhodně nemá čím chlubit. Ze 144 sledovaných zemí obsadila dle kvality silnic 77. příčku.

Problémem dopravní infrastruktury je nejen nedostatek peněz, ale i „systém“ jejich přidělování. To se samozřejmě negativně odráží v efektivitě jejich utrácení. Při schvalování rozpočtu na další rok je vždy předkládán také střednědobý výhled na dva následující roky. Jenže když se rok nachýlí ke konci a je opět schvalován rozpočet, částka uvedená ve střednědobém výhledu se od té skutečně schválené podstatně liší. Tím je fakticky znemožněno efektivně dlouhodobě plánovat investice. „Chybí systém, nemůžeme mluvit o jakékoli vizi či koncepci,“ dodává Matyáš.

Projekty bez peněz

Zjednodušeně řečeno, byly-li peníze, začalo se s výstavbou komunikace, a pokud už další rok nebyly, stavba se prostě zastavila. Zahajováním projektů „proslul“ exministr dopravy Aleš Řebíček. Na nedostatečnou koordinovanost mezi přípravou projektů a zajištěním financování poukázal i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Koncem roku 2010 zveřejnil NKÚ zprávu z kontrolní akce, při níž prověřoval finanční prostředky na výstavbu silnic a dálnic – konkrétně se zabýval přípravou dopravních projektů a jejich následným výběrem k výstavbě v letech 2008 až 2010.

„Ministerstvo dopravy neprokázalo, podle jakých kritérií byly akce zařazovány do Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008–2013, a tím i navrhovány a schvalovány k vlastní realizaci. Přitom připustilo, aby byl do harmonogramu zařazen velký počet akcí týkajících se různých komunikací bez odpovídající vazby na disponibilní finanční zdroje, čímž napomohlo vzniku současného stavu, kdy není možné všechny stavby v případě jejich stavební připravenosti realizovat v předpokládaných termínech. Rozestavěné úseky vážou prostředky i do dalších let. Realizace některých souvislých dopravních tahů je značně opožděna, důvodem je například i nevypořádání majetkoprávních vztahů,“ píše se v závěru zprávy NKÚ. Po přečtení těchto řádků by cynik mohl konstatovat, že je lepší, pokud peníze na dopravu nejsou, protože je stejně neumíme efektivně utratit.

Úspory – pokud by byly schváleny –, jež Miroslav Kalousek naordinoval v návrhu rozpočtu, tedy problémy financování dopravní infrastruktury sice zvětší, ale nejsou jejich příčinou. Nemáme totiž dlouhodobou představu neměnící se s každou novou vládou, které dopravní stavby jsou prioritou a z čeho a kdy je budeme financovat.